Hlavní obsah

Někteří poslanci tím byli překvapeni, říká Navrátil k adopcím registrovanými

Hostem Ptám se já byl poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Video: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

Článek

Sněmovna ani tentokrát nedokázala narovnat práva všech lidí na uzavření manželství. Poslanci schválili návrh, který stejnopohlavním párům sice rozšířil práva, ale ne ta rodičovská. Kdo může být s takovým výsledkem spokojen?

Hostem Ptám se já byl poslanec za KDU-ČSL a spoluautor schváleného znění partnerství Jiří Navrátil, který se sám veřejně hlásí k homosexuální orientaci.

Poslanci ve středu místo manželství pro všechny schválili pouze kompromisní variantu - návrh poslance Navrátila a Heleny Válkové (ANO), který zavádí pouze partnerství s omezenými právy při osvojování dětí. Pokud novelu občanského zákoníku nakonec podepíše prezident, zákon stejnopohlavním párům narovná práva ohledně dědictví, vdovských důchodů a dalších práv.

Z hlediska rodičovských práv zákon pak umožní takzvané přiosvojení, tedy osvojení si biologického potomka svého partnera. Nezjednoduší jim ale adopce. „Zjišťoval jsem v rámci všech poslaneckých klubů, jak jsou nakloněni tomu, že bychom to otevřeli naplno, to znamená adopce pro oba dva, aby byli žadateli oba. A to bylo pro některé zcela neprůchodné,“ řekl Navrátil.

„Já jsem tedy hledal cestu, kterou bychom odblokovali alespoň ty důležité věci pro nás jako gaye a lesby. Ať už jsou to majetkové věci nebo životní události, kdy jdete do nemocnice a nemáte šanci se ani zeptat na svého partnera. I přestože jste registrovaní,“ řekl Navrátil.

Nezablokuje poslanecký kompromis skutečné narovnání práv? A co o nás ukazují homofobní výroky, které padaly v politické debatě?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Není to rozhodnutí poslanců přece jen zklamání? - Jsem spokojen s tím, co prošlo. Když jsem viděl rozložení Sněmovny během jednání a některé výroky, které zaznívaly v Poslanecké sněmovně během prvního i druhého čtení, tak určitě nikdo nemohl očekávat něco lepšího.

1:30 Když jsem vstupoval do politiky a dostal jsem se do Sněmovny, tak jsem byl šťastný z toho, že ve vládním prohlášení se objevila věta o narovnání práv pro lidi stejného pohlaví. Ten zákon, který prošel v roce 2006, a byli jsme tam označováni slovem registrovaní, pro mě opravdu byl ponižující. Tvrdím vždy, že registrujeme vozidla, ale určitě ne lidi, kteří spolu chtějí žít.

2:00 Proč ale Sněmovna nedokáže schválit odvážnější návrh, který by práva skutečně narovnal za situace, kdy u veřejnosti má tahle věc poměrně jednoznačnou podporu? - Je to těžké možná i v tom, že ne všichni poslanci a poslankyně si uvědomují, že dnes už lidé, kteří jsou registrovaní, mohou například adoptovat či si vzít dítě do pěstounské péče. Bylo to složité v tom, že jeden z těch dvou byl žadatelem, se kterým krajský úřad vedl správní řízení o možnosti adopce. A stejně jsme museli posuzovat i toho druhého partnera. A mohu vám říct, že někteří poslanci byli velmi překvapeni, že vůbec něco takového existuje.

3:30 Zjišťoval jsem v rámci všech poslaneckých klubů, jak jsou nakloněni tomu, že bychom to otevřeli naplno, to znamená adopce pro oba dva, aby byli žadateli oba dva. A to bylo pro některé zcela neprůchodné. Hledal jsem cestu, kterou bychom odblokovali alespoň ty důležité věci pro nás gaye a lesby. Ať už jsou to majetkové věci nebo životní události, kdy jdete do nemocnice a nemáte šanci se zeptat na svého partnera, co se s ním stalo. I přesto, že jste registrovaní. Tak na co nějaký zákon o registrovaném partnerství vůbec byl?

4:30 Když se na to podívám z osobního, ale i politického hlediska, protože reprezentuji KDU-ČSL, která vždy tvrdila, že manželství je svazkem muže a ženy a že základem manželství je i zakládat rodinu, tak jsem já osobně samozřejmě byl nakloněn tomu, aby alespoň takzvané přiosvojení bylo možné.

6:00 Vy už jste se před časem přihlásil k tomu, že jste gay, a veřejně jste i tak vystupoval v té debatě. Jaké na ten výsledek teď máte ze svého okolí reakce?- Včera ten telefon zvonil možná pořád a přicházely různé zprávy. Někteří moc děkovali, někteří byli naštvaní, ale tak to je. A když jsem si včera samozřejmě četl vyjádření například Jsme fér i Aliance pro rodinu, tak všichni tvrdili to svoje. To znamená, že prohráli, že se vlastně nic nestalo. Nikam jsme se neposunuli.

7:30 Ale jestli chceme říct, že jsme se nikam neposunuli od dnešního zákona o  registrovaném partnerství, tak jsou opravdu na omylu. Protože co je to být spolu, být zaregistrován a nemít vůbec nic. Od 1. ledna 2025 už nebudeme muset sepisovat s partnerem svůj majetek, pokud vstoupíme do partnerství. Už nebudu muset mít strach, že přijdu do nemocnice a někdo mi řekne: „Ale co vy k němu jste?“

8:00 Když spolu vytváříme nějaké hodnoty, jsme spolu několik let, žijeme ve společné domácnosti, platíme daně, proč bychom neměli právo například na vdovské důchody? A to tam opět je. Takže si myslím si, že jsme neudělali mílový krok, který by chtěla, dejme tomu, skupina Jsme fér, za kterou stojí samozřejmě gayové a lesby. Ale v podstatě jsme překročili hranici, kterou si představovala Aliance pro rodinu.

9:00 Ale jde o to, jestli jsme překročili hranice v uvozovkách, Východu, svůj vlastní stín a přidali se na Západ? - To jsme překročili stoprocentně. A myslím, že už jsme to překročili v roce 2006, kdy Sněmovna schválila alespoň registrované partnerství. Když se podívám na Slovensko, tak mi je samozřejmě smutno z toho, co se tam děje. Když se podívám do Polska, je to úplně to samé, vždyť tam se neděje pro lesby a gaye vůbec nic.

11:00 Dočkáme se někdy manželství pro všechny? - Bude to možná cesta několika dalších let. Bude to cesta i přesvědčit většinovou společnost v rámci ještě větších počtů, aby tlačila na politické strany, které ji zastupují, aby k tomuto kroku přistoupila. Ale já osobně jsem si nikdy neříkal se svým přítelem, že jsme manželé. Vždy jsme používali slov partneři.

11:30 Ve stanovách KDU-ČSL je jasně definované manželství jako svazek muže a ženy. Tady KDU-ČSL opravdu neustoupí ze svého názoru.

12:00 Mohl byste vysvětlit, jak to bude přesně s adopcemi? - Je to delší cesta. Když bude to biologické dítě jednoho z partnerů a bude takzvaně právně volné, přiosvojení je možné. Když to bude ale dítě, které je adoptované, tady už ta cesta je opravdu delší. Je jasné, že to bude posuzováno a poté až bude umožněno přiosvojení.

13:30 Jaký tedy bude rozdíl, když si bude partner přiosvojovat biologické dítě, anebo adoptované dítě svého partnera? - Je to vždycky rozhodnutí soudu. To znamená, normálně se podá na soud takzvaná žádost na přiosvojení a bude o tom rozhodovat soud, nikoliv už politik.

17:30 Jak vám vlastně bylo v průběhu té debaty? - První čtení bylo nejtěžší, zaznívaly tam výroky za hranou všeho a byly zcela urážlivé. Druhé čtení proběhlo celkem v klidu. Musím říct, že u třetího vystoupení jsem byl rád za to, že se většina poslanců již k tomu nevyjadřovala. Včera bylo lepší některé věci ani neposlouchat.

21:30 Věřím, že pan prezident to podepíše. Myslím, že si velmi dobře uvědomuje rozložení Poslanecké sněmovny i Senátu v jeho konzervativní části, a pokud by tento zákon nepodepsal, tak by nebylo vůbec nic.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované