Není to daň z internetu, reaguje ministr na výtky k novým poplatkům za TV

Vláda by měla v nejbližší době rozhodovat o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. Ministerstvo kultury má v ruce návrh na zvýšení koncesionářských poplatků od roku 2025.

Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač.

„Podle statistického úřadu existuje zhruba okolo 600 tisíc domácností, které dosud ten poplatek nehradí. Pokud ta domácnost nenapíše, že nemá připojení k internetu, tak by se na ně povinnost měla nově vztahovat,“ řekl v Ptám se já ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.

Celý rozhovor si můžete také pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu níže.

Současný návrh mediální novely obsahuje nižší navýšení koncesionářského poplatku pro Českou televizi, než jste plánovali. Byl to především ústupek soukromým provozovatelům televizních stanic?

Nemyslím si, že by to byl ústupek. Bylo to tak, že by od 1. ledna 2025 Česká televize musela v plné výši platit DPH. Ale ty nové příjmy jednoznačně budou přibývat pomalu. Jsou to zkušenosti ze Západu. Tak jsme nakonec zvolili tuto formu, to znamená výjimku z DPH. Což je několik stovek milionů ročně. Plus je tam ten valorizační mechanismus. Je to tedy jiný princip výpočtu, který nám umožnil z 25 korun udělat to navýšení o 15 korun.

Mohl byste přesně vysvětlit, jak to bude s rozšířením plátců?

Bude to tak, že každá domácnost, jejíž členové, člen disponuje připojením k internetu, by měla nově platit koncesionářské poplatky. Chci zdůraznit, že se nic nemění pro stávající plátce koncesionářských poplatků, protože ti platí podle stávajícího znění zákona. Buď z televize, nebo z rádia, je jich něco přes tři miliony. Takže jich se to nijak netýká.

Podle statistického úřadu existuje zhruba okolo 600 tisíc domácností, které dosud ten poplatek nehradí. Pokud ta domácnost nenapíše, že nemá připojení k internetu, tak by se na ně povinnost měla nově vztahovat.

Budou existovat výjimky? Třeba domácnosti, které jsou připojeny k internetu proto, aby mohly mít připojenu fotovoltaickou elektrárnu nebo zabezpečovací systém?

Jednodušší příklad mohou být třeba, nechci říct stereotypně senioři, ale prostě domácnosti, které mají pouze tlačítkový telefon starého typu, který napojený na internet není.

Objevily se také argumenty, zaznívají z Pirátské strany, že zdaleka ne každý, kdo má připojení k internetu, konzumuje veřejnoprávní média. Říkají, že se z toho stane taková daň z internetu. Zavádíte daň z internetu?

Nezavádíme. My nemůžeme připustit to, aby se po více než 30 letech od roku 1989 zpochybnil princip, že veřejnoprávní média představují nějakou službu, o níž je společnost většinově přesvědčená, že je užitečná, a  tedy, že se na ni všichni skládají. To znamená, nemůžeme použít ten argument, byť v tom jednom dílčím případě, o kterém vy tady mluvíte, že koncesionářský poplatek má platit jenom ten, kdo tu službu využívá, kdo sleduje Českou televizi nebo Český rozhlas.

Já teda ponechávám stranou svou pochybnost o tom, jak velká je skupina lidí, která nikdy neslyšela Český rozhlas a nikdy neviděla Českou televizi. Ale já mluvím o principu té diskuze. A jsem přesvědčen o tom, že na to ani v tomto případě přistoupit nemůžeme.

Je tam také citlivá věc, kdy by ČT a rozhlas měly mít nově podle té novely právo vyžadovat si od poskytovatelů internetového připojení seznam domácností, které k internetu připojeny jsou. Vyvolává to velké kontroverze. Projde to?

Vyvolává to velké kontroverze, protože ten návrh se tam objevil teď v tom druhém kole vyjednávání návrhu té novely. Já považuji ty připomínky, které zaznívají od operátorů, za velmi relevantní. Jedná se o úplně novou povinnost takového druhu. Uvidíme, jak na to bude reagovat vláda a Poslanecká sněmovna. Já jsem k tomu připraven ještě vést diskuzi.

Jste případně připraven z toho ustoupit?

Dosud má ČT a rozhlas přístup k informacím o přípojném místě elektřiny. U internetu se jedná o přístup k individuálním údajům, zda někdo má, nebo nemá svého operátora nebo přístup k internetu. Tak bylo to přání veřejnoprávních médií, která mají obavu z toho, že ty příjmy budou přibývat z těch nových poplatníků příliš pomalu, ještě o tom určitě budeme diskutovat. Tady vidím prostor pro případné změny.

Kdyby toto vypadlo z té velké mediální novely, jakým způsobem by pak veřejnoprávní média mohla zjišťovat, kdo je připojen k internetu?

To je právě kámen úrazu, že na jedné straně je podle mě správné, pokud ta zákonná povinnost říká těm domácnostem, které mají připojení k internetu a mají tablet nebo mobil, ten poplatek hradit. Na straně druhé bychom potřebovali nějaký kontrolní mechanismus. U té elektřiny je to jasné, ani televize, ani rádio bez přípojky na elektřinu fungovat nemůže. Budeme v tom hledat nějakou prostřední cestu.

