Pavel: Ukrajinci nám koláč nejí, podílejí se na něm

Budeme-li říkat, že k nám nepřijmeme ani migranta, tak lidem lžeme a řežeme si větev pod vlastním zadkem, řekl prezident Petr Pavel na debatě Seznam Zpráv v blanenském kině. Pracovní trh se podle Pavla bez cizinců neobejde.

Hostem moderátorky Ptám se já Marie Bastlové a šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byl prezident Petr Pavel, který 26. září přijal pozvání redakce do speciální veřejné debaty Seznam Zpráv v kině Blansko.

V druhé části večera mohli hlavě státu pokládat své dotazy také tři zástupci regionu: starosta města Blanska Jiří Crha (ODS), místopředsedkyně Okresní hospodářské komory Blansko Romana Špačková a ředitel univerzitního kina Scala Radek Pernica. Ptát se prezidenta měli možnost i diváci v sále a čtenáři Seznam Zpráv.

Starosta Blanska Crha upozornil zejména na nedostatečnou infrastrukturu v kraji a chybějící dálniční spojení. Spolu se zástupkyní firem Špačkovou se také shodli na problému s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců v regionu.

Zatímco v prvním případě prezident ujistil, že jde o jeden z bodů, kterým se chce věnovat, v oblasti pracovního trhu na jižní Moravě – na rozdíl od jiných krajů – takový problém nevidí: „V tom můžu pomoct i já při debatách v dalších krajích, případně s ministry. Ptát se, proč to jde v Jihomoravském kraji, proč to nejde jinde? Myslím, že touto cestou krůček za krůčkem se k tomu můžeme dopracovat rychleji a lépe než snažit se vytvořit nějakou celostátní strategii, kampaň. Protože pak by to skončilo opět tak, že budeme rok pracovat na strategii, a když ji dopracujeme, tak ji strčíme do šuplíku a budeme si stěžovat, že nám to nejde.“

Petr Pavel se s blanenským starostou shodl, že důležité je zároveň zajistit dostatek pracovních sil ze zahraničí. Například zjednodušením vízové povinnosti. „To už běží. Vláda na to reaguje. Je to jedna z cest, jak tomu jít naproti. Ale musí to jít zároveň ruku v ruce s tím, že budeme lidem vysvětlovat, že určitá forma kontrolované migrace je pro nás nezbytná, pokud si chceme zachovat nějakou nasycenost pracovního trhu. Budeme-li říkat, že k nám nepřijmeme ani migranta, tak lidem lžeme a řežeme si větev pod vlastním zadkem, protože s ohledem na demografii se bohužel náš pracovní trh vylidňuje,“ řekl prezident.

Za jednu ze svých priorit Pavel označil také klima a uvedl, že už má pro tuto oblast svého poradce. Prezident také komentoval současné napětí ve společnosti a vztahy mezi Čechy a Ukrajinci v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Jejím občanům žijícím na našem území bychom podle hlavy státu neměli přestat pomáhat.

Rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Záznam a přepis první části speciální debaty Seznam Zpráv s prezidentem Petrem Pavlem najdete zde.

Co v druhé části debaty zaznělo?

5:00 Jiří Kubík: Pane starosto, co vás dnes nejvíc pálí? A když tu máme hlavu státu, tak může být prezident v něčem nápomocný? – Jiří Crha: Jedna věc chybí, a to dopravní spojení. My máme perfektní vlakové spojení, takže lidé se dostanou do středu Brna za 30 minut. Ale horší je to se silnicí I/43, to znamená s dálnicí, která vede nebo má vést na Svitavy. A toto je zásadní a palčivý problém našeho města. (…) Já nevím, jestli pan prezident není schopen zajistit postavení dálnice.

6:00 Petr Pavel: Dopravní infrastruktura je jedním z těch klíčových bodů, na které se chci zaměřovat, protože to opravdu podvazuje rozvoj řady regionů. A s ministrem Kupkou jsme konkrétně na téma dopravní infrastruktury mluvili asi před měsícem. Já věřím tomu, že se k tomu v brzké době vrátíme znovu. Protože jak je vidět, tak je to téma, které nejenom že trápí všechny regiony, ale brzdí nás v rozletu.

6:30 Marie Bastlová: Obracím se na ředitele univerzitního kina Scala Radka Pernicu. Pane Pernico, co by podle vás prezident mohl nebo měl udělat pro podporu regionální kultury? – Radek Pernica: Ty problémy jsou podobné ve všech regionech, kulturu můžeme rozdělit na dvě větve. Jedna z nich je takzvaná zřizovaná kultura, která je pod patronací příspěvkových měst a nějakým způsobem dotovaná městskými a obecními rozpočty, tam jsou taky nějaké rezervy, ale tam je zajištěno financování. Druhá věc je kultura obecní, takzvaná nezřizovaná, to je kultura, která vyrůstá bez nějakých subvencí městských pokladen, zespodu z občanské základny. Covid této nezřizované lokální kultuře zasadil zásadní ránu na solár. Pan prezident by se v rámci svých výjezdů do regionů mohl nebo měl zajímat o tyto nejnižší formy kultury.

7:30 Petr Pavel: Pravdou je, že do necelých dvou dní regionálního výjezdu se nedá při sebelepší vůli nacpat úplně všechno. Zatímco třeba při cestě do Jihočeského kraje jsme se byli podívat na místní pašijové divadlo, malý spolek nadšenců, který se o to stará, a tam nám do toho programu zapadlo, tak tady jsme do toho programu nic takového zatím nedostali. Ale to neznamená, že se tomu nevěnuji.

9:00 Marie Bastlová: Pane Pernico, když jsem se vás před debatou ptala, jaká témata vnímáte jako palčivá tady v Jihomoravském kraji, tak jste vyjmenoval i klima. Jak byste chtěl, aby se toho chopil prezident? – Radek Pernica: Já bych očekával od pana prezidenta a od jeho úřadu, že zaměření v tomto problému půjde směrem k nejmladší generaci. Je tady generace, která se nemůže vejít na střední školy, to jsou prostě davy dětí, kterým je deset až 18 let a nikdo s nimi nemluví. Oni to vnímají. Takže myslím, že pan prezident jako autorita a člověk, kterého mladí lidé vnímají, by se měl nebo mohl jejich směrem zaměřit.

11:30 Petr Pavel: Kromě toho vysokého patra, jako je třeba klimatický summit při Valném shromáždění OSN, schůzky s ministrem životního prostředí, tak jsem měl na Hradě skupinu úspěšných mladých lidí, pro které otázka klimatu a životního prostředí není zanedbatelná. Bavili jsme se o tom, co v tom dělají, kde si v tom můžeme jít naproti. A také jsem se účastnil výšlapu do přírody, kde jsme si přímo v lese ukazovali, jaké jsou ty dopady. Teď už mám i svého poradce pro klima, který se té problematice dlouhodobě věnuje jak na národní, tak mezinárodní úrovni. A spolu máme představu, kolika různých akcí se zúčastním právě s mladými lidmi. Ať už s přímou účastí, nebo alespoň tím, že tomu jednání dám záštitu nebo na jednání vystoupím aspoň online.

13:30 Marie Bastlová: Kdo je vaším poradcem pro klima? – Ladislav Miko. – A jaké další kroky v této oblasti podniknete? – Nevidím ho jako módní téma, ale jako velice úzce provázané se vším, o čem jsme se tady bavili, že jsou priority. Životní prostředí a otázka klimatu jsou úzce provázané s bezpečností, protože nezpůsobilost kterékoliv části světa k životu může generovat obrovskou migrační vlnu. Například souvisí se zemědělstvím, logicky souvisí s celou řadou oblastí, o kterých se tady bavíme.

17:00 Jiří Kubík: Obrátím se teď na paní Romanu Špačkovou, místopředsedkyni Okresní hospodářské komory Blansko a také předsedkyni představenstva firmy Minerva Boskovice, což je jeden z největších zaměstnavatelů ve zdejším regionu. Co vás dnes trápí a mělo by být tématem pro prezidenta? – Romana Špačková: Velké průmyslové podniky tady v regionu tíží nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak iniciovat nějaký zájem a potenciál mladých lidí? My jako firmy spolupracujeme s úřady práce, chodíme do škol, máme učňovské školy, jejich studenti mají u nás odborné praxe, lákáme je, ale zájem není. Tak jestli bychom mohli udělat kampaň zaměřenou na rodiče a děti s tím, že prostě české ručičky, zlaté řemeslo, něco v tomto duchu? To by pomohlo podle mě hodně.

20:00 Petr Pavel: To, co jste řekla, tak dělám, protože jsem přesvědčen o tom, že skutečně není nutné, aby každý měl za sebou vysokoškolský diplom, aby byl úspěšný. Tady nemusíme hledat celostátní kampaně. Na tohle téma jsme se bavili s hejtmanem, když jsme navštívili Jihomoravské inovační centrum. Ale nakonec i sami zástupci firem řekli, že situace tady na jižní Moravě není tak špatná jako v jiných regionech. Protože některé střední školy byly transformovány na odborná lycea tak, aby se více zaměřily právě na výuku odborných předmětů.

Zároveň kraj poskytuje poměrně velkou pomoc v odloučených částech regionu začínajícím živnostníkům tak, aby svoji malou živnost mohli úspěšně rozjet. A myslím si, že tohle je způsob, jak přebírat dobré zkušenosti v krajích, kde se to alespoň trochu daří. A v tom můžu pomoct i já při těch debatách v dalších krajích, případně s ministry. Tak se jich ptám, proč to jde v Jihomoravském kraji, proč to nejde jinde? Myslím, že touto cestou krůček za krůčkem se k tomu můžeme dopracovat možná rychleji a lépe než snažit se vytvořit nějakou celostátní strategii, kampaň. Protože pak by to skončilo opět tak, že budeme rok pracovat na strategii, a když ji dopracujeme, tak ji strčíme do šuplíku a budeme si stěžovat, že nám to nejde.

22:00 Jiří Crha: Já myslím, že by to měla být kombinace. Tak jak je to ve vyspělém světě, pokud se nepovolí možnost pracovníků ze zahraničí, tak to bude vždycky problém.

22:30 Petr Pavel: Ale i to běží. Navyšují se kvóty v rámci programu kvalifikované pracovní síly. Česko se velice intenzivně ohlíží po zemích, ze kterých už máme zahraniční pracovníky, se kterými je pozitivní zkušenost, kteří se dokázali rychle integrovat, a ty kvóty rozšiřujeme. Takže si myslím, že na to i vláda reaguje. Je to jedna z cest, jak tomu jít naproti, ale musí to jít zároveň ruku v ruce s tím, že budeme lidem vysvětlovat, že určitá forma kontrolované migrace je pro nás nezbytná, pokud si chceme zachovat nějakou nasycenost pracovního trhu. Budeme-li říkat, že k nám nepřijmeme ani migranta, tak lidem lžeme a řežeme si větev pod vlastním zadkem, protože s ohledem na demografii se bohužel náš pracovní trh vylidňuje. Takže řízená migrace s cílem získat kvalifikované pracovní síly na ta místa, která nejsme schopni nebo ochotni zaplnit vlastní pracovní silou, je v podstatě pro nás nezbytností. – Jiří Kubík: Takže zjednodušit vízovou povinnost pro lidi, které nezbytně potřebujeme. – Přesně tak. A na tom se pracuje, takže tady myslím, že se průběžně ta situace zlepšuje.

27:00 Marie Bastlová: Pane starosto, my jsme tady i v první části dnešního večera řešili to, jak velmi vyhrocené jsou vztahy mezi vládou a opozicí. Tady v Blansku to máte trochu jinak, protože občanští demokraté a hnutí ANO, kteří si na celostátní úrovni nemohou přijít na jméno, tady spolu vládnou, dokonce jste část celostátní koalice Spolu tady v Blansku poslali do opozice. Jak to jde dohromady? – Jiří Crha: Koalice prakticky jinak bohužel sestavit nešla. Musí to jít. Chceme, aby se Blansko posouvalo dopředu.

Marie Bastlová: Pane prezidente, jak takové politické spolčení vnímáte? Po příštích parlamentních volbách by třeba mohla být situace, kdy by společnou vládu mohly vytvořit ODS a hnutí ANO tak jako tady v Blansku. Vnímal byste to jako určitou obnovu opoziční smlouvy, kterou si tady pamatujeme z časů Miloše Zemana a Václava Klause, nebo je to úplně jiná situace? – Na té místní úrovni, na úrovni obcí, je to o naprosto konkrétních věcech, tam to není o velkých tématech. Takže dosáhnout shody je na jednu stranu snadnější, na druhou stranu na té lokální úrovni se to nedá moc okecat. Pokud jde o tu budoucnost, já nechci spekulovat, na druhou stranu je zřejmé už teď, že jsou v ODS názorové proudy, které jsou blízko některým názorovým proudům v ANO. Ale jak se to bude vyvíjet po nadcházejících volbách, to bych asi nechal vývoji času. – Marie Bastlová: Zní to, jako že by vás případná spolupráce úplně nezaskočila. – Z mého pohledu by to bylo zvláštní, ale ta situace se do té doby může vyvinout jakkoliv. (…) Pokud by podporu ve Sněmovně získala vláda složená ze dvou subjektů, které jste jmenovala, pak nemám mnoho možností, jak tomu bránit.

Z otázek diváků a čtenářů:

31:00 Mezi politiky zejména opozičních a mimoparlamentních stran zesilují hesla, která jsou namířená proti ukrajinským uprchlíkům. Je podle vás v tuto chvíli soužití Čechů a ukrajinských uprchlíků problém? – Petr Pavel: Včera jsem byl na pracovním obědě s velvyslanci zemí Evropské unie a velvyslanec Litvy mi položil podobnou otázku na základě průzkumu veřejného mínění, ve kterém 57 % Ukrajinců, kteří jsou v České republice, bylo objektem nějaké formy násilí nebo verbálních útoků. A ptal se mě, jestli to považuji za normální, nebo jestli to znamená nějaký trend, který může vyústit v něco špatného. Já jsem mu na to odpověděl, že nemůžeme brát negativní zprávy jako ty nosné, protože řada Ukrajinců může vnímat situaci tady jako napjatou s ohledem na rétoriku některých nezodpovědných lidí nebo lidí, kteří jsou naštvaní, někdy z pochopitelných důvodů. Je potřeba dávat lidem i ta čísla, která dokazují, že Ukrajinci nám nejí podstatný kus našeho koláče. Naopak, že se na jeho tvorbě už dneska podílejí velkou měrou, protože většina z nich je zaměstnaná, platí daně a přináší peníze do toho systému.

Válka na Ukrajině stále neskončila, přestože se nám už stala takovou běžnou, zevšedněly i ty zprávy, které v prvních dnech vyvolávaly hrůzu. Je potřeba si říkat, že ta země je ve válce. My nemusíme mít Ukrajince ze všech nejradši, nemusíme si myslet, že Ukrajina je perfektní země, ale přece jenom z hlediska toho, že jsme zemí, která je bezpečná, stabilní, relativně bohatá, tak bychom měli mít ten pocit solidarity, abychom jim pomohli. A samozřejmě i s tím, že jsou Ukrajinci, kteří zneužívají sociální dávky, že jsou Ukrajinci, kteří se dopouští přestupků nebo trestných činů, stejně tak jako se jich dopouštíme my.

35:00 Marie Bastlová: Máte obavy, že ta rétorika před volbami zesílí? – Dá se to očekávat, protože je to takové snadno uchopitelné téma, které u části voličů může velice rychle získat politické body, a pokud někdo se toho neštítí, tak zřejmě asi touto cestou půjde. Protože zneužít strach a nenávist je asi to nejjednodušší, ale taky nejpodlejší, co člověk v politice může udělat.

45:00 Jak se díváte na nákup F-35 do našeho letectva? – Můj postoj je stále stejný. Tato letadla nejsou pouze letadla, je to způsob, jak vstoupit do úplně nové éry zajišťování bezpečnosti naší země.