Havlíček se před studenty dostal pod tlak kvůli neziskovkám. Kdo zákon sepíše?

Prezident podepsal zákon o státním rozpočtu. K návrhu se schodkem 310 miliard korun, který kritizovala Národní rozpočtová rada, měl sám výhrady kvůli výdajům na obranu. Můžeme si v této situaci dovolit, aby vládní strany plnily své sliby?

Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Prezident Petr Pavel se k rozpočtu na letošní rok vyjadřoval kriticky opakovaně. Přestože nakonec tento týden oznámil, že zákon podepíše, premiéra Andreje Babiše (ANO) varoval před neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Česko by tím podle hlavy státu ohrozilo vlastní bezpečnost.

K rozpočtu měla výhrady i Národní rozpočtová rada. Podle ní totiž porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jelikož plánovaný deficit překračuje povolenou hranici. Rada upozornila i na výši obranných výdajů a vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO všechny výdaje na obranu uzná. Ty mají činit alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

„Odmítám hon za procenty,“ reagoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března.

„Zodpovědná vláda to činí tak, že se to snaží vybalancovat a nemůže se nechat dostat do kouta jenom s jedním výdajem, jakkoliv by to vypadalo efektně. Na krizové situace jsme připraveni už jenom tím, že poslední tři vlády, ať jsem objektivní, dvě naše vlády a vláda Petra Fialy, zásadním způsobem zvýšily výdaje na obranyschopnost.“

Koalice ANO, SPD a Motoristů nečelí kritice pouze kvůli rozpočtu. Už v sobotu 21. března se na pražské Letné chystá další demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády, které k nim směřují. Spolek očekává, že na protest dorazí 200 až 400 tisíc lidí.

„Velké demonstrace chodily proti minulé vládě, chodily proti naší předtím a budou chodit nepochybně i teď. Ale my se tímhle nemůžeme nechat vyhecovat. My musíme plnit náš program, musíme se na něj soustředit,“ reagoval vicepremiér Havlíček s tím, že demonstrace s politikou jeho vlády nepohne.

„Jsem přesvědčen, že se lidé ve finále, až budou sčítat účty, podívají, co pro ně vláda udělala a naprosto férově nás buď pošlou do opozice, anebo třeba řeknou: ‚Ano, nám to vyhovovalo.‘“

Jedním z kroků kabinetu, který v posledních dnech budí ve společnosti velké emoce, je chystaný zákon o financování neziskových organizací. Téma vzbudilo velký zájem publika i při debatě s vicepremiérem Havlíčkem. Ten trval na tom, že zákon připravuje Ministerstvo spravedlnosti, ačkoliv sám šéf resortu Jeroným Tejc (za ANO) to naposledy ve čtvrtek v médiích popřel. Uvedl, že jeho ministerstvo nic podobného nechystá a nepočítá s tím.

„Pan ministr Tejc ho dělá a připravuje tento zákon. Jak tady sedím, tak vám to můžu potvrdit. Kdo jiný by měl chystat návrh tohoto charakteru než ministr spravedlnosti?“ řekl Havlíček. „My tvrdíme, že ten zákon bude. Jsme dohodnuti na tom, že Ministerstvo spravedlnosti, protože to je jediný možný nosič, tak to bude dělat.“

Zvládne vláda pomoci lidem s případným růstem cen energií či pohonných hmot, když už teď vydala miliardy na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje? Jsme připraveni na to, když válka na Blízkém východě srazí růst naší ekonomiky? A jak Babišova vláda mění Česko?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu. Druhou část speciálu s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem zveřejníme v sobotu 21. března.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Když sledujete aktuální situaci na Blízkém východě, dodrží Česká republika schválený schodek rozpočtu 310 miliard korun? Neobáváte se, že by to mohl být problém? - Zatím se nic takového nerýsuje, i když samozřejmě nevíme, jak dlouho ten konflikt bude trvat. Ale zatím vidíte, že jsme nedělali žádná zbrklá opatření, když jsme třeba byli pod tlakem toho, abychom například snížili spotřební daň. Ale to, když si dopočítáte, tak by nás každá koruna, koruna 50 stála nějakých sedm osm miliard korun, což je jako hodně peněz. A je otázka, jestli by to ti obchodníci promítli do koncových cen. Skoro si troufám tvrdit, že by to běžný spotřebitel ani nepoznal. Protože sice nemáme radost z toho, že stouply ceny benzinu a nafty, ale na druhou stranu tím, že jsme varovali obchodníky, začala se monitorovat marže, tak když se dnes podíváte, navzdory tomu, že stouply ceny, tak je pořád máme pod průměrem zemí, které jsou okolo nás.

