Od Babiše je to laciné gesto, říká právník k návrhu zmrazit platy politiků

Vláda přišla s návrhem, podle kterého měly soudcům, státním zástupcům, ale i politikům vzrůst platy o 14 procent. To okamžitě vyvolalo bouři. Jak nastavit pravidla, abychom se věčné diskuzi o platech ústavních činitelů vyhnuli?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.

Podle původního vládního návrhu by se měly platy ústavních činitelů od příštího roku zvedat téměř o 14 procent. To okamžitě vyvolalo ostrou kritiku u opozice a odborů, proti plánu se ale vymezili i někteří zástupci koaličních stran.

Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se zmrazily kvůli krizovým situacím. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Ministerstvo práce v reakci na soudní stanovisko připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ovšem upozornil, že se ústavností snížení platů politiků vůbec nezabýval.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) následně přišel s tím, že politikům navrhne růst platů o 6,9 procenta. Chce také debatovat o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Kabinet by o tom měl jednat znovu ve středu.

Bylo vůbec na místě to, jak Ústavní soud zasáhl do platů soudců? A jaké potřebujeme změny Ústavy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Když jste minulý týden viděl titulky o tom, že vláda rozhodla, že politikům stoupnou platy o 14 procent a že to je na základě zásahu Ústavního soudu, který řešil platy soudců, co vás jako první napadlo? - Že to je trochu manipulace. Protože to, co vláda říkala, není úplná nepravda, ale taky to není úplná pravda. Důvod je, že po mnoha předchozích případech, kdy se politici tak trochu přetahovali s Ústavním soudem o platy soudců, asi někdo záměrně zkonstruoval ten zákon tak, že na prvním místě počítá platy soudců a od nich pak odvozuje platy ostatních představitelů, včetně poslanců, senátorů, členů vlády.

1:30 A když Ústavní soud zasáhl do toho zákona a zrušil snížení ve výpočtu platů soudců, tak tam udělal díru, kterou teď vláda navrhuje zacelit. Což je potřeba. A automaticky tím dojde i k navýšení platů těch ostatních. Ale to tak samozřejmě být nemusí. Ten zákon se dá změnit i tak, že se doplní část týkající se soudců a platy politiků se budou počítat nějak jinak. Čili nepravda to není a úplná pravda taky ne.

3:00 Jak nastavit model tak, abychom se vyhnuli opakovaným debatám o výši platů ústavních činitelů? Protože už tady byl pokus o zavedení takzvaného automatu, až na to, že automat byl vzápětí vypnut a dostali jsme se tam, kam jsme se dostali. - Odpověď je velice jednoduchá. Pokud se to nechá nastavené tak, jak to bylo nastavené, tak není potřeba ty diskuze vést. Zákon dnes říká, že se platy soudců i politiků odvozují od jakési platové základny, kterou stanovuje Český statistický úřad na základě úrovně mezd v České republice. To znamená, když roste průměrná mzda v České republice, tak se stejným způsobem mají pohybovat i platy politiků a soudců.

3:30 Jenomže vždy v nějakém okamžiku někdo přijde a nejspíš z populistických důvodů řekne, že teď se má šetřit nebo že teď je na tom stát špatně, tak to na chvilku zamrazíme. A to má dva efekty. Za prvé přijde vzápětí Ústavní soud, který opakovaně v takových situacích říká: dělejte si se svými platy, co chcete, milí politici, ale na soudce nesahejte. Druhý efekt je, že v okamžiku, kdy ten automat rozmrzne, tak se zdá, že by to najednou politikům skočilo jednorázově hrozně moc. A někdo řekne: tak to nejde! Jde a zase zasáhne do toho automatu a hraje si s těmi koeficienty. A to je vlastně celé. Kdyby na to nesahali, tak by ty problémy nevznikaly.

