Musíme rozhýbat nakynutého Otesánka, říká Fialova poradkyně

Reformy ani velké změny už jako vláda nechystáme, řekl nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura a vyvolal tím rozruch. Narážel tím na to, že kabinet je v poločase a boj o nepopulární ozdravný balíček má za sebou. Co tedy chystá?

Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.

Žádné velké změny ani reformy už od nás v tomto volebním období nečekejte, prohlásil nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj to nechtějí ani voliči. O velkých reformách přestává mluvit i šéf kabinetu Petr Fiala (ODS), který ještě před půl rokem zdůrazňoval, jak je nezbytné nakopnout stagnující ekonomiku. A představoval ambiciózní projekty, pomocí kterých by se mohlo Česko zařadit mezi evropskou špičku.

Poradkyně premiéra Helena Horská odmítla, že by experti nebo vláda přestali pracovat. Podle ní se teď ale zaměřují spíše na dlouhodobější systémové změny: „Pauza v reformním úsilí je nadechnutí. Ale neznamená to, že bychom měli zůstat stát, spíš bychom měli z toho maratonu, který jsme běželi v minulém roce, najít udržitelné tempo běhu. A to jsou právě opatření, která jsme připravili. Která míří i za rámec této vlády i za její volební období.“

Dočkáme se do voleb od vlády ještě nějakých zásadních změn? Jak experti hodnotí reformní snahy vlády? A kdy se ekonomický vývoj v Česku konečně zase obrátí k lepšímu?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Na čem teď v NERVu vlastně pracujete, ještě vás vláda potřebuje? - Já myslím, že potřebuje. A možná to není tolik vidět, ale máme jednotlivé pracovní skupiny. (…) Jsou to spíš už ale změny systémové, které možná nebudou tak brzo vidět. Snaha je se podívat na úzká místa, která má česká ekonomika před sebou. Protože ono nejde jenom o ta rychlá opatření, ale některé ty změny trvají delší dobu. A to je třeba si taky uvědomit.

2:00 Můžete být konkrétní? - NERV připravil nějaké návrhy, není jich málo, jsou jich vyšší desítky. Teď probíhá diskuze a samozřejmě je na vládě, jak se k těmto opatřením postaví, zdali je nechá u ledu, anebo některá ta opatření vezme za svá. (…) Jedná se například o opatření na trhu práce. Protože se ukazuje, že po inflaci je druhou problematickou oblastí české ekonomiky trh práce. Neflexibilní, zabetonovaný trh práce.

3:30 A na co přesně by měla ta opatření mířit? - Je to na zefektivnění a zpružnění trhu práce. To znamená vyrovnat pravomoce jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů, zatím je výhoda spíše na straně zaměstnanců. Jde o to usnadnit nejenom propouštění, ale také rychlejší najímání, rychlejší přizpůsobování se novým trendům.

7:00 Ale chystáte ta opatření ještě pro tuhle vládu, nebo do budoucna? - Jsou to opatření, která často vyžadují postupnou legislativní úpravu, postupné změny systému. A ty nemůžete dělat ze dne na den. Tato vláda udělala v minulém roce obrovské množství změn, a když se ptáte podnikatelů, co je vlastně brzdí často v podnikání, jsou to časté změny. Takže určitou pauzu v tom reformním úsilí respektuji v tom smyslu, že je to nadechnutí. Ale neznamená to, že bychom měli zůstat stát. Spíš bychom měli z toho maratonu, který jsme běželi v minulém roce, najít nějakou udržitelnou rychlost a udržitelné tempo běhu. A to jsou právě ta opatření, která my jsme připravili a která míří i za rámec této vlády i za její volební období.

9:00 A jsou nějaké drobnější kroky, které nás čekají ještě teď? - Třeba v oblasti zdravotnictví, které už má tak naakumulované vnitřní dluhy, že musíme začít řešit efektivitu, klást větší důraz na prevenci. A to jsou možná pro občany drobná opatření, ale která jdou tím správným směrem. Na Ministerstvu zdravotnictví se připravují změny, aby programy prevence zdravotních pojišťoven byly efektivní, aby tam směřovalo více prostředků.