2:30 Co by byla pro vás hranice, abyste nějakým způsobem zasáhli? Sám premiér Andrej Babiš tu situaci komentoval slovy, že to ničí trhy a že cena plynu i ropy exploduje. - My to musíme vidět v čase. Větší problém se zdá, že by mohl být u plynu, poněvadž ta cena plynu explodovala skutečně na 70 euro za megawatthodinu. V normálních dobách se pohybuje kolem 25, 30, když už je to 40 až 50, je to hodně. 70 je opravdu dost. Samozřejmě nesrovnávám to s energetickou krizí, která byla v roce 2022, tam to bylo ještě výrazně více. Ale na druhou stranu končí topná sezona, to znamená, jsme v situaci, kdy teď se nás to bezprostředně nedotýká, i když na tom denním trhu jsou ceny vyšší, ale pokud si vlastně kupujete plyn třeba na rok dopředu, tak tam v zásadě trhy ještě nereagují negativně.

3:30 Nicméně problém nastane během, dejme tomu, dvou, tří měsíců, kdy se budou muset naplňovat zásobníky na příští sezonu, to znamená 2026/2027. A logicky to je v rukou obchodníků, protože obchodníci si dávají ten plyn do těch zásobníků. A oni nebudou mít teď chuť to tam příliš nakupovat, protože ta cena je poměrně vysoká. Tak záleží na tom, jak budou vypadat dlouhodobé smlouvy. A druhá věc je, jestli stát vytvoří nějaký motivační mechanismus pro to, aby obchodníci do toho plyn kupovali. A to se dnes bavíme na celoevropské úrovni, protože to řeší úplně každá země.

4:00 Před čtyřmi lety, když rostly ceny pohonných hmot, rostly ceny energií v České republice tehdy, jste se jako hnutí ANO předháněli v tom, kdo se vyfotí u dražších cen na čerpacích stanicích. Radili jste vládě, že má snížit DPH na pohonné hmoty, že má snížit spotřební daně, že má regulovat ceny pohonných hmot. Proč neděláte to stejné teď? - Protože ta situace je diametrálně odlišná. Musíte to vnímat v kontextu. V roce 2022 jako první explodovaly ceny energií, to znamená elektřiny a plynu. Je pravda, že my jsme nekritizovali nikdy vládu za ceny plynu, to absolutně neovlivní, ale za ceny elektřiny už jsme byli nekompromisní a tvrdí. Všechny země okolo nás začaly nějakým způsobem regulovat ceny. Dával jsem pozměňovací návrh, který by znamenal, že se v určité době, což byl duben 2022, zastropuje cena u výrobce a současně u obchodníka. Což by negativně dopadlo na výrobní firmy, jinými slovy na producenty například elektrické energie. Ale jim tak explodovaly zisky, že v dané chvíli by to bylo sice tvrdé opatření, ale de facto by to všechno nešlo v neprospěch státního rozpočtu nebo v neprospěch občanů.

5:00 Pak jsme kritizovali mimo jiné i pohonné hmoty, ale primárně jsme říkali: udělejte opatření ve smyslu elektrické energie a potom není nezbytně nutné, abyste zasahovali do pohonných hmot. Ale nemůžete nechat úplně všechno takhle explodovat, to je potom k neufinancování.

8:00 A tedy kdy bude ta hranice, kdy si řeknete, že je zásah na místě? Protože ta situace pochopitelně může eskalovat, ceny mohou vyrůst velmi skokově. Je jaro, začíná sezona, kdy se osívají pole, je složité dostat sem suroviny z Blízkého východu, například hnojiva. To všechno by se velmi rychle mohlo propsat i do ceny potravin a roztáčí se inflační spirála. - Když jste u inflační spirály, pevně stojím za tím, že byla nesmírně důležitá věc, co jsme udělali v rámci cen elektrické energie. A to zrušení poplatků za obnovitelné zdroje. Ano, je pravda, že na státní rozpočet to dopadlo negativně sedmi miliardami korun, ale okamžitě se snížila cena elektřiny o 10 procent, díky čemuž se samozřejmě nadechly firmy a pochopitelně státu se to dříve či později vrátí na investicích, na exportních aktivitách, na dani z příjmu a pochopitelně na příjmech zaměstnanců těch firem, čili na sociálním a zdravotním pojištění. A mimo jiné to minimálně v první fázi působí protiinflačně. Taky proto máme za leden, za únor nejnižší inflaci za posledních devět let.

9:00 Alena Schillerová tehdy kritizovala vládu a říkala: státní pokladna kvůli růstu cen vydělává, ty peníze tahá z kapes lidí, nechme je lidem, protože oni je potřebují. Tak vy teď budete tahat lidem peníze z kapes? - Zatím je netaháme z těch kapes.

9:20 - Rostou ceny energií, takže taháte více a více. - Rostou ceny energií, ale díky tomu, že jsme udělali právě to opatření v rámci regulované složky energie… - Tohle Alena Schillerová říkala o pohonných hmotách. - Počkejte, já vím, ale já se na to dívám v kontextu cen energií. - Já se dívám v kontextu toho, jestli taháte peníze z kapes daňových poplatníků. - Tak to byste popřela to, co jsem tady před chvílí říkal, že jsme udělali zásadní opatření, které snížilo ceny energií, ceny elektřiny o 10 procent. A když snížím cenu elektřiny o 10 procent, tak tím přece netahám peníze z kapsy daňových poplatníků.

10:00 Snažil jsem se vysvětlit, že to bylo protiinflační a samozřejmě to nesmírně pomohlo privátnímu podnikatelskému sektoru. Co se týká cen pohonných hmot, tak stále nejsme ještě v situaci, kdy by stát měl zasáhnout a my se nemůžeme nechat vyprovokovat. Samozřejmě, že různí lidé tlačí: měli byste to udělat. Nenastala ta doba, aby k tomu došlo a naopak tím, že jsme byli zdrženliví, tak si myslím, že se to zatím projevuje relativně dobře.

11:00 Náš průmysl je energeticky velmi náročný, je hodně závislý na ceně plynu. Vy jste čtyři roky zpátky velmi urgoval vládu, aby pomáhala českému průmyslu, kritizoval jste ji, že to dělá nedostatečně. Máte v rozpočtu peníze na to, abyste průmyslu případně pomohli? Nebo jim řeknete, že jste odpustili poplatky za obnovitelné zdroje a to jim musí stačit? - Ne a nebude jim to stačit, ale musíme to udělat zase s rozumem. Jsme podnikatelsky orientovaná vláda, která má nejen v hospodářské strategii jasně vytknuto, že motorem růstu nemůže být stát, ale jím musí být privátní sektor. A úkolem a povinností vlády je vytvořit takové podmínky pro privátní sektor, aby byl schopen generovat zisky, které následně zdaníme a můžeme investovat do infrastruktury, do obrany, do čehokoliv jiného. Pokud tohle porušíme, tak se nedobereme ničeho.

11:30 Šli jsme dolů s obnovitelnými zdroji energiemi. Druhá věc je, že jsme okamžitě zvýšili počet sektorů, které dosáhnou na takzvanou kompenzaci nepřímých nákladů, jinými slovy to jsou energeticky velmi náročné firmy. Dnes už tam máme 36 sektorů, bylo jich tam 14. A tyto dostanou specifickou podporu. Ale pozor, nikoliv z rozpočtu. Jsou to peníze, které jsme dokázali vycucnout z takzvaného modernizačního fondu. Což jsou peníze, které jsou na podporu nových technologií, obnovitelných zdrojů, ale dají se na tohle v určitých případech využít.

14:00 Nakolik jste připraveni na variantu, že krize na Blízkém východě zasáhne českou ekonomiku a sníží výkon českého hospodářství? - Když byla pandemická krize, tak se to nějakým způsobem projevilo v rozpočtech, když byla energetická krize, projevilo se to. Nikdo si toto nepřeje. Samozřejmě si musíme uvědomit, že máme nějaké nezbytně nutné výdaje a teď neberu jenom mandatorní výdaje, ale máme tady nějaké investice. A teď se můžeme bavit o tom, kde všude se dá ušetřit.

15:00 Samozřejmě se dá docílit i lepší schodek rozpočtu, než je 310 miliard, ale pak si musíme říct, že se skutečně nebude stavět tolik dálnic, silnic a železnic, dokonce, že se budou muset zastavit stavby, které se stavět začaly. - Nebo se nebude tolik utrácet. - Ale můžete říct, kde se třeba utrácí? - Co například dotované částky energií na obnovitelné zdroje? - Ale já jsem se vám snažil vysvětlit, že těch sedm miliard korun, které, uznávám, jdou v neprospěch rozpočtu, se přece hospodářsky státu vrátí.

18:00 V kapitole Ministerstva obrany je alokováno 1,73 procent HDP na obranné výdaje, to je málo. Vy tvrdíte, že to vykryjete výdaji určenými na dopravní stavby. Ale není to tak trochu ostuda, že bohatý stát jako Česko se schodkem 310 miliard korun nedokáže financovat svoji obranu? - Pokud půjdeme metodikou té vlády poslední, tak vezmu-li přímé výdaje na obranu a ty infrastrukturální… - Metodika Severoatlantická aliance se ale pořád mění, zpřísňuje se. - Já vím, ale vycházím z toho, že vláda předložila nějaký rozpočet podle nějaké metodiky. Za minulý rok vláda vykázala 2,01 procenta. Podle té samé metodiky jsme to nasadili na rok stávající, a to je 2,06 procenta. Když odečtete ty infrastrukturální výdaje, což je zejména doprava, což je necelých 20 miliard korun, které tam chtěl dát i ministr Kupka, tak potom bychom skončili na čistě obranných výdajích na úrovni 1,8. A to měla i ta vláda předtím.

18:00 Samozřejmě záleží na tom, co tam uznají. Ale to, co je podstatnější, je jedna věc. Já jsem byl minulý týden ve Spojených státech, jednal jsem tam se členy kabinetu Donalda Trumpa a vůbec se na to nikdo nezeptal až na posledního z nich.

18:30 Ale přece důležitější je jiná věc, a to je to, co za to nakupujeme, za kolik to nakupujeme. Musím kupovat tak, že tlačím cenu dolů. O co víc je to hon za procenty, o to více toho ty firmy využívají, až zneužívají. Nemluvě o tom, že i minulá vláda si pomáhala tím, že na konci roku to nakopávala tím, že kupovala takzvaně na zálohové faktury. - A americký prezident Donald Trump, když vyžaduje ta procenta, tak je hloupý a nerozumí tomu, co říkáte? - Nezpochybňuji, že to je jedním z kritérií. - Ale tohle kritérium neplníte. - Ale stejně tak se musíme dívat, co je pod tím procentem.

21:00 Jaké budou výdaje na obranu příští rok? - Uvidíme podle rozpočtu, který budeme připravovat v následujících měsících, dnes vám neřeknu přesné číslo, bude záležet taky na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika, bude záležet na tom, jak poroste hrubý domácí produkt.- Co řeknete Donaldu Trumpovi? - My se ale nemůžeme nechat řídit při vším respektu ani médii, ani sociálními sítěmi, ani ostatními zeměmi, my plníme naše závazky a budeme je plnit.

24:00 Odmítám tento hon za procenty. - Proč jste schvalovali v zákonu procenta, když odmítáte hon za procenty? - Protože jsme to naplánovali na 2,06 procenta. A jestliže jsme dali do rozpočtu infrastrukturální dopravní stavby, které v minulosti byly uznávány a my jsme přesvědčeni, že se to dá dojednat tak, aby se uznaly, nevidíme důvod, abychom z toho ustupovali.