5:00 Pokud chceme mít kvalitní politiky, tak je taky musíme slušně zaplatit. Že politici berou nějaké platy, mě nějak zvlášť neuráží. A pokud někdy v minulosti padlo rozhodnutí, že se platy odvozují od průměrné mzdy, tak mě ani neuráží, že pokud se zvedne průměrná mzda v národním hospodářství, tak se o stejnou částku zvýší i těm politikům.

6:00 A ideální je do budoucna teda oddělit platy politiků od platů soudců? - To je samo o sobě taky sporné. Protože upřímně řečeno, judikatura Ústavního soudu, která říká, když to hodně zjednodušuju: na soudce nesahejte, nejenže nesmíte snížit jejich platy, ale dokonce musíte zachovávat i valorizaci, kterou jste jim slíbili v zákoně, tak je sama o sobě trochu sporná. Ústavní soud se setkává s kritikou, že je to odtrženost od světa reálných lidí, že soudci už dnes mají poměrně vysoké příjmy i v rámci svých soudních profesí a že v situacích, kdy z nějakého závažného důvodu je potřeba mrazit platy u ostatních představitelů státní moci, tak by bylo fajn, kdyby sdíleli jejich osud.

6:30 Ústavní soud říká, že tohle nejde, že v případě soudců se k nim musíme chovat jinak, protože mají garance soudcovské nezávislosti, počítají s těmi penězi, mohli by pak mít motivaci k nějakým nekalým činnostem. Mají zákonem výrazně omezeno, co smějí dělat, pokud jde o jinou výdělečnou činnost, než je souzení, to je zase druhá strana té mince.

6:40 Čili v jejich případě opakovaně Ústavní soud zhatil plán vlády a Parlamentu platy nějak snížit. Myslím, že to je trochu trik, že si následně ti politici řekli: dobře, tak když nám Ústavní soud neustále znemožňuje sahat na soudcovské platy, tak z toho aspoň něco budeme mít a odvodíme svoje platy od těch soudcovských. A pokud Ústavní soud řekne, že snížit se nemůže, tak budeme mít taky navýšeno.

7:00 Co s tím teď? Pokud politici říkají: dobře, my jsme vlastně ani nemysleli 14 procent vážně, to nás nikdy ani nenapadlo. Přichází s tím, že by to možná mohlo být o šest procent, možná o sedm, možná vůbec. Andrej Babiš současně už avizoval, že do Sněmovny předloží pozměňovací návrh, aby politikům platy zmrazil, a to na příštích pět let. Jak to v současné konstrukci zákona udělat, aby politici tohle mohli splnit, aby mohli oddělit svůj růst platů od růstu platů soudců? - Jestli dovolíte, já musím říct, že mi to připadá od Andreje Babiše trochu licoměrné. Protože o něm všichni víme, že není závislý na svém poslaneckém platu, takže pro něj je to vlastně relativně laciné gesto. Ale mně přijde, že bychom měli chtít, aby politici nebyli závislí na příjmech jiných, než jsou ty, které jim platíme za to, aby spravovali věci veřejné. Čili to vnímám jako populismus.

7:40 Nicméně bavíme-li se o té technické stránce věci, tak to samozřejmě není nic těžkého. V zákoně je to vymezeno jakýmsi vzorečkem, který má několik násobků. Jeden z těch parametrů je základna, kterou počítá Český statistický úřad. To se vynásobí třemi, aspoň tak to chce Ústavní soud, a dojde se k platové základně pro soudce. A to se vynásobí 0,83, což je také výsledek nějakých minulých divných snižování, a to je základna pro politiky. To znamená, pokud skutečně politici budou chtít zachovat svoje platy, tak mohou navýšit koeficient pro soudce a odpovídajícím způsobem snížit koeficient, který se pak používá pro ně.

