Každý, kdo má internet, by měl platit za televizi a rozhlas, říká ministr

Veřejnoprávní média by se po 15 letech mohla dočkat zvýšení svých příjmů. Vláda chce navýšit poplatek za televizi i rozhlas. Proč se k tomu kabinet odhodlal, když před rokem tvrdil opak?

Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.

Takzvané koncesionářské poplatky by se měly navýšit od roku 2025. Televizní se pravděpodobně zvedne o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím takzvaná velká mediální novela, na jejímž návrhu se shodli zástupci vládní koalice.

Kromě toho by se měl podle ministra Baxy navyšovat i počet plátců, a to až o 230 tisíc. Nově by totiž měli koncesionářské poplatky hradit také ti, kteří mají nějaké zařízení umožňující příjem veřejnoprávních médií – tedy i mobil, tablet nebo počítač. Změny čekají i firmy. Platit budou ty, které mají více než pět zaměstnanců. Menší podniky a osoby samostatně výdělečně činné budou od poplatků osobozeny.

Jak chce stát poplatky vybírat? Bude jejich jednorázové navýšení stačit? A jak chce vláda zajistit dlouhodobě udržitelné financování médií veřejné služby?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Před rokem jste říkal, že zvýšení koncesionářských poplatků touhle vládou rozhodně nebude, co se stalo? – Rok pečlivých diskuzí jednak uvnitř koaličních stran, ale především s veřejnoprávními médii, protože v té pracovní skupině, kterou jsem pro ten účel zřídil, byl generální ředitel České televize Petr Dvořák, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a jejich kolegové a předložili argumenty, které vedly k tomu, že jsem změnil názor. – A jaké byly ty hlavní argumenty? – Ty hlavní argumenty jsou dva. Že se za těch v jednom případě 18 a ve druhém případě 15 let vlastně na polovinu snížila cena stávajících poplatků, inflací, náklady, vším. A také to, že veřejnoprávní média nabízejí obsah velice pestrému spektru posluchačů a že pokud chceme, aby toto pokračovalo a ještě se to v nějaké míře rozvíjelo, je prostě nutné k tomuto kroku přikročit.

3:00 A zazněly nějaké nové argumenty? – To ani ne, ale prohloubilo se vnímání stávajících argumentů. Ukazuje se, že média veřejné služby – televize a rozhlas – dnes nabízejí nejsledovanější veřejné služby.

4:00 Ale není to řešení dlouhodobé, řešil se i nějaký valorizační vzorec, proč k tomu nedošlo? Proč jste přistoupili k jednorázovému navýšení? – Myslím, že je to řešení dlouhodobější, protože stabilizuje tu základnu, ze které se budou poplatky platit. V Evropě se dlouhodobé financování médií veřejné služby řeší napříč zeměmi. Měli bychom přijmout řešení, které bude nabízet jasnou perspektivu, v tomto případě navýšení poplatku od ledna 2025, ale myslím, že v budoucnu se ani Česko nevyhne debatě, jak možná jinak financovat veřejnoprávní média.

5:00 Jak jinak? – Hovořil jsem třeba s francouzskou ministryní kultury. Oni se rozhodli, že na přechodnou dobu budou financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu, než najdou jiný způsob hospodaření. Ale já sám si myslím, že poplatky jsou dlouhodobě nejlepší řešení.

5:30 Například Andrej Babiš v jednom videu na sociálních sítích řekl, že chce zrušit koncesionářské poplatky a platit to také ze státního rozpočtu. Co by to znamenalo pro veřejnoprávní média? – Myslím, že je to nebezpečný krok, protože Andrej Babiš v tom videu řekl, že chce zrušit koncesionářské poplatky, ale ve Sněmovně tuhle větu doplnil nevybíravými útoky na veřejnoprávní média. Mluvil o provládní České televizi. A to je podle mě velmi nebezpečná rétorika, protože za ní vidím touhu si veřejnoprávní média přisvojit. Cesta přímého financování ze státního rozpočtu bez nějakého ochranného mechanismu k tomu může vést. Proto budu to naše řešení hájit.

7:00 A na jak dlouho to vaše řešení bude stačit? – Z diskuzí se zástupci veřejnoprávních médií vyplývá, že to bude asi na pět let. Je to doba, která umožní veřejnoprávní médiím debatu s politickou garniturou o své roli a způsobu financování a třeba najdou jiný způsob.

8:00 Často se vede debata o tom, co všechno by mělo být z koncesionářských poplatků hrazeno, co je to ta veřejná služba, budete to nějak definovat? – Tady mám v ruce znění zákona o České televizi a Českém rozhlasu, který vznikl na počátku 90. let. Otcové zakladatelé moderní České televize a Českého rozhlasu definovali, co je to veřejná služba, my na tom nic měnit nechceme. BBC například dělá pravidelně memorandum, kde si s vládou upřesňuje objednávku veřejné služby. My jsem se na tomto tématu nečekaně potkali i s novým generálním ředitelem České televize Janem Součkem, který by chtěl v příštím roce svolat platformu té diskuze. Do budoucna by se tedy veřejná služba mohla upřesňovat.

9:30 Hodně se probírá kanál ČT3, komerční detektivky, komerční show jako Peče celá země nebo StarDance. Taky je to veřejná služba, jak zní od kritiků? – Ministrovi kultury nepřísluší to, aby komentoval, jak zvolení generální ředitelé naplňují veřejnou službu na úrovni jednotlivých pořadů. (…) Tady je na to zákon, že poskytujeme službu celému spektru občanů České republiky ve všech oblastech. A pak tam přirozeně patří to, co vy zmiňujete, i třeba menšinové diskuzní pořady na ČT art.

10:30 A víte, že ten zákon by se dal změnit? – Ale já ho změnit nechci.

15:00 Pokud bude naše novela schválena, tak budou osloveny domácnosti, které dosud neplatily, pravděpodobně na základě prohlášení, že nemají klasický televizní přístroj nebo rádio, a budou vyzvány, pokud mají tablet nebo mobil, aby se přihlásily k placení poplatků. – Takže ti lidé, pokud se budou chtít dál poplatku vyhnout, budou muset posílat čestné prohlášení, že nemají tablet nebo smartphone? – Že nemají připojení k internetu. Protože novela definuje zařízení, které umožňuje zjednodušeně řečeno sledování televize nebo poslouchání rozhlasu. Mně včera napsala nějaká seniorka, že má jenom tlačítkový telefon, tak jsem jí na to odpověděl, že se jí to netýká. – Napsala vám e-mailem? – Jo, vidíte to, to je dobrý postřeh. (směje se)

21:00 Ministerstvo kultury má mít příští rok o dvě miliardy menší rozpočet než letos. Kde to uspoříte? Šetřit se má i na dotacích, kterých? – Na nás dopadne, že se omezují provozní náklady. Ale vzhledem k tomu, že ještě nejsou uzavřena jednání o rozpočtu, tak ještě nemáme rozhodnutí o tom, které dotační programy budeme omezovat. Ale pro mě je priorita, aby to omezování nejméně dopadlo na živou kulturu takzvaně nezřizovanou, to znamená spolky, které nemají v zádech nějakého zřizovatele, který je může podporovat.