Odhalená dodávka tanků pro Ukrajinu: I plachty něco stojí, říká Černochová

Česká vláda rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Tentokrát za 133 milionů korun. O jakou techniku nebo materiál se jedná?

Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Možná teď budou vláda i čeští politici obecně opatrnější při zveřejňování informací o vojenské výbavě, která putuje východním směrem. Tenhle týden se totiž dostaly do domácích i zahraničních médií dokonce fotografie tanků a bojových vozidel, naložených na vlaky u Jihlavy.

Celkem už poslala Praha Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přesahující miliardu korun. Nutnou modernizaci ale potřebuje i tuzemská armáda. Kromě jiných problémů ji trápí fakt, že část techniky je ruská a potřebuje taky ruské náhradní díly. Tuhle závislost chce vláda odbourat co nejdřív.

Ostatně taky proto schválila na své poslední schůzi, že na zlepšení kondice české armády půjde v příštích dvou letech skoro 50 miliard korun. Bude to stačit? A jak zabránit únikům citlivých informací o převozu válečné techniky?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu:

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Náš resort si záležitosti hlídá docela dobře. Po každé vládě nebo jednání výboru pro obranu, které probíhá v utajeném režimu, se informace na veřejnost nedostaly. Novinářům nemohu vyčítat, že prahnou po informacích, ale nemohu ani potvrdit, že nám nějaké informace unikly. Nechci dávat šanci lidem, kteří na takový únik čekají a chtějí diskreditovat armádu, nebo ohrozit bezpečnost transportu. (…) Že se nějaké informace dostaly na veřejnost, to se stalo. Dnes jsme diskutovali o opatřeních, která chceme udělat.

2:30 – Informace byly chráněny dobře, jsou věci které neuhlídáte. Ta technika, o které mluvíte, je taková, která se jen tak schovat nedá. Pokud máte nějaké sklady a je třeba konat transport, tak takovou techniku nemůžete teleportovat a do kabelky ji neschováte.

3:30 – Na některých transportech plachty byly. Zvažovalo se, zda na ně počkat, ale všichni se musejí snažit, aby pomoc byla co nejrychlejší a i ty plachty něco stojí.

4:45 – Dlouhou dobu jsme byli kritizováni, že nic neděláme, ale od začátku jsme dělali řadu věcí. Jedeme v tom od 25. února naplno. A že se na veřejnost žádné informace nedostaly, bylo vnímáno, že resort nic nedělá. Díky tomu, že nám za to někteří kolegové veřejně děkují, tak si toho možná veřejnost konečně všimla.

6:40 – Až budeme moci informace zveřejnit, doufám, že na nás veřejnost bude pyšná.

8:00 – Chybí nám, že hranici neotevřelo Maďarsko. Těch možností, kudy by se dal materiál vozit, mnoho není. To, že maďarská strana nepomáhá, tu situaci trochu komplikuje.

9:00 – Náhradních dílů máme zatím dost, ale jsme hodně závislí na Rusku. Bude možná potřeba hledat jinou variantu.

10:00 – Pokud všechny transporty z USA proběhnou tak, jak mají, mohli bychom v příštím roce dostat dva typy vrtulníků. Chtěla bych jednat o poskytnutí většího množství vrtulníků.

12:00 – Bojová vozidla pěchoty mít budeme, protože je potřebujeme, tak jako potřebujeme tanky. Nemůžeme rezignovat na bojová vozidla, abychom se uměli bránit i na zemi.

15:30 – K panu prezidentovi jsem se objednala, protože jsem mu chtěla dát zpravodajskou informaci ohledně rusko-ukrajinského konfliktu, chtěla jsem mu představit kandidáty na generály, protože nás čeká v květnových dnech povyšování. V neposlední řadě jsem s ním řešila rozpočet a náčelníka generálního štábu. Jméno mám, panu prezidentovi jsem ho sdělila a ten by se s ním rád potkal. Poté si řekneme, jaká jsou naše stanoviska.

17:40 – V resortu Ministerstva obrany se děje řada zásadních věcí, k tématu milosti pro pana Baláka jsme se panem prezidentem nedostali ani okrajově.

19:00 – Je v pořádku, že kancelář prezidenta vede člověk bez bezpečnostní prověrky? V pořádku to není, na mém resortu musí mít prověrky nějakého stupně i sekretářky, natož lidé, kteří se pohybují v blízkosti nejvyšších představitelů státu. Může to iniciovat některý z kolegů, kteří řeší otázku bezpečnosti a spadá pod ně i diskuze s NÚKIB, což je pan ministr vnitra nebo pan premiér. Jedna věc je kancléř, který by utajené zprávy neměl dostávat do ruky. Skartování se ale děje poměrně běžně, protože každý dokument má nějakou validitu a termín, jak dlouho by měl být držen. Bylo by ode mě neprofesionální říkat, že bylo skartováno něco, co být skartováno nemělo.