Hlavní obsah

Míří Kysela k prezidentovi? Lichotivé, přiznává

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Video: Seznam Zprávy

Článek

Nového prezidenta Petra Pavla čeká hned na startu nelehký úkol. Musí rozhodnout, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení mimořádné valorizace penzí. Podle opozice a některých expertů je změna protiústavní. Dá Pavel zákonu zelenou?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.

Vládní novela počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.

Plán vlády po obstrukčním maratonu ve Sněmovně nakonec posvětili poslanci i senátoři. Opozice ale stále trvá na tom, že zákon je retroaktivní, a tudíž protiústavní. Vadí jí také, že byl projednán v legislativní nouzi.

Opoziční ANO se teď upíná k prezidentovi, který může zákon podepsat, ale také vetovat. Petr Pavel původně sliboval své stanovisko už den po inauguraci, nakonec se ještě tento týden ve středu znovu sejde se zástupci opozice, aby vyslechl jejich argumenty.

Na rozhodování mu už přitom nezbývá moc času. Vláda potřebuje, aby novela vyšla ve Sbírce zákonů do 22. března.

Jak se nový prezident, který před nástupem do funkce deklaroval, že se chce vyvarovat ústavně sporným krokům, rozhodne? A kam až můžou sahat pravomoci prezidenta?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 (k otázce retroaktivity) Vláda si je toho úskalí vědoma a zaujala k tomu vysvětlovací pozici, která je dle mého přesvědčivá a dá se odlišit od některých podobných případů, kdy se někdo pokoušel dodatečně šetřit tím, že vstupoval do práv, která už vznikla. Což typicky byly příspěvky na stavební spoření, eventuálně by to mohla být kauza příspěvků na solární panely.

2:20 Pak je druhá námitka, která se týká stavu legislativní nouze, kdy nejde ani tak o to, že čtete ten zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ale spíše kombinujete čtení toho zákona s předchozí starší judikaturou Ústavního soudu. A z toho vyvozujete nějaké závěry. Někteří moji kolegové, typicky pan docent Antoš, docházejí k závěru se zřetelem k té judikatuře Ústavního soudu, že by ten postup mohl být protiústavní. Což já si, popravdě řečeno, spíš nemyslím.

2:40 Ta námitka opozice i některých expertů je, že důchodci už čekají, že dostanou jistou částku, a pomyslný nárok už tedy vznikl. Podle vás to tedy není problém? - Myslím si, že pozice vlády je obhajitelná nebo pochopitelná, takže vybíráte mezi dvěma variantami. Jedna varianta je, že ten nárok vznikl, a ta druhá, že ten nárok vlastně není perfektní, protože srovnáme-li to s těmi předchozími případy, tak tam se mi zdálo, že je to nade vší pochybnost zřejmé ze zákona. (…) Zatímco tady je zákonná konstrukce přece jenom trošku odlišná v tom směru, že vytváří prostor pro to prováděcí právní nařízení vlády, které má být vydáno do 50 dnů. No a jde o to, proč by tam ten prostor byl, když byste v zásadě už tím prvním krokem, to je zjištěním výše inflace, dospěla k závěru, že ten valorizační nárok je perfektní, úplný a v konkrétní výši. A na tom se to podle mého soudu bude lámat. Tedy na posouzení toho, jestli jsou to dva kroky a pak má vláda čas, byť teď už tedy velmi krátký, anebo je to jeden krok, a tím pádem vláda, ať by dělala, co by dělala, tak už by do těch očekávání, tentokrát legitimních, založených právě na tom, že ten zákon bude mít nějaké efektivní a předvídatelné právní následky, už by do toho vláda, respektive Parlament vstupovat nemohl.

5:45 Proč je to vlastně tak složitá otázka, že na to nedokážou ani experti dát jasnou odpověď? - To já nevím, jestli experti v plurálu, anebo jenom já. Prostě předpisy práva sociálního zabezpečení jsou dost technicistní. Nevím, jestli když byste je četla vy, si v nich budete číst s potěšením stran toho, co všechno se dozvíte. Já jsem v sobě potěšení tohohle typu nikdy nebyl schopen vykřesat.

10:10 Když byste se mě ptala, jestli je v zásadě evidentní nebo jisté, že Ústavní soud takový zákon zruší, tak já mám pocit, že to evidentní není. Máme už trošku jiný Ústavní soud, než byl před 12 lety, máme Ústavní soud zdrženlivější vůči tomu, co se děje v Parlamentu, máme odlišné skutkové okolnosti.

12:00 Taková kacířská otázka, ale pokud byste byl na místě prezidenta, podepsal byste tento zákon? - Otázka to asi je kacířská. Já se zřetelem k tomu, o čem jsem mluvil, že si totiž na rozdíl od jiných nemyslím, že ten ústavní nebo ústavněprávní problém je tak silný, a se zřetelem k tomu, že si myslím, že po věcné stránce je spíš obhajitelné to, oč se vláda snaží, tak já bych ho asi podepsal. Ale nejsem prezident.

