Systém zavedený Plagou selhal, kritizuje ministr školství

Řada důležitých změn ve školství, které slibuje vládní novela, má namále. Kvůli spornému převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce totiž zákon už měsíce blokuje opozice. Projde novela školského zákona?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

O novele školského zákona by měla Sněmovna finálně rozhodovat 28. května. Po obstrukcích opozice si pevný termín prosadili koaliční poslanci. Projednávání dlouho očekávaného zákona se přitom zadrhlo v podstatě na jednom bodě – převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce.

Zástupci ANO a SPD vládě vytýkají, že navrhovaná reforma týkající se nepedagogů je nepřipravená, nedomyšlená a nechtějí ji ani samosprávy, školy ani školské odbory.

Šéf resortu školství Mikuláš Bek kritiku odmítá s tím, že vychází ze vzdělávací strategie, kterou schválila už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Školy a jejich zřizovatelé se podle něho nemusejí obávat toho, že by peníze na platy školníků, uklízeček, kuchařek a administrativních pracovníků nedostali.

Ministr dlouhodobě čelí kritice nejen kvůli změně školského zákona. Ale také například kvůli revizi rámcových vzdělávacích programů nebo kvůli tomu, že se nepodařilo navýšit financování vzdělávání tak, jak si vláda předsevzala. Beka navíc průběžně kritizují i koaliční a straničtí partneři.

Jak si vysvětluje svou nízkou popularitu? „Neškodím straně ani vládě, dělám kroky, které jsou důležité a správné. A samozřejmě každá změna je provázena určitou dávkou kritiky a obavami. Ale ty změny jsou potřeba,“ reagoval Bek a dodal:

„Školství nezbytně potřebuje změny, nemůže je odkládat. Každý rok, který je odkládáme, se projevuje negativně, projevuje se na prohlubování nerovností. Ten systém zavedený Robertem Plagou (ministrem školství ve vládě Andreje Babiše, pozn. red.) a předchozími sociálně demokratickými ministry selhal z hlediska řešení sociálních bariér ve školství.“

Připouští ministr variantu, že vypustí sporný převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele? Budou na ně mít kraje dost peněz? A co tato vláda pro české školství za čtyři roky udělala?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Projde na konci května, kdy vláda zařadila do Sněmovny pevné hlasování, novela školského zákona po těch měsících průtahů? – Myslím, že projde, my jsme tu novelu poslali i do Sněmovny včas. Ale faktem je, že v tom posledním předvolebním roce už prostě atmosféra ve Sněmovně vede v řadě případů k průtahům. Netýkalo se to jenom školského zákona.

2:30 Projde novela celá, včetně všech poslaneckých pozměňovacích návrhů? Tím narážím na změnu financování nepedagogických pracovníků. – Věřím, že tahle změna projde, protože je nesmírně důležitá i z hlediska střednědobých dopadů na vzdělávací systém. Tam nejde jenom o změnu financování, tam jde o změnu zodpovědnosti zřizovatelů za školy, které jsou jejich, ale přitom ten dosavadní model financování vlastně zcela spoléhal na stát. Takže někdo dělal účty a stát je potom platil, což není určitě dobrý model.

3:00 Cílem té změny je posílit zodpovědnost zřizovatelů za provoz škol. A je to model, který funguje v celé řadě zemí kolem nás, třeba v Německu nebo v Rakousku.

3:30 Vy jste původně chtěl, aby ta změna začala platit od září, nakonec se na to snesla ale tak velká kritika, že jste byl nucen ustoupit, posunout to na 1. leden. I tak jsou školy nervózní… Není to u tak důležité změny škoda? – Jsou tam dva tábory. Pro školy by to bylo výhodnější od 1. září, protože ve školách se organizuje provoz vždy na školní rok. Termín 1. ledna preferovali zástupci obcí a krajů, protože jsou zvyklí připravovat svoje rozpočty na kalendářní rok. Takže my jsme se jako vláda rozhodli vyjít vstříc požadavku obcí a krajů.

5:00 Jak si vysvětlujete tu velmi dramatickou nervozitu, která panuje na školách? Příkladů je obrovské množství. – Já jsem objel prakticky všechny kraje, ve kterých jsem se setkal jak s řediteli, tak se zřizovateli. Obraz v médiích je vždycky vychýlený, do médií se ozývají ti, kteří si něco nepřejí nebo jsou nespokojení. Já jsem se setkal s řadou starostů i ředitelů, kteří jsou přesvědčeni, že je to dobrá změna a že jim to prospěje, jenom nejsou slyšet.

