Protekce v nemocnicích: Děláme to často a ani se nestydíme, říká expertka

Korupční kauza okolo pražské Fakultní nemocnice v Motole se už teď řadí mezi největší případy poslední doby. Kam až v českém zdravotnictví korupce sahá? A jak moc jsou jí Češi dnes přístupní?

Hostem Ptám se já byla socioložka Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR, která ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti tři roky mapovala korupci ve veřejném sektoru. Právě ve zdravotnictví se podle ní v Česku s korupcí setkáváme nejčastěji.

„Zdravotnictví je korupcí prolezlé, obecně je to rizikový sektor. A nemocnice jsou extrémně riziková oblast,“ uvedla Bašná ke kauze veřejných zakázek v pražské Fakultní nemocnici v Motole.

V rozsáhlém korupčním skandálu policie stíhá 17 lidí obviněných kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Celkem má jít o zakázky za více než čtyři miliardy korun. V případě odsouzení hrozí hlavním obviněným v čele s bývalým ředitelem nemocnice Miloslavem Ludvíkem a šéfem České unie sportu Miroslavem Janstou až dvanáctileté vězení.

Podle vyšetřovatelů si měl ředitel nemocnice Ludvík vytvořit klientelistický systém. Spolu se svým náměstkem Pavlem Budinským pak měl ovlivňovat veřejné zakázky, navyšovat jejich cenu a od dodavatelských firem kasírovat úplatky. Mělo jít přitom i o firmy zajišťují úklid, malířské práce, praní nemocničního prádla nebo provozování bufetu.

„Tyhle metody jsou spíš takové devadesátkové, kdy se opravdu ty peníze strkaly za pupík. Od obálek se dnes ustupuje. Jsou to spíše třeba fiktivní služby, fiktivní pracovní místa, peníze skryté v IT zakázkách, protože tomu nikdo moc nerozumí,“ popsala dnešní praktiky odbornice.

Obecně jsou podle ní Češi vůči úplatkům ve zdravotnictví dost tolerantní. Zejména pokud jde o přístup ke specialistovi nebo o dřívější termín operace. „Dříve si lidi tolik nedávali úplatky, aby byli třeba první na pořadníku. Je to čím dál častější oproti dárkům, které se dávají doktorům za provedení nějakého úkonu,“ vysvětlila Bašná.

Jsou ke korupci náchylnější velké, nebo malé nemocnice? Jak ve zdravotnictví funguje systém úplatků a dárků lékařům? A jak korupci v nemocnicích předcházet?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 S jakými dojmy sledujete současné dění kolem pražské nemocnice Motol? – Jsem ráda, že se to odhalilo. My jsme dělali velký průzkum na korupci v různých sektorech, jedním z nich bylo zdravotnictví, a říkali nám respondenti, že je zdravotnictví korupcí docela prolezlé. Obecně je to rizikový sektor, protože je tam obří objem veřejných financí, jsou tam veřejné zakázky a je to vlastně na všech úrovních. Pacient–doktor, pacient–nemocnice, farmaceutické firmy, takže je to opravdu hodně heterogenní a hodně rizikových faktorů. Ale ukazuje se, že opravdu nemocnice jsou extrémně riziková oblast. Což právě vidíme na kauzách, které se objevují za poslední roky.

1:30 V případě kauzy Motol se mluví o penězích v hotovosti v kufříku, v kapsách, že se vybírají desátky z těch úplně nejběžnějších služeb. Nešokovalo vás to? – Je to tak. Totiž tyhle metody, které jsou popisované v kauze Motol, jsou spíš takové devadesátkové, kdy se opravdu ty peníze strkaly za pupík. Naši respondenti říkali, že od obálek se ustupuje, je to rizikové, protože se na to lépe přijde. Jsou spíše třeba fiktivní služby, fiktivní pracovní místa. A neznamená to, že objem peněz v korupci je menší. Spíše je skrytější, schovanější, třeba v IT zakázkách. Protože nikdo moc nerozumí tomu, co přesně ten systém musí splňovat, tak se tam dají docela dobře schovat nějaké objemy peněz, o kterých nikdo nic neví.

4:00 Co vás v motolské kauze obzvlášť zaujalo, co by třeba mohlo ukazovat na systémový problém? – Překvapuje mě, že to trvalo takhle dlouho. A co mi přijde důležité, že se to zjistilo na základě anonyma, na základě whistleblowera. Nám právě v tom průzkumu lidé říkali, že si myslí, že to nikdy nefunguje, když někdo ohlásí korupci. Je tam nedůvěra k tomu, že se to odstíhá, že se to odsoudí. Takže tato kauza ukazuje, že naopak whistleblowerství je velmi důležité, protože kdyby nebyl ten anonym, tak na to policie nikdy nepřijde. Nebude mít ty dva roky, aby mohla sledovat aktéry a prozkoumávat celou síť jejich kontaktů.

