Článek
Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit?
Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“
Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně.
„Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka.
Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident.
Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Prezident Petr Pavel byl o víkendu na návštěvě Ukrajiny a v rámci své návštěvy tam s ukrajinským prezidentem mluvil o tom, že Česko by se mělo podílet na případné mírové misi na Ukrajině a mělo by tam vyslat i své vojáky. Co si o tom myslíte? - V první řadě musím upozornit na to, že nejsem politik, jsem voják, a to, jestli někam vyšleme vojáky, nebo nevyšleme, je výsostně politické rozhodnutí. (…) Ve veřejném prostoru se diskutují všechny možné nástroje, včetně těch vojenských. Takže my jako vojáci o tom samozřejmě přemýšlíme, jsme součástí nějakých předběžných diskuzí a plánování spolu s řadou jiných spojenců. Ale teď mluvit o nějakém vojenském nasazení je opravdu předběžné. Nejdřív se musí dojednat nějaké podmínky případného příměří, a pak vždy záleží na politickém rámci a na politických rozhodnutí.
3:00 Co bychom vlastně mohli poskytnout, nabídnout, co jsme schopni? - To určitě nebudu říkat dopředu. A je to strašně široká otázka. Vždy záleží na tom, co tam ti vojáci vlastně mají dělat. Jestli ta role má být odstrašení, monitorování něčeho, výcvik… a podle toho potom vojáci můžou říct podle současných kapacit a plnění jiných úkolů, které plníme, co můžeme poskytnout. Takže my určitě zvažujeme různé varianty.
3:30 V rámci té debaty se velmi předběžně objevily informace, že by se do těch mírových misí teoreticky mohli zapojit i čínští vojáci. Bylo by to nějaké bezpečnostní riziko? - To je opět otázka na politiky, já jsem to slyšel z médií. Nevím, jestli je vůbec něco takového ve hře.
5:00 Nebáli by se čeští vojáci na Ukrajinu? - Ne, čeští vojáci by se nebáli. Proč by se měli bát? Čeští vojáci jsou připraveni k obraně země, jsou na to připraveni celou dobu, přísahají, koneckonců, že jsou připraveni a že se budou připravovat na obranu země, budou ji bránit a v případě potřeby jsou ochotni za ni nasadit život. A pokud by naše země rozhodla o tom, že to je důležité pro obranu České republiky, tak my půjdeme a budeme plnit úkoly. A splníme je, co nejlíp můžeme, s tím, co máme k dispozici.
5:30 Ptám se samozřejmě proto, že ministryně obrany Jana Černochová teď na půdě Senátu před několika málo dny mluvila o tom, že jeden z důvodů, proč vojáci z aktivní služby odchází, je i válka na Ukrajině, debaty o mobilizaci. Přepsala jsem si celou pasáž toho, co říkala paní ministryně na půdě Senátu. Co na to říkáte? - Nevím vůbec, z čeho vycházela paní ministryně. Sice mi říkáte nějakou pasáž, kterou teda asi řekla, je to ze záznamu, ale ono taky záleží, v jakém kontextu to řekla a co řekla předtím, co řekla potom, jak to myslela, to fakt nevím. Já to z jejích úst nikdy neslyšel. (…) Ale nepřísluší mi hodnotit výroky politiků.
7:00 Ale když se mě ptáte věcně, jestli s tím souhlasím, s nějakým podobným výrokem, tak určitě nesouhlasím. Takhle to není. Samozřejmě armáda je součást společnosti, vojáci jsou lidi, armáda je do značné míry odraz společnosti. Pokud jsou nějaké obavy ve společnosti, s velkou pravděpodobností se ukážou i mezi vojáky. Ale znám spousty vojáků, mluvím s nimi nejen ze své pozice, ale mám bývalé kolegy, mám kamarády, diskutujeme to, byl jsem v jednotkách, byl jsem v misích, zahraničních operacích, v bojových operacích, viděl jsem naše lidi bojovat. A vím, že naši lidi jsou odhodlaní, jsou to plnohodnotní profesionálové a jsou to vojáci, kteří neváhají do boje. Takže primární důvod odchodu z armády to určitě není.
7:30 U některých jednotlivců k tomu mohlo dojít, to je možné. Ale upřímně řečeno, jestli někdo má problém s tím, že by měl být nasazen do boje jako voják, tak nemá v armádě co dělat.