8:00 Dosud je to tak, že všechny školy mateřské, základní dostávají na provoz v daňovém určení stejné prostředky, kdežto vládní návrh počítá s tím, že třeba dáme adekvátní prostředky o něco vyšší mateřským školám než školám základním, že finančně o něco zvýhodníme třeba speciální třídy, které jsou nákladnější. Takže ten způsob financování přes daňové určení bude vlastně férovější vůči školám. – Když je to všechno tak jasné, tak vlastně výhodné a tak to ten systém zlepší, jak to, že to všichni nepochopili? Kritizovali vás koaliční partneři, lidovci, TOP 09… – Samozřejmě je to zčásti běžné koaliční drobné hašteření. (…) Ale nervozita kolem toho je, je to velká změna. Já to chápu a samozřejmě ne všichni jsme ve společnosti nastaveni na to, že změny vítáme. Jsou lidé, kteří se jich obávají, a to je pravda.

10:00 Ke kritice se ale přidali i někteří členové STAN, například jeden z vašich předchůdců na ministerstvu školství Petr Gazdík vás v podstatě vyzval k rezignaci, když prohlásil: Kdybych byl na jeho místě, zvažuji rezignaci. – Myslím, že jsme si to i s Petrem Gazdíkem vysvětlili. A to, že se objevují hlasy uvnitř politické strany, které s tím nesouhlasí, chápu.

11:00 Náš návrh přináší významnou podporu finanční spolupráce menších obcí při zřizování společných ředitelství škol. Což vidíme jako strašně podstatný prvek. Protože Česká republika má unikát, my máme nejvíc škol jako samostatných právních subjektů na počet obyvatel. Ničí to kvalitu školství. Tady nejde primárně o finanční úspory, ty malé školy mají přetížené ředitele, kteří vlastně dělají všechno.

12:00 Připouštím kritiku a odpovídám na ni věcnými argumenty, to považuju za správné. Často ti kritikové tomu návrhu nerozumí. Tím je nechci podceňovat, ale financování školství je opravdu velmi komplikované. Ten mechanismus je něco, čemu do detailu rozumí velmi omezený okruh lidí. A ta věc se musí vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat. A to se snažím.

19:00 (ke kritice změny rámcových vzdělávacích programů) Ministerstvo do toho programu zasáhlo zcela minimálně, a to v několika věcech, ke kterým se hrdě hlásím. Tak zaprvé, bohužel se na to odborníci včas nepodívali v mezinárodním srovnání, doteď učíme angličtinu na nižší úroveň než vyspělé země, prostě na severu Evropy, v Pobaltí, v západní Evropě se učí angličtina tak, že v 15 letech jsou děti o úroveň výš v tom evropském jazykovém rámci. Považuji za zcela eticky nepřijatelné, abychom dalších 20 let připravovali děti tak, že budou mít konkurenční nevýhodu vůči svým vrstevníkům někde z Litvy. A proto jsem považoval za nezbytné říct, že musíme tu úroveň dostat na úroveň zemí, se kterými musíme v řadě věcí soutěžit. Stejně tak u druhého cizího jazyka. Druhý cizí jazyk je povinný ve všech zemích menších v Evropě.

21:00 Na začátku jste přišel na ministerstvo se svým návrhem změnit délku povinné školní docházky místo devíti let na 8 + 2. Ale zatím se to k realizaci nebo k čemukoliv hlubšímu neposunulo, jenom to podle řady expertů vneslo další chaos do debaty o rámcových vzdělávacích programech. Souhlasíte? – V programech nešlo o žádný chaos, protože to neovlivňovalo zadání debaty pro revizi. Ukázalo se, že pro to v Poslanecké sněmovně je podpora. Ale ani experti v jednotlivých stranách se neshodnou na tom, jestli to má být 8 + 2, 9 + 2, nebo 8 + 3. A tohle si bude žádat nějaký další čas. Vrací se to teď ve volebních programech a myslím, že některé strany se toho určitě chopí a ta debata bude pokračovat.

36:00 Jak vnímáte to, když řada expertů, a slyšíme to napříč resortem, říká, že se těší na případné ministrování Roberta Plagy, pokud by hnutí ANO vyhrálo volby? Aby se vrátil do resortu poslední ministr, který ho skutečně řídil. – Ten právě tvořil strategie a akční plány, ale nedělal ty změny. – Takže nedělal změny, a proto se líbil. Podle vás to byla podstata ministrování Roberta Plagy? – Ano. – Co by pro školství znamenal jeho návrat? – To nechci spekulovat, také nechci spekulovat, co by znamenal návrat hnutí ANO do vlády. Ale každopádně si myslím, že školství nezbytně potřebuje ty změny, nemůže je odkládat. Každý rok, který je odkládáme, se projevuje negativně, projevuje se na prohlubování nerovností. Prostě systém zavedený Robertem Plagou a předchozími sociálnědemokratickými ministry selhal.

37:30 Přestože se za to stavěly odbory a spousta ředitelů škol, tak ten systém je špatný, vede k prohlubování nerovností a my ho musíme opravit. A podle mě je důležité, aby v tom příští vláda pokračovala, protože se ukázalo, že dosavadní nastavení nevede ke zlepšení situace.