Niedermayer: Rusko obchází nejdůležitější sankci, musíme tomu zabránit

České předsednictví evropské sedmadvacítce končí a z Evropy se ozývají slova chvály. Praha zvládla složité výzvy, dojednala celou řadu kompromisů a na závěr významně posunula i evropskou zelenou politiku. Máme být na co pyšní?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer.

Letošní předsednictví má s tím v roce 2009 společného asi jen máloco. Tehdy v polovině předsednictví padla vláda Mirka Topolánka a bylo po parádě. Ostatně možná i kvůli téhle neblahé zkušenosti se vláda tentokrát rozhodla předsednictví před veřejností v podstatě utajit. Neprovázela ho žádná kampaň ani žádné prezentace úspěchů. A úspěch to přitom nakonec byl - alespoň tak o tom, jak Česko v posledním půlroce vedlo Radu EU, teď mluví řada unijních představitelů.

Své předsednictví Česko zakončilo dvěma zásadními dohodami. Tou první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, kterou se Unie přihlásila k ústřednímu bodu Zelené dohody pro Evropu s cílem učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.

Další klíčovou dohodou je dohoda na cenovém stropu u plynu, který by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur za megawatthodinu.

Máme být na předsednictví pyšní? Proč vláda vedení Unie lépe nepromovala a nevyužila ho k přiblížení bruselských institucí veřejnosti? A jsou dobrou zprávou na závěr dojednané dohody o stropování cen plynu a nových pravidlech pro emisní povolenky?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Podařilo se dohodnout spoustu zásadních věcí pro Unii i pro zemi jako je ČR - třeba pokud jde o energetickou krizi. Kromě toho se podařilo vyjednat řadu komplikovaných věcí - třeba vztah mezi EU a Maďarskem, které hrozilo blokováním ekonomické pomoci Ukrajině, i připojení EU k nadnárodnímu systému minimálního zdanění. Tyhle věci jsou úspěch. Podařilo se řešit zásadní věci velkou rychlostí.

2:00 - Pro Evropský parlament nemá předsednictví takový význam jako pro Radu EU. Nechci říkat chvalozpěvy, ale všichni mají velmi dobrý pocit, jak se západní demokracie a EU postavila k obrovským problémům tohoto roku. (…) Vidíme ta jednání, trialogy, které se podařilo dokončit. Emise u automobilů, emisní povolenky, to se podařilo. Kdo u trialogů seděl, ale mohl říct, že se mohlo podařit i něco jiného.

4:00 - Podle mě bude nejdůležitější, co se bude dít v lednu. V předsednictví jsme pracovali výborně, ale atmosféra v České republice je taková, že dříve nebyl měsíc nebo dva, kdy by se neřeklo, že „Brusel nám komplikuje život“. A to teď ustalo, ale zásadní bude, jak na to navážeme. Od ledna bude mít naše země menší prostor vyjednávat kompromisy a bude více prosazovat své postoje. (…) Doufám, že korektní narativ o EU bude v Česku pokračovat.

6:00 - Česko ukončilo předsednictví dvěma zásadními dohodami - ta první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Systém obchodování s povolenkami by se teď nově měl vztahovat i na silniční dopravu a vytápění. Máme mít radost? Pro ty, kdo si uvědomují, že jsou klima a Země ohrožené, je to zásadní. Balíček Fit for 55 je nazván proto, že se do roku 2050 chceme dostat k emisní neutralitě a teď jde o to to naplnit. Systém emisních povolenek je jedna z cest, jak toho nejlépe dosáhnout. Má to tu výhodu, že firmám umožňuje se rozhodnout, zda budou kupovat emisní povolenky, nebo jak rychle budou snižovat emise. A od toho, jak rychle budeme dosahovat cíle, se bude odvíjet cena emisních povolenek.

