Reakce Babiše byla spíš k breku, říká Lipavský

Několik repatriačních letů zajišťuje převoz Čechů z Izraele. První skupinu přitom do Čech evakuoval speciál s ministrem zahraničí Lipavským. Ten jako první západní ministr navštívil Izrael po útoku Hamásu. Jaké to bylo gesto?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Na letišti v pražských Kbelích ve čtvrtek po poledni přistálo další letadlo z Izraele se zhruba 40 evakuovanými českými občany. V pořadí třetí vládní speciál přepravil Čechy, kteří se chtěli vrátit domů a v Izraeli uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských radikálů.

V noci na středu se prvním letem se šéfem rezortu zahraničí Janem Lipavským, který navštívil Izrael po cestě z ministerského zasedání EU v Ománu, vrátilo 34 Čechů. V noci na čtvrtek dalších asi 40. Lipavský přitom přijel do Izraele po sobotním teroristickém útoku Hamásu jako první západní ministr.

Do země zasažené válkou mají odletět ještě další tři repatriační lety, vrátit se do Česka chce ještě asi 130 lidí. Některými vládními speciály se do Izraele z České republiky vrátí po dohodě české a izraelské strany i tamní občané, jak dnes potvrdilo Ministerstvo zahraničních věcí.

Nabídne Česko Izraeli další pomoc? Jak to bude s přesunem ambasády do Jeruzaléma? Kdy budeme mít velvyslance v Rusku? A ovlivní válka v Izraeli západní podporu Ukrajiny?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak významné pro českou vládu je, že jste jako první západní ministr přijel po útoku Hamásu do Izraele? – Je to velmi významné, potvrzuje to dlouhodobě nadstandardně dobré vztahy mezi Českem a Izraelem. Ze zákulisních informací vím, že možnost mé návštěvy nebyla jediná, kterou v Izraeli měli. To znamená, že vybírali. Vidíme, že po mně přicestoval britský ministr zahraničních věcí, americký ministr zahraničních věcí. Je to projev důvěry.

2:00 Bylo to také o tom zajistit logistiku, dostat se z Ománu do Tel Avivu letecky, a naštěstí se to povedlo. Neinformovali jsme o tom dopředu z bezpečnostních důvodů, protože to bylo opravdu narychlo a nevěděli jsme, jestli se všechno povede. Do toho jsme ještě řešili sestavení osob, které s námi letěly zpátky v rámci repatriace.

3:30 Hlavní účel té cesty byl ale především symbolický? – Je to také jednoznačný výraz podpory a solidarity, odsouzení těch hanebných teroristických útoků, při kterých bylo přes tisíc obětí. Určitě jsme jedním z nejbližších spojenců Izraele.

4:00 Zatímco jste tam jel, opozice vás osobně i vládu kritizovala, že nepomáháte českým občanům. V té době jste přitom měl na palubě letounu prvních 34 lidí, kteří se s vámi vraceli. Vy jste o té cestě zástupcům opozice vůbec nic neřekli, předpokládám. – Ani to nikdy nedělám. Tady jsme to drželi pod pokličkou i z bezpečnostních důvodů. – A tiše jste se té kritice smál v letadle, předpokládám. – Ale to bylo spíš k breku. V zahraniční politice bychom měli umět táhnout za jeden provaz, a ne se snažit zneužívat zahraničně-politická témata k nějakému politickému boji. Mně to přišlo trošku komické, protože jsem vlastně v ten moment, kdy Andrej Babiš přednášel tu kritiku, četl nějaké novinové titulky a věděl jsem, že se to snad všechno už povede, už jsme byli na cestě do Jeruzaléma. Tušil jsem, že by se mu to trochu mohlo vrátit. Na druhou stranu to je člověk, který opravdu nezná kouska studu.

5:30 Mně to opravdu přijde úsměvné. Já si myslím, že není většího důkazu a možnosti důrazu, že jsou tady silné česko-izraelské vztahy, než tam takto vykonat i symbolicky silnou návštěvu a ještě mít možnost využít volnou kapacitu letounu. Ať si o tom každý opravdu udělá obrázek sám, jestli ta kritika byla oprávněná, nebo nebyla.

