Milostivé léto je plýtvání peněz, radši šktněme dluhy plošně, říká advokát

Ředitel nemocnice IKEM rezignoval kvůli odhalení, že si vydělával úvěrovým byznysem. Nepůjčoval přátelům z dobré vůle, ale lidem ve složitých situacích, za horentní úroky a s drakonickými pokutami.

Jak tento týden upozornily Seznam Zprávy, ředitel státní nemocnice IKEM Michal Stiborek si vedle šéfování nemocnice vydělával i výnosným byznysem s úvěry. Peníze půjčoval přes dalšího muže, který je v současné době ve vězení.

Podle některých klientů je obchod se Stiborkem připravil o bydlení nebo museli zaplatit obrovské úroky. Soud minimálně v jednom případě konstatoval, že úroky z prodlení byly nastaveny nemorálně vysoko.

Podle advokáta Petra Němce, který se specializuje na boj s nekalými úvěrovými a exekučními praktikami, se v tuto chvíli nedá říct, zda se jednalo podle zákona o lichvu: „Museli bychom zkoumat, jestli zneužil něčí tísně. Tady se obcházel zákon. Podle mě půjčovali schválně lidem, kteří nebudou schopni splácet. Byznys měli postavený na tom, že se ti lidé dostanou do problémů, budou platit sankce, přijdou o nemovitosti a tak dále. Vykazuje to systém organizované skupiny.“

Stiborek popřel, že by se dopustil něčeho protiprávního. V pátek ale rezignoval na funkci ředitele IKEM.

Celý rozhovor si můžete pustit nahoře v audiopřehrávači nebo jako video níže v textu.

Zaskočil vás příběh šéfa IKEM, nebo je to něco, co dobře znáte?

Známe to dobře z naší praxe, takže šok tam nebyl. Samozřejmě je to exponovanější osoba, kde by člověk čekal, že ředitel nemocnice asi nebude v takovém byznysu. Ale jinak je to celkem běžný byznys v Česku.

A legální?

Legální v zásadě není. Tam je problém, že se obchází zákon o spotřebitelském úvěru a že subjekty, které k tomu nemají licenci, půjčují fyzickým osobám.

Je to nebezpečné, protože jeden z těch klientů tvrdil, že se stal obětí mafie?

Začal bych tím, co je to lichva. Protože v těch článcích se píše často o lichvě a tak dále. Lichva je jasně definovaná zákonem a je to zneužití něčí tísně, rozumové slabosti, lehkomyslnosti a získání prospěchu, který je v hrubém nepoměru k tomu, co dávám druhé straně. Nemusí jít jen o vysoké úroky, může to být kupní smlouva, koupím byt, který stojí čtyři miliony, za dva miliony a tak dále. Už je to lichva. Tady je primární, jestli půjčoval za vysoký úrok, nebo ne. Ty úroky byly vysoké a byly nemravné, ale to neznamená, že spáchal lichvu. Museli bychom zkoumat, jestli zneužil něčí tísně.

Tady je problém, že se obcházel zákon, že podle mě půjčovali schválně lidem, kteří nebudou schopni splácet. Protože ten byznys měli postavený na tom, že ne, že ti lidé budou platit úroky a z toho budou vydělávat, ale že se dostanou do problémů, budou platit sankce, přijdou o nemovitosti a tak dále. Jestli to je mafie, to je asi špatné slovo, ale ten systém, jak funguje, vykazuje nějaký systém organizované skupiny.

A co ty výše pokut?

Pokuta 0,2 procenta denně je pokuta, která podle judikatury u soudu obstojí. I vyšší pokutu můžeme najít, pozorovat ve smlouvách subjektů, které mají licenci na poskytování peněz. Klíčové je, že půjčili člověku, o kterém věděli, že nebude schopen splácet, a byznys měli postavený na pokutách.

Takže podstatou nebylo, aby získali zpět peníze, které někomu půjčili i s řádným úrokem, podstatou je vlastně toho člověka dostat do insolvence a obohatit se jiným způsobem?

Do insolvence asi úplně ne, to by to možná zkomplikovalo, ale samozřejmě vytvořit nějaké ty problémy. A patrně si vybírali, jako v tomto případě, člověka s nemovitostí, kterou si asi vzali do zástavy. Nejsem seznámen s bližší okolností toho případu, ale tak je to většinou stavěné. Protože když už chcete mít byznys postavený na tom, že se chcete obohatit na těch sankcích, tak si to potřebujete někde vzít, takže se ideálně zaměřujete na lidi, co mají nemovitosti.

Věnoval se ředitel IKEM lichvářství?

Určitě to byly smlouvy, které lze označit za nemravné, ale jestli byl splněný další prvek lichvy, k tomu informace nemám, to ještě říct nemůžeme. Ale určitě můžeme spekulovat o tom, že to bylo určitě nedovolené podnikání a obcházení zákona.

