Už se tady nehraje na to, že Česko je významné v pomoci Ukrajině, říká Landovský

Vláda bude mít dalšího zmocněnce, a to pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Premiér Andrej Babiš oznámil, že jím bude bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Co bude nový zmocněnec konkrétně dělat?

Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec při NATO a budoucí nový vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči Alianci Jakub Landovský.

Od jmenování Jakuba Landovského do role zmocněnce si premiér slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň prohlásil, že cílem je plnit víc.

„Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité,“ uvedl o víkendu Babiš v debatě na Nově. Vláda podle něj udělá vše pro naplnění závazku, Landovský bude záležitost řešit napříč všemi resorty.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už označila novou pozici za zbytečnou, podle ní jde o „politickou trafiku“. Česko má desítky lidí ve Stálé delegaci při NATO v Bruselu i celou sekci na ministerstvu, která se problematice věnuje.

Vláda letos počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta se Česko dostane pouze v případě, že by do nich kabinet započítal i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.

Premiér k tomu nedávno řekl, že závazek vůči NATO loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože Aliance uznala obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Exministryně Černochová Babiše obvinila ze lži.

Současný ministr obrany Jaromíra Zůny (za SPD) kontroval, že zatím není možné dělat závěry, protože NATO ve svém hodnocení pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Výdaje aliančních států na obranu budou také jedním z hlavních témat letního summitu NATO v Ankaře.

Kde sehnat peníze na vyšší výdaje na obranu? A nevadí Jakubovi Landovskému, že pracuje pro vládu, ve které je SPD?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Proč jste se rozhodl kývnout na nabídku stát se vládním zmocněncem? - Protože mně skutečně záleží na tom, aby Česká republika byla důvěryhodným spojencem, aby postupně navyšovala své obranné výdaje a aby se nám dalo věřit. A samozřejmě po tom, co jsem i třeba nějakým způsobem kritizoval výkony české vlády, této i minulé, ve věci obranných výdajů, tak přišla nabídka, přišla poměrně nečekaně, teprve minulý pátek. A ještě nejsem zmocněncem, mandát se teprve chystá. A když člověk na něco má jasný názor, tak by se asi neměl bát potom v té věci i něco pro Českou republiku udělat.

2:00 Jaká čekáte, že to bude mise? A teď se ptám s ohledem na to, že tato vláda avizovala, že nechce dávat příliš mnoho peněz na obranu, nechce posílat žádné peníze na zbraně na Ukrajinu, žádné zbraně na Ukrajinu. Jsou to věci, u kterých jste třeba váhal? - Dal jsem se do služeb české vlády. Ono to zní banálně, ale jako státní úředník, který pracoval pro mnoho různých vlád s různým politickým formátem, jsem zvyklý pracovat pro jakoukoliv vládu, která je skutečně českou vládou, legitimní, s důvěrou občanů, vzešlou z voleb, a má nějaké cíle. A pokud se mi samozřejmě ty cíle nebudou líbit, tak pro ni pracovat nemusím. Ale nejsem zároveň politik, abych musel řešit a vysvětlovat každý krok vlády. Mám nějakou úžeji zaměřenou oblast, odbornou, protože ten důvod, proč mě pan premiér oslovil, je, že jsem se s obrannými výdaji v životě již mnohokrát setkal a že i dokáži navenek, možná i dovnitř, lidem vysvětlit, o co se jedná. A spojencům vysvětlit, že snad v tom novém cyklu nám budou moci naše čísla skutečně věřit.

3:00 Podle opozice, podle exministryně Jany Černochové je ta vaše pozice trafika. Trafika zbytečná, protože supluje práci Ministerstva obrany, tamní sekce vyzbrojování, supluje práci stálého zastoupení při Severoatlantické alianci, tak proč Landovský? - Připadá mi zbytečné tam montovat nějakou osobní rovinu nebo nějakou zášť. Je to praktická věc a paní poslankyně je předsedkyní výboru a já rád půjdu svoje postoje k této agendě vysvětlovat komukoliv, včetně výboru Parlamentu České republiky.

