Nedělejme si iluze, že Putin Ukrajinu opustí, varuje expert

Ukrajinské vojsko se dál brání silnější a vybavenější ruské armádě. Obránci dokázali udržet Kyjev a také Charkov na východě země, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a přímo do centra města. Jak úspěšně Ukrajina vzdoruje?

Hostem Ptám se já byl politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK.

Ani šestý den od začátku invaze se ruské armádě nedaří dostat pod kontrolu hlavní město Ukrajiny. Ke Kyjevu se aktuálně blíží více než šedesátikilometrový vojenský konvoj s těžkou technikou, lehkou pěchotní výbavou i cisternami s palivem.

Objevují se spekulace, že se chystá blokáda ukrajinské metropole. Ruská vojska dál útočí na těžce zkoušený Charkov, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a množí se zprávy o civilních obětech. Mezinárodní trestní tribunál proto začne brzy vyšetřovat podezření na páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Jak lze hodnotit dosavadní průběh bojů? A lze z posledního dění vyvozovat, že taktika Kremlu není úspěšná?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu, audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Selhává ruská armáda, když dosud nedobyla velká města? Je to selhání původního plánu. Byl bych opatrný na širší hodnocení, Ukrajina má 600 tisíc kilometrů, přes 40 milionů lidí. Poměrně „rychlá“ válka v Gruzii Rusku trvala čtyři dny. Bylo nerealistické očekávat, že Rusové dosáhnou hlavních cílů během čtyř dnů. Je možné, že se přepočítali, ale byl bych opatrný vyvozovat závěry pro další pokračování konfliktu.

2:00 – Pokud chtějí Rusové Kyjev získat, co jiného než blokáda jim zbývá? Nemají sílu na to, aby ho přímo dobyli. Jsou silní v mechanizovaných silách, v dělostřelectvu. Čím víc se budou dostávat do měst, jejich výhoda bude mizet, obránce tam má lepší podmínky a budou růst i ztráty na straně populace. Blokáda dává smysl, může to být tlak na Zelenského. Ale nejsou připraveni na to, vzít města útoky. Jiná situace by byla, kdyby se Ukrajinci nechtěli bránit.

3:00 – Do včerejška Rusové měli tendenci na své poměry extrémně šetřit civilní populaci, to včera začalo padat. Vidíme čím dál více videí a obrázků, kde Rusové útočí na místa, kde žijí civilisté. Logicky tohle povede k obrovskému lidskému utrpení.

4:00 – Jednoznačně nás čekají horší zprávy. Čím víc se bude boj přesouvat do měst, čím déle bude boj trvat.

5:00 – Armády v téhle oblasti běžně používají kazetovou munici, nebo ji mají ve výzbroji. Byly konvence i proti nášlapným minám, ale i některé evropské státy – třeba Finsko – s tím hodně váhaly. (…) Použití kazetové munice můžeme v případě Rusů vidět už teď, je tam vidět série menších výbuchů a pak někam dopadne nosná část té kazety. Když to vysypete na oblasti, kde jsou civilisté, vede to k děsivým následkům.

8:00 – Jak funguje termobarická zbraň, která se ve výbavě ruské armády na Ukrajině také objevila? Prvně zbraň rozptýlí výbušný aerosol a další výbuch tu směs zapálí. Vyhoří vzduch a vznikne dočasně něco jako vakuum. Jdou tam dvě tlakové vlny. Většinou se používá k eliminaci pěchoty v krytech nebo tunelech. Kvůli aerosolu to může proniknout i do budov. Lidem v bytech a sklepech tedy hrozí, že dojde k extrémnímu zásahu. Je to zbraň, kterou Rusové používají dlouhodobě, ale je otázka, jak to budou ochotni použít proti obyvatelstvu. Civilisté nemají šanci se efektivně bránit.

9:00 – Jak dlouho se zvládne Ukrajina bránit? Těžko říct, před válkou jsem dával dolní dohad dva až tři týdny. Může se to protáhnout až na tři měsíce. Zbraně k tomu přispívají, ale je třeba říct, že nejsme schopni radikálně změnit rovnováhu sil mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud nejsme ochotni do toho konfliktu vstoupit. Jsme navíc schopni dodat jen zbraně, které jsou schopni sami velmi rychle využít, tedy velmi jednoduché.

12:00 – Ideální by bylo, aby k mírovým jednáním došlo co nejrychleji, ale bude těžké najít rozumné východisko. Nedělejme si iluze, že Vladimir Putin zemi opustí, stáhne jednotky nebo odejde z Krymu, to jsou nerealistická očekávání. Je ale otázkou, jak daleko bude ochoten ustoupit prezident Zelenskyj. Záleží i jak dlouho dokáže Rusko odolávat sankcím, ale není to tak, že by ruský stát za týden skončil. Vždy může přejít k válečné ekonomice, přídělovému systému. Válka je ale zjevně v Rusku nepopulární, takže doufejme, že k tomu populace nebude ochotná.

14:00 – Jadernou hrozbou Putin hrozil už na začátku invaze, kdy řekl, že tyto následky ponese každý, kdo do krize vstoupí. Když se mu teď nedaří, tímto krokem říká, že tady je červená linie.

14:30 – Kdyby chtěli Rusové provést samostatný jaderný úder, ten proces není zas tak lehký. Myslím, že ta pravděpodobnost, že k tomu dojde, je velmi, velmi malá. I Rusko bude zvažovat risky a ztráty. Je to poslední možnost, kterou máte a vy můžete poškodit nepřítele, ale může to znamenat konec toho státu jako takového. Nepropadejme panice, ale je to riziko, které bychom si měli uvědomovat.

17:00 – Krym většina populace považuje za ruský, nám se to nemusí líbit, ale většina Rusů by obranu Krymu považovala za legitimní.