Hlavní obsah

Poslankyně komentuje rozsudek Nagyové: Kdo ďáblu slouží, peklem se mu odmění

Hostem Ptám se já byla poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Video: Seznam Zprávy

aktualizováno •
Článek

Sněmovna má otevřenou cestu ke schválení koaličního návrhu zákona o státních zaměstnancích. Ten má mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků. I přes odpor opozice teď prošel ústavně-právním výborem. V čem je podle odpůrců rizikový?

Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Pirátů, poslankyně Kateřina Stojanová.

Zákon o státních zaměstnancích, který má nahradit nynější služební zákon, čeká v Poslanecké sněmovně závěrečné schvalování pravděpodobně už v květnu.

Předloha má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státu.

Nový zákon o státních zaměstnancích je podle předkladatelů z řad vládní koalice nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti a odbourání byrokracie. Opoziční strany se ale obávají, že změna povede zpět ke zpolitizování státní správy.

Proč chce vláda prosadit zákon o státních zaměstnancích tak rychle? Jak by měl Andrej Babiš reagovat na dnešní rozhodnutí soudu, že Jana Nagyová je vinna v kauze Čapí hnízdo? A jak se Pirátům daří v opozici?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

1:00 V kauze Čapí hnízdo byla nepravomocně odsouzena europoslankyně Jana Nagyová. Před soudem s ní nestál Andrej Babiš, protože využil institut poslanecké imunity a hlasy vládních poslanců se vyhnul dnešnímu přelíčení a tomu, aby si vyslechl rozsudek. Jak to vnímáte? - Kdo ďáblu slouží, peklem se mu odmění. Pan premiér Babiš se nechával dlouho slyšet, že bude za paní Nagyovou stát a bude jí v soudním sporu pomáhat. Pokud vím, tak u dnešního soudního líčení ani nebyl osobně přítomen. Já jsem jako členka mandátového a imunitního výboru měla příležitost seznámit se s jeho trestním spisem, kde ona samozřejmě figurovala. Ty případy jsou skutkově v podstatě tak podobné, že se domnívám, a nejen já, že v případě, kdy by se Andrej Babiš neschovával za institut poslanecké imunity, tak by pravděpodobně tento typ výroku soudu padl i právě v tom případu.

3:00 Čekáte vůbec, že na to Andrej Babiš nějak zareaguje? - Zareagovat na to podle mě měl ve chvíli, kdy měl možnost neschovávat se za poslaneckou imunitu. A jednak to mohla být pro něj příležitost - a to jsem říkala od začátku - buď se očistit v rámci soudního procesu, nebo nechat nezávislé orgány činné v trestním řízení posoudit jeho případ hospodářské kriminality tak, jako by to orgány činné v trestním řízení udělaly u každého jiného občana, který by se dopustil tohoto skutku. Ale tím, že to neudělal, tak jeho případ zůstává nevyjasněn. Ostatně, soudce Šott, který dnes stál za tím rozsudkem, řekl, že v jeho případě nemůže vynést rozsudek o vině a trestu. Tím pádem tento nános pochybností v případě premiéra Babiše zůstává bohužel dál.

3:30 Čekáte, že budou následovat nějaké útoky na justiční systém? Narážím na výroky, které zaznívaly během debaty v Poslanecké sněmovně, když se jednalo o tom, že Andrej Babiš nebude vydán k trestnímu stíhání. - Ty výroky zaznívaly a byly nehorázné. Já už jsem to taky v probíhající debatě komentovala, kdy kvůli zájmům jednoho muže se hnutí ANO i jeho koaliční partneři nebáli z naší justice udělat zpolitizovanou a závislou, snad na nějakých mocenských zájmech bůhví koho. To jsou velice závažné výroky, zvlášť ve chvíli, kdy jsme členským státem Evropské unie, dlouhodobě stabilním demokratickým právním státem, a myslím, že vysoce kvalitně hodnocenou justicí, přičemž jedním z parametrů kvality je právě to, že funguje nezávisle. Takže to byly opravdu za mě neodpustitelné výroky a mrzelo mě, že často zaznívaly i z úst lidí, kteří jsou sice členy nebo členkami hnutí ANO, ale dlouhodobě se profilují v rámci právní obce a moc dobře vědí, nebo museli vědět, že lžou, že v tomto opravdu hájí zájmy svého šéfa. Bez ohledu na to, jaké škody to může způsobit.

