Rusko je ve válečné psychóze, popisuje novinář z Moskvy

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimir Putin?

Hostem Ptám se já byl politolog, rusista a novinář žijící v Moskvě Jiří Just.

Tradiční oslavy na 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce, letos nebudou tak velkolepé. Z „bezpečnostních důvodů“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině na řadě míst omezili, nebo úplně zrušili. Oslavy s vojenskou přehlídkou naopak hodlá uspořádat Moskva. Podle prezidentské kanceláře na plánu nic nezměnil ani nedávný dronový incident v centru města, který ruská strana označila za pokus o útok na Kreml a samotného Vladimira Putina. Z útoku hned obvinila Ukrajinu a posléze Spojené státy.

I na moskevském Rudém náměstí ale bude letos přehlídka pravděpodobně chudší než dřív. Očekává se, že k vidění nebude takové množství vojenské techniky jako v minulých letech. Kreml také nemá přílišné důvody k oslavám kvůli neuspokojivému vývoji „speciální vojenské operace“, jak označuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu.

Fronta se v posledních měsících posunula minimálně. Pár dní před výročím šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin ostře zkritizoval ruské nejvyšší velení a pohrozil, že se jeho muži brzy stáhnou od východoukrajinského Bachmutu, který se stal symbolem bojů. Prigožin je ale zatím jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele Ruska.

Jak silná je pozice Vladimira Putina? Může ho někdo nahradit? A pociťují běžní lidé dopady západních sankcí a následky války?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Je důležité, zda proběhne vojenská přehlídka v Moskvě? – Bezesporu je to mimořádně důležité, protože 9. květen je ten nejvýznamnější státní svátek v Rusku, je to symbol a demonstrace ruské síly, takzvaného ruského vítězství v druhé světové válce. A je to mimořádně důležitý svátek pro mobilizaci lidí, jak politickou, tak v dnešní chvíli i vojenskou mobilizaci lidí v Rusku prostřednictvím různých poselství, která vysílá kremelský režim. Jak prostřednictvím propagandy, tak vůbec té celkové nálady, že jsme zvítězili a vždycky zvítězíme.

2:00 A je to stejně tak zásadní i pro samotného Vladimira Putina, pro jeho pozici? – Ano, protože není vlastně žádný jiný den v roce, kdy by mohl ukázat buď skutečnou, nebo řekněme trošku kašírovanou sílu ruské armády, než je 9. květen. A většina lidí skutečně nějakým způsobem sleduje, co se děje na Rudém náměstí, vojenskou přehlídku, jaké tam jedou jednotky, většina z nich poslouchá ten projev, ať už přímo, nebo při televizním vysílání, nebo pak si to třeba přečte v novinách nebo na webu.

2:30 Je pravděpodobné, že za drony nad Kremlem mohly stát nějaké vnitřní ruské síly spíše než třeba Ukrajinci? – Tyto spekulace se skutečně objevují, připisuje se to například známému šéfovi Vagnerovy skupiny Jevgeniji Prigožinovi. Připisuje se to i nějakým mocenským klikám ze silových složek nebo z bezpečnostních služeb. Já se přesto domnívám, že za tímto incidentem spíš mohou stát ukrajinské síly nebo nějaké proukrajinské skupiny. Přímo to nezapadá do ruské logiky, Rusové se spíš snaží jakékoliv incidenty tajit, snaží se je bagatelizovat. Někdo poslal vzdušnou urážku Vladimiru Putinovi. To, že se drony objevily nad Kremlem, to je velice silný políček Vladimiru Putinovi. Ale Rusy to ani příliš nezajímá, neposlouží to jako nějaký mobilizační moment, který by Rusy semkl okolo Vladimira Putina, on má i tak vyšší podporu.

4:00 A je Vladimir Putin pořád silným vůdcem? – Bezesporu. Na něm stojí nynější kremelský režim, on je personifikací toho režimu. A pokud není Vladimir Putin, není ani Rusko. Za současné situace, kdy na Ukrajině panuje brutální válka, kdy je Rusko ve válečné psychóze, to platí dvojnásob. Takže Vladimir Putin má silné postavení. Stále funguje jako nějaký mediátor, možná i moderátor zákulisních her a nikdo ani po roce té neúspěšné války se ho nesnaží sesadit ani zpochybnit jeho legitimitu. Pokud posloucháme například výroky zmíněného Prigožina, on útočí na ministra obrany Sergeje Šojgua, útočí na náčelníka generálního štábu, ale nikdy si nedovolí zpochybnit autoritu Vladimira Putina. A to je vlastně i případ komunistů, „opozice“ a vlastně kohokoliv. Kritizuje se kdokoliv, kritizuje se cokoliv, jenom ne Vladimír Putin.

7:00 Překvapily vás Prigožinovy výroky? Tohle je poměrně ostrý výstup. – Je to bezesporu mimořádně ostrý výstup, protože nikdo před ním si to nedovolil. A obzvlášť žádná postava, která stála mimo ten mocenský kruh. Protože Prigožin má blízko k Vladimiru Putinovi a ke kremelskému režimu, ale on je pořád tím outsider, stojí mimo nejvyšší patra ruské moci. A sám si vytváří takovou pozici, že je antielitářský, lidový, že útočí na nešvary ruské armády. Ta kritika je spíš jeho vlastní PR, jeho vlastní marketing, aby si upevnil moc a ani ne v Kremlu, ale spíš mezi lidmi. Protože za ten rok války doznal mimořádné popularity. Já si nedokážu představit, že by například před rokem a půl podél dálnice visely billboardy s nápisem „Vstupte do Vagnerovy skupiny“. To bylo něco nemyslitelného, protože tehdy, před rokem a půl, se tajilo, že nějaká Vagnerova skupina vůbec existuje.

9:00 On by se nemohl stát ruským prezidentem, nemá mocenský background, který by mu pomáhal se udržet na té nejvyšší ruské funkci a vůbec se nějak dohodnout, aby se dostal do nejvyšší mocenské funkce. Nicméně Jevgenij Prigožin bezesporu má politické zájmy. Ale v současné době je vidět, že mu to Kreml, Vladimir Putin, nepovolil a přes to nejede vlak. Takže on musí být pouze tím žoldákem, musí být pouze tím „psem Vladimira Putina“ a politika mu zatím nebyla otevřena.

12:00 A oslabuje Putina mezinárodní zatykač? – Na mezinárodní scéně do jisté míry ano. (…) Ale pokud se podíváme dovnitř do Ruska, tak to naopak posiluje pozici Vladimira Putina, protože to ukazuje, že ten Západ je proti Rusku, je proti Vladimiru Putinovi. Zatykač dává za pravdu propagandistickým mantrám, takže z tohoto hlediska je to, podotýkám v uvozovkách, kontraproduktivní.

13:00 A jak vnímáte svědectví, které do západních médií přinesl bývalý člen Putinovy ochranky, který hovořil o tom, že Putin má extrémní strach o život, že se izoluje, schovává? – Tyto informace se objevují nejen od toho pána přímo z prezidentské ochranky, ale hovoří o tom i novináři, kteří mají přístup k Putinovi nebo prezidentskému úřadu. Myslím, že je to autentické a že se Vladimir Putin skutečně straní světa, straní se svých blízkých. Někteří přisuzují vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině i tomu, že Vladimir Putin byl dlouho v izolaci, neměl pravdivé informace, nestýkal se s lidmi, kteří by mu se vší pravděpodobností asi podali korektnější zprávy o situaci na Ukrajině.

14:00 Kreml a Moskvu nemá příliš rád. Většinu času se spíš snaží trávit v Soči, kde je příjemné klima a má tam všechno pohodlí, které potřebuje. A to vlastně zaznělo i v tom rozhovoru s bývalým agentem Putinovy ochranky, že si vybudoval několik identických kabinetů po celém Rusku, aby mohl zůstat právě v Soči a předvádět, že se nachází třeba v Moskvě, nebo kdekoliv jinde. Také bych věřil, že ten objekt v Soči bude mimořádně zajištěn, zabezpečen, že se skutečně dá hovořit o bunkru.

16:00 Z vašeho pohledu tedy odhadům, analýzám západních vojenských analytiků, expertů, kteří do médií hovoří o tom, že se blíží politický konec Vladimira Putina, nic nenasvědčuje? – Zatím tomu nic nenasvědčuje, ale hovoříme o Rusku. Je možné cokoliv. Takže já bych například nevyloučil, že někdo kuje pikle proti Vladimiru Putinovi. Nadhodím třeba jméno Nikolaj Patrušev. Šéf Bezpečnostní rady Ruské federace může být nespokojen s průběhem války. Je vlastně jeden z nejmocnějších mužů Ruska a proč by nechtěl například sesadit Vladimira Putina. Je to samozřejmě hypotéza.

18:00 A co sankce? Jaký mají dopad? – Rozhodně nemají žádný fatální dopad. Štve to možná mě, byl jsem zvyklý na spojení s Českem. (…) Ale pokud vezmeme obyčejné Rusy, těm je to víceméně jedno, protože oni zase vnímají sankce spíš politicky než materiálně. V ruských obchodech jsou regály víceméně plné. Když někdo potřebuje obejít sankci a potřebuje si koupit ten nejnovější smartphone, tak si ho prostě nějakým způsobem objedná, ať už nelegální cestou, nebo takzvaným paralelním importem, paralelním dovozem. Což je pašování, které ruská vláda legalizovala. Takže z toho materiálního hlediska se toho moc nezměnilo, ale panuje tady ta havlovská blbá nálada. Ta je v ruské společnosti vidět.