9:00 - Není to ale špatná zpráva pro koncové spotřebitele? Ten systém začne fungovat za nějakých pět let. Za tu dobu budou snad energie doufejme stát jinak než dnes. V okamžiku, kdy akceptujeme cíle EU, pokud bychom nešli cestou emisních povolenek, museli bychom jít cestou nějakých omezení, zdanění. Emisní povolenky jsou za mě jednou z nejlepších cest. V okamžiku, kdy začneme emise snižovat, nebudou emisní povolenky drahé. Energická krize tomu vlastně napomáhá - když se začneme soustředit na zelené energie, cena bude nižší.

11:00 - Drtivá většina zemí přijímá podobné závazky jako EU. Není to tak, že EU chce drasticky snižovat emise a ostatní země nedělají nic. Ty cíle jsou podobné. Ve Fit for 55 je ale pojistka - když bude nějaká země postupovat pomaleji v dekarbonizaci a bude do EU vyvážet komodity, které budou mít velkou uhlíkovou stopu, na ten dovoz se bude uvalovat speciální clo, které bude vyrovnávat rozdíl v ceně, za kterou by takový výrobek vyrobili v Evropě. USA udělalo velké kroky a dokonce myslím, že v dekarbonizaci nebudeme nejrychlejší. Ale ta pojistka je proto, aby evropské firmy neztratily konkurenceschopnost.

14:00 - Druhou věcí je zastropování cen plynu. Jak tahle dohoda funguje? Jsem znepokojen z inflace využívání slova „strop“. Už se v tom ztrácí přehled. Tohle je mechanismus, taková záchranná brzda, která se týká velkoobchodní ceny plynu, ne té, kterou platí domácnosti a firmy. Kdyby ta cena vyskočila výš, začne se ta pojistka uplatňovat. Ten plyn by se nemohl prodávat za více než 180 eur za megawatthodinu. Má to dvě strany - zabrání to tomu, aby cena plynu vyskočila vysoko, ale obava zemí, které tohle nepodporovaly, byla, aby ten strop nevedl k tomu, že Evropa získá méně plynu. My musíme dovážet co největší množství plynu, které jsme schopni dostat, jinak hrozí jeho nedostatek.

17:00 - Světový trh s plynem je omezenější než s ropou. Máme navíc omezení na straně přijímání plynu ve zkapalněné formě, máme málo terminálů i spojovacích vedení. S plynem bude rok stále komplikovaný a nepředpokládám, že bude možné obnovit dodávky z Ruska. Bude důležité, jak zvládneme tuhle zimu a kolik plynu po ní zůstane v zásobnících - to nám ukáže, jak budeme moci fungovat dále. Trh s ropou se už chová jinak než v minulém roce. Kombinace tlaku na úsporu a tlak na levné a čisté energie podle mě sehraje roli.

19:00 - Nastavili jste spoustu mechanismů, aby ten příští rok byl lepší než tenhle.

20:00 - Co se týká sankcí proti Rusku, daly by se rozšiřovat jak ty osobní, tak limity na určité komodity. Ale už teď jsme se dostali daleko. Nejdůležitější sankce je ale zamezení přístupu k technologiím. To je velmi důležité. Příští rok se musíme zaměřit na to, jak zamezit Rusku to obcházet obchodem s třetími zeměmi. Také musíme najít cestu, jak zastavené peníze začít používat na Ukrajinu. Musíme být kreativní v hledání cest.

21:00 - ČNB právě oznámila, že úrokové sazby ponechá na současné hodnotě. Je to správný krok? Vysoká inflace je obrovské zlo, devalvuje hodnotu příjmů i úspor. Ale neplatí, že je třeba zvýšit úrokové sazby do dramatických výšin, ale je třeba dostat inflaci do bezpečné úrovně asi do pěti procent. Je důležité, jak ČNB vidí výhled inflace. Bez znalosti inflační prognózy se dá těžko soudit. Může se zdát, že když inflace neklesá, mohly by sazby ještě růst, ale nelze je zase nastavit tak, aby ekonomika začala stagnovat.