5:00 Pojďme na zákon o státních zaměstnancích, což je poměrně důležitá norma, která se dostala do Poslanecké sněmovny cestou poslaneckého návrhu, čímž byl obejit úplně standardní legislativní proces. Vy patříte mezi velké kritiky toho zákona, předložila jste ostatně návrh na jeho zamítnutí ve třetím čtení. Co jsou hlavní věci, které vám na tom vadí? - Zákon o státní službě, když byl přijímán před zhruba 10 lety, tak byl přijímán, protože byl jedním ze vstupních kritérií nás jako členského státu do Evropské unie. Všude to připodobňuji k tomu, že v té době Evropská unie zkrátka řekla: „Pokud chcete sedět u jednoho stolu s civilizovanými státy, tak musíte nastavit takový právní rámec, aby vaše státní služba, tedy celý úřednický aparát, který poskytuje služby občanům, ale také samozřejmě hospodaří s veřejnými prostředky, mimo jiné s těmi, které právě přicházejí z evropských fondů, tak aby celá tato státní správa opravdu fungovala nezávisle, odborně a otevřeně.“ A když mluvím o nezávislosti, tak nezávislé na politické moci, protože si pravděpodobně někteří naši sledující pamatují 90. a nultá léta, kdy bylo standardem, že odchází ministr nebo ministryně z resortu a s ním de facto celý barák, lidově řečeno. A přichází nový ministr a ty nejvyšší úřednické pozice byly obsazovány ani ne tak na základě kvalifikace, odbornosti, ale na základě nějaké stranické průkazky, nějakými jeho politickými loajalisty.

6:00 Tento zákon o státní službě je nahrazován zákonem o státních zaměstnancích, který všechny tyto institucionální pojistky ruší a nad to vlastně ještě překlápí celý model fungování státní správy z veřejnoprávní koncepce do soukromoprávní. Což zjednodušeně řečeno neznamená nic jiného, než že těch víc než 70 tisíc úředníků ve státní službě najednou budou pod pouhým zákoníkem práce. To znamená, budou úplně jednoduše vyhoditelní jako běžní zaměstnanci někde v privátní sféře, ve firmě.

6:30 To znamená, ve chvíli, kdyby se třeba nepodvolili nějaké politické vůli, a podle mě tím úplně nejsrozumitelnějším případem je, když by třeba odmítli vyplatit nějakou nelegální dotaci, protože by se domnívali, že by její vyplácení nebo přiznání nějakému subjektu či jednotlivci bylo v rozporu se zákonem, tak ten daný vedoucí ústředního správního úřadu jej může okamžitě vyhodit.

7:00 Proč proti tomu neslyšíme mnohem větší odpor? Proč se proti tomu nevymezují sami státní zaměstnanci, na které by tohle dopadlo? - Řeknu to úplně otevřeně. Obecně státní úředník není i v očích lidí jedincem, který by jednoduše hledal zastání. Protože se tady bohužel podařilo vytvořit nějaký narativ, který je podle mě k řadě státních úředníků velice nespravedlivý, že jsou to lidé, kteří nic nedělají a jenom všechno zdržují. Takže obecně srozumitelně předat lidem myšlenku, proč potřebujeme zastání pro státní úředníky, respektive pro ten model, ve kterém fungují dnes, je strašně těžké. A druhá věc, vzedmout nějakou vlnu odporu i ze strany těch úředníků, zastání se sama sebe, je taky těžké, protože samozřejmě politici a političky dobře sledují, kdo i jak z nich promlouvá do toho veřejného prostoru a mohli by se stát objektem aktů msty.

10:00 Na druhou stranu je ale ten zákon o státní službě poměrně komplikovaný. Byl kritizován mnohokrát za celou svou dobu existence z mnoha různých politických stran, byl několikrát novelizován, protože byl poměrně rigidní. Že příliš zablokovává státní správu, že je velmi těžké, když někdo nevykonává svoji službu dobře, takového zaměstnance ze státní služby propustit a tak dále. Tak není něco pravdy i na tom, a je to součást vládní obhajoby nové legislativy, že je potřeba zpružnit státní správu, aby dokázala konkurovat soukromému sektoru? - To může být. Ostatně, my jsme od začátku říkali, že za nás je debata o zflexibilnění státní správy úplně legitimní. Už v minulém sněmovním období byla přijata takzvaná flexi novela, což byla právě novela zákona o státní službě, která procesy jak nabírání, ale tak případného rozvazování služebního poměru se státními zaměstnanci, měla usnadnit a zrychlit. A po jejím přijetí zároveň byla spuštěna analýza, mimochodem také placená z veřejných prostředků, z Národního plánu obnovy, která měla poukázat na to, jestli ta flexi novela opravdu přináší nějaké výsledky. A pokud ne, kde jsou ta slabá místa, která bychom v rámci nějaké novely zákona o státní službě mohli zlepšit. Ale vládní poslanci a poslankyně si na vyhodnocení této analýzy vůbec nepočkali a rovnou předložili tento zákon o státních zaměstnancích, který navíc tím, jak je koncipován, může ohrozit i miliardy z evropských peněz.

12:00 Každopádně nějaké posouzení ze strany Evropské komise asi lze čekat až v momentě, kdy bude ta legislativa přijata. - Ale zároveň to je na tom to rizikové, protože ve chvíli, kdy vy už máte nějakou platnou a účinnou legislativu, Evropské komisi se to nelíbí a zcela legitimně říká, že vám zastaví vyplácení evropských prostředků, protože nemá jistotu, že s nimi bude nakládáno nikoliv ve prospěch politiků, ale ve prospěch občanů a občanek, tak už je trochu pozdě. Nás by to zase muselo vrátit do legislativního procesu. A to je to, proč kritizuji, že díky tomuto návrhu extrémně utrpí kvalita právního řádu. Protože kdyby to vládní poslanci a poslankyně předložili jako vládní návrh zákona, tak by už souladnost s evropskou legislativou dávno posoudily subjekty k tomu zřízené, ať už věcné útvary Úřadu vlády, Legislativní rada vlády a tak dále.

13:00 Považuji to za mimořádně zásadní věc. Pojmenovávám to jako jednu z destrukcí doposud nezávislých demokratických institucí tak, jak fungovaly. Vždycky, když hovořím o tom, co je dlouhodobým plánem této vlády, tak zmiňuji, protože ta paralela je za mě úplně jednoznačná, že oni jedou podle nějakého playbooku Viktora Orbána, kdy si jenom odškrtávají. A tohle je přesně jedna z těch věcí, třeba vedle veřejnoprávních médií.

15:00 Není to ale trochu tak, že by české státní správě prospělo nějaké proškrtání, provětrání, snížení počtu zaměstnanců? - Systematizace, o které jsem hovořila, je úplně legitimní prostředek toho, jak ministr nebo ministryně ve chvíli, kdy nastupuje na svůj resort, může změnit jeho podobu. Ale právě proto, aby to nebyla čistě otázka nějaké politizace, msty nebo nějakého nelogického škrtání, by vždycky měla být nějakým způsobem odůvodněná. Mělo by se samozřejmě přihlížet i k dalším parametrům hospodárnosti, otevřeně komunikovat, kam se jednotlivé agendy přesunou, zvlášť když je to nějaký typ aktivity Evropské unie. A to se tady vůbec nestalo. Ostatně, vždyť my přece vidíme, že jsou zde vyhazováni analytici třeba z Ministerstva životního prostředí jenom na základě toho, že v nějakých odborných debatách oponovali vládnímu zmocněnci pro Green Deal z Motoristů Filipu Turkovi. To asi není důvod, který by obstál ve chvíli, kdy by tady chtěli říkat, že to bylo nějaké rozhodnutí nezávislé na politickém smýšlení vedoucího toho úřadu.

18:00 Když je to tak zásadní věc, řekla jste, že to považujete za jednu ze zásadních změn, která vykračuje cestou orbánovského Maďarska, neměla by tedy v tom případě proti tomu opozice mnohem důrazněji a výrazněji brojit? Nesaháte k těm nejextrémnějším prostředkům, které máte pro to, abyste zabránili jeho schválení.- Těch věcí se chystá tak strašně moc. Je to novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která by z mého pohledu mohla nějakým způsobem vykostit právo opozice, třeba mimo jiné i na takzvané obstrukce. Byť já v žádném případě nejsem zastánkyní bezbřehých obstrukcí, ale myslím si, že jinak je to legitimní nástroj, který by opozice měla mít právo využívat právě ve chvílích, kdy se takzvaně láme chleba. A jednou z těchto situací jsou třeba plány, které se chystají ve vztahu k veřejnoprávním médiím. My jako politici a političky musíme velice dobře zvažovat, v jakých situacích jak zakročit, protože si taky nechcete takzvaně vyplácet náboje. - Takže těch zásadních věcí je teď tolik, že musíte dobře vážit, na co použijete ty nejsilnější nástroje, které máte. - Je to tak. Za mě je to otázka politické strategie i nějakých společných dohod na úrovni opozice.

