Za minutu dvanáct zatáhli ruční brzdu, říká expert k náročným profesím

Vládní důchodová reforma prošla hladce Senátem. Horní komora ji i přes výhrady opozice a odpor odborů schválila beze změn. Odborový svaz KOVO vyzval prezidenta Pavla, aby úpravu nepodepsal. Jak bude hlava státu postupovat?

Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk.

Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) – změna penzijního systému – je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté.

Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepsal.

Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Už jste se bavili s panem prezidentem, jestli podepíše důchodovou reformu? – Pan prezident je teď druhý týden na zahraniční návštěvě na druhé straně zeměkoule, takže v těch posledních dnech jsme se o tom nebavili. – A dá se v zásadě říci, že podoba důchodové reformy má jeho podporu? Protože on inicioval i kulatý stůl s opozicí, poměrně se o to téma zajímal. – To je otázka, na kterou vám nemůžu úplně odpovědět. Ale můžu vám říct můj názor na tu reformu tak, jak byla včera schválena i Senátem. A shrnuto do jedné věty: Úpravu důchodového systému dlouhodobě potřebujeme a moje doporučení k tomuto zákonu bude určitě pozitivní.

3:00 Osobně to vnímám v podstatě téměř jako maximum možného, to je jedna rovina. Druhou rovinou je, že úprava těch parametrů státního důchodového systému je nezbytná, je nevyhnutelná podle mého nejlepšího svědomí a vědomí a odborných názorů. Protože populace stárne v Česku, stejně jako stárne v celém vyspělém, ale i rozvíjejícím se světě. Stárnutí populace je dáno dvěma faktory: Jednak máme podstatně méně dětí, než jsme mívali v minulosti, takže nám chybí děti, a druhá věc, žijeme déle.

3:30 V důchodových systémech, které jsou financovány průběžně – to znamená, že jedna generace platí, aby předchozí generace z toho dostávala nějakou dávku, což je přesně státní důchodový systém, který máme v Česku –, při rostoucí naději dožití podle mého názoru nelze vynechat ze série opatření i tu reakci v důchodovém věku. (…) My to koneckonců děláme v České republice nepřetržitě už od roku 1996. Započala s tím druhá vláda tehdejšího premiéra Václava Klause a v tom procesu postupného zvyšování věku pokračovaly všechny vlády. Toto je jev, který bude muset pokračovat tak, jak byl schválen.

4:30 Kdyby zvyšování věkové hranice nad 65 let, což je ta dnešní legislativa, mělo být zrušeno v budoucnu, tak si nedokážu představit, jakými jinými smysluplnými nástroji budeme chtít v horizontu 20 nebo 30 let zajistit základní finanční stabilitu toho systému.

5:00 Opozice říká v podstatě jednohlasně, ať už hnutí ANO, nebo SPD, že zvyšování důchodového věku zruší. Je to nerealistický nebo populistický slib? – Tyhle nálepky bych tomu nedával. Já bych to okomentoval jinak. Já bych řekl: OK, je legitimní jakoukoliv změnu vrátit zpátky nebo zrušit. Ale základní otázka je, jak tedy chcete eliminovat za 20 nebo 30 let až tříprocentní deficity HDP, což je v dnešních cenách vysoce přes 200 miliard korun? Když nebudeme hýbat s důchodovým věkem, tak zvedneme daně nebo snížíme výši vyplácených důchodů?

5:30 Kdokoliv, kdo se v budoucích politických reprezentacích rozhodne věkovou hranici zrušit, vrátit zpátky, na což má jistě plné právo, pokud k tomu dostane mandát u voleb, tak by měl ale odpovědět i to B. Tedy jakým jiným způsobem chce eliminovat ten dlouhodobý deficit. Pokud udělají jenom A a nedají odpověď na otázku B, tak pak bych řekl: Ano, je to populistický návrh.

7:00 A co argument ANO, podle kterého lidé nejsou v dostatečné fyzické a zdravotní kondici, takže po 65 letech je v téhle chvíli opravdu složité pro řadu lidí pracovat? Tenhle argument berete? – Beru ho z malé míry. Lidé, kteří k datům ohledně doby dožití ve zdraví mají profesně blízko, velmi varují před tím používat je jako nějaký tvrdý ukazatel pro definici národních politik, třeba v oblasti důchodového systému. Aniž bych zabíhal příliš do detailu, protože na to tady asi nemáme prostor, tak jenom zmíním, že to není tvrdá statistika. Na rozdíl od doby dožití, kterou lze měřit, naděje dožití ve zdraví není tvrdá statistika. Primárně proto, že je dělána na základě výběrových šetření a respondent sám hodnotí subjektivně svůj zdravotní stav. (…) To číslo, kterým se pak politici ohánějí, je velmi měkké.

10:00 Řekl byste v téhle souvislosti, že se vládě daří dostatečně dobře vysvětlit veřejnosti, koho se tyhle změny týkají? – Pokud se budeme bavit o komunikaci té důchodové problematiky a úprav v důchodovém systému a oddělím to od zbytku národohospodářských politik a opatření vlády, tak za sebe říkám, že se v této oblasti vláda, respektive Ministerstvo práce a sociálních věcí, kam to meritorně nejvíce spadá, docela dost snaží. Druhá věc je, že média jsou spíš nastavena na to, čemu já říkám „armagedonní“ zprávy. A do tohoto nastavení jít s nějakou věcnou komunikací je velmi složité.

