Platy státních zaměstnanců byly přestřelené, říká poradkyně Fialy

Vládě Petra Fialy (ODS) zbývá už jen necelý rok a půl u moci. Při svém nástupu kabinet sliboval reformy a úsporná opatření. Jak úspěšný je zatím kabinet v konsolidaci veřejných financí? A komu ze státních zaměstnanců je třeba přidat?

Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.

Vláda zahájila dlouho očekávané projednávání rozpočtu na příští rok. Jeho součástí je i jednání o navýšení platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhuje přidat od září na tarifu o sedm, nebo o deset procent lidem, kteří dostávají plat podle nejnižší tarifní tabulky.

Poradkyně premiéra, ekonomka Helena Horská, je pro navýšení jen těm opravdu nejhůře placeným: „Přidávala bych hlavně tam, kde jsou mzdy velmi nízké, kde lidé pracují často i na úrovni minimální mzdy. A poprosila bych ostatní, kteří mají už i tak vysoké mzdy, často navíc počítají také s výsluhou, aby trochu ustoupili od svých požadavků. Poprosila bych je o ohleduplnost, solidaritu a hledání spravedlnosti. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic.“

Změny by se mohly týkat necelých 360 tisíc úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví nebo nepedagogů ve školství. Stejně by si pak mělo podle návrhu polepšit ještě zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců.

Resort financí už dříve uvedl, že s tím nesouhlasí. Vládní rozpočtová rezerva je podle něj vyčerpaná a není jasné, z čeho by se takové přidání platilo. Desetiprocentní navýšení platů naopak schvalují odbory, jejichž část je od poloviny července ve stávkové pohotovosti. A vyhrožuje protesty, pokud nebude růst výdělků pokračovat i v příštím roce. Vláda by měla rozhodnout příští týden.

Za jaké změny, které vláda zatím udělala, je namístě pochvala? A jaké změny naopak nejvíc chybí?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Pořád řešíme stagnaci ekonomiky, malý růst, jak jsme na tom z toho vašeho pohledu? - Určitě se nemáme v současnosti úplně za co chválit. Ale zase si myslím, že my Češi máme tendenci být zbytečně depresivní a zbytečně negativní. Moc kritizujeme, ale málo jdeme do akce. A tohle bych asi trochu vytkla celé populaci.

2:00 My jako experti jsme se snažili přesvědčit vládu, aby byla odvážnější, aby šla do potřebných změn razantněji. Ale zase na druhou stranu, když máte populaci, která má spíše tendenci ke kritice, k špatnému vidění reality, tak je velmi těžké přesvědčit takto demotivovanou populaci k tomu, že jsou potřeba další nepopulární změny. A tato vláda rozjela změny, na které tady čekáme desetiletí, předchozí vlády neměly vůbec odvahu tyto změny ani začít. A tato vláda, aspoň co se týká třeba důchodové reformy nebo reformy trhu práce, změny sociálních dávek, s nimi začala a plánuje je dokončit.

4:00 Nemyslím si, že tato vláda sedí s rukama za zády, naopak je nejpracovitější ze všech posledních vlád, které pamatuji. Ale má to velmi těžké.

5:00 Co se týče konsolidace veřejných financí, v lednu jste mi v rozhovoru říkala, že musíme přestat vykrmovat toho Otesánka v podobě státu. Jak se jeho odtučňovací kúra daří? - Je to těžké, všichni jsme si na vlastní kůži zažili, jak je těžké udržet dietu. A stát to má ještě komplikovanější. Pro každého ministra jsou ty roky, které je ve funkci, krátký čas na to, aby pronikl do hloubi toho svého úřadu, aby zjistil, kdo je opravdu potřebný a kdo se jenom veze. A my chceme hodně drsnou dietu po tomto státu. Dieta, kterou vidíme, že bude v letošním roce asi v rozsahu půl procenta HDP, je pro mě také málo ambiciózní. Nicméně už vidíme, že i to půl procenta pomohlo stabilizovat inflaci v České republice.

6:00 Rozsah konsolidace měl být v dvouletém horizontu zhruba 1,5 procenta. Tady vidíme, že se od toho původního plánu trochu odchylujeme. (…) Teď je otázka, jaký bude rok 2024 a jak bude silný. Zatím vidíme, že nám ekonomika moc v té konsolidaci nepomáhá. Na druhou stranu nejsem úplně zastánce plochých a hloupých škrtů, které by znamenaly, že by se tato ekonomika propadla do recese.

7:00 Sama bych byla ambicióznější, ale vzhledem k tomu, jak slabě se vyvíjí ekonomika, jak spíše stagnuje než roste, tak je velmi těžké v současné době propagovat nějaké radikální změny. A změny, které by byly potřeba, jsou změny, které vyžadují opravdu strukturální zásah do všech systémů od penzí přes zdravotnictví, trh práce. A které se teprve krůček po krůčku připravují. (…) Je vidět, že ten Otesánek narostl, ale je velmi těžké ho opravdu dostat pod kontrolu a tou dietou ho ztenčit.

8:00 Ale nejste k vládě moc mírná? Třeba bývalý ministr financí Miroslav Kalousek pro Českou televizi před několika dny řekl, že nejde v tuhle chvíli mluvit o tom, že by vláda vůbec konsolidaci dělala. - Souhlasím, že si nemůžeme půjčovat na běžné výdaje, nemůžeme si půjčovat a zadlužovat se na chod státu. Naprosto s ním souhlasím. Ale víme, že restrikce, kterou pan Kalousek jako ministr financí učinil, vedla vlastně k recesi české ekonomiky. A po této zkušenosti nikdo nechce, abychom si prošli podobnou recesí.

11:00 Co se týče vyjednávání o platech ve veřejném sektoru, poradila byste premiéru Petru Fialovi, aby tomu tlaku ustoupil? - Vzhledem ke stavu veřejných rozpočtů, a tady budu skoro kopírovat slova pana Kalouska, musíme být velmi opatrní. Data jasně ukazují, že veřejný sektor jako celek, zdravotnictví, školství na tom byl právě obzvlášť během covidu a trochu i před covidem lépe než soukromý sektor, z hlediska růstu reálné mzdy. Došlo k určitému přestřelení a v současnosti inflace to přestřelení svým způsobem jenom zkorigovala. A tady je potřeba zase nastavit rovnováhu. Ekonomika má tendenci takové bubliny korigovat a tady dochází k té korekci.

16:00 Jakého ministra vlády byste nejvíc pochválila za reformy? - Možná budu neobjektivní, protože některým změnám jsem blíže. Ale velmi intenzivně jsme i v rámci NERV spolupracovali s vicepremiérem Jurečkou na změnách nejprve důchodových parametrů, ale také sociálních dávek. To znamená na vytvoření jednotné sociální dávky a její digitalizaci. Tu už neřešil NERV. A teď v neposlední řadě je to právě takzvaná flexi novela trhu práce. (…) Za mě se jedno ministerstvo zvládlo zaměřit na tři priority a to je pro mě velký kus práce. A tam bych byla nejméně kritická.

18:00 A kde byste byla více kritická? - Ministerstvo zdravotnictví připravuje kroky na posílení prevence, testují první opatření na řízení kapacit, ale jsou to kroky, které se chystají. Ve školství ty problémy zůstávají a ne příliš se řeší, aspoň z mého úhlu pohledu.

19:00 Často zmiňované regionální školství nyní polyká obrovské množství peněz a finanční nároky celého školství rostou. U školství je problém, že trvá dlouhou dobu, než se změny propíšou. Ale my zatím vlastně nevíme, co jsme za ty miliardy, které natekly do regionálního školství, dostali. (…) Nadělali jsme zejména za covidu dluhy a nekoupili jsme si za to nic. My vlastně lijeme miliardy a nevíme, jaký to má dopad. A tam je za mě jako makroekonoma velký otazník.

24:00 Má cenu tlačit na nějakou velkou reformu regionální samosprávy? V debatě se opakuje, že máme příliš mnoho obcí, mnoho škol. - Prošla jsem názorovým vývojem. Jako makroekonom bych strašně ráda viděla radikální řez. Můj názor se přesunul k tomu, jít tou pozvolnou cestou. A tady je třeba pochválit Ministerstvo vnitra, které připravilo reformu s tím, že podpořilo právě tvorbu sdružení obcí, vytvořilo základy pro takzvané létající úředníky, může to být i létající ředitel školy, létající školník, létající expert na čerpání evropských fondů na rozvoj obcí a tak dále.

34:00 Komu a kolik byste přidala? - Já bych určitě přidávala s ohledem na to, jaký se očekává nárůst mezd v soukromém sektoru, to je zhruba okolo 7 procent bez ohledu na inflaci. Přidávala bych hlavně tam, kde jsou mzdy opravdu velmi nízké, kde lidé pracují často i na úrovni minimální mzdy. A poprosila bych ostatní, kteří mají už i tak vysoké mzdy, často navíc počítají také s výsluhou, to znamená, jsou to dodatečné další náklady, které do budoucna pro veřejné rozpočty budou přinášet, aby trošičku ustoupili od svých požadavků a podívali se na to, jak vypadá situace i v soukromém sektoru.

35:00 Poprosila bych opravdu o ohleduplnost a solidaritu a hledání spravedlnosti, že lidé, kteří jsou na tom z hlediska platů velmi špatně, by měli být kompenzováni. A ti ostatní by mohli aspoň na chvíli trošičku ze svých požadavků ustoupit. A pokud se jim to nelíbí, tak soukromý sektor nabízí dostatek volných pracovních pozic. - To znamená, že lékaři, policisté by měli být ti, kteří by měli mít pochopení a chvíli počkat? - Za mě to tak je, ano.