20:00 Ale je to trochu o tom, že něco, jako je zákon o státních zaměstnancích, prostě obětujete pro to, abyste spacáky mohli vyndat ve prospěch veřejnoprávních médií. - Neřekla jsem, že obětujeme. Ve chvíli, kdy samozřejmě uvidím konečnou podobu toho zákona o státních zaměstnancích, protože k němu ještě byla předložena řada pozměňovacích návrhů nejen z pera koaličních poslanců a poslankyň, ale i opozičních, tak budeme zvažovat, zda ho nenapadnout před Ústavním soudem. Protože obstrukce sice můžou spoustu věcí zdržet, ale nakonec je volební matematika neúprosná v tom, že když vládní koalice bude chtít něco prosadit, tak to prostě prosadí. Ale Ústavní soud je tou poslední instancí, která může opravdu závazně a autoritativně říci, že nějaký návrh zákona není takzvaně ústavně komfortní, a prostě ho zrušit. Takže to je za nás ještě jedna z těch pojistek, která zbývá. Ale tu budeme zvažovat ve chvíli, kdy bude známá konečná podoba zákona.

27:00 Pomůžou Piráti prosadit vládním poslancům zákon o obecném referendu? Vy to máte dlouhé roky v programu. Tahle vláda to chce. Nabídnete jim své hlasy? - My to máme dlouhodobě v programu a byla to jedna ze zásadních věcí Pirátské strany v rámci nikoliv nahrazení parlamentní formy demokracie a posílení určitých prvků přímé demokracie. To problematické je, že my jsme od začátku říkali, že za nás by ten návrh býval byl diskutovatelný, kdyby obsahoval konkrétní pojistky. Typu, že by nemělo být možné v tom obecném referendu hlasovat o vystoupení z mezinárodních struktur, kterých jsme součástí, ať už jde o Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci. - To by tak ale mělo být. - Nemělo by být možné více zasahovat do obecně ústavního pořádku. A ještě druhým dechem, a to je právě to zásadní, aby to byl opravdu životaschopný nástroj, který nebude ohrožovat demokracii nejen tím konkrétním nastavením těch parametrů v paragrafovém znění, tak by také měl být aplikován v demokracii, která se dokáže efektivně popasovat s dezinformacemi a různými lživými zprávami. A proto jsme vzkazovali vládní koalici, že jsme ochotni se s nimi o tom bavit, pakliže předloží nějaký věrohodný plán, jak právě s dezinformacemi bojovat, tak aby veřejný prostor nebyl zaplevelován různými lživými a nepravdivými informacemi, které budou ovlivňovat to mínění. A oni nám na to neřekli nic. To znamená, v této chvíli ani my nejsme ochotni se s nimi bavit o tomto záměru.

28:00 S touto vládou otevírat ústavní otázky mi přijde natolik mimořádně citlivé a ohrožující, že to dělat nebudeme.

31:00 Rýsuje se nějaký lídr opozice? Ve veřejném prostoru diskutujeme o tom, jestli mezi opozičními politiky jsou dostatečně viditelní lídři, kdo je tím hlavním lídrem. Vládní poslanci rádi do role lídra opozice pasují prezidenta Petra Pavla. Jak to vidíte vy? - Myslím, že opozice má na rozdíl od koalice výhodu, že nemusí fungovat, když si vypůjčím to přirovnání, jako nějaká Národní fronta s jedním lídrem. Jsem strašně ráda, že se nám daří synergicky spolupracovat na jednotlivých věcech, ale že bych měla potřebu hledat nějakou jednu sjednocující osobnost… Nemyslím si, že je to v opozici nutně potřeba.

32:00 Andrej Babiš už se na sociálních sítích vyjádřil k rozsudku v kauze Čapí hnízdo, kdy uvedl, že Čapí hnízdo je politický proces, který měl vždy jediný cíl, a to znemožnit jeho politickou kariéru poté, co odmítl krást s mafií, která ovládla český stát od revoluce. To je, když mírně parafrázuji, krátká výseč z poměrně dlouhého vyjádření Andreje Babiše ke kauze Čapí hnízdo. Nějaké překvapení pro vás? - Žádné. Andrej Babiš je zbabělec. Tahle slova opakoval už ve chvíli, kdy jsme hlasovali o vydání nebo nevydání. A strašně mě překvapuje, že se vždycky tak pejorativně odkazuje k minulému režimu, když se mu za něj jako spolupracovníkovi STB tak mimořádně dařilo.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované