Asi 14 % Čechů o očkování nepřesvědčíme. Zaměřte se na booster, radí expert

Zhruba pětina Čechů odmítá očkování proti covidu a to přes to, že vláda už skoro rok vysvětluje, že očkování je nejspolehlivější cestou z pandemie. Lze to ještě změnit?

Hostem Ptám se já byl šéf výzkumné agentury STEM a člen mezioborové poradní skupiny pro epidemické situace MeSES Martin Buchtík.

Podle nejnovějších dat společnosti STEM vláda se skalními „odpírači“ pravděpodobně příliš nehne. Pevně rozhodnutých neočkovat se je zhruba 14 % Čechů. Velkou oporu má naopak přeočkování třetí dávkou, pro tu si chce přijít drtivá většina dnes už očkovaných lidí.

„V drtivé většině případů nemá cenu přesvědčovat nepřesvědčené. Těch 14 % je velmi obtížně přesvědčitelných. Můžeme se bavit o formě nějaké represe, nebo jiných donucovacích prostředků, ale jako skupinu, je to asi milion lidí, to smysl příliš nemá. Je mnohem efektivnější se teď zaměřit na posilující dávku očkování,“ vysvětlil Buchtík podle kterého má významný vliv na „pevně rozhodnuté“ hlavně rodina. „To nejbližší sociální okolí o mé ochotě nechat se očkovat významně rozhoduje,“ dodal.

A situaci by podle Buchtíka nemusela prospět ani debata nad povinným očkováním. Ačkoliv se pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k tomuto kroku příliš nekloní, pokud by na něj došlo, měla by si podle rad sociologa vláda dát dobrý pozor, jak by zavedení povinnosti vykomunikovala.

„Je možné si emotivně představit, že když tu bude povinné očkování, budou tu jezdit policisté a zavírat neočkované do svěracích kazajek. Je jednoduché v lidech, kteří se obávají očkování, vyvolat tenhle velmi emotivní obraz,“ popsal Buchtík s tím, že téma očkování nemusí být otázkou pouze následujících měsíců, ale i několika dalších let a proto to bez jasné komunikace nepůjde.

Otázky aktuálně nevyvolává jen možné povinné očkování, ale také debata nad vakcinací dětí mladších dvanácti let. Ta může podle šéfa STEM dosáhnout hranice proočkovanosti věkové skupiny 12 až 18 let. „Ta je někde kolem 40 %. Tu proočkovanost dětí od pěti do jedenácti let můžeme vidět maximálně stejně vysokou. Není důvod, že by měli být očkováni častěji než teenagaři, kteří mají více sociálních kontaktů. Pokud se posune ta proočkovanost v té vyšší skupině třeba na 70 %, tak se pravděpodobně posune i ta skupina mezi 5 až 11 lety,“ řekl.

Buchtík okomentoval i současné počty nakažených, které po několika rekordních dnech lehce klesají. „V současné době se opravdu epidemie začala lámat, ty modely to tak velmi mírně předpokládaly. Z druhé strany se začala lámat situace v nemocnicích. Ta se pravděpodobně bude ještě dále zhoršovat. Uvidíme, co se bude dít na jaře, tam je možné, ale ne nevyhnutelné, že přijde nějaké další navýšení,“ předpověděl.

Tou dobou přitom bude mít řízení země na starost nová vláda v čele s premiérem Petrem Fialou. Její představitelé přitom často vyčítali kabinetu Andreje Babiše (ANO) chaotická rozhodnutí i jejich časté změny. Jak se tomu do budoucna vyvarovat?

„Takhle situace není jen epidemiologická, nebo lékařská, je to celospolečenský problém. Nelze to řešit tím, že vezmete dohromady třicet lékařů a prohlásíte je za radu starších, která to bude všechno řídit. Ten proces je zodpovědností premiéra této země, nikoho jiného, není odpovědností ministra zdravotnictví v tom smyslu, aby premiér říkal, že to má rozhodnout ministr,“ varoval směrem k budoucí vládě Buchtík.

Podle něj se tak musí Fiala stát pomyslnou tváří řízení pandemie a především se na rozdíl od současné vlády musí soustředit na plány několik měsíců dopředu. „Už se nemůže dostávat do situací, kdy je situací tak zlá, že volíme mezi horším a ještě horším řešením,“ dodal Buchtík.

Kolik lidí ještě vláda může přesvědčit k očkování? Jak by veřejnost zareagovala na povinné očkování? A v jaké fázi růstu nakažených jsme?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.