7:00 Je ten problém specifický tím, že se týká tak velké nemocnice, jako je Fakultní nemocnice v Motole? – Záleží na vedení, na tom, jak je to kontrolované, jak dobře fungují audity. Nám říkaly právě velké nemocnice, že se naopak snaží veřejné zakázky poslední roky hodně podchycovat, profesionalizovat a pokouší se, aby možnost korupce v těch zakázkách byla co nejmenší. Ale samozřejmě to záleží na vedení nemocnic, na tom, jak tomu chtějí předcházet, nebo nechtějí. Protože kontroly tam nejsou vždycky dostatečné a vedení má docela volnou ruku.

10:00 Vy jste dělali průzkum týkající se korupce i ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Jaké byly vaše závěry týkající se právě segmentu zdravotnictví? – Ten průzkum byl prováděn během tří let, 2021 až 2023, a my jsme zkoumali šest sektorů, bylo to vlastně právě ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, které potřebovalo získat víc dat ohledně korupce v různých sektorech. Co se týče zdravotnictví, zkoumali jsme korupci na všech úrovních, od veřejných zakázek po vybírání ředitelů nemocnic až k nižším úrovním korupce, vztahy pacient–lékař nebo pacient–nemocnice. A zjistili jsme, že kromě těch veřejných zakázek, o kterých už jsme mluvili, je tam korupce pořád velmi častá oproti jiným sektorům.

11:00 Dokonce se ukazuje, že je to jedna z mála forem korupce, která se vlastně trošku zvyšuje v čase. A to konkrétně korupce, která se týká vztahu pacient versus doktor. Například v případech, kdy pacienti třeba potřebují dřívější operaci nebo chtějí mít konkrétního lékaře, který je expert na danou oblast. Dříve si lidi tolik nedávali úplatky, aby byli třeba první na pořadníku. A je to čím dál častější oproti třeba dárkům, které se dávají doktorům za provedení nějakého úkonu. Což je u nás extrémně časté a ani se to nepovažuje za korupci, ale je to spíše záležitost starší generace.

12:00 Velmi často se v Praze vlastně kupuje váš porodník. Když chcete mít porod u svého lékaře, tak si musíte zaplatit, aby zrovna přijel, i když nemá službu. Tak to je právě spíše mladší generace, která má potřebu nějakého nadstandardu a je ochotna si za něj zaplatit. Což je nelegální, takže to dělají takhle bokem, ale hodně často nám říkali, že kdyby byla legální možnost, tak by si to moc rádi zaplatili. – Znamená to tedy, že lékaři jsou běžně ochotni takové nelegální platby vlastně akceptovat a přijímat? – Nedělají to všichni, to určitě ne. Ale respondenti nám říkali, že i u některých oblastí se ví, že tam je víc peněz od pacientů. Takže si třeba někteří tu oblast vybírají, aby měli více peněz.

14:00 Vy jste v tom průzkumu upozorňovali také na oblast korupce ve vztahu s farmaceutickými firmami, to u nás přetrvává také? – Existuje to dál, vlastně to byla druhá nejčastější forma korupce, se kterou se lidé setkávali.

16:00 Kolik procent respondentů vám bylo ochotno přiznat, že si berou peníze? – Samozřejmě lidé, kteří jsou do toho zapojeni, vám to říkají neradi. Ale dost často jsme měli respondenty, kteří si mysleli, že to korupce není. Byli přesvědčeni o tom, že si vezmou nějaké peníze bokem za to, že si nechají určité pacienty nebo k nim třeba přijedou v noci je porodit, tak to není korupce. Protože si za to ty peníze zaslouží, takže ti nám odpovídali rádi.

17:00 Není toto celé vlastně do velké míry postavené na tom, že to je v Česku takový obecně akceptovatelný způsob pohybu v určitých službách? – Máte trochu pravdu. Když se podíváme na průzkumy, které srovnávají Evropu, tak my sice nejsme zas tak přístupní třeba dávat obálky, to se snižuje. Ale na druhou stranu ty měkčí formy, že dostanete lepší zacházení díky známosti nebo tomu, že jste důležitá osoba, tak to je u nás nejrozšířenější v celé Evropské unii. Ta data mě opravdu překvapila, že více než polovina lidí, když chce termín u doktora, nejde oficiální cestou, ale jde přes známosti.

18:00 Tohle se i v čase zhoršuje, proti ostatním zemím v Evropě to děláme často a vlastně se za to ani nestydíme.

20:00 Jaká v tom byla vaše doporučení, závěry pro Ministerstvo spravedlnosti, které bylo zapojeno do toho průzkumu? – U zdravotnictví se naše závěry hodně týkaly toho, že se musí nějakým způsobem nastavit etické hranice, aby doktoři věděli, co můžou dělat, co nemůžou. Co se týče výběru ředitelů nemocnic, tak to se nám často ukazovalo, že je velmi těžké někoho vlastně najít do pozice ředitele nemocnice. Jsou velmi exponovaní a platy nejsou až zas tak vysoko jako v soukromém sektoru. Takže je potřeba nějakým způsobem zajistit, aby ředitelé byli správně ohodnoceni, aby neměli potřebu korupčit. Zároveň je třeba ředitele měnit a kontrolovat, zvyšovat audity a kontroly.