9:30 Pak je i otázka sociálních dávek. To znamená snažit se přemýšlet o tom, jak sociální dávky jednak poskytovat efektivně, více digitálně a lépe cílit. Nesmíme zapomenout na dostupnost bydlení, najít dodatečné zdroje pro jeho výstavbu. A to jsou opatření, která se dají stihnout v této době a jsou to parametrické změny.

13:00 Co čekáte, že tato vláda určitě prosadí? - Určitě se připravují, a to bez závislosti na doporučení NERV, kroky v digitalizaci vybraných sociálních dávek. Konečně se začalo také pracovat na sdružování dat. To je pro mě pokrok zásadního charakteru, protože spojit data ze správy sociálního zabezpečení a ze zdravotních pojišťoven je velký krok.

15:00 V létě a během podzimu česká média zaplnily zprávy z řad byznysu a průmyslu upozorňující na to, že se Česko podle nich ocitlo na křižovatce, že se český ekonomický model vyčerpal. Stalo se od té doby něco? - Existují pracovní skupiny, asi nejaktivnější je pracovní skupina na téma investice. Protože Česká republika má teď jedinečnou příležitost opravdu využít do maxima, tak jak to třeba Poláci umí úplně skvěle, čerpat existující zdroje z evropských fondů. A nasměrovat tyto investice tam, kam je potřeba nejvíce. To znamená nejenom infrastruktura, dálnice, rychlostní železnice, ale také dostupné bydlení.

17:00 A je to dost? Protože ty výzvy byly poměrně varovné. - Výzev, které česká ekonomika má, je velké množství a ono to není jenom o tom dávat úkoly vládě. Ale musíme se také podívat na to, jaké jsou současné podmínky. Německo má stejné problémy a řeší také restart vlastní ekonomiky a my, závislí na Německu, řešíme to stejné.

21:30 Vy jste byla od začátku zastánkyní škrtání dotací, jak se tohle zatím povedlo? Byla to významná součást konsolidačního balíčku, ale nevím, jestli by někdo dokázal vyjmenovat, které dotace se škrtly. - Jsou to především dotace do obnovitelných zdrojů energie. Ano, škrtalo se velmi málo. Přece jenom se našly nějaké úspory v dotacích v zemědělství a byly drobné škrty bohužel i v dotacích na vzdělávání a na vědu a výzkum. K tomu se samozřejmě i naši kolegové z NERV vyjadřovali spíše kriticky. (…) Škrtání dotací a omezení dotační ekonomiky tímto konsolidačním balíčkem by ale nemělo končit. My vidíme, že teď se diskutuje dopad vývoje cen na české zemědělce a je vidět, že ty dotace, které jsou dávány, možná nejsou efektivní.

24:00 Takže jste spokojená s tím výsledkem? - To bych úplně neřekla. Za mě celkový konsolidační program a ty změny, které se na jednotlivých ministerstvech dějí, se mohly dít v případě konsolidačního balíčku ambiciózněji. Některá opatření mohla procházet rychleji. Ale ten směr, kam se posouváme, není špatný. Jenom jsme před rokem dlouho usnuli na jednom místě. A teď se najednou chceme rozběhnout, ale máme několik kil navíc. A to rozběhnutí nám nejde. A chceme rozhýbat kolos, Otesánka, který je nakynutý a těžko se rozbíhá. A tohle je stav naší státní správy, nakynutý Otesánek, který se těžko rozbíhá a tato vláda se ho snaží dostat do větší kondice. A bude to i na další vládu, aby Otesánka dál držela, řekněme, na dietě.

27:00 A co otázka takzvané windfall tax, tedy daně z mimořádných zisků. Vy jste spolu s dalšími ekonomy konstrukci té daně, jak ji nastavila vláda Petra Fialy, kritizovala od začátku s tím, že stát bude zklamán, až bude dělat součet z toho, jaký je výběr té daně. Teď se ukázalo, že banky, na které ta daň mimo jiné mířila, nezaplatily na windfall tax v podstatě vůbec nic, drtivou většinu zaplatil ČEZ, měl by stát tuto daň zrušit? - Nejsem za to samozřejmě ráda, protože přece jenom vláda s těmi penězi počítala. Na druhou stranu celková pomoc energetice, ty výdaje byly zase o něco menší. Ale za mě je načase tento koncept ukončit. Protože tento experiment s jednorázovou, nesystémovou daní, která ve své podstatě nepřinesla nic moc, přinesl více zlé krve než užitku. Škodí stabilitě celého systému. Za mě není nutné to měnit hned, ale myslím, že vzhledem k vývoji je načase, aby tento experiment byl postupně pohřben.

29:00 Teď se zpětně ukázalo, že banky se povinnosti platit i windfall tax zřejmě vyhnuly ve velké míře, protože nakoupily v obrovské a nebývalé míře státní dluhopisy, čímž se snížily základ pro výpočet té mimořádné daně. To jste tušili, když se konstruovala ta daň? - Byla to váha mezi tím, zda-li umožnit bankám využít zákonného pravidla pro snížení základu, ze kterého se počítala windfall tax investicí do státních dluhopisů. Pro vládu a pro Ministerstvo financí to byla diskuze o tom, jestli nechat tuto možnost daňové optimalizace za cenu toho, že je velká poptávka po státních dluhopisech. To znamená, že se bude stát samozřejmě financovat levněji, protože tím, že umožníte bankám více investovat do státních dluhopisů, znamená to, že náklady na financování státu klesnou. Ale tato výjimka byla součástí zákona. Výjimka, že státní dluhopisy nespadají do běžného režimu zdanění, to byl zákon, který byl přijat už za předchozí Babišovy vlády.

30:00 Na druhou stranu ale Ministerstvo financí vědělo, že tento kanál tam byl. - Za mě je to spíše diskuze, jak by bývaly vypadaly náklady na splácení dluhu, kdyby banky neměly tu motivaci investovat do státních dluhopisů. - Je tohle z vašeho pohledu fér? Nebyla to už nepřijatelná politická hra? Ministr kalkuloval, s jakým výnosem počítá státní rozpočet. A přitom se od začátku vědělo, že je tady ale tahle cesta. - V argumentaci Ministerstva financí mi právě chybí ten dopočet, kolik stát ušetřil na tom, že respektoval to, že banky mají možnost si snížit daňový základ investicí do státních dluhopisů. Takže k tomu výnosu z windfall tax bych jako ekonom připočítala právě tu úsporu z nákladů na financování dluhu. Které jsou mimochodem stále vysoké a zvyšují nám to zadlužení a myslím si, že tohle nebylo asi úplně míněno, byla tam asi velká naivita. (…) Ta daň byla postupně upravována, ona se výrazně lišila od toho původního návrhu. Banky každopádně přispěly do státního rozpočtu. A to, že se optimalizovaly státní dluhopisy, je prostě něco, čemu nemůžete zamezit, ale spíš to byla i pozitivní externalita.

32:00 Využila toho i Raiffeisenbank, kterou vy reprezentujete? - Raiffeisenbank, která z těch 0,7 miliard korun zaplatila, dovolím si říct, asi větší polovinu, tak také využila té možnosti, ale byli jsme ti, kteří se na placení windfall tax podíleli.

35:00 Jak to pro letošek vypadá s naší ekonomikou, bude už lépe, jak mnozí slibují? - Už se nám začíná minimálně mírně ulevovat, protože už někdo z nás, kdo předtím chodil plný stresu do obchodu a měl strach, o kolik zase bude mléko, maso dražší, tak už vidí minimálně u mléčných výrobků dokonce absolutní pokles cen. Můžeme se bavit o tom, jestli inflace začne v letošním roce trojkou nebo čtyřkou, můj odhad je spíš tou čtyřkou. Takže se mnohým domácnostem uleví. Ale restart ekonomiky je teprve před námi. Musíme se připravit na to, že například firemní sektor se bude muset přizpůsobit novým výzvám. Vidíme to už v Ostravě. Když chceme změnit strukturu ekonomiky, tak to znamená, že některé firmy zanikají a některé vznikají. Na to se i my zaměstnanci musíme připravit.