3:30 Žádná nová funkce ve smyslu nového platu, nové kanceláře, nového sekretariátu nevznikne. Já jsem služebníkem českého státu a pracuji na Ministerstvu obrany, s výjimkou jednoho roku, a budu dále pracovat na Ministerstvu obrany, které mne plně zajistí. Samozřejmě mandát teprve vzniká, bude na vládě asi někdy příští týden, ale už je teď jasné, že mne zajistí Ministerstvo obrany. Takže peníze daňových poplatníků zůstanou ušetřeny nějaké další funkce. Protože trafika, jestli to chápu správně, se dávala válečným veteránům jako způsob nějakého přivýdělku.

5:00 Máme tady novou definici obranných výdajů, nesmírně zajímavá doba, máme tady velkou krizi v transatlantických vztazích a je třeba se k tomu postavit čelem. A ty nově pojaté obranné výdaje už nejsou jenom Ministerstva obrany, vznikla nová kategorie, paní ministryně (Černochová, pozn. red.) to dobře ví. A je potřeba koordinovat úsilí napříč vládní agendou, napříč ústředními orgány státu, týká se to i samospráv. A funkce vládního zmocněnce je přímo stvořená proto, aby i další výdaje, které mají růst až k 1,5 procenta, začaly dávat z hlediska obranyschopnosti naší země smysl. Protože kromě toho, co jste říkala, že to je politicky nabitá agenda mezi vládou a opozicí, tak je to skutečně strategická agenda. A my vidíme, že transatlantické vztahy, naše bezpečnost, NATO jsou v ohrožení právě proto, že třeba v otázce obranných výdajů si Česká republika nevede prostě příliš dobře. Je to jeden z důvodů. A proto je třeba jako první obnovit tu důvěru a potom samozřejmě začít nějak rozumně v té oblasti růst k tomu, co jsou naše závazky.

6:00 Součást kritiky Jany Černochové bylo i to, že se divila, co tam budete dělat v té funkci, když jste jako náměstek nedokázal zajistit ani jedno procento. - Paní ministryně ráda střílí, nechává se u toho fotit, ale často mine cíl. Tady v tom případě mě. Výdaje na obranu jsou věcí vlády a Parlamentu. Jakýkoliv náměstek nebo úředník může dobře připravit podklady, ale je to otázka politické vůle vlády. A ani ta sama na to nestačí, protože my jsme parlamentní republikou a rozpočet jako takový schvaluje Parlament České republiky, kde paní poslankyně dnes sedí. Obranné výdaje za mého odborného působení na Ministerstvu obrany pomalu, postupně rostly. Můžeme se bavit o tom, proč. Ještě nebyla ta velká válka. Ale každý, kdo mě zná, tak ví, že jsem jednak se snažil o to, aby informace, které z Ministerstva obrany tečou, byly hodnověrné. A skutečně tenkrát se s těmi obrannými výdaji tolik nemanipulovalo jako v poslední době. Nebyla to veselá čísla, byla to taková čísla, která byla. Podle mě to bylo už nad jedním procentem.

8:30 Andrej Babiš naznačil po jednání s představiteli Severoatlantické aliance, víceméně z toho vyplynulo, že by chtěl, aby to už letos dvě procenta byla. Budou? - Víte, jaké bude HDP České republiky? Já to nevím, totiž nikdo neví. Víte, co nám všechno NATO uzná? Budeme se snažit, ale nevíme to teď. Plánování obranných výdajů je skutečně seriózní a vážná agenda, jde o naši důvěryhodnost. - Já se vás ptám naprosto vážně. - A jsem velice rád za slova pana premiéra. Ale aby k tomu skutečně došlo, tak se některé neznámé a proces plánování musí propojit, že na konci roku to dobře dopadne. A pozor, bude se to ještě přepočítávat. Protože jenom české HDP odhadované třeba Českou národní bankou nestačí na to přepočítávání HDP podle jednoho klíče, tím je OECD. Jak víme, nakolik dopadne konflikt na Blízkém východě na českou ekonomiku? Budeme v recesi? Budeme růst? Jak moc budeme růst? To znamená, že země, které seriózně uvažují o tom, že budou plnit závazky z Walesu, tedy závazky z roku 2014, tak musí mířit malinko před dvě procenta. A pak samozřejmě země jako Polsko, které mají čtyři až pět procenta na obranu, si s takovými věcmi vůbec nemusí dělat starosti.

10:00 V první řadě si musíme všichni uvědomit, že Česká republika dosud těch dvou procent nedosáhla. - Když jste končil v Severoatlantické alianci jako velvyslanec při NATO, tak jste v rozhovoru pro Blesk říkal, že vás těší, že odcházíte ze své funkce velvyslance v době, kdy Česká republika dosáhla dvou procent výdajů na obranu. - Ale nedošlo ještě k tomu přepočítání. A je to přesně o novém způsobu výpočtu.

12:00 Ale věřím tomu, že tahle vláda dosáhne procent na obranu jednoznačně. A čím dříve, tím lépe. - Kdy to bude? - Čím dříve, tím lépe.

13:00 Například Radek Vondráček, viditelný člen hnutí ANO, nikoli člen vlády, naposledy v neděli prohlásil v debatě na televizi Prima, že tupé vykazování nás nikam neposune, jsme v situaci, v jaké jsme. A mluvil o tom, že na to prostě nemáme peníze. - Podívejte se, výsledek je číslo. Číslo nemusíte složitě vysvětlovat. Číslo je buď vyšší, nebo nižší než dvě procenta. To datum, na které se ptáte, je taky číslo. Je to nějaký den v kalendáři. A v těchto věcech já jsem si jistý, že toho dosáhneme. A čím dříve, tím lépe.

13:40 Je to tupé vykazování, ta dvě procenta? - Myslím, že to je poměrně důležité vykazování. Za tímto výrokem je samozřejmě logika toho, co za to dostaneme. Protože pozor, pokud investujeme do Armády České republiky a do Ministerstva obrany stále se zvyšující částku, tak je pak velice těžké vysvětlit, proč tak propadáme třeba v hodnocení obranných schopností NATO. A tam skutečně patříme k těm absolutně nejhorším spojencům.

17:00 Svými otázkami mířím k tomu, jakým způsobem chcete získat podporu u členů stávající vládní koalice. Radim Fiala, místopředseda hnutí SPD, ještě před Vánoci v rozhovoru pro iRozhlas říkal, že kdyby bylo na SPD, tak 1,7 procenta HDP na obranu bohatě stačí. Tomio Okamura opakovaně říkal, že dvě procenta jsou až až a rozhodně nevidí důvod dávat cokoliv navíc. Vy musíte přesvědčit především své vlastní členy vlády. - Když chcete někoho přesvědčit, tak musíte pochopit, jak myslí. A myslím, že strana SPD je strana silně národně a identitárně orientovaná. A jeden z argumentů, který určitě bude platit, je, že z těch peněz, které Česká republika vynakládá na svou vlastní obranu - my to neděláme pro Severoatlantickou alianci, my to děláme sami pro sebe - absolutní většina skončí u nás doma a bude směřována k tomu, aby se Česká republika podle článku 3 byla schopná bránit. Protože národ, který usiluje jenom o prosperitu a není schopný ji v těžkých dobách obhájit, špatně skončí. To znamená, neberme nacionalismus nebo vlastenectví jako negativní hodnotu. - To vůbec nehodnotím, beru SPD jako stranu, která chce vyhlásit referendum o vystoupení ze Severoatlantické aliance. - S tím nesouhlasím, ale to je tak celé, co k tomu mohu říci.

19:00 Jako budoucí nový zmocněnec pojedete na summit Severoatlantické aliance, který bude v Turecku v červenci. Už to napsal na sociální sítě ministr zahraničí Petr Macinka, který, jak se zdá, rozhoduje o složení budoucí mise. Teď to s nadsázkou mířím na to, že nechce připustit účast prezidenta Petra Pavla. Jak se na to díváte, že ho nechce na ten summit vzít? - Je kategorie ústavních činitelů. Jestli mě moje znalost Ústavy neklame, tak ty jsou jenom čtyři. To znamená, otázky toho, jak se poskládá delegace, jsou otázky mezi dvěma ústavními činiteli, kteří k tomu mají nějakou schůzku s konkrétním termínem. A to je pan premiér jako předseda celé vlády a pan prezident ve své roli prezidenta, která má i nějaký komponent zastupování státu navenek. Ale vzhledem k tomu, že ten summit je právě o otázce kredibilního navyšování obranných výdajů, a za to zodpovídá vláda a premiér, tak dává smysl, aby hlavou delegace byl premiér České republiky.

20:00 V rozhovoru u Pavla Štrunce 18. listopadu 2024 jste na konto Petra Pavla řekl, že je pro vás silný lídr, že za ním stojíte a že víte, že ve strukturách NATO je braný jako první třída, že patří do první ligy v euroatlantické debatě. Navzdory tomu, že Česká republika nemá vojenskou sílu jako Francie, tak jeho leadership zajistil, že je naše země slyšet. Není škoda někoho takového tedy nechat doma? - Tak to záleží podle tématu, samozřejmě. - Myslím, že téma je velmi podobné jako v roce 2024. - To bych úplně netvrdil. Ale v NATO je každému úplně jedno, kdo za Českou republiku přijede.

20:30 Tak proč jste to tehdy říkal, že nám to pomáhá v roce 2024? To jste si vymýšlel? - Já Petra Pavla znám, znám i pana premiéra, pod oběma jsem pracoval, dokonce s Petrem Pavlem pracoval na Ministerstvu obrany, když byl náčelník Generálního štábu. A pokud můžu o někom říci něco hezkého, tak to samozřejmě řeknu. Ale to mi přece nemůže mít nikdo za zlé. To bylo i v Medvídkovi Pů: „Když nemůžeš říct nic hezkého, radši neříkej nic.“ - To myslíte vážně? - Ale tak mám kritizovat člověka, mám vidět jeho špatné stránky, mám se chovat jako hádavý politik? Ne, nemusím. Já si vážím toho, že Petr Pavel sloužil pro Českou republiku.

21:30 Když s prezidentem nebudu souhlasit, tak asi řeknu něco, co pana prezidenta nepotěší. Já si myslím, že pana prezidenta nepotěší, že jsem řekl, že nemá jet na summit, že tam má jet pan premiér. Ale mám určitou svobodu vyjadřování, ale nemusím nutně hned mluvit o lidech ošklivě jenom proto, aby mně to potom někdo vyčetl.

22:00 Za svými slovy o Petrovi Pavlovi si stojím. Ale zároveň každá země má nějaký ústavní systém. A Česká republika udělala fatální chybu, že rozhodla o přímé volbě prezidenta republiky. (…) A s tím samozřejmě Česká republika má velké problémy, protože najednou nevystupuje jednotně a kredibilně. A pozor, má to samozřejmě i dopad na to, jak funguje krizový systém v České republice. Je to zkrátka vizitka země, která úplně přesně neví, co chce. Třeba Německo ví přesně, že posílá kancléře a ne prezidenta a podobně. Většina zemí si to umí nějakým způsobem rozhodnout.

25:00 Když jste byl naposledy v Ptám se já, to bylo před rokem, v době, kdy byl na návštěvě Prahy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tak jste říkal, že to je ocenění české pomoci, která přes počáteční neúplně lehké váhání nebo období pokračuje více než tři roky, že si toho prezident Zelenskyj váží, protože je to ukázka toho, kam investuje svůj čas. Několikrát jste v dalších rozhovorech jako velvyslanec při NATO říkal, že je důležitá pomoc Západu Ukrajině, že je klíčové, aby Západ dokonce přidal ve své pomoci, aby Ukrajina neprohrála válku s Ruskem. Jak se teď díváte na to, že jste zmocněncem ve vládě, která Ukrajině už nechce pomáhat? - Myslím, že to vidíte strašně černě. - Jenom poslouchám, co říkají vládní politici. - Muniční iniciativa dál pokračuje. - Ale jak?- Myslím, že docela úspěšně. Ale je na jiných, aby odkomentovali, kolik peněz jí opět proteče, jaké země se na tom budou podílet, kolik munice se dodá. Podle mých informací jede dál. Už se tady nehraje hra, že Česká republika je významným přispěvatelem. A dokonce už se ani nehraje hra na to, že Česká republika je významným přispěvatelem pomoci na Ukrajině. Pokud přepočtete pomoc na Ukrajinu na obyvatele, tak jsme jedni z úplně posledních. Jsme daleko za Slovenskem. Bohužel za minulé vlády jsme skutečně spíše věci deklarovali, než je skutečně dělali. A pokud jsme je dělali, tak tam byl silný vlastní zájem.

