Ukrajinci hrají s Rusy psychologickou hru, říká analytik

Ruský prezident Vladimir Putin vyrazil do běloruského Minsku na jednání s tamním diktátorem Alexandrem Lukašenkem. Podle mnohých expertů se sousední zemi snaží vtáhnout do války na Ukrajině.

Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které jí dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.

Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.

Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.

Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:15 Vy jste se nedávno vrátil z monitorovací mise na Ukrajině, byl jste na východě i na jihu země, co jste tam viděl? – Záleží místo od místa. Velmi se to liší. Záleží na dvou faktorech. Jestli tím místem prošla fronta, potom jsou ta místa třeba i z 90 procent zničena. Není tam dům, který by zůstal celý. Pak jsou místa, kde se tolik nebojovalo a těch škod tam moc není. Typickým případem je třeba město Cherson. Ale zároveň ani tam není dobrá bezpečnostní situace, protože ta místa jsou blízko ruského dělostřelectva. A je to znát, mají problémy s kritickou infrastrukturou, dodávkami energií. Ty se obnovují pomalu.

2:00 Asi nejstrašnější jsou ta zničená města a vesnice. Třeba původně desetitisícové město Lyman v Doněcké oblasti je srovnané se zemí. Je to naprostá deprese. Místní stále často žijí ve sklepech, protože přišli o své domovy. Na jihu Ukrajiny je to také velmi zaminované, podél cest jsou střely, miny, nemůžete se pohybovat mimo odminované cesty. (…) Lidé tam hlavně čekají na nějakou pomoc. Ale kdo chtěl odjet, ten odjel. Zbyli tam především staří lidé, kteří nemají kam jít.

3:50 S jídlem tolik problém není, humanitární pomoci je tam v tomto ohledu dost. Horší je to s jinou věcí. Jsou to léky, vybavení na zimu, problémy jsou také s dodávkami energií, elektřiny, vody. Obnova je pomalá. Ukrajinští představitelé neslibují, že to brzy stihnou. Lidé si samozřejmě topí v kamnech, ale na to potřebujete dříví. A lesy jsou tam zaminované. V tomto případě jsou tedy lidé také odkázáni na humanitární pomoc.

5:00 My jsme sledovali evakuaci Ukrajiny na východě, v Doněcké oblasti. Ta se odehrává z města Pokrovsk, odkud třikrát týdně jezdí evakuační vlaky. Kdo chtěl odjet, odjel. Většina obyvatel tedy odjela. Platí to podél celé frontové linie i ve větších městech jako Slovjansk, Kramatorsk. Tam funguje zdání normality, funguje elektřina, kavárny, obchody. Až když přijedete k frontě, tak je to problematické. (…) Velký problém evakuace je v tom, že to zneužívají takzvaní turisté, kteří si prostě zadarmo odjedou vlakem a pak se zase vrátí. Slyšeli jsme o případech, kdy aktivisté evakuovali jednoho konkrétního člověka třeba čtyřikrát. A on se pokaždé vrátil, protože si prostě jel jenom něco zařídit do Dnipra.

7:00 Jak tam funguje humanitární pomoc, jaká jsou slabá místa? – Opět to záleží na regionu. Velice chaotické to bylo třeba v Chersonu po osvobození. Místní aktivisté nám vyprávěli, že tam začaly jezdit nákladní automobily, ze kterých se začalo chaoticky vykládat na hlavním náměstí a rozdávat komukoliv. Aniž by se předem zjistilo, kdo jakou pomoc potřebuje. Postupem času se to zlepšuje, organizovanější je to na východě Ukrajiny, kde válka trvá od roku 2014. Ale stále to hodně záleží na místních aktivistech, jsou už dost unavení, spousta schopných lidí také odjela. Humanitární proces by tam potřeboval zmodernizovat. Problémem je i složitá administrativa.

10:30 Prezident Zelenskyj dnes přijel do Bachmutu povzbudit vojáky a předat jim vyznamenání, jak nebezpečná je to oblast? – Bachmut skutečně patří k nejnebezpečnějším místům, která kolem fronty jsou. Je to povzbudivé pro morálku vojáků i lidí, že tam prezident přijel.

11:50 Z hlediska elementární logiky je trochu záhadné, proč se (Rusové – pozn. redakce) rozhodli dobýt právě Bachmut. Na mě to působí tak, že se rozhodli, že to vítězství prostě potřebují, aby to prodali doma. Z taktického hlediska, pro celkový obrázek těch bojů, to nemá zásadní vliv.

14:00 Teď to vypadá, že fronta tak trochu zamrzla. – Na první pohled to tak vypadá, ty posuny nejsou tak velké jako třeba na jihu, když se Ukrajincům povedlo osvobodit Cherson. Ale je potřeba si uvědomit, že válka většinou neprobíhá dynamickými posuny fronty. Ale fronta není statická, hýbe se. Je to vidět i na přesunu obyvatelstva.

15:20 (ke snaze Ruska zapojit do války Bělorusko) Toto je věc, o kterou Rusko stojí dlouhodobě od začátku invaze. Bělorusko vlastně zapojené je, tím, že Rusko využívá běloruskou infrastrukturu, tím, že na začátku zaútočilo z běloruského území. Ale běloruští vojáci na Ukrajině nejsou. To je manévr, který Lukašenko používá velmi dlouho. Je pro něj čím dál tím těžší to odmítat, ale hraje si svoji vlastní hru.

16:45 Kdyby se do války zapojili i běloruští vojáci, byl by to velký problém? – Myslím, že ne. Ukrajinští vojáci jsou na to připravení. Připravili si obranu proti takovému útoku. Běloruská armáda také není tak dobrá. Zároveň většina Bělorusů nesouhlasí se zapojením armády do války. Další věc jsou přírodní podmínky na hranicích obou zemí. Je tam velmi těžký terén, obrovské bažiny, je tam jen málo úzkých cest, kudy by mohly běloruské jednotky postupovat. To by bylo velmi náročné.

19:00 Proč Ukrajinci nechtějí potvrdit útoky na území Ruska? – Myslím, že je to psychologická hra Ukrajinců. Není to nic, co by Rusko položilo na lopatky, ale je to určitý signál, že Ukrajinci jsou takových útoků schopní.

20:00 Morálka Ukrajinců je stále vysoká, a to po celou dobu. Je to tím, že bojují za vlastní nezávislost. Vědí, co všechno můžou ztratit. Když jsem tam byl, ani na moment to nevypadalo, že by ztratili odhodlání vyhrát.

21:00 Ztráty na straně Ukrajinců jsou poměrně velké. Podle odhadů se to pohybuje mezi 10 a 20 tisíci zabitými vojáky. To na Ukrajince dopadá, ale problém s mobilizací lidé nemají. Vojáků je dost, problém je spíše s vybavením.