Lidé dali obchodníkům facku a nese to ovoce, myslí si Fialův poradce

Česko má za sebou náročný rok, ekonomika neroste, lidem klesly reálné příjmy a inflace je pořád na vysokých hodnotách. Vláda slibuje, že příští rok bude lépe. Bude dál výhodné jezdit na nákupy potravin za hranice?

Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

I když inflace v Česku nadále klesá, podle aktuálních dat Eurostatu ji máme pořád nejvyšší v celé Evropské unii. Vysoké ceny se drží hlavně ve službách. U zboží, zejména u potravin, je situace pro zákazníky zatím spíše příznivější.

Potravináři ale nedávno oznámili, že po Novém roce budou muset zase zdražovat. Některé obchody přesto slibují, i v souvislosti s blížícím se snížením DPH na potraviny, zlevňování některého zboží. Jak moc a jak rychle se budou od ledna nakonec přepisovat cenovky v obchodech, je zatím nejasné.

Mnozí analytici se ale domnívají, že pro zvýšení cen potravin důvod není. Naopak podle nich existuje prostor pro snížení. S tím souhlasí i premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček: „Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři tady celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli vysokým cenám energií a zemědělských komodit. V letošním roce obojí kleslo velice výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byla vymyšlená, na vodě.“

Jak to bude příští rok s cenami potravin? Neodloží se zdražení jen o pár měsíců? A udělala už vláda některé ze svých slibovaných kroků k „nakopnutí“ ekonomiky?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste během roku asi nejvíc proslul radou, ať lidé jezdí na nákupy do Polska, protože pak postupně přinutí obchodníky v Česku, aby přestali zdražovat. Kolik Českou republiku tahle rada stála tím, že Češi utráceli za hranicemi, a ne u nás? – Skutečně se jedná o jednu z nejvýraznějších slovních intervencí, které mohly částečně zlepšit situaci kolem inflace, což byl zdaleka největší problém v rámci letošního roku. Všechna ta měnově politická opatření mají zásadní vliv na rozpočet. Museli jsme vyřešit ty ceny, které byly zdaleka největším problémem letošního roku, a ta slovní intervence mohla částečně pomoci, protože když někdo jede nakupovat do zahraničí, tak tam nakupuje to, co je v zahraničí levnější než u nás, nebude tam kupovat to, co tam je dražší. A tím pádem sníží poptávku po tom předraženém v České republice a ta nižší poptávka pak nutí obchodníky zlevňovat právě u těch předražených položek.

2:00 Takže to něco stálo, ale stálo to za to? – Vidíme, že třeba v Polsku je DPH u některých položek úplně nulové. Takže to není o tom, že by se ty daně platily v Polsku. Je to o tom, že lidé prostě odmítli nakupovat to, co bylo předražené, u nás. Kdyby si koupili to předražené, tak na tom odvedou DPH, ale zároveň akceptují předražené. To, že obchodníkům lidé dali facku, ukázali jim, že si nenechají všechno líbit, nese svoje ovoce. A vidíme, že mnohé položky v obchodech již začaly zlevňovat.

5:00 Ale nenaučilo to Čechy trochu jiným nákupním zvyklostem a nepoškozuje to českou ekonomiku? – To není otázka posledního roku. I před revolucí se samozřejmě jezdilo na nákupy do zahraničí. Do Polska konkrétně se jezdilo dost často, protože tam byly prostě trošku jiné produkty než na našem trhu. V devadesátých letech se taktéž jezdilo nakupovat do zahraničí. Ale i v nultých letech, desátých letech lidé rádi jezdili do zahraničí, ochutnávali nové produkty. Takže v tom bych neřekl, že se stalo něco průlomově nového. Lidé do zahraničí jezdili nakupovat vždycky, a vznikají tím cenové arbitráže, díky kterým se vyrovnává situace na zahraničním a domácím trhu.

6:00 Jaký bude vývoj cen potravin po Novém roce? – Viděli jsme, že řetězce již couvly. A je tady celá řada velice klíčových příčin, které by měly vytvářet zlevňování na trhu s potravinami. Ceny zemědělských komodit se v mnohých případech vrátily na předválečné úrovně, v mnohých případech jsou dokonce i nižší. Zároveň vidíme pozitivní vývoj na trhu s elektřinou, vidíme, že sedm měsíců v řadě klesají ceny zemědělských výrobců a k tomu navíc od Nového roku bude klesat DPH na potraviny o tři procentním body. Takhle bych mohl pokračovat. Například cena nafty včera v průměru stála 36 korun a 30 haléřů, což je o čtyři koruny méně než před rokem. Takže budou klesat i náklady na dopravu.