9:30 Osobně nevidím v rámci toho, jak to je teď nastaveno, cestu, jak soudcům odepřít pravidelnou valorizaci minimálně ve výši inflace. (…) Kdybych se díval optikou soudců, tak na druhou stranu musím připustit, že možná mají trochu pravdu v tom, že se cítí jako hříčky v cizí hře. Mají nějak nastavená pravidla a vždycky jednou za rok, za dva, za tři někdo přijde a řekne: hele, něco s tím musíme dělat. Ta pravidla chce vypnout a zasáhnout do nich. Možná, že kdyby měli trošku jasnější výhled, co se bude dít, že by se třeba řeklo: dobře, tak jste hodně vysoko, pojďme teď přidávat třeba maximálně procento ročně po dobu pěti let, a pak se to zase rozjede, možná by to vnímali o malinko vstřícněji.

12:00 Nový člen Ústavního soudu Jan Wintr sepsal jiný pohled na věc. Ve svém disentním stanovisku připomíná, že to, jak neustále rostou poměrně výrazně platy soudců, velmi významně rozevírá nůžky mezi platy soudců a nesoudního personálu na soudech. Což by podle něj ve skutečnosti mohla být věc, která bude ohrožovat nezávislý výkon soudní moci mnohem více. - To je nepochybně pravda, ostatně to vidíme teď, kdy se zrovna konají stávky. Netýká se to ostatně jenom administrativního personálu, byť i ten je evidentně ve velice špatné situaci. Týká se to i asistentů soudců, což jsou kvalifikovaní právníci, absolventi právnických fakult, kteří některé úkony mohou vykonávat samostatně z pověření soudce, jinak mu pomáhají. A tam je rozdíl obrovský. Soudce je výborně zaplacen. Asistenti jsou zaplaceni velmi špatně.

14:00 Když se vrátíme k tomu zákonu jako takovému o ústavních činitelích, který vláda otevírá, tak tam přibyla další pasáž. A to pasáž o paušálních náhradách pro první dámu, pro partnera hlavy republiky. Je na místě zavádět odměnu pro partnera, partnerku prezidenta? - Je to otázka spíš politická než právní, upřímně řečeno, takže vám odpovím jako občan, ne jako právník. Jde o to, jestli po tom partnerovi, partnerce prezidenta republiky něco chceme. Pokud máme za to, že jsme si zvolili prezidenta či prezidentku jako osobu a jeho partner či partnerka neplní žádnou funkci a nechceme, aby plnila funkci, má chodit normálně do práce pět dní v týdnu, osm hodin denně, tak pak ji nemusíme nic platit. Pokud si naproti tomu myslíme, že má plnit nějaké povinnosti, že má nějakou protokolární úlohu, má přijímat zahraniční návštěvy a chceme, aby se věnovala třeba jejich charitativní oblasti, chceme, aby tematizovala některé otázky, tak pak si trochu volíme dva v jednom. Nejen prezidenta, prezidentku, ale i tu partnerku nebo partnera. A v tom případě asi není nelegitimní požadavek, aby Česká republika nějak zajistila to, že to bude fungovat.

20:00 Od minulého týdne vláda nemá ministra pro legislativu, nemá samostatného šéfa Legislativní rady vlády. Je to chyba? - To je docela těžká otázka, protože, upřímně řečeno, v posledních 35 letech jsme to měli všelijak. (…) Mně přijde důležité, že Legislativní rada vlády sice formálně je poradním orgánem vlády, nemá žádné formální kompetence, kterými by vládu zavazovala, ale na druhou stranu může být docela vlivná. Protože je takovým oponentem jednotlivých ministerstev a dalších orgánů.

23:00 A zaregistroval jste za tu dobu Michala Šalomouna nějaký významný moment? - Mně se zdál pan ministr Šalomoun spíš málo viditelný. A vlastně nevím, čím to je. On se nejvíc zviditelnil v těch posledních týdnech, kdy najednou jeho kolegové z vlády, předseda vlády chodí a říkají: to byl ale vynikající ministr, ten toho hodně vykonal. A když to říkají, tak já jim věřím, že to tak bylo. Ale do médií to málo pronikalo. Ale to nemusí znamenat, že to tak nebylo.

Shrnutí článku si můžete poslechnout také v audioverzi.