Návrat povinných roušek? Jsou podmínky, za kterých to hrozí, řekl Válek

Počet nově nakažených koronavirem se v Česku v posledních týdnech pohybuje okolo nižších tisícovek za den. Je ale Česko připraveno na to, co přinese podzim? A budeme opět nosit respirátory?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ještě pořádně neskončila letní vlna a už se chystáme na podzimní. Ano, řeč je o pandemii covidu, která stále trvá, i když narazit v Česku na někoho s respirátorem je spíše výjimečné a testuje se jen málo.

V Evropě se ovšem státy už teď připravují, že chladnější měsíce mohou přinést zhoršení situace. Zvlášť jestli se objeví nová varianta koronaviru, na kterou by neúčinkovaly dostupné vakcíny a jež by dokázala prorazit také imunitu po prodělané nemoci, na kterou řada lidí spoléhá.

Šéf českého resortu zdravotnictví každopádně vnímá covid jako jakoukoliv jinou infekční nemoc, na kterou už máme léky i vakcíny. Takže neplánuje preventivní testování ani plošné restrikce.

Je správné rezignovat na řízení pandemie prostřednictvím dat a orientovat se podle toho, kolik lidí dostane covid do nemocnic a na jednotky intenzivní péče? A co by se muselo stát, aby přišla další omezení?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Je strašně dobře, že zvítězila medicína nad politikou, co se covidu týče. Debata se začíná odvíjet od dat, ne z pocitů. Nejenom tady býval covid politická věc a řada rozhodnutí byla ovlivněna náladou – jako třeba rakouský zákon o povinném očkování, který odporoval všemu, co jsme se učili na škole na fakultách. A přesto ten zákon přijali. Povinné očkování máme u dětí a i Světová zdravotnická organizace (WHO) řekla, že je tohle nesmysl. Ani očkování proti tetanu už není povinné.

2:30 – Zájem o nepovinná očkování je u nás nižší. U povinných očkování je ale v řadě zemí proočkovanost menší než v ČR. Žijeme v představě, že když je povinné očkování u dětí, všechny děti jsou naočkované. Tak to ale není – jsou země, kde je to třeba jen 80 %.

4:00 – Dnes víme, jak se bránit proti covidu jako proti řadě jiných nemocí – pomocí očkování. To je efektivní, má velmi malá rizika. Výhody převažují nad riziky, to je nesrovnatelné. U rizikové populace zvlášť.

5:00 – WHO přesně definuje pandemii. Dokud WHO neřekne, že skončila, tak neskončila. Nezáleží to ani tak na počtu nakažených, jako spíše na tom, v kolika zemích a na kolika kontinentech je pandemie.

6:00 – Koronavirus a ta nemoc jen tak nezmizí, je rezistentní a mutuje. Byla zde sice představa vědecké společnosti, že to dopadne jako s předchozími vlnami koronaviru – SARS, MERS, nemocí šílených krav, které se nikdy nerozšířily do nekontrolované pandemie. Covid tu ale stále je a z pohledu WHO pandemii máme.

7:00 – Z pohledu medicíny a z mého pohledu tu máme nemoc, o které víme, jak jí předcházet, jak předcházet vážným průběhům, máme účinné léky a víme, jak tu nemoc jednoduše identifikovat.

7:40 – Máme tu extrémně závažnou infekční nemoc, o které lze říct, že nezmizí za rok, za dva nebo za tři, a která bude výrazně ovlivňovat naše životy a fungování zemí, pokud s ní nezačneme racionálně pracovat. A co je racionálně pracovat? Udělat vše, aby lidé zbytečně neumírali – naočkovat rizikové a mít k dispozici dostatečně efektivní léky, které se k lidem dostanou včas. To je strategie ministerstva zdravotnictví? To je strategie medicíny. Tu ministerstvo zdravotnictví akceptuje, akceptuje doporučení odborníků. Pak se můžeme bavit o tom, v jaké míře je třeba přijmout restriktivní opatření.

9:00 – Kdy by tohle mohlo přijít? Očekáváte, že by se při nárůstu počtu lidí v nemocnicích zavedly třeba znovu roušky nebo plošné testování? Myslím, že pokud se nám podaří naočkovat rizikovou populaci a budeme mít k dispozici poslední typy vakcín a bude dostatek antivirotik, tak je tohle riziko nulové. Hrozí to, pokud virus zmutuje nepředvídatelným způsobem a jeho virulence bude vysoká, jako je dnes, pak je to katastrofa, která nemá medicínské řešení.

11:00 – Země mají různé přístupy k testování a povinnosti nosit roušky – výsledky jsou ale podobné. My se pohybujeme hodně na dně. (…) Kde je liberálnější přístup k opatřením, jsou výsledky dokonce lepší.

12:30 – U nás se testuje velmi, máme testy zcela zdarma, pokud lékař vystaví žádanku na test. Screeningové testování má smysl za určitých podmínek.

14:00 – Kdo chce být zodpovědný, může nosit roušky, to je dobrý ochranný prostředek. Všichni rizikoví by se měli nechat naočkovat.

15:00 – Vlna covidu tu stále je, byl bych obezřetný a bude záležet na teplotě. Ta čísla budou narůstat a soustředit se musíme na pacienty v nemocnicích.

15:30 – Na podzim dostaneme modifikované vakcíny, pokud budou schválené. I proto není třeba s kampaní spěchat. Současné vakcíny jsou velmi účinné, ale účinnost proti tomu, aby se člověk nenakazil, je relativně nízká. Čím rizikovější pacient, tím spíše by se ale měl očkovat. (…) Nové vakcíny budou fungovat na jedny z nejposlednějších variant.

16:30 – Tu hlavní vlnu očkování bych ale chtěl, abychom začali v druhé půlce září, kdy už budeme mít modifikované vakcíny. V říjnu a začátkem listopadu. Vzhledem k letní vlně to navíc vypadá, že se celá podzimní vlna posune a bude vrcholit o měsíc nebo měsíc a půl později. Získáváme čas, byl bych ale rád, kdyby se riziková skupina obyvatel proočkovala během šesti týdnů, dvou měsíců.

20:00 – Paxlovid tu bude na podzimní vlnu, od druhé poloviny září. (…) Teď hledáme cestu, jak výkladem zákona dosáhnut, aby byl Paxlovid alespoň v každé okresní nemocnici v lékárně.