Ukázali jsme lidem, co se děje za zdmi nemocnic, říká lékař k protestům

Už je to více než půl roku, co se premiér dohodl s lékaři na ukončení jejich předvánočního protestu a slíbil jim změny v systému práce i odměňování. Zákon, který by to měl řešit, ale ještě není hotový. Hrozí další stávka lékařů?

Hostem Ptám se já je viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda.

Protesty nehrozí vládě pouze policie, jejíž odbory se od podzimu dožadují navýšení platů. O stávce mluví i lékaři. Odboráři a Česká lékařská komora se totiž stále nedohodli s Ministerstvem zdravotnictví na způsobu odměňování. Konkrétně na tom, jak pro příští rok počítat zdravotníkům platy, kolik by měl stát na jejich zvednutí vydat a jak to bude se zaručenou výší odměny.

Odměny lékařů v nemocnicích by měl nově sjednocovat speciální zákon. Ten byl součástí dohody, která loni na konci roku ukončila velkou stávku zdravotníků. Návrh normy už má prý ministerstvo téměř hotový. A podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) se stihne předložit Sněmovně tak, aby zákon začal platit od ledna.

To ovšem není jisté. Po sérii neúspěšných schůzek budou zástupci lékařů a ministerstva pokračovat ve vyjednávání až na konci srpna. To už by totiž mělo být jasné, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění. Ministr Válek už obvinil lékaře, že jen eskalují své požadavky. Šéf ČLK Milan Kubek zase pohrozil, že pokud se obě strany nedohodnou, zdravotníci zvolí „jiné metody vyjednávání“.

Plní ministerstvo svůj závazek? Kolik by stály návrhy lékařů na nový systém odměňování? A mají se pacienti připravit na další protestní akce?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Čeká nás na podzim další protest lékařů? - Určitě ta možnost existuje, ale já sám doufám, že dospějeme k nějakému řešení a vyhneme se těmto akcím. - A teď to vypadá jak? Jaká je nálada mezi lékaři? - Nálada mezi lékaři je poměrně bojovná. To znamená, že by docela velká část, která se zapojila loni, i by byla ochotná se zapojit znovu. A ti každé jednání lačně očekávají, kam jsme se posunuli a jaké jsou výsledky našich dohod.

2:00 Co se zatím splnilo z dohody, kterou jste loni v prosinci uzavřeli s vládou? - První bod byla změna zákoníku práce a snížení množství legálního limitu přesčasové práce na původních 416 hodin. To bylo dodrženo. Co se týká dodržování toho limitu, to už asi nepadá úplně na hlavu pana ministra, ale to už se týká managementů nemocnic a taky konkrétních lékařů, jestli si to nechají líbit.

2:30 Druhá věc potom byly jisté změny nebo jistý systém kontrol ve vzdělávání, zatím v přímo řízených organizacích, zjednodušeně řečeno, ve fakultních nemocnicích. Tam opravdu něco nastaveno bylo. Nicméně víme všichni, že to je práce, která nikdy neskončí a bude potřeba to hlídat navždy.

3:00 A třetí věc je odměňování, kdy v prvním kroku opravdu došlo ve většině nemocnic k navýšení domluvenému od Nového roku. A teď se očekává nová avizovaná legislativa ohledně odměňování zdravotníků. A tam je pravda, že ten proces doposud mírně pokulhával, hlavně co se týče komunikace a rychlosti toho řešení.

3:30 Které nemocnice ty přesčasy nedodržují? - Podle dat, která jsme na základě našeho průzkumu získali, zhruba 10 procent nemocnic s tím nemělo problém už předtím. Zhruba dalších 25 procent nemocnic se do toho po nějakých organizačních změnách vejde. A dalších asi 30 procent se tomu minimálně může velmi přiblížit. To znamená, nebudou mít třeba letos 416 hodin, ale budou mít třeba 500. A potom existuje zhruba třetina nemocnic, u kterých se zdá, že tam nedošlo vůbec k ničemu, anebo ty změny byly spíše minoritní.

4:00 Co ale je potěšující, že počet nemocnic, kde lékaři zůstávají v práci po čtyřiadvacetihodinové službě a kde můžou pacienti narazit na takto nevyspalého lékaře, se oproti loňskému roku třeba dvakrát až třikrát zmenšil.

5:00 A máte pocit, že se ten předchozí protest tedy vyplatil? - Podle toho, koho se zeptáte, protože určitá část lékařů určitě nebude spokojená. Buď z toho důvodu, že podmínky se nezměnily tak, jak si představovali. Nebo z toho důvodu, že se na to vedení s odpuštěním vykašlalo. Nebo že to prostě nejde, protože je to tak personálně zdevastované zdravotnické zařízení, kde prostě není odkud brát.