13:40 Bývalí prezidenti nám ukázali, že tady kromě podpisu nebo veta zákona existuje ještě třetí možnost, a to zkrátka ten zákon nepodepsat. V tomto případě by i stačilo, kdyby prezident počkal až na období po 22. březnu. Je to nějaká varianta pro Petra Pavla? - Prezident může počkat těch 15 dní, ale pak je vcelku zřejmé, že ten zákon, respektive jeho přijetí, jeho účel byl zmařen a že bude třeba vydat nařízení vlády podle stávajícího právního stavu. (…) Já to nepodepsání považuju za protiústavní praktiku, protože Ústava stanoví pravidlo, že zákon podepisuje prezident republiky, předseda Poslanecké sněmovny a předseda vlády. A ty podpisy nejsou výrazem toho, že se jim ten zákon líbí nebo ještě více líbí, ale jsou výrazem toho, že se něco stalo, že jsem zkrátka dostal zákon přijatý Parlamentem, že já jako předseda Poslanecké sněmovny osvědčuju to, že ten průběh byl korektní z hlediska toho, jak jsou nastaveny legislativní procesy a u předsedy vlády se tradičně má za to, že ten podpis slouží k tomu, že vláda bere na vědomí daný zákon a zavazuje se, že ho bude provádět, že se jím bude řídit. Ve chvíli, kdy prezident republiky nesouhlasí, tak pak má ten zákon vetovat. Ale nemůže to udělat tak, že se tváří, že mu vlastně nepřišel, nebo se dívá nějakým jiným směrem. A hledá tu třetí variantu, k níž se občas uchylovali Václav Klaus a Miloš Zeman.

15:00 Budete s Petrem Pavlem nějak spolupracovat v budoucnu? - Zatím to tak vypadá. Záleží to samozřejmě primárně na panu prezidentovi, v jaké míře si může myslet, že mu můžu být nějak k užitku. (…) Zatím to vypadá, že vzniká takový útlý tým, řekněme, externích poradců, protože to mají být asi nějaké dost drobné úvazky vázané na naše jiná zaměstnání. A každý z těch poradců bude mít nějakou agendu. V mém případě to je asi agenda vcelku nasnadě, to znamená související s Ústavou. Což by teď v téhle aktuální fázi mohlo spočívat v určité pomoci s organizací procesu výběru kandidátů na post soudců Ústavního soudu. Ale můžou to být v zásadě i otázky, o kterých mluvíme.

16:40 Čím vás Petr Pavel oslovil? - Oslovil mě tím, že pakliže poměrně dlouhou dobu kritizujete konkrétní prezidenty republiky za to, jak si počínají, a pak máte možnost, aspoň já jsem ji tak pochopil, ovlivňovat svým způsobem, jak si bude počínat ten další prezident republiky tak, aby ten úřad do jisté míry odkouzlil, aby ten úřad vměstnal zpátky do Ústavy, do textu Ústavy nebo do ústavního systému, tak mi připadá, že je to dost atraktivní pozvánka. Současně související i s tím, že tušíte, že přece jenom ten předchozí kandidát není asi úplně nejkovanější v otázkách tohohle typu, o kterých my mluvíme, protože jeho životní dráha byla úplně jiná. Takže pokud hledá někoho k tomu, aby mu umožnil být dobrým prezidentem, tak je to pro mě lichotivá nabídka, lichotivá výzva. Záleží samozřejmě na tom, jestli se časem nerozejdeme v té představě, co to znamená být dobrým prezidentem.

20:00 Nějaký seznam jmen kandidátů na ústavní soudce, které byste rád navrhl prezidentovi, máte v hlavě? - Seznam vzniká, není to jenom můj seznam, a bude se na něm dále pracovat. Protože tento týden nejspíše odejde dopis k nejrůznějším právnickým institucím nebo profesním sdružením, komorám, fakultám a tak dále s poptávkou po lidech, o kterých si představitelé těch institucí myslí, že by mohli být posilou či ozdobou Ústavního soudu. A tohle bude asi široký seznam, se kterým se bude pracovat.

23:00 Myslíte, že nový prezident bude vůči Ústavě uměřenější? Anebo je to pokušení chodit po chodníčku, který už někdo za mě vyšlapal, moc velké? - Myslím, že má velmi silnou vůli být dobrým ústavním prezidentem, ale jde o to, co si pod tím přesně představuje pro konkrétní situace. A to pokušení, o kterém vy mluvíte, je samozřejmě velmi silné. Ne snad proto, že by se někdo nutně musel první týden ve funkci nechat korumpovat pocitem moci. Ale může být ovlivňován očekáváním veřejnosti, anebo tím, jak je to očekávání veřejnosti interpretováno prezidentovým okolím. Takže pak se může říci: A není škoda, když tu máme tu vyšlapanou cestu a zatím nás vedla do bažiny, tutéž úžasnou, vyšlapanou cestu nasměrovat někam do šťastnější budoucnosti? Jinými slovy, když nahradíme negativní obsah pozitivním obsahem, tak není vlastně po problému? A já mám pocit, že není po problému. Protože z mého hlediska nejde o to, jestli ten prezident je orientovaný primárně na Čínu, anebo na Spojené státy. Dosaďte si, koho chcete. Ale podle mého soudu je ten problém definovaný právě tím, když si ukusuje příliš mnoho z toho koláče moci, když má pocit, že on má být středobodem toho mocenského systému, že má poutat nadmíru pozornosti. Takže to není jenom otázka obsahu, je to i otázka formy a kompetence. A v tom může samozřejmě významnou roli sehrávat právě tlak veřejnosti: „Dělej pro nás dobré věci, tak jako ten předchozí dělal dobré věci pro někoho jiného.“

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované