Hypotéky byly abnormálně levné, teď musíme najít rovnováhu, říká Mora

Češi mají za sebou měsíce rekordně rychlého zdražování. Ceny strmě vyrostly téměř u všeho, podle expertů ale máme vrchol inflace téměř za sebou. Kdy začne zdražování brzdit?

Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

V říjnu 2022 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 15,1 % v porovnání s předchozím rokem, nejvíce rostly ceny zemědělských produktů a v průmyslu. Inflace přitom oproti té zářijové klesla. Stojí za tím mimo jiné i vládní opatření na zvládnutí situace s energiemi.

Podle některých ekonomů bychom už ten nejvyšší procentuální růst spotřebitelských cen měli mít za sebou. S tím souhlasí i viceguvernér ČNB Marek Mora, podle kterého je ale inflace velmi vzdálená cíli 2 %. Podle Mory by přitom centrální banka měla dál uvažovat nad zvyšováním úrokových sazeb, které banka poslední měsíce nechala beze změny.

Už se uklidnila nervozita na trhu v souvislosti s novým obsazením rady ČNB? Jak dlouho udrží Česká národní banka nízký kurz koruny? A jak by reagovaly trhy, kdyby prezident Zeman do bankovní rady vyslal na konci svého mandátu své spolupracovníky z Hradu?

Sledujte rozhovor v úvodním videu, nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Obecně lze říci, že tempo inflace se blíží svému maximu. Je možné, že to číslo za říjen bylo způsobeno tím, jakým způsobem přistoupil statistický úřad k  tomu, jak zohledňuje takzvané regulované ceny, zejména ceny energií, kde se plnou měrou promítl úsporný tarif, který platí od října, plus byly zrušeny poplatky za obnovitelné zdroje. Bez tohoto jednorázového vlivu by ta inflace byla někde přes 18 procent, ještě by trošku zrychlila. Je možné, že někde u toho vrcholu jsme. Ona ještě trochu zrychlí, budou tam jiné vlivy. Od Nového roku přestane platit úsporný tarif a podobně. Takže se v lednu ještě můžeme dočkat nějakého překvapení. Ale pak ta inflace začne dramaticky klesat.

3:30 (k inflačnímu cíli 2 %) Je to vzdálené. Mám obavy, že se ten horizont může ještě prodloužit. Mimo jiné prognóza, která s tím původně počítala, v sobě měla zahrnuté další zvýšení úrokových sazeb, ke kterému nedošlo. Já jsem pro to zvýšení sazeb hlasoval, protože v tom prostředí poměrně dlouhotrvající vysoké inflace je potřeba tu inflaci k 2 % vrátit co nejdříve. Ten časový aspekt je tam také velmi důležitý. Proto jsem ochoten riskovat i to, že způsobíme nějakou větší recesi v české ekonomice, ale tu inflaci k tomu cíli přiblížíme. Ale většina bankovní rady to prostě viděla jinak. A tím se ale podle mě zvyšuje riziko, že se k inflačnímu cíli přiblížíme později.

4:30 Dojde k nárůstu sazeb ve zbytku vašeho mandátu? - Mě čekají ještě dvě měnově-politická jednání, 21. prosince a na začátku února. Já to jako příliš pravděpodobné nevidím. Domnívám se, že tím, jak bude plynout čas, tak to zvyšování už nebude mít smysl. To, že tu inflaci nesrazíme včas, už se stane realitou. Budeme se muset spoléhat na tu sedmiprocentní sazbu, která bude inflaci tlumit také, ale bude to trvat déle.

6:00 Jsem placen za to, že dostanu tu inflaci téměř za každou cenu co nejrychleji k cíli, i za cenu nějaké recese. I ta naše prognóza i se zvýšením sazeb předpokládá, že by nezaměstnanost narostla příští rok na nějakých 3,2, přespříští rok na 3,7 procenta. Což je pořád docela nízká nezaměstnanost. A dokonce taková nezaměstnanost, která má v sobě potenciál tu nezaměstnanost zrychlovat, tím, jak bude napjatý trh práce. Mzdový vývoj je docela silný, může komplikovat návrat inflace k cíli.

7:45 Hrajeme i o důvěru, o to, jestli ekonomické subjekty budou věřit centrální bance, jestli má dostatek odhodlání k tomu, že tu inflaci k cíli vrátí.

9:20 Jak to bude dál ovlivňovat fiskální politika vlády? - Fiskální politika by mohla pomoci. Pokud by byla restriktivnější, tak by to byl výrazný protiinflační nástroj. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že vláda se nachází v mnohonásobně komplikovanější situaci než ČNB, ona prostě musí řešit celou řadu problémů. Je tam čtyřleté volební období, pořád máme nějaké volby, i ten politický rozměr tam hraje roli. U navýšení platů o 10 % ve veřejné sféře bych se obával toho signálního efektu pro soukromý sektor, nicméně ministr financí nedodal rezortům plně navýšené prostředky, takže oni si to nějak musí ušetřit. Tedy asi o 10 % to úplně všude nenaroste. Pokud jde o deficity, tak jsme se po covidu dostali úplně do jiného světa. Před covidem jsme debatovali, jestli deficit má být 30 nebo 40 miliard a teď máme 300, desetinásobně vyšší deficit. Samozřejmě částečně to nafukuje inflace, ale růst to je. Na začátku byla snaha to zkonsolidovat, ale přišla válka, a tím se ta situace zkomplikovala.

11:50 Velmi bych si přál, aby až skončí ta volební prezidentská mašinerie, aby se vláda začala vehementně věnovat všem možným návrhům NERV. A začala se soustředit i na fiskální konsolidaci.

12:20 Vsadil bych si na to, že zvyšování úrokových sazeb, tak jak je prováděla minulá bankovní rada v průběhu jednoho roku, začne prostě zabírat. A to tu inflaci začne srážet. Podle mě to třeba uvidíme i v mezinárodním srovnání, kde Česká republika pořád ještě patří k šampionům v té jádrové inflaci, to je část inflace, která je očištěna od regulovaných cen, zejména energií. A tam se začneme propadat hlouběji. A nejpozději od poloviny příštího roku bude ta inflace jednociferná. Ale to neznamená, že bude brzy dvouprocentní.

13:45 (ke kurzu koruny) Máme velmi vysoké devizové rezervy. Teď bych to odhadoval okolo 60 procent HDP. A myslím, že ta mimořádnost situace opravňuje ČNB k tomu, aby je používala. Nicméně já bych byl proto, abychom je používali velmi omezeně. Už z toho důvodu, že ve chvíli, kdy začneme v ekonomice našeho typu, která je velmi otevřená, fixovat dvě ceny, tedy cenu peněz, úrokové sazby a ještě k tomu kurz, což ovlivňuje zahraniční obchod, kdy 80 procent HDP je tvořeno zahraničním obchodem, tak to může mít nežádoucí dlouhodobé účinky. Já bych byl pro, abychom zase přešli k tomu plovoucímu kurzu a začali používat sazby, jako měnově-politický nástroj. Ale podle mě to můžeme udělat jen v situaci, kdy ty úrokové sazby zvýšíme.

15:40 To, že koruna zhodnocuje, není úplně výsledkem činnosti ČNB, tady už více působí trh. Takže uvidíme, kde bude kurz. Já vždycky říkám, že kdybych věděl, kde bude kurz, tak nebudu dělat viceguvernéra národní banky a budu někde v Londýně a budu vydělávat miliony nebo miliardy, ale bohužel to nikdo neví.

17:30 (k hypotékám) Otázka je, co jsou normální poměry. Dřív byly ty poměry silně abnormální. Cena peněz byla skutečně velmi nízká. Teď je možná vyšší, než jsme byli zvyklí. Když jsem si bral první hypotéku v životě, tak jsem platil 6,25 %, ale byly jiné ceny nemovitostí. My se musíme vrátit do nějaké rovnováhy. Například se vracíme i tím, že ceny nemovitostí už přestávají růst. Někde regionálně i klesají. Až se dostaneme do času stability, tak ČNB bude moct snižovat úrokové sazby.

19:40 (ke složení bankovní rady ČNB) Je to skutečně volba pana prezidenta, já to nebudu komentovat. Holubice a jestřábi se mohou v čase měnit. Já sám bych sebe před nějakými třemi roky za jestřába rozhodně neoznačil. Ale v tuto chvíli, kdy máme takto vysokou inflaci, jsem se jestřábem asi stal. Bude to na panu prezidentovi, koho tam pošle.

20:30 Hovoří se o tom, že by bankovní rada mohla být doplněna blízkými spolupracovníky prezidenta, mluví se třeba o panu Krulišovi. - Moje odpověď bude extrémně diplomatická, no comment.