Fiala: Na Čechy nezapomínáme, senioři dostanou výrazně přidáno

Premiér Fiala má za sebou cestu do válkou zasaženého Kyjeva a teď bude Česko reprezentovat na summitu NATO, kde se bude jednat o pomoci Ukrajině. S jakým plánem do Bruselu pojede? Premiér v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Hostem Ptám se já byl premiér Petr Fiala (ODS).

Mimořádného summitu NATO se poprvé od svého nástupu do prezidentského křesla nezúčastní prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek tak vyrazí do Bruselu reprezentovat Česko předseda vlády Petr Fiala a před sebou bude mít k řešení řadu otázek – jak pomoci napadené Ukrajině a jak by měli členové Severoatlantické aliance společně postupovat proti Rusku.

Po nevyslyšených žádostech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zajištění bezletové zóny se nejvíce pozornosti upírá k návrhu polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten chce na summitu požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu po tom, co Rusko raketami zasáhlo území nedaleko polských hranic.

Přestože se česká vláda k polskému návrhu zatím jasně nevyjádřila, je o něm podle Fialy připravena debatovat. A to, že mají země ve svém postupu vůči Ukrajině blízko, prokázali jejich premiéři už minulý týden, kdy Petr Fiala společně s předsedy vlád Polska a Slovinska vyrazil vlakem do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským.

„Obdivujeme váš odvážný boj. Bojujete za svoje životy, zemi a svobodu. My víme, že bojujete i za naše životy. Nejste sami, naše země stojí po vašem boku,“ napsal tehdy šéf vládní koalice na twitteru.

Jak silná je česká pomoc Ukrajině a kam by se měla dál vyvíjet? Je třeba se přestat Ruska bát a zasáhnout, nebo je stále čas na diplomacii? A jaké dopady bude mít válka na život každého z nás?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu, audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co také zaznělo?

3:00 – Naše postoje jsou dlouhodobě jednoznačné. Česká republika patří k zemím, které jsou pro co nejtvrdší sankce a nejjasnější postoj k Rusku, ale také patříme k zemím, které chtějí co nejvíce pomáhat Ukrajině. Nejen v humanitární pomoci, ale také zbraněmi. Pokud Ukrajina nebude mít dostatek vojenské techniky, nemá šanci vůči ruské přesile uspět.

5:00 – Tohle je to, co oni potřebují v těchto dnech a hodinách. Mírová mise je představa, která zatím není konkretizovaná. Je dobře, že polští přátelé přišli s tímto nápadem. Ale v těchto hodinách musíme pomáhat humanitárně a vojensky. A tlačit Rusko všemi prostředky – sankce, diplomatický nátlak.

5:50 – Bezletová zóna znamená vstup NATO do války s Ruskem. To je potřeba si rozmyslet jako krok velmi dobře. Bezletové zóny se dá do jisté míry dosáhnout tím, že Ukrajinci budou mít dostatek protileteckých střel a techniky a bezletovou zónu si svým způsobem mohou zajistit sami.

9:00 – Podpořím každý krok, který povede k ukončení konfliktu. To je v zájmu Ukrajinců, všichni vidíme strašlivé záběry válečných zločinů ze strany Ruska. Ukončit utrpení lidí kdykoliv je správné. I pro Českou republiku – čím kratší dobu konflikt bude trvat, tím mírnější dopady bude mít. Míč je ale na straně Ruska. Diplomatický posun je možný jen takový, který udělají Ukrajinci sami. Já bych se velice bránil tomu, že někdo se bude domlouvat s Ruskem nad hlavami nebo na úkor Ukrajinců. Ale ten, kdo odmítal všechna diplomatická řešení před invazí, bylo Rusko. Ten, kdo se teď odmítá bavit, je Rusko.

12:10 – Tady je nezávislý stát napadený jinou zemí. Ta jiná země tam střílí. Bude střílet i na letadla s humanitární pomocí. Nebo nebude? Bez toho, že toto víte, nebo máte dost síly, abyste zajistila, že nikdo na letadla s humanitární pomocí střílet nebude, se to nedá udělat. V tuhle chvíli to na stole není. Tam se střílí. Střílí se způsobem, který nás všechny úplně ochromuje, když vidíte, co se děje v Mariupolu. Ale to je ruská agrese. Ale třeba za 14 dní to bude jinak.

12:50 – Čelíme agresivnímu režimu, který přestal brát ohledy na všechno. Může Západ udělat víc? Může být ostřejší v sankcích, víc tlačit na Putina a pomáhat Ukrajině. To děláme. Jestli se dá zřídit bezletová zóna nad Ukrajinou, ano, řešme to, ale není to řešení v řádu dní. Pokud někdo nechce vstoupit do 3. světové války. Ale i kdyby se to stalo, tak těm lidem v tuto chvíli bezprostředně nepomůžeme. Je to strašné, ale je to tak. Proto říkám, nikdy se nesmí opakovat situace, která se stala po anexi Krymu, abychom si řekli, že s tím si Rusko vystačí. Nevystačí. Jde o střední Evropu, pobaltské státy, Českou republiku. Pokud Rusku dovolíme, aby tuto agresi vyhrálo, tak to tím neskončí. To je podstatné.

15:30 – Vladimir Putin hrozí jadernými zbraněmi, jsou zbraně chemické. To, co se děje na Ukrajině, je hrozné, ale aby se to nerozšířilo dál a co nejdřív skončilo, tomu nejvíce pomůže jednotný postoj západních demokracií. Postoj tak rázný, jaký jsme nezažili v posledních desetiletích. EU je jednotná v odsouzení Ruska, v přitvrzování sankcí.