Vy jste tento případ označil za špičku ledovce, jak vypadá ten ledovec?

To je spousta firem a skupinek, ať už lokálních, nebo celorepublikových, které se zaměřují na osoby s majetkem, s nemovitostmi. Na vesnicích probíhají obrovské transfery nemovitostí a lidé přicházejí o bydlení. Funguje to jednoduše, skupinka si najde nějakou oběť, která reaguje na inzerát, nebo ji sami vyhledají. Dívají se na nemovitosti na exekutorských vývěskách a tak podobně. Když vidí, že ten dluh je například za zdravotní a sociální, vědí, že to má člověk z podnikání, že má IČO. A směřují to schválně na ty, kteří mají IČO, aby poskytli jakoby podnikatelskou půjčku. Vytvářejí falešné podnikatelské plány, vůbec to není podnikatelská půjčka. A využívají do zástavy nemovitost. Anebo využívají nastrčené fyzické osoby, které poskytují půjčku. Ten člověk půjčí někomu milion, a my jsme zaznamenali třeba případy, kdy to dělá důchodkyně, opakovaně. Ta půjčí milion, pak pohledávku postoupí na tu společnost, která jí ve skutečnosti ten milion půjčila, a ta to vymáhá. Takhle obcházejí zákon a připravují lidi o nemovitosti.

Jsou to organizované skupiny? Asi předpokládám, že ano, že to nebudou úplně díla jednotlivců.

Řekl bych, že to jsou organizované skupiny. Často to funguje tak, že dají smlouvu, která se na první pohled tváří přívětivě. Ty úroky tam nemusí být nějak vysoké. Ale v té smlouvě jsou třeba různé chytáky. Například klasické ujednání, že musíte dodat vinkulaci, že jste tu nemovitost pojistili do nějakých 14 dnů. Vy jim pak voláte: „Já vám to chci přinést“, oni řeknou: „Já jsem teď na dovolené, přineste mi to další týden, teď nemůžu.“ Přinesete to další týden a je pozdě, pokuta a už to jede. Ale vinkulace je skoro vždycky. Jsou tam i další ujednání, třeba doložit, že jsem tu platbu, ten úvěr skutečně načerpal, což je nesmysl. Oni vědí, že to poslali a jsou tam pasti, jak nechat naběhnout pokuty. Pak ten mechanismus funguje, že často nechají ty pokuty běžet, protože oni vědí, půjčili jsme dva miliony, teď nám běží pokuta 100 000 měsíčně. Ale je to zajištěné nemovitostí za čtyři miliony. Tak já si počkám, až ta pokuta nastoupá k těm čtyřem milionům a pak začnu zpeněžovat nemovitost.

Máte podezření, zda jsou to velké skupiny, nebo rozdrobené skupinky? Jsou tam silní hráči?

My spíše narážíme na menší skupinky, ale máme i nějaké větší subjekty, které se v tom pohybují. Ale veřejnosti jsou většinou neznámé. Nakupují takhle levně nemovitosti. Přijdou za člověkem, řeknou: My vám tady pomůžeme s nějakou exekucí, ale ve skutečnosti pak přijdou s kupní smlouvou na nemovitost, s nájemní smlouvou na nemovitost a se smlouvou na přednostní odkup nemovitosti zpět. Tomu člověku nabízejí: „Já si teď od vás koupím byt, vy mi tady budete platit nájem a ten byt si pak můžete koupit zpátky.“ Ten člověk nemá na placení toho nájmu, tím pádem padne smlouva o zpětné koupi nemovitosti a oni získali byt za půlku ceny.

Jak se o tom dozvídáte?

Nám se ty skupinky začínají opakovat, jsou to už známé firmy, nebo vidíme, že ta smlouva má stejné formátování, je stejně napsaná a ten člověk na ně musí být napojený, to je ten nastrčený člověk. Některé firmy jsou už provařené mezi právnickou veřejností nebo novináři.

Jaký je to fenomén? Řekl byste, že ten byznys u nás bují?

Já bych řekl, že se to rozšířilo, co se začalo brojit proti úvěrovým společnostem a je složitější získat licenci ČNB.

Kolik je to tak rámcově případů?

To jsou stovky případů, na tisíce bychom se asi také dostali. Jenom když sledujeme ty naše skupinky, jsou to stovky.

Jak úspěšní jsou lidé, pokud se na vás chtějí obrátit a tyto smlouvy zneplatnit?

Civilně-právně už si s tím soudy umí poradit, slyší na tu naši argumentaci, že ty skupinky známe a takto to funguje. (…) Je to nějaký modus operandi. I proto se snažíme najít i další poškozené, abychom to prokázali. Když jsem psal na twitteru, že to neřeší policie, státní zastupitelství a podobně… Když s tím přijdeme za orgány činnými v trestním řízení, tak tam zpravidla narážíme. Nechtějí to řešit. Řeknou: „Je to smlouva, podepsali, tak smůla.“ Ale přece může být neplatná, může být lichvářská. Ale oni řeší jen jeden konkrétní případ, nehledají další poškozené, nespojují si případy z jiných okresů, nemají šanci to pak stíhat. My se pravidelně setkáváme s tím, že to policajti běžně házejí ze stolu. Zastání většinou nacházíme u státních zástupců.

Vy jste také napsal, že byznys lichvářů je v České republice pod ochranou mocných, proč by to měli chránit?

Chrání to proto, že by s tím měli práci. Orgány činné v trestním řízení jsou přehlcené, nechtějí to dělat. Máme problém se státními zástupci, kteří řeknou, že to trestný čin není. A vy s tím nenaděláte nic. Ale je to jasný trestný čin a státní zástupce o něm říká, že není, tak sám jako úřední osoba spáchal trestný čin. A státní zástupci nad ním řeknou, že státní zástupce takový trestný čin spáchat nemohl. To je nesmysl, to je Hlava XXII.

A ochrana pro lidi je jaká? Nebrat smlouvy od necertifikované, nebankovní instituce?

Ti lidé potřebují peníze. My narážíme i na problém přeregulovanosti a pak lidé musí hledat půjčku mimo tu regulaci. Pokud lidé nechtějí naletět, měli by smlouvu konzultovat u právníka, ten je upozorní, že tam jsou velké pokuty a podobně. Ale na první pohled vypadají ty smlouvy dobře, ti lidé jsou milí, umí dobře psychologicky pracovat. Například pomohli staré paní, skamarádili se, vyřídili jí novou občanku a pak ji táhli k notáři podepsat notářský zápis.

Když se ještě vrátím k panu Stiborkovi, řekl byste, že tento případ je modelový? Klasická ukázka toho, jak tenhle byznys funguje?

Ano. A řekl bych, že to dělali trošku na dacana, hrozně okatě, prostě hloupě. Někteří to dělají trošku elegantněji s těmi nemovitostmi.

A je z vašeho profesního pohledu možné, aby pan Stiborek pokračoval v čele IKEM?

Určitě to hrozně škodí jménu nemocnice, určitě to vadí lékařům, donorům. Je to na zvážení, že by měl odejít. (rozhovor byl pořízen tento týden před rezignací M. Stiborka - pozn. red.)

Na závěr ještě jiné téma. Několikrát jsem zmínila, že vaše téma jsou i exekuce. Daří se na poli exekucí v poslední době v Česku zlepšovat situace?

Já se musím zastat politiků ze všech stran, ať už současných, vládních i  současných opozičních. Ať už jde o Babiše nebo KDU-ČSL nebo STAN, kde nám hodně pomáhal pan Farský. Skutečně se podařilo v průběhu těch let, co se tomu věnujeme, a tam je působení dalších subjektů, Člověka v tísni, Daniela Hůle a podobně, změnit legislativu, vylepšit ji. Ať se automaticky lidé nepropadají do dluhů, nebo ať se exekuce splácejí logičtěji, například to byla drobná změna ohledně započítávání při srážkách v exekuci, že to jde nejdřív na ty jistiny, ať se nesplácí věčně úroky. Což jsou takové drobnosti, za které třeba ti politici nezískají úplně takový potlesk, protože to nikdo nevidí. Ale reálně, když to přepočtete, to je obrovská změna toho systému, která pomůže zlepšit život těch lidí. Pak se dělají samozřejmě věci, které podle mě nejsou úplně tak jako systematické a smysluplné jako Milostivá léta a podobně.

Pokud jde o Milostivé léto, co byste na tom nastavil jinak? Proč to nefunguje ideálně?

Milostivé léto II. nepřineslo nějaký velký úspěch. Teď probíhá trojka a ta čísla, která zveřejňují exekutoři nebo na co jsme narazili i my, budou asi hodně, hodně neúspěšná. Ta jednička byl nějaký symbol, který pomohl pár lidem, ale bylo to nesystémové.

Ti lidé o tom nevědí, že to mohou využít, nebo proč je to neúspěšné?

Nevědí o tom. Podle mě je to i plýtvání peněz. My jsme počítali, že za ty peníze, co stálo Milostivé léto, bychom zastavili exekuce ve vyšší nominální hodnotě. Takže se ty peníze daly využít chytřeji. Byl to nějaký symbol a tím, jak se opakuje, tak to ztrácí trošku smysl. Když už veřejnoprávní instituce odpouštějí ty dluhy na žádost, tak proč jsme to proboha neudělali? Tak to prostě škrtneme plošně a je to.