12:00 Je něco, co vám v té reformě chybí? – Podle mého názoru nás ještě v Česku bude čekat debata, jaký bude další osud a smysl vdovských a vdoveckých důchodů. A jestli vlastně tento nástroj do budoucna i nadále potřebujeme mít plošný tak, jako je teď. Nebo jestli to nechceme řešit adresným způsobem.

13:00 Jak jste spokojen s tím, jak tam jsou nakonec nastaveny náročné profese? – Od začátku, kdy se v těch přípravných diskuzích tento element objevil, jsem patřil do tábora těch, kteří velmi varovali před tím, abychom ty náročná pracoviště řešili v prvním státním důchodovém pilíři. Anticipoval jsem to, co se nakonec v té debatě, zejména v Poslanecké sněmovně, minulý měsíc ukazovalo zcela zřetelně. Že se s tím roztrhne pytel, že to bude takový trojský kůň. A jakmile se jednou ten mechanismus na několika typech pracovišť nebo profesí v tom systému objeví, tak se to začne nekontrolovaně rozšiřovat. Jsem rád, že se obrazně za minutu dvanáct podařilo, řekněme, zatáhnout ruční záchrannou brzdu. Byť to bylo uděláno způsobem, nad kterým leckdo může zvednout obočí.

14:00 Mám na mysli načtený pozměňovací návrh ve druhém čtení deset minut před koncem druhého čtení jako takového. Ale z pohledu finanční stability toho důchodového systému, což je to, za co bojuji, tak čím užší bude skupina lidí v prvním státním pilíři, kteří budou mít nárok na nějaké zvláštní výjimky a zacházení, tím lépe.

15:00 Je legitimní předpokládat, že budou typy práce a pracoviště, kde opravdu ze zdravotních, ať už fyzických, nebo psychických důvodů, člověk nebude pravděpodobně schopen danou práci vykonávat 30 nebo 40 let. Určitě ty případy existují a budou pravděpodobně existovat i do budoucna. A je naprosto legitimní tyto případy řešit mimo státní systém v soukroměprávních systémech, protože primárně jde o vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. To, že vy vykonáváte práci a já z toho mám jako zaměstnavatel zisk, není důvod, aby do toho intervenoval stát.

16:00 Já osobně bych byl nejraději, kdyby tam nebyla žádná profese a všechno se to řešilo mimo státní systém. – Vy tedy vítáte ten návrh, který by mělo zpracovat Ministerstvo financí, směřující k tomu, že lidem z náročných profesí by jejich zaměstnavatelé povinně měli odvádět tři až čtyři procenta navíc na jejich penzi. – Myslím si, že v principu toto je ta správná cesta.

19:00 Český důchodový systém dlouhodobě míří a dále bude mířit k menší a menší zásluhovosti alias k většímu a většímu rovnostářství.

23:00 Co by podle vás bylo žádoucí, aby teď třeba navazovalo na tu schválenou důchodovou reformu? Co by měla být hlavní témata pro další politickou reprezentaci? Předpokládám třeba třetí pilíř. – Řeknu, co by bylo skvělé. Nejlepší pro důchodovou reformu by bylo, kdyby politická scéna na čtyři až osm let tak trochu zapomněla, že máme státní důchodový systém, a nechala ho běžet podle těchto nastavených pravidel. A jsem přesvědčen o tom, že i pro důchodce a budoucí důchodce by bylo úplně to nejlepší, kdyby se pozornost politiků a tvůrců hospodářských politik soustředila buď na částečné vylepšení třetího pilíře, anebo zejména na další problémové oblasti veřejných rozpočtů a české ekonomiky, které máme.

24:00 Namátkou zdravotnictví a jeho financování. Mimochodem, když se bavíme o tom, že ta demografie, stárnutí populace nám komplikují situaci s dlouhodobým financováním důchodového systému, tak ono úplně to samé platí pro financování zdravotnictví. Ještě horší dopady to má na financování pomezí zdravotnictví a sociálního systému, tam, kde řešíme dneska nesoběstačnost, dlouhodobou péči. Politici by tu energii v ideálním případě měli napnout tímhle směrem. A spoustě dalších věcí mířících k tomu, na čem dál v téhle ekonomice postavit její růstový model, když ten, který jsme měli od transformace až doteď, se zcela zjevně více a více vyčerpal.

30:00 Vrátím se k vaší roli ekonomického poradce prezidenta republiky. Vy byste doporučil, nebo nedoporučil panu prezidentovi podepsat státní rozpočet? – Nebudu do médií říkat, co budu panu prezidentovi doporučovat. Jestli on se pak rozhodne to nějakým způsobem komentovat i ve vztahu k autorům doporučení, to bude jeho legitimní, plné právo. Ale zkusím odpovědět trošku jinak, abych z té otázky úplně neunikl. Já myslím, že odborné výhrady k těm několika slabým místům toho dnes už schváleného zákona o státním rozpočtu jsou všeobecně známy. A já ty výhrady sdílím. (…) Mám velký otazník nad tím, jaký je skutečný deficit a jestli vlastně ta rizika, pokud povedou k vyššímu deficitu, by ve výsledku neznamenala to, že ten návrh neodpovídá zákonu o rozpočtové odpovědnosti.