17:40 – Jsou státy, které mají zkušenost s ruskou agresí, od začátku říkaly – jedině tvrdý a jasný postup může Putina zastavit. To jsou pobaltské státy a země střední Evropy. Česká republika patří k zemím, které jsou pro co nejráznější postup. Jsme i pro co největší otevření dveří Ukrajině. To je něco, co ukrajinští představitelé hodně chtějí. Těm lidem je potřeba vyjadřovat podporu. To jsou věci, o kterých se ještě určitě budeme bavit. V tlaku neustaneme a budeme přesvědčovat kolegy z Evropské rady, že je potřeba se přesunout dál.

20:30 – Evropa bohužel byla lehkomyslná, pokud jde o vlastní bezpečnost. Teď na to doplácíme. To, co se děje na Ukrajině, je vystřízlivění. My nemůžeme být závislí tak výrazně na jedné zemi, která navíc dlouhodobě má autoritativní režim. To nikdy není dobré. Evropská závislost dnes v průměru je z nějakých 40 % na ruském plynu. A to je hodně. U některých zemí je to 90 % i více. To jsou věci, které určitě musíme změnit. Musíme být soběstačnější, cesta je budovat jak jadernou energii, tak jiné zdroje.

22:20 – O odrazování od cesty do Kyjeva bych určitě nemluvil. To bylo rozhodnutí, které jsem udělal já, s racionální úvahou. Ale samozřejmě s vědomím toho, že nemůžete napsat na papír plus minus a ono vám něco vyjde. Rozhodl jsem se skutečně rychle a jsem rád, že jsem to udělal, protože to byla správná věc.

23:30 – To je věc, kterou uděláte, a bylo by divné někomu vyčítat, že to neudělal. Jsou činy, které prostě mluví samy za sebe a není potřeba je vysvětlovat. Pochopil to celý svět a pochopili to naši ukrajinští přátelé jako obrovskou podporu. A o to nám také šlo. Pokud jde o některé komentáře v zahraničí – my jsme o té cestě informovali předsedkyni Evropské komise, předsedu Evropské rady a informovali jsme další představitele o tom úmyslu tam jet. Tohle ale nemůže nikdo schvalovat. My jsme představitelé svých zemí, tří nezávislých států.

26:30 – My tři jsme se domluvili a my tři jsme jeli. K tomu není potřeba víc dodávat. Mě až překvapil ten ohlas, i mezinárodní. Já jsem čekal, že to bude vnímat velmi pozitivně ukrajinský národ, který každodenně svádí zápas o život. To je něco nepředstavitelného. Když tam za vámi vystřelují rakety, bojíte se o život svých rodin, to je něco nepředstavitelného. My jsme jim chtěli ukázat – jsme tu u vás, s vámi, víme, že bojujete za nás. Toto návštěva beze zbytku naplnila. Mezinárodní ohlas, který mě až překvapil, ukázal, jak spousta západních společností to prožívá, jak si lidé uvědomují, o co na té Ukrajině jde. Že to není lokální konflikt, ale bojuje se tam o naši svobodu a základní principy mezinárodního řádu. To ta cesta měla ukázat, a to se beze zbytku naplnilo.

28:15 – Naše předsednictví bude výrazně poznamenané válkou. Doufám, že v jeho době už skončenou. A ta témata se budou odvíjet od toho, co se teď děje na Ukrajině. Priority předsednictví se tradičně zveřejňují až několik dnů před ním, aby se neohrozilo to předcházející. Teď je to o něco závažnější, že opravdu nevíme, co bude za dva tři týdny. Těžko mluvit o tom, jaké priority budou. Pokud válka skončí, budeme se muset bavit, jak pomůžeme Ukrajině s obnovou. Nějaký Marshallův plán pro Ukrajinu. A velký úkol bude snižování závislosti na Rusku a také posilování naší bezpečnosti.

30:50 – Opozicí zmiňovaná politická jednota vydržela asi 10 hodin. Ale to je v pořádku, opozice má kritizovat, tak kritizuje. Určitě na nikoho nezapomínáme, řešíme ceny energií a lidé, kteří se dostali do ekonomické chudoby, mají záchrannou síť v podobě příspěvku na bydlení nebo okamžité pomoci. Změnili jsme nastavení těch pravidel a budeme v rozvíjení nástrojů pokračovat. Dostanou výrazným způsobem přidáno senioři, udělali jsme kompenzace pro podnikatele postižené covidem. A děláme další kroky. Zasáhli jsme proti cenám pohonných hmot. To není tak jednoduché, některá opatření ještě musíme uvést v život. Některá už začala fungovat, třeba kontroly marží. A musím se usmívat o starost o inflaci, protože to byla předchozí vláda, která ji přivedla.

33:00 – Jsme připraveni upravit rozpočet. Je jasné, že když máme zvládnout skoro 300 tisíc lidí utíkajících z Ukrajiny, ceny energií atd., tak to vyžaduje i neobvyklé nástroje. Jsme připraveni upravit rozpočet, ale až budeme vědět dopady přesně, tak třeba v polovině roku nebo později ho upravíme tak, aby byla úprava realistická.

34:14 – Měl by Vladimir Putin skončit před mezinárodním trestním tribunálem pro válečné zločiny? Měl, stačí se podívat na záběry, které každý den vidíme, utrpení civilistů, co tam provádí Rusko, které ta města dobývá. To je něco, co je neomluvitelné a neobhajitelné.