31:00 A tedy vám nevadí být ve službách vlády, jejíž členové jsou politici hnutí SPD? Když jste v roce 2018 kandidoval do pražského zastupitelstva jako lídr kandidátky ČSSD, tak jste vysvětloval, že jste hlasoval pro to, aby vznikla vláda sociální demokracie a hnutí ANO opřená o hlasy KSČM. A říkal jste pro Aktuálně, že vás to hodně trápilo a trápí. Řekl jste: „Tato varianta je strašná, ale varianta vlády s SPD je ještě strašnější.“ - Zase to vidíte tak tragicky. Český politický systém je podle výsledků voleb velice heliocentrický. Je tady velká dominantní strana hnutí ANO, a pak jsou tady menší strany. A já si vládu nevybírám, tu si vybíráme všichni ve volbách, nějakým způsobem si ji vybrali. Já jsem si jenom téměř jistý, že až se za tři a půl roku sejdeme u voleb, tak do té doby tady bude nějaká vláda, která bude mít v centrální pozici hnutí ANO. A všechno ostatní pro státního úředníka nemá hrát roli. Státní úředník slouží této zemi. Ta vláda je česká a já nemusím jako státní úředník komentovat negativně, pozitivně každý výrok každého politika této vlády.

32:00 To je váš vlastní výrok. Řekl jste, že vás to trápilo a trápí. - V životě člověka trápí věcí, ale musí se s nimi nějak popasovat. - Tak jste se s nimi popasoval tak, že jste se dal do jejich služeb. - Pro mě je důležité téma. A já bych kvůli NATO a kvůli České republice a její obraně vstoupil do služeb každé vlády, která si říká česká vláda, ale nevstoupil bych třeba do služeb nějaké ruské vlády nebo kolaborantské vlády.

34:00 Váš výrok v tom roce 2018 zněl palčivě a hodnotově. - Já jsem se ale taky samozřejmě změnil. A víte proč? Já jsem v NATO neustále musel poslouchat tyhle květnaté řeči, třeba o tom, jak Ukrajině budeme pomáhat, seč to půjde, a pak jsem viděl třeba tu bídnou finanční realitu. Mě to opravdu trápilo. A pak mi moje žena řekla: „Podívej se, ty to nezměníš sám, tak pošleme něco na Ukrajinu z našeho domácího účtu, ty se dobře vyspíš, akorát si prostě z toho vyhodnoť nějakou zkušenost, nějaký rozdíl mezi obecnou rétorikou a pak nějakým činem.“ A já tady nejsem od toho, abych tvořil nějakou novou rétorickou linii. Já mám vysvětlovat něco velice konkrétního, obranné výdaje České republiky navenek, dovnitř, spojencům, udržet kredibilitu v chování České republiky v Severoatlantické alianci a snažit se maximálně o to, aby obranné výdaje České republiky, i ty, řekněme, nepřímé, rostly. A to je něco, s čím jsem ochotný pomoci, a budu celý den pracovat na tom, aby se to naplnilo.

34:30 A budu šťastný z toho, že se to dá i jednou změřit. Já mám rád věci, které se dají změřit. Výsledek voleb se dá měřit, soutěž se dá měřit. Laťku přeskočíte, dvouprocentní, anebo se o ni zarazíte a spadnete zpátky. Takže to jsou věci, které mě v životě baví. Svět není ideální. Těch morálních výšin, kde lidé jenom konstruují krásné konstrukty, možná už mám taky dost. Vidím, jak Evropa chátrá, vidím, jak na tom jsme špatně podle těch čísel. A snažím se s tím ale něco dělat, nesnažím se to jenom kritizovat. Je to nějaký přístup. - Takže morálních výšin už máte dost? - Těch prázdných. - Já jsem se ptala na vaše vlastní morální výšiny. Mnohokrát jste mluvil o tom, že Západ má pomáhat víc, že Ukrajině má posílat víc, že na zbrojení máme dávat víc. Pak jste mluvil o tom, jak vláda vlastně s SPD je strašná. A teď říkáte, že morálních výšin máte dost. - Říkám většinu těch věcí pořád dál. To jste mě možná neposlouchala úplně pozorně.