Rusko musí vyhlásit Ukrajině válku. Možná už 9. května, říká expert

Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Možnost zapojení se do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není podle všeho pro Západ téma. Bránící se Ukrajince ale Spojenci intenzivně zásobují zbraněmi a podle některých expertů se i díky tomu síly mezi oběma armádami pomalu vyrovnávají.

A podle amerického ministra obrany by mohla Ukrajina nad Ruskem zvítězit i ve vzdušném prostoru, ve kterém dosud nejvíce žádala podporu NATO. Celkem 50 protiletadlových tanků by totiž na Ukrajinu mělo zamířit z Německa, a právě to se stalo důvodem výhrůžek Západu z Kremlu: „Pokud se někdo zvenčí pokusí zasáhnout na Ukrajině a vytvořit strategické hrozby pro Rusko, naše reakce bude blesková,“ řekl Vladimir Putin před zákonodárci a odkázal se na to, že Rusko má „nástroje, kterými se nemůže chlubit nikdo jiný“.

Zatímco Putin vyhrožuje Západu, ofenzíva na Ukrajině pokračuje a podle Britů mají ruští vojáci jediný cíl – zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Konflikt na Ukrajině tak ani po dvou měsících od začátku nepolevuje, přestože se Rusku stále nedaří postupovat přes ukrajinské obránce.

Už za celé dva týdny, konkrétně 9. května, chtěl přitom prezident Putin podle expertů ohlásit vítězství v ukrajinské operaci. Jenže to s ohledem na současný vývoj zřejmě nepůjde. Experti i proto varují, že válka by mohla trvat dlouho, i několik let.

Jak daleko je Rusko v současném konfliktu ochotno zajít? Co přesně ohlásí Putin při oslavách dne vítězství 9. května? A co by se muselo stát, aby mohla začít jednání o míru a o ukončení války?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu:

Co v rozhovoru zaznělo?

1:14 – Otázka je, kde je ta jejich červená linie, kdy by ty zbraně použili. Pokud by západní armády zaútočily na Moskvu a ruskému režimu by hrozilo zhroucení, tak by to z jejich strany bylo i racionální, protože by už neměli co ztratit.

2:00 – Rusko už strašilo jadernými zbraněmi několikrát a neodchyluje se od toho, co má v doktríně. To znamená, že jaderné zbraně použije v případě, kdy bude ohrožena existence Ruské federace, nebo kdy budou proti Rusku použity zbraně hromadného ničení.

2:48 – Nemyslím si, že dokud nedojde k přímému vojenskému zapojení Západu do toho konfliktu, že by Rusko jaderné zbraně použilo. Nicméně je pro něj výhodné Západ trochu znervóznit.

4:00 – Západ udělá nejlépe, když zůstane v klidu a ty výhrůžky přejde.

8:00 – (Ministra zahraničí) Sergeje Lavrova se určitě obávat nemusíme. Lavrov je často člověk, který se o rozhodnutích ruské zahraniční politiky dozvídá později než Západ. Bylo to vidět na začátku té ruské operace, kdy se zdálo, že Lavrov vůbec nevěděl, co se děje.

9:55 – Rusko pořád pracuje s tím konceptem speciální vojenské operace a v podstatě mu docházejí zdroje. Sice do té války šlo s velkou převahou, ale ten jeho původní vojenský plán byl tak neuvěřitelně špatný, nefunkční a mohlo se zdát, že z něj vynechali generály. Takže není úplně překvapení, že to nefungovalo.

10:17 – V tuhle chvíli je dost možná Rusko na Ukrajině přečísleno obránci a potřebovalo by mobilizovat síly. A proto je třeba říct, že je to válka. Pokud to není válka, tak Rusko nemůže použít brance. Rusko je nějakým způsobem na Ukrajině používá v rozporu se svými vlastními zákony.

11:00 - Aby mohli masivně použít brance a nepropustit ty, kteří mají odejít na jaře, což by jim pomohlo nabrat spoustu vojáků do armády, tak by potřebovali vyhlásit válku. Proto se spekuluje, že 9. květen, den vítězství v Druhé světové válce, by mohl být využit ne k vyhlášení vítězství nad Ukrajinou, ale k vyhlášení války. Ty spekulace jsou sice západního původu, ale spolehlivě můžeme říct, že 9. květen má pro ruský režim velkou symboliku. Že do té doby na Ukrajině nedosáhne Rusko vítězství, je téměř jisté.

13:11 – Je velmi málo pravděpodobné, že by se jim (Rusům) podařilo dosáhnout byť jen nějakého většího úspěchu. Třeba i obklíčení severodoněckého výběžku se nemusí povést za těch devět dní.

14:03 – Rusko sice pociťuje dopady západních sankcí, ale ten dopad ještě není tak zásadní, aby drtivě ovlivňoval životy obyčejných Rusů.

16:00 – (Zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska) vidím jako signál, jenž směřuje na Německo, které ještě nebylo dotčeno, a mělo by vidět, že Rusko je skutečně připraveno si s tím plynem hrát, používat ho jako zbraň.

17:38 – (Vstup Finska a Švédska do NATO) by prakticky znamenal méně, než se zdá. Protože Finsko a Švédsko jsou poměrně hodně integrovány do západních bezpečnostních struktur. Jednak jsou chráněny závazkem společné obrany v rámci EU, který je právně silnější než závazek NATO. Nicméně mu chybí ta nejdůležitější opora v podobě amerických sil.

18:55 – Rusko nemá vojenskou sílu na to, aby nějakým způsobem eskalovalo konflikt na Ukrajině vůči NATO. V ruském zájmu není ten konflikt rozšířit, protože Rusko prostě nemá žádné další síly, které by někde vykouzlilo a použilo proti NATO. Ono dobře ví a bojí se, protože NATO je vojensky silnější. Je mnohem vojensky silnější než Rusko už od 90. let.