Nesmíme se dostat pod špínu Orbánova režimu, říká Lipavského náměstek

Byl to nejostřejší spor při jmenování nové vlády – spor o to, kdo obsadí křeslo ministra zahraničních věcí a jak bude vedena česká diplomacie. Prezident Miloš Zeman neuspěl se svým pokusem o veto, premiér Petr Fiala prosadil svou. Jaká bude česká zahraniční politika?

Hostem Ptám se já byl nový náměstek na Ministerstvu zahraničí, jeden z kandidátů na samotný ministerský post a letitý diplomat Martin Dvořák z hnutí Starostů a nezávislých.

Nízká kvalifikace, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci nebo vztahu s Izraelem či návrh, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. To byly výhrady prezidenta k pirátskému kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému, který i přes odmítavý postoj hlavy státu nakonec do ministerského křesla usedl.

Ačkoliv takovému výsledku možná věřil jen málokdo: „Tím, že Jan Lipavský situaci ustál, ukázal, že má podporu předsedy vlády a koaličních partnerů. Teď může cítit o něco silnější, protože nebude zpochybňován,“ komentoval Dvořák.

Lipavský ovšem nebude stát na chvostu české zahraniční politiky sám. Věnovat se ji bude i premiér, nový ministr pro evropské záležitosti a dozajista svou roli sehraje i Hrad, který podle Dvořáka vnímá zahraničněpolitické směřování Česka zcela odlišně, než jak si ho představuje vláda. Nově jmenovaný náměstek ministra zahraničí to prý zažíval na vlastní kůži už v době, kdy byl sám diplomatem.

„Jako diplomaté jsme museli vysvětlovat, že některé kroky prezidenta jsou prezidentova osobní iniciativa, kterou hlavě státu nelze upřít, ale nemůže mít vliv na naše směřování,“ řekl Dvořák s tím, že ve své diplomatické roli měl velký problém i s osobou premiéra Andreje Babiše (ANO). „Koukají na vás trošku útrpně nebo skrz prsty, protože sloužíte-li takovéto vládě, kdoví, co jste za charakter. To je věc, které mě deprimovala,“ prozradil.

A vrásky na čele mu podle jeho slov dělá i debata o vztahu Česka k Visegrádské skupině, tedy alianci států, kam patří Česká republika společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Právě vlažný vztah ke spolupráci s těmito státy prezident Lipavskému vyčetl.

I Dvořák k ní ale má své výhrady. „Ten formát má řadu pozitiv, ale neměli bychom dopustit, aby se český čistý štít dostal pod palbu, pod špínu toho, co teď provádí Orbánův režim. Říkám to jako náměstek ministra s tím, že se to asi nebude maďarským kolegům líbit,“ řekl s tím, že se ale v rámci programového prohlášení vlády bude hledat kompromisní postoj, který by vyhovoval všem. „Pokud bych to prohlášení nemohl respektovat, nemohl bych být náměstkem,“ dodal.

Dvořák hovořil také o situaci na samotném Ministerstvu zahraničí, kam se podle jeho slov pod vedením sociální demokracie dostala spousta lidí, která by tam být neměla. „Vzhledem k fungování služebního zákona by neměly nastávat žádné ,noci dlouhých nožů', kde teď všechny vyhodíme. Ohrozilo by to fungování úřadu. Bude to ale potřeba čistit. Bude to chtít dělat opatrně a citlivě, ale bylo by to potřeba,“ řekl.

Změní se pod novým vedením postoj Česka k visegrádské čtyřce? A jak resort pod vedením Lipavského přistoupí k pro prezidenta důležitému vztahu k Izraeli?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo ve videu: