Fialy je mi líto. Já na předávání vyznamenání nepůjdu, říká Rakušan

Evropu znovu naplno trápí migrace a vládu neobsazené místo ministra pro životní prostředí. Daří se vládě čelit výzvám na hranicích i uvnitř svých řad?

Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan.

Česko řeší posledních pár měsíců hlavně výzvy spojené s ruskou invazí. Od energetické krize po statisíce uprchlíků z Ukrajiny, kteří v tuzemsku nacházejí útočiště. Možná proto zůstával poměrně dlouho mimo hlavní zájem veřejnosti a médií další velký problém, se kterým se Evropa aktuálně potýká. A sice sílící migrace i z jiných zemí, než je Ukrajina. Situace je prý nejhorší od roku 2016.

Podle pohraniční agentury Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.) vystoupal počet běženců, kteří přicházejí po tzv. balkánské trase, meziročně o 170 procent. Mnohem aktivnější jsou pašerácké gangy, které přecházejí i přes Česko. Proto se na hranicích se Slovenskem před měsícem objevily policejní kontroly. Státy ale hledají společné řešení, aby pohraniční hlídky nenarušovaly volný pohyb v schengenském prostoru.

Česká vláda kromě migrace z Ukrajiny i dalších zemí ale řeší také domácí problémy. O lidoveckého kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka se totiž zajímá policie. Prohledala jeho kancelář, notebook i mobil v souvislosti s brněnskou kauzou kupčení s městskými byty.

O tom, jak podobným problémům zabránit, přemýšlí ministr vnitra Vít Rakušan. V rozhovoru řekl, že by členové a členky vlády měli podstupovat něco jako bezpečnostní prověrku, aby se podobná podezření vyloučila předem. Přesněji tohle prověřování označil jako „bezpečnostní screening“.

Jak by mohl vypadat? A jak se Starostové po odstoupení exministra Gazdíka dívají na lidoveckého kandidáta Hladíka? Je Evropa připravena na další migrační vlny a jak úspěšné jsou hraniční kontroly?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Migrace je velký problém, největší od krizového roku 2015, kdy velké migrační proudy začaly. Je to dáno i tím, že je tu souběh několika událostí - vlna z Ukrajiny, což je asi 4,3 milionu lidí, do toho tu máme stoupající ilegální migraci západobalkánskou trasou. Teď je postižena snad každá evropská země specifickým migračním problémem. Už to nejsou jen země jihu nebo ty, kam mířili primárně uprchlíci z Ukrajiny.

2:30 - Je tady první náznak úspěchu. Srbsko je ochotno zavést v případě dvou zemí vízovou povinnost a harmonizovat ji s EU. To je první krok, ale bude tam nastupovat nová vláda, takže čekáme na komunikační partnery. Dále plánujeme cestu do Albánie, kde bude velká migrační konference. Další cesta bude do Makedonie, tam se snažíme pomoci - ale tím i sobě - že jednotky Frontex budou působit i na jejich vnější hranici. Ale dokud nedojde k vízové harmonizaci a bude tu přetlak na Balkán, tak se logicky tlak a chuť lidí přejít vytváří. Je proto třeba diplomatické jednání se všemi prostředky.

4:45 - U nás se stále jedná hlavně o migraci tranzitní. Máme v řádu jednotek žádostí o azyl v rámci ČR. V Rakousku se ale dostávají vnitropoliticky do nepříjemné situace. U Vídně stavějí stany, stanová městečka a tam lidé o azyl žádají. Rakousko se dostává pod obrovský nápor. Ta situace je dále neúnosná. I pro lidi samotné. Pašeráci lidí jsou obchodníci s lidským neštěstím - prodávají za velké peníze naději, kterou nejsou schopni naplnit. Přesná čísla, kdo má, nebo nemá nárok na azyl, nemám. Ty žádosti trvají několik měsíců.

7:15 - Šestnácti předsednictvím před ČR se nepodařilo vyjednat výsledky azylového a migračního paktu. Francouzské předsednictví před námi přišlo s gradualistickým postupem, to jsou opatření, která lze pokoušet prosazovat v trialogu s Evropským parlamentem a Komisí. My se snažíme ty záležitosti, které dojednány jsou, posunout do debaty s Evropským parlamentem, ale není to jednoduché. Snažíme se i jako ČR definovat lépe francouzskou politickou deklaraci, která mluví o solidaritě. Povinné kvóty jsou několik let téma, které není aktuální.

9:30 - Jsou země, které se dlouhodobě solidárně podílejí - je to Francie, Německo, Švédsko, země Beneluxu. Takové země byly, ale je třeba si uvědomit věc v nefunkčnosti kvót - lidé přicházejí s cílem, do jaké země se chtějí dostat, je to dáno i prostředím kulturních nebo rodinných vazeb. Stejně jako ukrajinští uprchlíci chtěli jít do České republiky, tak syrští uprchlíci míří do Rakouska nebo Německa.

