Babiš vysypal tolik nápadů jako Fiala pocitově za čtyři roky, říká sociolog

Už za pár dní se v Česku opět otevřou volební místnosti. Jak se v komunálních a senátních volbách odrazí ekonomická situace? Hraje do karet vládě, nebo opozici? A jak těžké bude mít koalice plnění slibů, které dala loni voličům?

Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byli sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu pokračovala v růstu, i když o trochu méně, než se čekalo. Rostla i spotřeba domácností. Lidé ale zůstávají opatrní.

„Naše data ukazují, že spotřeba domácností se opravdu odrazila ode dna a je to hodně ovlivněno inflací. Na náladě ve společnosti je vidět, že inflace je teď stabilizovaná. Byla pod dvěma procenty, teď sice mírně stoupá na dvě, ale lidi to uklidnilo. Teď se cítí relativně lépe, než se třeba cítili před půl rokem, i když nejsme na nějakých maximech,“ popsala aktuální ekonomická očekávání Čechů Helena Horská.

„Dalo by se to shrnout tak, že se máme dobře, ale bojíme se,“ dodala ekonomka.

Podobně shrnul současnou atmosféru v Česku i sociolog Martin Buchtík: „Vidíme, že situace je teď spíše nejistá. Lidé se nemají vyloženě hůř. Ale myslí si, že hůř bude, protože geopolitická situace je nejistá. Teď se to propisuje do pohonných hmot. Benzin je nové máslo.“ Právě ceny másla jsou mezi českými spotřebiteli v posledních letech jedněmi z nejsledovanějších.

Ekonomka Helena Horská, podobně jako mnoho dalších analytiků, upozornila, že obezřetnost lidí je na místě: „Máme tady rozvolněnou rozpočtovou politiku. Více, než se čekalo. Bude to mít do budoucna určitě dopad na inflaci.“

Dá se také předpokládat, že v příštích měsících ekonomiku ještě hlouběji poznamená přetrvávající konflikt na Blízkém východě. Ten dál prodražuje energie, hnojiva a další komodity.

„Rovnou říkáme: počítejte s tím, že minimálně od začátku příštího roku začnou zdražovat potraviny. Od potravin už nemůžeme čekat to, že by nám zlevňovaly nákupní košíček. Do toho tady máme pohonné hmoty. Proto také vláda honem přispěchala s cenovou regulací, protože ví, že je před volbami a že lidé koukají na totemy na čerpacích stanicích. To je určitě důležitý tah pro současnou vládní koalici: hlídat alespoň pohonné hmoty,“ uvedla Horská.

Kromě cen pohonných hmot je v Česku citelným problémem i nedostupné bydlení.

„Téma bydlení je naprostým fenoménem posledních několika let napříč republikou. A to už od opravdu nejmenších vesnic, kde třeba nejsou stavební parcely, nebo tam jsou lidé, kteří by se tam chtěli vrátit, ale rekreanti to vykoupili,“ řekl sociolog Buchtík.

Situaci budou dál komplikovat i drahé hypotéky. „Situace, nejen ta domácí, ale globální, vůbec nenahrává levným hypotékám. Pokud si někdo může teď zafixovat sazbu do budoucna, tak je to pro něj možná lepší než riskovat,“ doplnila ekonomka Horská.

Do výsledků komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, se ale očekávané zdražování zásadně nepropíše.

„Lidé takhle nepřemýšlejí. Lidé přemýšlejí peněženkou, teď a tady, a sledují ceny na čerpacích stanicích, sledují ceny v obchodech,“ poznamenala Horská a dodala: „Takže pro tuto vládu je vlastně dobře, že komunální volby jsou už v říjnu. Kdyby byly později, tak by byly debaty ve volebních diskuzích daleko pesimističtější.“

„I když voliči opozičních stran jsou spíše toho názoru, že opozice nic moc nedělá, tak jsou zároveň hodně přesvědčení, že tato vláda to dělá úplně špatně. A to je bude hodně mobilizovat,“ upozornil Martin Buchtík. Naopak voliči vládního hnutí ANO jsou podle něj v tuto chvíli ale spokojeni:

„Z pohledu voličů ANO se to zatím nezhoršuje tak, jak by se to zhoršovalo, kdyby tady byla předchozí vláda. Příběh, který říká hnutí ANO a pan premiér, přece zní: ‚Možná to není to nejlepší, co byste si dokázali představit, ale podívejte se, je to výrazně lepší než předtím.‘“

„Vláda může poukazovat i na to, že předchozí kabinet přece nikdy nic neudělal. Protože o tom jsou přesvědčeni i lidé, kteří by volili strany minulé vlády. A zároveň Andrej Babiš - a všichni to tak cítí, i komentátoři - vysypal na lidi během roku tolik nápadů, i když často nesmyslných, kolik minulá vláda pocitově za poslední čtyři roky,“ dodal sociolog.

Velkou součástí letošních předvolebních debat je rozpočet na příští rok a plánovaný rekordní schodek ve výši 386 miliard korun. A současně to, jak se stranám vládní koalice zatím daří, či nedaří naplňovat sliby, které daly voličům loni před volbami do Sněmovny.

„Pro mě, jako ekonoma, když se podívám na základní ukazatele, mi teď bliká jako výstraha červené světlo u veřejných rozpočtů. Protože vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že udrží veřejné rozpočty do tří procent HDP. A to už následující rok vůbec nebude platit,“ konstatovala Horská. A připomněla, že vláda ANO, SPD a Motoristů zároveň slíbila, že v dalších letech se pustí do postupné konsolidace:

„A tady mi bliká největší červené světlo, protože není vůbec jednoduché snižovat schodky a navíc takto prudce. Takže mám obecně odbornou obavu, že slib udržet schodky veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP nebude splněn.“

Ani nedoručené sliby vlády se ale do říjnových voleb pravděpodobně příliš nepromítnou.

„Voliči napříč politickým spektrem říkají, že na sliby tak trochu nevěří. Že to je taková omáčka kolem předvolebního období a nikdo nikdy přece sliby nesplnil. Takže jde spíš o to, kdo je nesplní víc v budoucích volbách,“ poznamenal s lehkou nadsázkou sociolog Buchtík.

Voliče ovšem může v budoucnu čekat šok. A to až začne zmíněné zdražování.

„To bude podle mě možná pro vládu problém. Bavíme se opravdu o období dávno po říjnových volbách. Nicméně myslím, že jakmile se rozpočet tohoto kabinetu začne projevovat alespoň částečně v inflaci, bude to problém,“ uvedla ekonomka Horská.

Současnou celostátní ekonomickou situaci tak budou v těchto volbách podle sociologa Martina Buchtíka lidé zohledňovat různě. I v závislosti na tom, v jak velké obci půjdou odevzdat svůj hlas.

„Obecní volby jsou volbami různého typu a jsou naprosto nesouměřitelné. Ve velkých městech je to opravdu často o financích. V Praze je teď přece velké téma, že jí leží na účtu 200 miliard, které jenom stačí začít utrácet.“

Buchtík tím narážel na opakované výroky ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že hlavní město má neadekvátní množství peněz, které nezvládá utrácet. Finance by se proto podle šéfky státní kasy měly rozdělovat spravedlivěji. To strany současné opozice interpretují jako snahu vlády „obrat Pražany o jejich peníze“ a varují, že „Praha není vládní bankomat“. Podobná debata se přitom vede i v dalších velkých městech.

„Na druhou stranu, v menších vesnicích víme, že se často řeší, jestli dát, nebo nedat třeba pět tisíc na dětský den. Takže úroveň předvolební diskuze je tam samozřejmě úplně jiná,“ doplnil sociolog.

„Je vidět, že tato vláda se rozhodla využít maximum možného, co se týká rozpočtu. Možná i za hranu maxima možného, protože schodky se opravdu mají v následujícím roce výrazně zvýšit. A vláda začíná, možná trochu nechtěně, říkat: ‚Nás zajímají prostředky, které leží na účtech obcí.‘ A to je něco, čím si trošičku podkopává potenciál a komplikuje si v obcích situaci,“ dodala ekonomka Horská.

Má vláda šanci splnit své sliby? Bylo potřeba, aby přidávala důchodcům? A nabízejí opoziční strany voličům dostatečnou alternativu k vládní politice?

Celý speciál Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.