6:30 V ten moment třeba pan předseda Babiš ty informace neměl, ale poté, co je měl, tak pokračuje v té rétorice, pokračuje v tom vystupování, kope za jednu leteckou firmu. (…) Nejde mu o zahraniční politiku, ale o jeho vlastní prospěch, myslí si, že tím něco získá. – On vás kritizuje za to, že jste nepovolili lety (vy jste řekl „nějaké letecké společnosti“), jde o společnost Smartwings, je to vůbec pravda? Protože iRozhlas zase přinesl zprávu o tom, že to je lež, že Smartwings nežádaly o žádné speciální povolení. – Není to pravda. My na pracovní úrovni s tou společností komunikujeme, protože komunikujeme se všemi aktéry cestovního byznysu, cestovními kancelářemi, leteckými společnostmi. Oni usilovali o povolení přistávat v Ejlatu, to dneska již mají, to znamená, že ten let tam provozovat mohou. Způsob, kterým Andrej Babiš prezentuje a pak ještě prezentoval na mikrofonu, že je nějaký zachránce, mně opravdu přijde, že kdybych si z toho chtěl dělat srandu, tak ho teď můžeme poslat řešit jiné světové problémy. Protože kam on přijde, tam se prostě najednou všechno daří. Chlubit se cizím peřím je jednoduché, ale jeho reálný vliv na to samozřejmě žádný nebyl.

10:00 Další velmi významné symbolické gesto je otázka přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Je to téma, se kterým přišel téměř bezprostředně premiér Petr Fiala. Vy jste brzdil toto prohlášení, protože je s tím spojeno několik rizik. Premiér ale přesto dnes během interpelací v Poslanecké sněmovně řekl, že přesun chce provést v řádu měsíců a že to považuje za důležitý symbolický krok. – Já jsem o tom s panem premiérem velmi krátce mluvil včera na vládě osobně. Řekli jsme si, že o tom budeme pracovně diskutovat. Moje stanovisko platí. Teď bych se odkázal k té budoucí diskuzi, kterou určitě můžeme vést.

12:00 A je to věc, kterou budete diskutovat i s našimi spojenci? – V prvé řadě je to, abychom provedli domácí debatu. Nikdy neškodí, když se našich přátel v zahraničí zeptáme, co si o naší politice myslí nebo jak oni to vidí. – Ona ta domácí debata vypadá, že jde hlavně o to přesvědčit vás, pane ministře. – Ne, to určitě není o přesvědčení mě, to rozhodně takhle nestojí. I když se podíváte na to usnesení Poslanecké sněmovny, tak tam je napsáno, že ve vhodný moment. Tak teď je tedy potřeba vést debatu o tom, co je vhodný moment.

14:00 Jsou různé systémy, komunikační systémy, bezpečnostní zóny, to je drahá záležitost, takže to není o tom, že bychom fyzicky vyvrtali trezor, ve kterém máme uloženy vízové štítky, a převáželi ho do jiného města. A má to celou řadu dopadů do mezinárodních vztahů, do zahraničí politiky, do vnímání České republiky… a to je to, na co samozřejmě poukazuju já. Je potřeba vidět, co to znamená, a je potřeba mít politickou shodu.

19:00 Může to, co se stalo, nějakým způsobem ohrozit nebo rozmělnit podporu Ukrajiny? – Já věřím, že ne. Věřím, že ne, z toho důvodu, že se svět, zdá se, posouvá do určité globální konfrontace, kdy my vidíme, že za těmi útoky z Gazy a možnými útoky z jihu Libanonu, hnutí Hizballáh nebo i dalších aktérů, stojí Írán. Írán se posunul v nějakém strategickém partnerství výrazně blíže Rusku. Je to vlastně jedna ze dvou zemí, které ještě vedle Severní Korey dodávají vojenský materiál do Ruska, zcela otevřeně. Naopak si můžeme klást otázku, co plyne z Ruska do Íránu. Takže já tam vidím určité spojité linie těch vlivů. Musíme být obezřetní. A věřím tomu, že spíše než odvrácení pozornosti, tak v našich myšlenkách i u našich strategických partnerů a spojenců se ty věci ve skutečnosti spíše provážou.

20:30 Může mít nějaký dopad na podporu Ukrajiny to, jakým způsobem postupuje, a  podle mnoha analytiků postupuje pomalu, ukrajinská protiofenziva. – Myslím si, že přímo na vojenskou situaci na Ukrajině by to nemělo mít vliv. Spíše jsme svědky toho, že se ve světě dějí věci, které dříve nebyly možné. Před 14 dny proběhla blesková válka v Náhorním Karabachu. Nyní vidíme válku na území Izraele, která za desítky let ve svém rozsahu nemá precedens. Jsme v nějakém momentu dějin, proto musíme klást důraz na bezpečnost, proto je dobře, že vláda zvyšuje výdaje na zbrojení, proto musíme mít aktivní diplomacii. A proto volám po tom, ať táhneme za jeden provaz a nevaříme si stranickou polévku.