11:00 - Putinova válka nekončí, je to záludná, hnusná, zákeřná válka. Ničí základní infrastrukturu tak, aby tam lidé nemohli žít. Sekundárně je tam cíl politizace migrace - tedy snaha způsobit další migrační vlnu a Evropě problémy. Připravenost být musí. Mluví se o milionu lidí, kteří by se ještě mohli vydat na cestu.

12:00 - Pro nás situace jednoduchá není. Máme uděleno 450 tisíc dočasných ochran. Reálně je to tak o dvacet procent méně. My jsme limitně asi na 500 tisíc reálně pobývajících uprchlících v Česku, kde jsme horko těžko schopni poskytovat ubytování v nějaké kvalitě. Když to číslo bude vyšší, ty standardy nebudou takové. V zimě těžko budeme mluvit o nějakých stanech. Bylo by třeba mluvit o modulárních jednotkách, ale to komfortní není. Jsme na hlavu nejvytíženější zemí EU. ČR si už nebude moci dovolit nějaké vysoké statisíce (příchozích uprchlíků, pozn. red.), pokud ti lidé mají mít dobrý přístup ke zdravotní péčí, sociálnímu systému nebo na trh práce.

14:00 - Rakousko avizuje, že chce kontroly na rakousko-slovenské hranici prodloužit na půl roku. Kdyby to Rakousko nechalo a ČR to zrušila, je logická obava, že by migrační proudy směřovaly k nám. Ráno jsme o tom mluvili s premiérem, v rámci 15 dnů chceme iniciovat jednání premiérů a ministrů vnitra obou zemí (Česka a Slovenska, pozn. red.) a hledat řešení, která by pomohla. Třeba kontroly naší policie už na území Slovenska, posílení kontrol na maďarsko-slovenské hranici. Stále jsou to dílčí řešení, zásadní je omezit proudy ze západního Balkánu. (…) Pokud by se vláda rozhodla prodloužit kontroly, musíme projít notifikací Evropské komise. Ta by musela uznat naše argumenty, že kontroly na vnitřní straně schengenského prostoru mají své opodstatnění.

17:00 - Jak hodnotíte současné problémy lidoveckého kandidáta do funkce, bývalého náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka? Skutečně jako ministr vnitra nechci nadstandardní informace a nic nezjišťuji - nic jiného než mediální výstupy k dispozici nemám. Je to nepříjemnost, kdy někdo podlehne prohlídce kanceláře, nebudí to nějaké pozitivní mínění. Jsme ale v těžké situaci - my nemáme možnost se jako vládní činitelé dopředu dostat k informacích, které se potom najednou objeví. Tady je systémová chyba. Měli bychom mít možnost - budu se pokoušet i o nějakou zákonodárnou iniciativu - mít u vymezené množiny funkcí dobrovzdání třeba Národního bezpečnostního úřadu rovné tomu, jako když ten člověk žádá o prověrku. Abychom měli v té personální politice jistotu, že se nebudeme dopouštět žádné chyby.

18:00 - U Petra Hladíka bych řekl, že je v této chvíli potřeba se na něj dívat jako na člověka, který není obviněn, stíhán, je bezúhonný. - Tu prověrku by měli mít všichni členové vlády? - Nebudu tomu říkat prověrka. Není to definované v zákoně, museli by se k tomu vyjádřit odborníci. Říkejme tomu „bezpečnostní screening“. To znamená pohled na toho člověka, aby nevznikl problém ve chvíli, kdy bude jmenován, aby se neukázaly nějaké věci, které do té doby vidět nebyly. Aby ten člověk nebyl v exponovaných funkcích bezpečnostním rizikem. Aby premiér, který je personálně zodpovědný za obsazování vlády, měl jistotu, že nominuje člověka, který nemá žádný existující problém.

19:45 - Petr Gazdík nebyl obviněn a nikdo mu nic neprohledával. Byl pouze uveden v jedné části spisu. Vážím si ho, že byl ochoten tak rychle zareagovat, ukazuje to na nějakou politickou kulturu. Lidovcům ale nechci nic doporučovat, pro Mariana Jurečku to nebude jednoduché. Zastávat dva ministerské posty není lehké, bylo by dobré, aby se situace vyřešila brzo.

21:00 - Půjdete 28. října na Pražský hrad? Konají se dvě akce, jedna je jmenování generálů, tam jsem dal své nominanty, byť mi v jednom případě pan prezident nevyhověl, považuji za slušné, abych „svým“ generálům podal ruku na Pražském hradě. Této akce se zúčastním. Večer budu na regionální akci. (…) Chápu, že se pan premiér předávání vyznamenání účastní. Reprezentuje vládu a chce vyjádřit úctu k některým oceněným. Nemá situaci jednoduchou, je tam určitě konflikt vnitřního pocitu a postavení. Je mi ho trochu líto, že ho my ostatní v té situace necháme, u nás je ale volnost rozhodování větší. Cením si, že se nevyjadřuje k přístupu jednotlivých členek a členů vlády.