Hlavní obsah

Propouštění bez důvodu? Nechci vyhrožovat, ale hrozí protesty, říká odborář

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Demonstrace odborů z loňského prosince.

Článek

Nálada ve společnosti je velmi špatná, mohou být různé protesty a naší největší silou je vstoupit do stávky, říká předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo k uvažovaným plánům na výpověď bez udání důvodu s minimálním odstupným.

Bizarní konec odborového předáka Josefa Středuly v čele Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyvolal otázky nad stavem odborů. Středula přišel o členství, a tedy i o post šéfa kvůli neplacení členských příspěvků.

Předseda nejsilnějšího Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo sice Středulu v této situaci brání, ale kritizoval jeho neúspěšnou prezidentskou kandidaturu. „Hlavně ten závěr šťastný nebyl. Vidím, že to ještě rezonuje ve společnosti. Takže to neudělalo úplně dobrý obraz. Měli bychom být víc apolitičtí,“ řekl Ďurčo v Ptám se já.

Ďurčo oceňuje vládu, že otevřela debatu o náročných profesích a předčasném odchodu do důchodu. Zároveň ale upozorňuje, že pro odbory je v podstatě nepřijatelné možné zakotvení výpovědi bez udání důvodu: „Je to červený hadr na odbory a můžeme se dočkat opravdu velkých protestů. Já vládě nechci vyhrožovat, ale tohle téma tak rezonuje zaměstnanci, že my nestačíme sbírat podpisy na naší petici.“

Celý rozhovor si můžete také pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu níže.

Jak si podle vás Josef Středula v čele odborů vedl?

Vždycky by to mohlo být lepší, a nejen co se týče Středuly, ale i třeba mé osoby. Slyším spoustu názorů, že od doby, kdy kolega Středula kandidoval na post prezidenta, hlavně ten závěr šťastný nebyl. Vidím, že to ještě rezonuje ve společnosti. Takže to určitě neudělalo úplně dobrý obraz. Myslím si, že bychom měli opravdu být víc apolitičtí, věnovat se těm tématům, která jsou pro nás důležitá.

Videorozhovor s Romanem Ďurčem.Video: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

Říkáte, že odbory by měly být apolitické. Co třeba demonstrace z března 2023, kterou jste organizovali proti zvýšení důchodového věku, kde vystupoval Andrej Babiš?

Ano, byla tam celá opozice a já jsem zval i představitele vlády, protože to téma je celospolečenské. Chtěl jsem, aby na té demonstraci se objevili i zástupci vlády.

Ale asi šlo tušit, že se neobjeví, protože to byla demonstrace proti plánům vlády…

Ale přesto jsem měl cíl v tom, aby se začalo o tom celospolečensky diskutovat. Protože se nechci dožít toho, že za dva roky se nám vymění vláda a důchodová reforma se bude měnit. Takže mým cílem bylo, aby se politická scéna začala bavit o důchodové reformě jako celku.

Nepřispívá taková akce k politizaci odborů?

Nikomu nestraním, a pokud každý přijde s rozumným návrhem, ať je to zprava, nebo zleva, tak odbory jsou schopny to podpořit. Nicméně odbory by měly být apolitické, a pokud někdo chce kandidovat do funkce, tak by měl nejdřív v těch odborech skončit a potom kandidovat.

Vy jste loni říkal, že by bylo potřeba odbory modernizovat, přiblížit je mladým. Jak se to daří?

Jsem člověk, který přišel zespodu, léta jsem pracoval v ocelářství. A tady chybí představování mladým. Chtěl jsem, aby se odborářští bossové objevovali na vysokých nebo na středních školách. (…) Chci, aby mladí věděli, že odbory nejsou špatné slovo, že hájíme zájmy zaměstnanců, což je na západ od nás běžná věc. My jsme neustále pranýřováni, že nepracujeme a žijeme z nějakých příspěvků. Ale odbory v Česku mají důležitou roli a vliv odborů by měl stoupat.

A nemůže ten nezájem mladých být třeba i tím, že na odborářské akce přijde část politické reprezentace?

Já viděl spoustu politiků i naposledy na manifestaci v Ostravě před Liberty. Bohužel my nemůžeme ovlivnit, kdo do toho pléna přijde.

Ale ovlivníte, kdo je na pódiu.

Samozřejmě. Jednak na pódiu nebyl žádný politik, my jsme už po demonstraci v březnu před Úřadem vlády řekli, že na pódia politiky zvat nebudeme, protože oni nejsou schopni se dohodnout ani na tom, jestli se vedle sebe postaví.

Řečníky nikomu nezakazuju

Jak vnímáte účast představitelů dezinformační scény na akcích, ke kterým se potom odbory přidají? Konkrétně 27. listopadu se to týkalo vystoupení blogera Daniela Sterzika, který hovořil na pódiu.

Byl to host pana (Bohumíra) Dufka, to je potřeba říci. My jsme věděli o tom, že tam vystoupí, a měli jsme shodu na tom, že tam nebude prezentovat žádné politické názory. To si myslím, že bylo splněno. Nechtěl bych přeceňovat vystoupení toho pána, nicméně rezonovalo to v médiích a úplně šťastné to nebylo. Ale já rozhodně nejsem ten, který bude zakazovat někomu, s kým spoluorganizuje demonstraci, jeho řečníky.

Vymezovali jste se proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Už máte změřeno to, jak dopadl na zaměstnance?

Ještě nemáme detailně všechna čísla, ale už je vidět, že konsolidační balíček nám opět de facto snížil reálné mzdy tím způsobem, že ještě letos asi zřejmě neporostou úplně tak, jak jsme čekali. Protože se zdražilo teplo, změny v tom DPH jsou jednoznačné, spousta zaměstnanců přišla o benefity (…) Takže mzdy se reálně propadly hodně a máme na to ještě dva roky, abychom to dorovnávali.

Takže výrazný dopad je na benefity pro zaměstnance a dorovnání té ztráty, kterou zaměstnanci pocítí, bude trvat dva roky na mzdách?

Kvůli tomu, že jsme nebyli schopni pokrýt reálné mzdy v loňském roce, i ta inflace přes 10 % byla obrovská, ty mzdy rostly někde mezi 5–8%, tak je samozřejmé, že reálně nám klesly, letos jsme někde zhruba na 5–10 %. Uvidíme, jaká bude inflace, možná se dočkáme konečně nějakého malého reálného růstu.

Aktuálně se diskutují návrhy na oživení českého průmyslu, se kterými přišla Národní ekonomická rada vlády. Které z těch opatření vám vadí nejvíce? 

Propouštění bez udání důvodů je červený hadr na odbory a můžeme se dočkat opravdu velkých protestů. Já vládě nechci vyhrožovat, ale tohle téma tak rezonuje zaměstnanci, že my nestačíme sbírat podpisy na naší petici proti tomu návrhu. Je to pro nás absolutně nepřijatelné. Ale můžeme se o tom bavit, pokud opravdu přijdou s návrhem a kdy to odstupné bude v řádu let. Ty první návrhy hovoří o pětiměsíčním odstupném.

A o jakém odstupném se bavíme, abyste byli ochotni o tom debatovat?

Kolega Středula vždycky zmiňoval 48 měsíců, já nejsem tak radikální. Ale pokud se máme dívat na ten dánský model, tam se zaručuje zhruba dvouletá stoprocentní mzda. Takže bychom se měli bavit o 24měsíčním odstupném. Ale pro mě je důležité, aby firmy začaly modernizovat. Máme hlavní problém v tom, že máme nízkou cenu práce. A pokud firmy nezačnou dělat nové technologie, tak ani lidé se neuvolní z těch pracovních pozic, které by měly nahrazovat nové linky.

Pokud by vláda tohle opatření prosazovala a nebylo by to za takových podmínek, které tady zmiňujete, tak o jakých protestech mluvíme?

Nechci tady strašit, ale myslím si, že ve všech odborových svazech to tak rezonuje, že se k tomu postavíme opravdu radikálně. Nálada ve společnosti je velmi špatná. Mohou být různé protesty a naší největší silou je vstoupit do stávky. Ale já bych byl rád, abychom vedli seriózně sociální dialog a všichni se zasloužili o to, aby byl udržen ve společnosti sociální smír.

A vede vláda dialog podle vás dostatečně?

Čím blíž jsou volby, tak ten sociální dialog je trochu na lepší úrovni. Nicméně pokud budou přicházet s těmito návrhy, tak si myslím, že to sblížení skončí velmi brzy.

Mají protestní akce efekt? Nemám pocit, že by vládu nějak obměkčily. Konsolidační balíček schválila jen s minimem změn.

Jsme průmyslová země a zaměstnanci mají obavy, že jim vláda vezme sociální jistoty. A tady se mohou zvednout i ti zaměstnanci, kteří ne vždy souhlasili s odbory, nebo nejsou součástí nějakého odborového svazu.

Čeho jste protesty třeba za poslední rok dosáhli?

Po tom posledním protestu v listopadu jsme dosáhli celkem velkého úspěchu v tom, že se vláda s námi začala bavit trošku na jiné úrovni, že jednání začala být více konstruktivní.