26:00 Zodpovědná vláda to činí tak, že se to snaží vybalancovat a nemůže se nechat dostat do kouta jenom s jedním výdajem, jakkoliv by to vypadalo efektně. A vy byste byla první, která by nám říkala: jak to, že nemáte tolik výdajů například spojených právě s energetickou bezpečností. - Já, pane vicepremiére, jenom doufám, že nebudu v situaci, kde se budeme muset bavit o tom, jak to, že nemáme obranu vybudovanou lépe, a jak to, že nejsme připraveni na případné krizové situace. - Na krizové situace jsme připraveni už jenom tím, že zásadním způsobem poslední tři vlády, ať jsem objektivní, dvě naše vlády a vláda Petra Fialy, zvýšily výdaje na obranyschopnost.

34:00 Co vaše čistky ve státní správě, vyměňování celé řady osob na těch nejvyšších postech doprovázené připravovaným zákonem o státních zaměstnancích, který má rušit služební zákon a je velmi nestandardně připravovaný cestou poslaneckého návrhu zákona, čímž se vyhne širokému připomínkovému řízení? - To, že přijde nějaká vláda nebo kdokoliv ve vedení jakékoliv instituce a dává si tam lidi, kterým důvěřuje, nebo lidi, kteří se mu zdají kompetentní, je naprosto normální. Já jsem třeba minulou vládu kritizoval za celou řadu věcí, ale v zásadě jsem vždycky říkal, že pokud někoho vyměnili, je to jejich odpovědnost. My neděláme žádné čistky, ale snažíme se dávat kompetentní lidi, protože jestli něco bylo typické pro minulou vládu, tak to byla skutečně přehlídka totální nekompetence.

35:00 Co se týká toho, že některé zákony jedou ve zrychleném režimu. Není to úplně neobvyklá věc. Uznávám, že by se to nemělo zneužívat, ale není pravdou, že to nemá šanci projít žádnou odbornou diskuzí.

35:30 Na sobotu organizuje občanský spolek Milion chvilek pro demokracii demonstraci proti řadě kroků vaší vlády. Je vám to jedno, nebo vám na tom záleží, kolik lidí tam přijde? - Není to o počtu lidí, samozřejmě nikdo nemá radost, když se proti němu demonstruje. Ale je to součástí demokracie a je dobře, že tady tento institut funguje. Já jsem naposledy na demonstraci byl na konci 80. let a měl jsem strach na ty demonstrace chodit. Tam jsme se nechodili bavit, tam jsme chodili s vědomím toho, že nás vyhodí ze školy. Já jsem v té době studoval ČVUT, stavební fakultu. Chodili jsme tam s vědomím, že mohou vyrazit naše rodiče díky tomu z práce a měli jsme fakt strach. V lepším případě se nestalo nic, v horším nás třeba pokropili, v tom nejhorším třeba někoho zašili. A dnes je dobře, že se nemusíme bát chodit demonstrovat. V zásadě proti každé vládě se demonstrovalo, demonstrovalo se proti prezidentu Havlovi, Klausovi, Zemanovi.

37:00 Velké demonstrace chodily proti minulé vládě, chodily proti naší předtím a budou chodit nepochybně i teď. Ale my se tímhle nemůžeme nechat vyhecovat. My musíme plnit náš program, musíme se na něj soustředit. A jsem přesvědčen, že lidé ve finále, až budou sčítat účty, tak se podívají, co pro ně vláda udělala a naprosto férově nás buď pošlou do opozice, anebo řeknou třeba: ano, nám to vyhovovalo. - Ta demonstrace nemá šanci s vaší politikou pohnout? - Samozřejmě, že ne.

37:30 Protože my se zodpovídáme vůči těm, kterým jsme slíbili naše kroky. A snažíme se to dělat maximálně zodpovědně. A to, že dnes někdo protestuje proti svým způsobem demokratickým volbám, mě trošku překvapuje, protože já jsem nenašel nějaký konkrétní krok, který by byl natolik zásadní, že tady se musí svolat demonstrace. Ale respektuju, že se svolat může.

38:00 Je pro vás vůbec něco, co už by pro vás bylo ve vládě moc, že u toho nechcete být? Nevadí vám například ani chování vašich koaličních partnerů? - Vždycky můžete mít nějaký problém, ale pokud je nějaký problém, tak se to v drtivé většině řeší a má řešit uvnitř vlády. Ale pro mě je důležité, že dnes působíme i důvěryhodně ve světě. Co týden jsem v nějaké zemi, byl jsem teď ve Spojených státech, jezdím od země k zemi a musím říct, že nás berou velmi rozumně. Berou nás jako vládu, která nepřešaltrovala a nemíří směrem na Rusko, jak tvrdil Petr Fiala, že tady v téhle době už budou tanky a že zde bude volat Putin. Tak zatím spíš volají západní spojenci. A že se tady blbě jezdí, to je spíš dáno dopravní situací v Praze než tanky z Moskvy.

41:00 (z dotazů publika k debatě o zákonu o financování neziskových organizací) Divák: Proč je tento zákon podle ruského mustru a jdeme spíše touhle cestou? - K. Havlíček: A vy jste viděl ten náš návrh? - Divák: Já jsem četl to paragrafové znění. - Jak jste ho mohl číst, když se teď připravuje? Dělá ho pan ministr Tejc. Ten ještě není hotový. - M. Bastlová: Pan Ministr Tejc řekl, že ho nedělá, že o tom neví. - K. Havlíček: To pak můžete jít místo mě do vlády. Pan ministr Tejc ho dělá a připravuje tento zákon.

45:00 M. Bastlová: Našla odpověď pana ministra Tejce, který říká: „Nevím, kde jste tuto informaci vzali. Přiznám se, že v tuto chvíli žádný takový úkol není. Návrh, který se objevil v médiích, nepovažuji za způsobilý k jednání, a to jak pověstné, tak legislativní stránce. V tuto chvíli nepočítám s tím, že by návrh byl předkládán Ministerstvem spravedlnosti.“ - K. Havlíček: Ale vždyť jsem vám říkal, ten návrh, který byl na světě, nebude předložen. To byl prostě nějaký první návrh. Kdo jiný by měl chystat návrh tohoto charakteru než ministr spravedlnosti?

45:30 K. Havlíček: A my tvrdíme, že ten zákon bude. A tvrdíme to, že tak, jak byl předložen, to byl jeden z poslanců, kdo ho tam, tuším, dával, tak nebyl vzat, nebyl akceptován. A pan ministr Tejc, jestli to dostal, nebo dostane… ale jsme dohodnuti na tom, že Ministerstvo spravedlnosti, protože to je jediný možný nosič - může to ještě třeba dělat s Radkem Vondráčkem - ale je to jediný nosič, takže to bude dělat.

49:00 Divák: Když ten zákon o neziskových organizacích zaváděli před pár lety v Gruzii, tak to tam skončilo několikadenními boji v ulicích. Vzhledem k tomu, jak obrovské emoce byly v Praze, jsou aktuálně ohledně zákona o financování neziskových organizací a financování veřejnoprávních médií a vzhledem k tomu, že míra násilí ve veřejném prostoru tady neustále narůstá, nebojíte se, že ty emoce budou až tak obrovské, že by to přerostlo do násilného odporu? - K. Havlíček: Nebojím se násilného odporu. Myslím si, že nejsme ve společnosti a v prostředí, kde by se nějakým způsobem to násilí projevovalo. Samozřejmě politik musí trošku počítat s tím, že po něm občas někdo hodí jablko, občas po něm někdo vystartuje. Já jsem měl 450 mítinků, setkání jenom v roce 2025. Chodí na vás ti, kteří vám fandí, chodí na vás ti, kteří nefandí.

50:00 To, že má jakákoliv nezisková organizace - ať je tam vládní či opoziční politik, je úplně jedno - prokázat původ peněz, které přijdou ze zahraničí, tak na tom nevidím nic mimořádného. Zdá se mi to správné. A pokud to někdo bere jako důvod k tomu, že začne být násilný, pak ať se na mě nezlobí, není úplně normální.