7:00 Takže pro to avizované zdražení vlastně nebyl vůbec žádný důvod? – Co týče fundamentálních důvodů, tak ty neexistují. Naopak existují velice zásadní důvody pro zlevňování a i po tom mediálním tlaku a jednání s řetězci se již našli tací, kteří řekli, že budou zlevňovat o více, než je DPH. A samozřejmě jakmile některé velké řetězce, které se k tomu zavázaly, tak učiní, tak ty ostatní je budou muset následovat, jinak by přicházely o své zákazníky. Takže myslím, že vývoj pro příští rok vypadá velice příznivě a potraviny konečně zlevní.

8:00 Kdo nás tedy, laicky řečeno, zkusil natáhnout tou zprávu o tom, že bude nutné zdražovat? – Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři tady celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli vysokým cenám energií a zemědělských komodit. V letošním roce obojí kleslo velice výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byly vymyšlené, na vodě, a i když ty argumenty přestaly platit, tak potravináři udržovali vysoké ceny. A to i za situace rekorních zisků, kdy mnohdy realizovali rekordní zisky. Takže to bylo na úkor zákazníka. Zcela jednoznačně. Můžeme se podívat do účetních výkazů a závěrek. A vidíme, že přisazovali i obchodníci.

10:00 Trh, jak se vyvíjel desítky let, narostl do struktury, která není dokonale konkurenční, a v rámci té oligopolní struktury je ten trh značně rozložen mezi velké hráče. To vytváří prostředí, které není ideální pro zákazníka. A v tomto případě se domnívám, že selhal po desítky let stát, který měl zabránit takovéto struktuře trhu a měl zabezpečit, aby na trhu s potravinami byla konkurence. A to velice významná, tak aby to chránilo koncového zákazníka. A tady vidím selhání a musíme to napravit.

13:00 Nakolik v tom funguje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)? – ÚOHS by měl být výrazně aktivnější, zároveň se domnívám, že by se měla upravit legislativa tak, abychom zvětšili nástroje, které může používat. (…) ÚOHS se příliš zaměřil na kontrolu veřejných zakázek, což je samozřejmě také důležitá agenda, ale ochrana konkurenčního prostředí a tvorba tržní ekonomiky je podle mě zásadnější. To nutně musí být naprostá priorita. Věřím, že si to ten úřad začíná uvědomovat, a kdyby si to neuvědomoval, tak samozřejmě by ten představitel měl být odvolán a na jeho místo by měl přijít jiný sekáč, který to bude schopen dělat.

15:00 Nehrozí to, že nám řetězce nabídly takovou vějičku, že řekly, že tedy od ledna žádné zdražování potravin nebude, a že místo toho přijde v únoru, březnu plíživé, pomalé, zdražování až na to avizované navýšení? – Ony taky mění názory z týdne na týden, jak jsme si všimli. Ale vypadá to, že již nechtějí artikulovat svou cenovou politiku. Jednotlivé řetězce se k tomu tématu začaly vyjadřovat samostatně a avizují, že budou zlevňovat. Je tady řada důvodů, proč by tak měly učinit. A já myslím, že už si to tedy začínají uvědomovat a ten systematický tlak přináší ovoce.

16:00 Když to vezmeme z trochu širšího pohledu, o jak moc bude příští rok lépe? – My jsme tady opravdu zažili velice dlouhou sérii negativních zpráv, začalo to pandemií, pokračovalo to energetickou krizí, válkou na Ukrajině a bohužel se k tomu přidala i ta inflační epizoda, ale chtěl bych říct, že toto krizové období končí a příští rok opravdu přinese zlepšení.

17:00 Konečně vyhrajeme boj nad inflací. Ta se bude pohybovat blízko svého cíle, a jelikož nadále bude pokračovat pnutí na trhu práce, tak dál porostou nominální mzdy. Ale tentokrát růst nominálních mezd nebude vymazán vysokou inflací, takže porostou i reálné mzdy. A jakmile porostou reálné mzdy, tak se i navýší spotřeba. Spotřeba je klíčová složka hrubého domácího produktu a díky tomuto vývoji skutečně bude naše ekonomika opět růst. Už nebudeme v recesi, ale vrátíme se k ekonomickému růstu. K tomu navíc v průběhu příštího roku budou klesat úrokové sazby v ekonomice.

21:00 Co se týče fiskální oblasti, je potřeba říci, že se daří krotit schodky. Je to samozřejmě těžká práce, daleko snáz se rozdává, než aby se škrtalo. Ale přece jenom jsme se vydali na tu cestu postupného snižování schodku. Letos to vypadá, že plus minus se dodrží plán státního rozpočtu a v příštím roce bude schodek státního rozpočtu zase o něco nižší. Když se přebírala vláda, tak schodek rozpočtu byl 5,7 % HDP. Příští rok se dostaneme pod 3 % HDP, takže vlastně už polovina toho problému je vyřešena a dál kráčíme po cestě, která vede k rozpočtové odpovědnosti. Chápu, že mnozí ekonomové by chtěli jít po té cestě rychleji, ale myslím, že důležité je, že jdeme po správné cestě.