Je to špatně, říká učitelka k velkému zájmu o přijímačky z 5. a 7. třídy

Deváťákům zbývá už jen několik dní do přijímaček na střední školy a gymnázia. Páťáci a sedmáci mají o pár dní navíc. A také letos budou zkoušky pro mnohé děti hodně stresové, nejen kvůli nedostatečným kapacitám škol.

Žáci devátých tříd budou dělat testy z češtiny a z matematiky 11. a 14. dubna, páťáci a sedmáci pak 15. a 16. dubna. Jak se na poslední chvíli můžou lépe připravit na přijímačky, radila v Ptám se já učitelka matematiky na ZŠ Trnka v Dobříši Eva Matějková.

Děti z tamní základní školy loni i předloni dle dat Cermatu zvládly testy nejlépe na celém Příbramsku. Uspěly dokonce s velkým náskokem před ostatními, a to jak v češtině, tak právě i v matematice.

Podle Matějkové si žáci často myslí, že se nejvíce naučí, když si budou poslední dny před přijímacími zkouškami učivo znovu pročítat. To ale dle ní není ten nejlepší způsob, jak se dobře připravit. Nejvíce dětem pomůže takzvané opakované vybavování.

„Doporučila bych, aby si rodiče s dětmi sedli a nechali si od dětí odvyprávět, co vlastně v tom testu je. Ony už to vědí, protože ho určitě aspoň jednou psaly. A když ne, tak ať si ho napíší. Ať se potom zamyslí, co tam je, jaké jsou části toho testu, na co si musí dát pozor, ať si zkusí vybavit svoje chyby. Ale bez toho, že by se do toho dívaly,“ poradila vyučující.

„Pak se samozřejmě můžu podívat na to, kde si uvědomím, že jsem dělala chyby nebo že mi to nešlo. A tak dochází k lepšímu učení,“ dodala.

Podle Matějkové je za úspěchem žáků z její školy dlouhodobá práce s dětmi i s rodiči.

„Náš roční projekt se jmenuje Práce se stresem, protože je to stresová práce. Je třeba počítat s tím, že budou těžké okamžiky, že budou taky velké propady. A za nás je potřeba o tom s dětmi mluvit. Protože je to něco jako příprava na maraton,“ prohlásila vyučující s tím, že zátěž je dětem potřeba přidávat postupně.

Na přípravě na jarní přijímací zkoušky deváťáci v ZŠ Trnka pracují zhruba od října. A to tak, že doma napíší každý týden jeden test z češtiny a jeden z matematiky. Ve škole pak proberou, co jim šlo a kde naopak chybovali.

„Snažíme se učit tak, jak víme, že funguje mozek. Dokážeme zařídit, že velká část dětí se dokáže s nějakým úspěchem naučit hodně věcí. A tím, že zažívají úspěch, tak jsou spokojené, motivované a jdou dál,“ vysvětlila Eva Matějková.

Permanentní dril nedoporučuje. Stejně tak nesouhlasí se současným trendem, kdy si velká část dětí takzvaně „jde zkusit“ přijímačky už v páté nebo sedmé třídě: „Je to špatně, ten test je opravdu hrozně těžký. Nekoresponduje s tím, co by děti měly v pětce a v sedmičce umět. V pětce a v sedmičce opravdu vybíráme jen malé procento nejnadanějších dětí.“

„Je to zbytečný stres. Našim dětem zakazuji dělat si testy dřív než v září, v říjnu v devítce. Ještě ty znalosti nemají, ani nemusí mít. A nejsou na to vyspělé. Pak prožívají frustraci. Nejdůležitější na celé přijímačkové anabázi přitom je udržet děti aspoň trochu v pohodě. Protože my víme, že učit se můžeme jenom tehdy, když jsme v pohodě. Jinak ta práce přichází vniveč,“ upozornila učitelka.

Eva Matějková je původní profesí projektantka. Jít učit matematiku se dle svých slov rozhodla i kvůli nespokojenosti se stavem českého školství. Svoje zkušenosti s výukou dnes předává dalším učitelům jako lektorka. S kolegyněmi vedle toho připravuje podcast, workshopy a další akce v rámci projektu s názvem Tři učitelky.

V rozhovoru také vysvětlila, proč mají děti často problém se slovními úlohami. Nebo jak těžká bude nová matematika, kterou přinesou nové rámcové vzdělávací programy.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.