Máte nějaké kompromisní řešení?

Kompromisní řešení zatím vymyšlená nemáme.

A nebyla by pak ta novela bez této možnosti bezzubá?

Nepředjímejme výsledek. (…) Nechci vycházet z předpokladů, že velká většina těch nově dotčených domácností vědomě nebude chtít plnit svou zákonnou povinnost.

Ale jsme v Česku, kde se rády hledají cestičky, jak se vyhnout jednotlivým povinnostem.

Nemám moc rád argumentaci vycházející z toho, že Češi jsou takoví imanentní podvodníci, na to přistupovat nechci. Myslím, že vy víc kladete důraz na to, že jsou domácnosti, které nechtějí plnit to, co jim, pokud to bude schváleno, uloží zákon. Já jsem v tomhle optimističtější.

Co jsou klíčové věci, ze kterých neustoupíte?

Základem je nová konstrukce poplatků. Platí domácnost, která má buď přístroj, anebo přístup k internetu a platí oproti dnešku plus 5 a plus 10 Kč měsíčně. (…) Další zásadní změna je v tom, jak mají platit právnické osoby. Končí princip, kdy se platí podle počtu využívaných obrazovek. Přecházíme na model, kdy se platí podle pásem počtu zaměstnanců, přičemž právnické osoby do 24 zaměstnanců jsou osvobozeny. A třetí zásadní princip je zavedení pětiletého memoranda, které má zpřesňovat to, co během pěti let budou veřejnoprávní média považovat za službu.

Memoranda budou připravovat veřejnoprávní média, schvalovat jejich rady, spolupodepisovat ministr kultury. A ta budou v pětiletých cyklech upřesňovat poskytovanou veřejnou službu. Co si pod tím máme představit?

Dneska to, co je veřejnoprávní služba, upravují úvodní paragrafy zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. Podle mě velmi dobře. Nicméně za 30 let veřejnoprávní média urazila velkou cestu. Na Západě se debatuje, proč za ně mají poplatníci poplatky platit, když detailně nejsou zpraveni o tom, podle jakého klíče televize, rozhlas vysílá. Memoranda by měla říct: My si na dalších pět let pod veřejnoprávní službou představujeme tohle a tohle.

Tak na to budou mít politici v uvozovkách dozor skrze rady těch veřejnoprávních médií, která to budou schvalovat…

V loňském roce jsme schválili novelu, která zapojila do voleb mediálních rad Senát, protože dneska mediální rady jsou voleny podle poměrně komplikovaného klíče. Část volí Sněmovna, část Senát, každý z nich má jiné funkční období, volí to vždycky jiní. Podle mě jsme tou novelou výrazně zmenšili možnost politických zásahů do obsazování mediálních rad a jejich prostřednictvím do veřejnoprávních médií, takže já se neobávám toho, že by politici prostřednictvím mediálních rad chtěli ovlivňovat to, co je obsahem toho memoranda.

Když to bude podepisovat ministr kultury, může to nepodepsat?

Tuhle otázku dostávám poměrně často. Konstrukce té novely předpokládá, že tady budou vládnout vlády, které jsou přesvědčené o tom, že veřejnoprávní média mají smysl.

To je velmi optimistické. Nekonstruujete v tom past pro veřejnoprávní média?

Ta konstrukce říká, tady je vláda, která má zodpovědný přístup k tomu, jak veřejnoprávní média fungují.

Pokud by to memorandum nebylo schváleno nebo nebylo podepsáno ministrem kultury, může to znamenat odvolání ředitelů veřejnoprávních médií?

Odvolání ředitelů nastane tehdy, když ten ředitel nebude plnit to, co je v těch memorandech, která by byla schválena.

Ale politická síla, která momentálně má nástup v předvolebních průzkumech, říká, že veřejnoprávní média jako taková v téhle konstrukci jsou špatně, nemají taková být.

A proto nás čeká tuhá debata v Parlamentu. Nebude to pěkné v Parlamentu, protože já poslouchám, co říká Andrej Babiš. Tak se holt budou klást otázky z obou stran.

Stihnete to vůbec prosadit tak, aby to platilo od ledna 2025? Protože ten termín je poměrně šibeniční.

V tuto dobu nezakrývám, že jsme, řekněme, v určité časové tísni, ale odhodlaní jsme to prosadit. Je na tom shoda pěti koaličních stran.

Bojíte se, že by mohla být v Česku veřejnoprávní média ohrožena tak, jak to sledujeme na Slovensku?

Já pořád věřím, že ta ostrá slova, která zaznívají v Poslanecké sněmovně, která jsou přímými útoky na veřejnoprávní média v případě, že by se změnila vláda, tak já věřím tomu, že se ta ostrá slova nenaplní. Protože pokud by se měla naplnit způsobem, o kterém hovoří Andrej Babiš a Tomio Okamura, tak by to byl opravdu vážný úder na veřejnoprávní média. Tomio Okamura říká, že veřejnoprávní média by se měla změnit ve státní příspěvkovou organizaci a že vlastně by měla hlásat to, co říká současná administrativa. To je podle mě nepřijatelné.