Vyšší poplatky prosadím, slibuje ministr kultury

Navrhnu zrušení části zákona, říká ministr kultury Martin Baxa (ODS) k plánu na povinnou regulaci youtuberů. Zároveň slibuje, že vyšší koncesionářské poplatky projdou Sněmovnou do léta příštího roku.

Hostem Ptám se já byl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Navýšení koncesionářských poplatků se i přes optimismus části představitelů vládních stran pravděpodobně odsouvá. Sněmovna se minulý týden nedostala k projednání mediální novely, která se změnou počítá od ledna příštího roku.

„To se nestihne,“ přiznal Baxa. Podle něj ale Sněmovna nakonec prosadí zvýšení koncesionářských poplatků do léta příštího roku. Zákon počítá s růstem rozhlasového poplatku ze 45 na 55 korun měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně, s jejich dalším zvyšováním podle inflace nebo také s rozšířením okruhu plátců.

V posledních dnech způsobil pozdvižení návrh Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na povinnou registraci části youtuberů. Baxa s tím nesouhlasí. „Navrhnu zrušení té části zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, které ukotvují tu povinnou registraci,“ řekl ministr s tím, že rada podle něj „šlápla vedle“.

Protlačí vláda navýšení televizních a rozhlasových poplatků, jak slibovala? Neměli se poslanci pustit i do debaty o tom, co mají veřejnoprávní média ještě dělat a co už ne?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 Přišlo mi, že jste se lekl a začal hasit požár (kolem registrace youtuberů). – Když jsem zjistil, co se stalo, tak jsem byl zděšený. Protože to, co vyšlo v té tiskové zprávě RRTV, podle mě působilo jako rozbuška úplně oprávněně.

Protože když se roky nic neděje a najednou přijde zpráva, ve které se podle mě velmi nesrozumitelným a nepředvídatelným způsobem píše, že rada může kohokoliv z vás pokutovat za to, že nejste registrováni, tak se nedivím, že ten poplach nastal. A je mou rolí jako člověka, který je zodpovědný za legislativu v této oblasti, se tím intenzivně zabývat a přitom nesmím překročit tu hranici a zasahovat přímo do činnosti RRTV, protože to je prostě nezávislý regulační orgán.

2:50 A co s tím uděláte? – Rozhodl jsem se k radikálnímu řešení: Navrhnu zrušení té části zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, které ukotvují tu povinnou registraci. Prostřednictvím pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně navrhneme, aby se zrušila povinnost registrace pro ty, kteří podle zákona mohou být poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, čímž mimo jiné také zmizí ten bič poměrně vysokých pokut, které v tom zákoně jsou.

5:10 Jak rychle to prosadíte? – Jsem připraven to dát jako pozměňovací návrh k velké mediální novele.

7:27 – V žádném případě neplatí, že každý youtuber by měl podléhat regulaci. To je největší chyba, která se stala tím neuváženým krokem RRTV. Musí tam být splněny čtyři podmínky: Musí to být produkce, která může konkurovat televizím, musí být šířena na základě nějakého redakčního zásahu, musí obsahovat jednotlivé sekvence neboli jakoby pořady a jejím poskytovatelem je nějaká fyzická a právnická osoba. Proto byly úplně absurdní debaty o tom, že třeba nějaký dospívající si na YouTube dává svoje videa, jak tráví den, a ten by se měl registrovat u RRTV. V žádném případě.

10:12 A pro ten nový seznam youtuberů budou nějaká kritéria? – Na jednání s RRTV chceme radu požádat o to, aby se v nějakém čase shodla na tom, jaká jsou výkladová stanoviska toho, kdo je ten poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání.

11:45 Jak by ta kritéria měla vypadat? – Rada by měla vstoupit do dialogu s těmi aktéry v tom prostředí, získat si informace z jednotlivých evropských států a podle toho to stanovisko formulovat. (…) Jedním pilířem je zrušení povinné registrace a druhým pilířem by mělo být to, že rada by měla vydat upřesňující stanovisko, aby přesněji definovala, kdo je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání.

15:50 Měla by Sněmovna jednat o tom, jestli by RRTV měla být odvolána, nebo ne? Protože to je kompetence Sněmovny. – Je evidentní, že rada v tomto ohledu podle mého názoru šlápla vedle tím, jak najednou zničehonic prostě vydala tenhleten regulační krok, a předpokládám, že si z toho vezme nějaké poučení. Bylo by ode mě krajně nezodpovědné, abych tady volal po nějakém lynči rady.

20:50 Stihnete schválit velkou mediální novelu, která by měla platit od 1. ledna? – To se určitě nestihne.

21:00 A v tom následujícím roce? – Veřejně chci říct, že udělám všechno pro to, aby ten zákon byl účinný v první polovině příštího roku. (…) Samozřejmě jsem myslel, že to bude od 1. ledna, to já veřejně připouštím. Ale ta debata, kterou jsme zejména v první polovině letošního roku vedli s celým mediálním trhem, se soukromými médii stála za to, aby ten zákon pokrýval nejenom to, co se týká České televize a Českého rozhlasu, ale všech dalších aktérů na mediálním trhu.

25:00 Jste ochotni ten zákon prosadit takříkajíc na sílu? – Myslím si, že nezbyde než k velké mediální novele svolat mimořádnou schůzi.

27:40 Jaká je vaše představa, co mají dělat veřejnoprávní média? – Tu definici určuje zákon a kodexy ČT a ČRo. A my jsme vnesli v tom našem návrhu ta memoranda, která uzavírá médium veřejné služby, schvaluje Rada ČT, ČRo a spolupodepisuje je ministr kultury. Teď vyjednáváme jejich podobu, aby soukromá média byla ujištěna o tom, že navýšení finančních prostředků (pro veřejnoprávní média) nebude znamenat nějaké vychýlení na mediálním trhu. Já se nechci pouštět do toho, abych já jako člen exekutivy říkal, co si myslím, že v televizi či rozhlase má nebo nemá být.

30:00 – Třeba v návrhu memoranda o ČRo se poprvé definuje u jednotlivých stanic to, jaký mají poměr hudby a mluveného slova. To dosud v současné době nebylo a je to třeba velmi významné pro soukromá rádia. (…) Co se týká veřejnoprávních zpravodajských portálů, tak tam nastává významné omezení, že se na nich omezuje reklama.