Článek
Dnes naposledy pracují na pražském hlavním nádraží zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pomáhají tam stovkám běženců, kteří stále nenašli jiný přístřešek než nádražní halu. Co bude, až pomoc skončí?
Hostem Ptám se já byla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).
S koncem května končí pomoc Organizace pro pomoc uprchlíkům, která na hlavním nádraží koordinuje neziskové organizace pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Jestli zůstanou alespoň dobrovolníci z Iniciativy Hlavák, nebo jestli bude pro běžence otevřený jen informační stánek, není zatím jisté. Humanitární pracovníci končí proto, že už nezvládají napjatou situaci řešit, a vyzývají vládu, aby přišla s fungujícím řešením a s dalšími variantami provizorního přístřeší pro lidi, kteří v Česku usilují o dočasné vízum.
A situace ukrajinských uprchlíků na pražském nádraží, kde jsou převážně uprchlíci romského původu, si všiml už i britský deník The Guardian. V reportáži popsal nevyhovující postup českých úřadů i to, jak na nádraží nocují v nehygienických podmínkách stovky lidí. A situaci označil za „hnisající krizi“.
Ti, co nenocují přímo na nádraží, pak zůstávají ve stanových městečkách mimo centrum Prahy. První provizorní stanové ubytování se sociálními zařízeními vzniklo v půlce května v Troji, druhé – asi pro 150 lidí – staví hasiči v pražských Malešicích.
Bude to stačit? A co žádají neziskové organizace, na kterých leží velký kus práce s běženci?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 – Na hlavním nádraží jsme se dostali dlouhodobě do situace, kdy se radikálně změnila podoba našeho informačního systému, kdy místo informací jsme nuceni poskytovat humanitární pomoc. Nádraží nepředstavuje bezpečné prostřední zejména pro matky s dětmi.
2:40 – K 31. 5. končí naše pomoc, protože nedošlo k nápravě systému informačního servisu. Nemůžeme jim poradit, kam mají jít a co mají dělat. Radili jsme jim s praktickými otázkami. Ale spousta lidí vypadává ze síta pomoci.
4:40 – Asi třetina lidí má dvojí občanství a tam stát říká, že pokud jsou občany třetí bezpečné země, tak nemají nárok na dočasnou ochranu, což je legitimní a v pořádku. Nicméně pak máme skupinu lidí, kterým nebylo umožněno podat žádost, protože nedisponují razítkem vstupu do schengenského prostoru. V takovém případě by cizinecká policie měla kontaktovat pohraniční stát schengenského prostoru a vyžádat si razítka a dokumenty. To se ale často neděje, zaregistrovali jsme, že spousta lidí byla posílána zpátky na hranice, aby si razítka obstarali.
9:20 – Je obrovský otazník, kolik lidí na nádraží zbyde, když od zítřka skončí Organizace pro pomoc uprchlíkům na nádraží. Situace se neustále mění, ale například dneska – v předposlední den lůžkového vlaku – jsme měli 230 lidí.
10:20 – Já jsem moc ráda za rozhodnutí pan primátora Hřiba o vzniku stanového městečka v Malešicích. Protože i 150 lůžek je lepší než nic.
12:00 – Pokud má někdo dvojí občanství, tak může znít nabídka vlaku do Maďarska lákavě, ale musíme vidět, že spousta těchto lidí přijala maďarské občanství v rámci nějaké politické strategie maďarského premiéra Viktora Orbána, ale nikdy tam nežili. Čili je to jako dopravovat je na cizí území. Řada lidí se nám po čase po odjezdu do Maďarska znovu objevují na pražském nádraží.
13:30 – Dávková turistika se určitě děje, ale je otázka, v jaké míře. Protože lidé, se kterými se setkáváme na hlavním nádraží, nemají ani přístup do té procedury, takže oni ani nedostanou humanitární dávku. Takže tady o tom nemůžeme mluvit jako o dávkové turistice.
17:00 – Je pravda, že na nádraží začali zůstávat pouze romští uprchlíci z Ukrajiny, žádní jiní. To navádí k tomu, ptát se, zda se v Česku dopouštíme diskriminačního chování v přístupu do azylové procedury. Včera vyšla zpráva veřejného ochránce práv, která ten dvojí metr pražského krajského asistenčního centra nastiňovala. Na druhou stranu vím, že ubytovací kapacity problémem byly a jsou. Přesto se ale spíše kloním k té zprávě veřejného ochránce práv.
18:40 – Musím poděkovat Správě železnic i policii, protože z žádné strany není vůle násilím vyhánět maminky s dětmi z nádraží, což je varianta, se kterou nikdo nechce počítat. Věřím ve stanové městečko v Malešicích, byť samozřejmě je to dočasné ubytování, ne dlouhodobé řešení.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
