Od vlády je to nefér, říká odborářka o stávce

Některé školy zůstanou v pondělí 27. listopadu zavřené, jejich učitelé budou stávkovat. Odbory žádají po vládě víc peněz pro školství. Podle koalice ale pedagogům jako jedněm z mála příští rok stoupnou platy. O čem stávka je?

Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Markéta Seidlová.

Odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních i mateřských škol na pondělí 27. listopadu. A už oznámily, že pokud se do ní školy nějakým způsobem zapojí, budou o tom muset informovat tři dny dopředu, aby měli rodiče čas se připravit. „Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ prohlásila tento týden Seidlová.

Cílem stávky je získat víc peněz do rozpočtu školství na příští rok. Ministr Mikuláš Bek (STAN) se chce se zástupci odborů setkat znovu příští týden. Zároveň slibuje, že se pokusí vyjednat s koaličními lídry do rozpočtu rezortu pět miliard korun navíc.

Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sice řekl, že stávku respektuje, ale zároveň se ohradil, že požadavky odborů jsou nefér směrem k ostatním profesním skupinám, které nemají zajištěnou výši mzdy zákonem jako učitelé.

Postačí odborům hrozba stávkou, nebo budou děti 27. listopadu opravdu doma? Jakou má zatím protest podporu? A jde odborům jen o platy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Stávkujeme proti škrtům v kapitole školství, ale v kapitole školství, která se týká regionálního školství. Máme dojem, že ty škrty budou znamenat to, že se zhorší kvalita vzdělávání. - Je to kvůli platům pedagogů v první řadě, nebo ne? - V první řadě to není kvůli platům pedagogů. A tady bych to chtěla trochu opravit, protože jediná skupina školských pracovníků, to znamená učitelů, v tuto chvíli bude mít zvýšený plat. Ostatní pedagogové mají v objemu prostředků minus dvě procenta.

3:00 S jakými pocity sledujete to, když politici na vyhlášenou stávku reagují slovy, že pochopitelně máte plné právo stávkovat, ale že učitelé jsou jediní, kteří dostanou navíc peníze, takže je nefér, aby stávkovali? - Já si naopak myslím, že je to nefér od vlády, co říká. Protože ona sice říká, že v kapitole školství pro regionální školství bylo navýšeno tak, že si splnili ten závazek 130 procent z roku 2022 v průměru a že peníze do toho rozpočtu dali, to je pravda, tady s nimi budu souhlasit. A ještě to, že by v příštím roce učitelům měly platy vzrůst v průměru o 2500, tady už začnu polemizovat. Ale s čím zásadně nesouhlasím, je to, že to dali do rozpočtu, ale vedle toho z toho rozpočtu oproti letošnímu roku je to sníženo asi o pět miliard. A kde těch pět miliard vezmeme? Zaplatíme učitele, v pořádku, mají na to právo, je to ze zákona, to schválila vláda, školský zákon. Ale ostatním se bude ubírat.

4:00 Hlavně je to o těch škrtech. Ve školách se bude muset omezit dělení tříd, dělení skupin, budou se muset omezit zájmové věci, nepovinné předměty. A když si vezmeme, co ty nepovinné předměty jsou, třeba hovorová angličtina, hovorový jazyk, prohlubování toho, anebo třeba práce s počítačem, to jsou všechno věci, které jsou potřeba.

5:00 Politici zapomínají na to, že ve školách nejsou jenom učitelé, tam jsou ostatní pedagogové. A ono se zapomíná, kdo jsou ostatní pedagogové. To jsou vychovatelé, jsou to školní psychologové a jsou to školní pedagogové, ta škola je potřebuje. A zapomnělo se na vychovatele v dětských domovech, diagnostických ústavech, to nejsou ti lidé, kteří dostanou přidáno. A druhá věc, na co se ale úplně zapomnělo, a když řeknu, že úplně zapomnělo, tak to podtrhnu a dám 10 vykřičníků, to je na nepedagogické pracovníky. To je nejenom na uklízečky, jak se bohužel zkratkovitě říká, ale i na pracovnice školních jídelen, je to na školníky, ale je to i na hospodáře a pracovníky s IT technikou, sítě. Ta díra v rozpočtu je velká, není zabezpečeno 17 tisíc těchto pozic. Není na ně ani koruna.

7:00 V té souvislosti připomenu slova ministra školství Beka, který mluví o tom, že do velké míry škrtá pozice, které jsou neobsazeny, takže přece o nic nejde. Tak jde, nebo nejde? - Ministerstvo nemá v tuto chvíli data, jak je to od září, jestli se náhodou nepovedlo ředitelům nabrat ty pozice. A berme to tak, že ty pozice tam jsou ne proto, aby se přilepšovalo, ale aby ti lidé tam pracovali. A když tam nejsou, tak za ně musí pracovat někdo další. Může to být půl úvazek, čtvrt úvazek. A za minimální mzdu a ještě čtvrt úvazku vám tam nikdo nepůjde. Takže se to v současné době těch osm tisíc neobsazených míst řeší tak, že ty půl úvazky, čtvrt úvazky, někde celý úvazek, dá těm pracovníkům, kteří za toho člověka, který tam není, pracují. (…) Když ta místa škrtnu, tak tím pádem uberu peníze těm lidem, kteří za ta místa pracovali. Já jim tu práci nechám, takže oni by od ledna měli za stejnou práci menší odměnu.

9:00 Jaká jsou aktuální čísla o průměrném platu kuchařek ve školství, školníků, uklízeček? - Jaký je průměrný plat uklízeček, školníků, případně kuchařek, pak máte kuchařku, pomocnou sílu, šéfkuchaře, kuchaře, který vaří jídla dietní, pak je to vedoucí školní jídelny, hospodářka… tak takhle rozfázované to nemáme, ta data nemáme. My máme data akorát v průměru, kolik ti zaměstnanci berou, to je nějakých 36 tisíc. (…) Mám z Moravskoslezského kraje hezký příběh, kdy šéfkuchař, který je v sedmé platové třídě a vlastně už v té horní hranici, má i s příplatkem za vedení i s osobním příplatkem 36 tisíc hrubého.

12:00 Ještě k části těch škrtů, které se mají týkat snížení počtu hodin, které bude Ministerstvo školství proplácet jednotlivému typu škol. To vy a nejenom vy, ale i další učitelské spolky velmi výrazně odmítáte. Co by to znamenalo? - Ministerstvo školství k tomu přistoupilo průměrem. Když jsme byli na jednání, tak už tam bylo řečeno, že 60 procent škol je de facto v tom průměru a 40 procent škol je nad průměr. Ale co to znamená? Těmi počty zaplacených hodin bylo umožněno školám dělit velké skupiny, dělily třeba češtinu, matematiku na dvě. Tam, kde to možné nebylo, tak tam přistupovaly k tandemovému vyučování. Když se to seškrtá, tak tohleto všechno odpadne. Zrovna v této době, kdy je v těch školách hodně dětí, inkluze, která tady je a ještě individuální přístup a ještě inovativní vzdělávání, to s tím prostě dohromady nejde.

13:00 Druhá věc, která by rodiče zasáhla, jsou ty nepovinné předměty. Všichni víme, že všichni chceme pro svoje děti to nejlepší a vyhledáváme školu, která je kreativnější, která nabízí něco víc, a to něco víc by odpadlo.

14:00 Jestli vám správně rozumím, nejvíce by na to tedy doplatily ty nejkreativnější a nejinovativnější školy? - Přesně tak. Musím říct, že tady by to bylo v rozporu se strategickými materiály vlády i se strategií 2030+. Pořád nám je vyčítáno, že učíme postaru, frontální vyučování a tak dále. A tady ty školy jsou inovativní, chodí ven, prostě potřebují menší skupinu, projektové dny.

15:30 Ministerstvo školství uvádí, že učitelů ve školách přibývá větším tempem než dětí, posledních studií OECD vychází průměr žáků na jednoho učitele v Česku na 10, zatímco průměr všech zemí je 15. A že si to prostě nemůžeme dovolit. Není na tom něco pravdy? - Není na tom něco pravdy. Kolik z těch nových učitelů jsou asistenti pedagoga? Nám se opravdu za poslední dobu tím, že začalo platit inkluzívní vzdělávání, rozšířilo ve školách hodně asistentů pedagoga.

18:00 Jak to tedy řešit? - To nařízení vlády, které teď připomínkujeme, co se toho týká, jde ještě ve zrychleném připomínkovém řízení. To znamená, je na to strašně málo času a je to opravdu udělané, nerada tento výraz používám, ale od zeleného stolu. Metoda toho určení, kolik těch hodin má být, se projednávala rok, možná dva roky, byla to zbytečně dlouhá doba, ale skutečně se tam vystínily důležité potřeby a zároveň to bylo ještě ve srovnání se školským zákonem a strategickými materiály. Tak to do nich nepišme. Tak ať to někdo řekne, že na to nemáme a že budeme rezignovat na dokumenty, které už tady máme, ať už školský zákon nebo strategii 2030+, že na to rezignujeme a že se budeme vracet někdy k roku 1989 nebo 1990, kdy ty třídy budou naplněné a nebude možnost dělit. Ale neschovávejme to za to, že tady máme jednoho učitele na 10 dětí, vždyť to takto nestojí, to je pořád hra s čísly.

23:00 Jaké máte v tuto chvíli reakce ze strany třeba i veřejnosti, rodičů na tu vyhlášenou stávku? Nebojíte se, že se proti vám obrátí veřejné mínění, že budou rodiče prostě naštvaní, že školy budou zavřené? - S těmi, se kterými mluvím já nebo jsem měla možnost mluvit, jsem vysvětlila, že to je opravdu pro jejich děti a že v tuhle chvíli si my je nebereme jako rukojmí. Bohužel v tuhle chvíli si je jako rukojmí bere opravdu vláda, protože ta tam ty škrty udělala. A může to ještě napravit, to není konečná, to opravdu může ještě napravit. - Je možné tu stávku ještě zvrátit? - Samozřejmě, že je, ale tu možnost v tuhle chvíli mají poslanci.

28:00 Kolik škol a učitelů očekáváte, že se k té vaší stávce přidá? Co bude fiasko? Co bude úspěch té stávky? Protože si pamatuji tu vaši poslední stávku z roku 2019 a potom následná slova politiků o tom, jaké to bylo fiasko, protože se přidalo škol málo. - Víte, já vám řeknu, že se obávám, že kdyby bylo víc jak 50 procent škol, tak vždycky se bude říkat, že je to fiasko. Možná jsem velmi kritická, ale opravdu si to myslím. Ale myslím si, že je dobře, že se ozýváme. To není stávka vyhlášená Seidlovou nebo Dobšíkem (František Dobšík, předseda školských odborů - pozn. red.). Tu stávku vyhlásilo předsednictvo, a to jsou lidé, kteří jsou z krajů a tam už se o té stávce hovořilo v červnu. A my naopak jsme říkali, vyjednává se a věříme, že se vyjedná. A teď vidíme, že se nevyjednalo.