7:00 A jak obstál ministr Válek? - Pan ministr se nezúčastnil velké části jednání, ale to bylo i na podzim. Na druhou stranu oproti loňskému roku se to výrazně zlepšilo, protože mé první jednání s panem ministrem končilo jeho slovy, že když se mi nelíbí ve fakultní nemocnici, tak mám dát výpověď. To už se tedy neopakovalo. Už se bavíme na jiné úrovni, takže tam jistý posun je. A na obou stranách je cítit, že se chceme vyhnout událostem konce loňského roku - Je Vlastimil Válek dobrý ministr zdravotnictví? - (Směje se) Tady bych si dovolil se diplomaticky vyhnout odpovědi. Není o nic horší, nebo o nic lepší než jeho předchůdci. Pravda je, že to, co s ministrem Válkem řešíme, z velké části zdědil. Ale to neznamená, že by to neměl řešit a nepostavit se tomu čelem.

9:00 Ministerstvo svůj vlastní návrh na zvýšení platů lékařů vyčíslilo na pět miliard korun navíc. Váš návrh jako návrh lékařské komory vyčíslilo ministerstvo na 40 až 50 miliard, to je obrovský rozdíl. Jak je to možné? - Chápu, že rozdíl v hodnotě jednoho řádu je poměrně šokující a pro nás taky byl. To, na co si musíme dát pozor při těch výpočtech, je, že na straně pana ministra se počítá s přesčasovou prací. My už jsme naopak od podzimu avizovali, že násobky s přesčasovou prací by se počítat neměly.

11:30 Váš návrh by tedy byl kolik peněz navíc? - Legrační je, že my tohle nemůžeme úplně rozporovat, protože ta data, ze kterých ministerstvo vychází, nám odmítlo poskytnout. - A vy svá data nemáte? - Poslední data, která nám poskytl pan ministr Válek sám, to bylo ještě v prosinci, vycházela zhruba na 12 miliard. Mluvíme pouze o lékařích. - Takže ministerstvo nějakým způsobem manipuluje výpočty? - Nemyslím, že manipuluje. Nicméně pravda je taková, že pokud bychom započítali třeba superspecialisty, kteří jsou adekvátně zaplaceni v obrovských částkách, a pokud jim přičteme další bonusy, tak se opravdu dostaneme do astronomických částek. To znamená, že my musíme odečíst v podstatě lidi, kteří už tyto výplaty mají, musíme odečíst to, co už bylo dáno loni oproti tabulkovým platům, protože to už vlastně bylo přidáno. Věřím tomu, že se dobereme k číslu, které nebude desetinásobně nižší.

13:00 A vy tedy nemáte nějaké svoje vlastní kalkulace? - Naše kalkulace, které jsme si udělali na základě nějaké aproximace z těch čísel, která máme k dispozici, se pohybují kolem 10 miliard. Mluvíme pouze o lékařích.

17:00 Pokud se podíváme na trend ze zahraničí, protože většinou se k nám nakonec dostanou i ty medicínské, i ty společenské, tak se budeme muset naučit i jako lékaři, že ochota lidí, aby pracovali i do těch 416 hodin (přesčasů), bude také dále klesat. To je také důvod, proč chceme, aby částka, která jde za základní pracovní dobu, stoupala. Protože my budeme dále tlačit na to, aby množství přesčasů prostě šlo dolů.

20:00 Co se týče řešení odměňování, je pro vás cesta samostatný zákon, nebo stačí přílepek? - Samostatný zákon se zdá v tento moment jako nereálný na to, aby se stihl do konce roku.

23:00 Důležitá otázka také je, kde na to vzít. - Pojišťovny tvrdí, že v následujících letech ještě na péči o pacienty mají. Nicméně začínají přiznávat, že do budoucna je potřeba otevřít otázku, kde brát další peníze. Jestli to má být ze státního rozpočtu, jestli to má být z hlediska nějaké spoluúčasti, jestli to má být z hlediska připojištění. To jsou všechno věci, které jsou bolavé, ale z mého pohledu je potřeba je do budoucna otevřít, protože jinak to nepůjde.

24:00 Chápu, že žádné vládě se do toho nechce, protože je to voličsky extrémně nepopulární. A český pacient je zvyklý na všudypřítomnou dostupnou zdravotní péči 24/7, která se v podstatě skoro neplatí.

30:00 Pokud dojde na další protesty, věříte, že pro to budou mít lidé pochopení? - Je to o tom, jak budeme komunikovat, proč to děláme. A pevně věřím, že spousta lidí pro nás najde pochopení. (…) Velká řada lidí pro to loni pochopení měla. Minimálně první polovina naší podzimní kampaně byla o tom, že jsme lidem vysvětlovali to, co se děje za zdmi nemocnic. To, co nevidí: přetížení personálu, nevyspání, donucení těch lidí, aby dosáhli na relevantní mzdu nebo plat, aby pracovali třeba 2 až 3 víkendy za měsíc, aby zůstávali 36 hodin v práci. A ukázat, že tohle je to, co jako pacienti taky úplně nechtějí.