Kdo je dnes v odborech ten, kdo zvládne na náměstí dostat nespokojené zaměstnance, aby měl protest sílu?

Každý předseda odborového svazu by měl přiložit ruku k dílu. Nemyslím si, že by to měl vést jeden člověk, nebo že máme v tuto chvíli tak silného lídra, že by nás všechny postavil do latě a přivedl na to náměstí.

Jak velkým tématem jsou pro vás změny v důchodech, třeba seznam náročných profesí, který by umožňoval dřívější odchod do penze bez jejího krácení?

Ty čtyři kategorie rizika, které by mohly chodit do předčasného důchodu dříve, není žádná výhra a rozhodně neskáčeme do stropu. Nicméně jsem rád, že je to první vláda, která se odhodlala po 30 letech tuto debatu otevřít. Zároveň ale chce prodlužovat věk odchodu do důchodu. (…) Zaměstnanci v náročných profesích ale nejsou schopni pracovat do 68 let.

Náročné pozice

Přestože Marian Jurečka uvedl, že u každé pozice se bude individuálně posuzovat, jestli spadá do kategorie náročných, zaznělo hned několik profesí, u kterých je to pravděpodobné:

  • Zdravotní sestry se specializací, osoby pracující v osobní péči ve zdravotní či sociální oblasti. Příslušníci záchranného hasičského sboru i hasiči ostatních jednotek, pracovníci v lesnictví, kováři, skláři nebo obsluha důlních zařízení.
  • Zedníci, kamnáři, dlaždiči, modeláři, slévači, svářeči, řezači plamenem, pracovníci na zpracování plechu, seřizovači a obsluha obráběcích strojů.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka říkal, že by se to mohlo týkat zhruba 120 000 lidí. A to je číslo, které jsem zachytila i ve vašich předchozích tweetech. Takže máte shodu s ministrem?

Ano, takhle jsme to měli propočítáno ve stejném duchu. O kategorii čtyři byla shoda stoprocentní, nicméně v kategorii tři je to výkop. Měli bychom se bavit o reálných datech. Za svaz Kovo jsme poskytli tehdejšímu ministrovi zdravotnictví za minulé vlády podpisy našich zaměstnanců v náročných profesích, aby bylo možno nahlédnout do jejich karet, aby bylo jasně vidět, jakým způsobem se po 20 letech mění jejich zdraví. Takže jsme ochotni vést odbornou debatu, aby se kategorie rozšiřovaly.

O kolik víc lidí, kde je ten strop?

V kategorii číslo tři jde zhruba o 450 000 lidí.

Je to rozpočtově únosné?

Tady je potřeba říci, že ne všichni na to dosáhnou. Protože to omezení těch 2200 směn zhruba obnáší 10 let a 4400 směn obnáší 20 let a ne všichni po celou dobu pracují v tomto riziku. Já sám, když jsem pracoval v ocelářství, tak ne všechny směny v měsíci jsem měl v té kategorii číslo čtyři.

Čtyři kategorie práce a 13 rizik

Rizikovost práce se podle vyhlášky stanovuje do čtyř různých kategorií:

  • 1. práce, při které není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
  • 2. práce, u které lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně,
  • 3. práce, při níž jsou překračovány hygienické limity,
  • 4. práce, při níž je vysoké riziko ohrožení zdraví.

Rizikovými faktory jsou: prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní polohy, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Když jste pochválil tuto vládu, že aspoň po 30 letech začala debatu o náročných profesích, má nějaký návrh v ruce opozice?

Já jsem s opozicí nejednal, jenom jsem zachytil mediální zprávy, že podporuji rozšíření té kategorie číslo tři v těch rizicích.

A neměl byste tlačit na společné jednání třeba i s opozicí? Říkal jste, že byste byl rád, aby důchodová reforma vydržela.

Je naším záměrem, aby byla shoda napříč politickým spektrem. Nicméně když sleduju debatu v Parlamentu, tak oni se neshodnou ani na tom, jestli bude schůze. Takže já bych byl raději, kdyby se domluvili oni spolu a my jsme potom byli přizváni.

Od hnutí ANO, které kritizuje vládní recept, jste zachytil nějaký lepší návrh?

Já jsem zaslechl to, že ty kategorie číslo tři by tam měly být všechny, a to je pro mě konkrétní návrh. A s tím bych souhlasil. Teď je otázkou, jakým způsobem to zafinancovat. My celou dobu říkáme, že by se měla udělat novelizace třetího pilíře, druhého pilíře, protože se nebráníme odborné debatě.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované