Neslyšel jsem hloupější populismus než výrok Schillerové o míru, říká Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka kritizuje výrok místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové, že se nechceme připravovat na válku a chceme žít v míru. „Nevím, jestli jsem slyšel hloupější populismus a banalitu,“ říká Kupka.

Hostem Ptám se já je ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na českých dálnicích a silnicích se letos očekává stavební boom. Jen dálniční síť by se měla rozrůst o rekordních 118 kilometrů. Největší část přibude na písecké D4, jihočeské D3 a jihomoravské D55. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na to bude mít podle šéfa rezortu dopravy více než 79 miliard korun.

Na konci roku bylo podle Ministerstva dopravy zároveň rozestavěných přes 189 kilometrů dálnic. Podle ministra Kupky tak máme šanci dohnat vlak, který nám ve výstavbě dálnic už dlouho ujíždí. „Polsko nám v dálnicích hodně uteklo,“ přiznal Kupka. „Nebudeme stavět tak rychle jako Polsko, ale zlepšíme se,“ slíbil.

Ministerstvo dopravy také nedávno prohrálo soud s úředníkem Pavlem Kodymem, který jako šéf Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře poslal do Bruselu zprávu, že miliardová injekce do Českých drah může být nelegální. Vláda mu následně zrušila úřad a Kodym se soudil s tím, že nešlo o náhodu. Soud mu dal za pravdu s tím, že šlo o odvetné opatření ministerstva. S tím Kupka ale nesouhlasí. „Podávám kasační stížnost,“ řekl k rozsudku.

Z čeho chce vláda enormní výstavbu dopravní infrastruktury financovat? Jak reaguje na výtky opozice, že kabinet dává víc peněz na obranu než na dopravu? A jak chce vláda získat zpět ztracené voliče?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

4:00 Polsko nám hodně uteklo, protože dokázalo za předchozích deset let zásadním způsobem rozšířit svoji dálniční síť. Vybudovali víc než 2700 kilometrů své dálniční sítě. Samozřejmě je potřeba brát v potaz rozlohu té země a také to, že se tam staví v mnoha místech mnohem jednodušším způsobem. Ať už jde o rovinatou krajinu, anebo také o to, že pozemky jsou tam zpravidla mnohem větší a že jejich cena je nižší. Česká republika jako hustěji zastavěné území v tomto směru představuje větší problém i pro stavaře i pro přípravu těch staveb. Ale co se podařilo zlepšit, je určitě legislativa, se kterou teď mohou pracovat projektanti i naše investorské organizace. A doháníme v mnoha směrech právě ten proces povolování staveb.

6:00 A v některých případech já ani nemám ambici předehnat Polsko. Protože ta daň, kterou za to na druhou stranu Polsko platí, je například to, že se začíná stavět dřív, než se vypořádají majetkoprávní vztahy, takže ten vlastník vidí dřív stavbu než například peníze nebo dohodu ohledně toho, jakým způsobem se jeho vlastnické vztahy v tom směru upraví a vypořádají.

7:00 Je to náš soused, ale je to přece zároveň konkurent. My se utkáváme o investice, které přicházejí do toho regionu. A tady říkám: Není čas přešlapovat na místě, je potřeba opravdu napnout všechny síly, abychom dokázali dohnat to tempo a abychom dobudovali základní dálniční síť.

10:00 Budeme tedy stavět dálnice tak rychle jako Polsko? – Nebudeme je stavět tak rychle jako Polsko, protože to ani naše krajina neumožňuje. To srovnání je odlišné. Ale významně se v tom zlepšíme a zlepšili jsme se v tom uplynulém období. A také je potřeba říct, že nás až na výjimky čeká především dostavba těch základních dluhů, jako je D35, tedy alternativa k D1 pro lepší spojení východu a západu, Pražský okruh a pak ty povětšinou příhraniční úseky naší dálniční sítě.

11:00 Nezadrhne se to na tom, že to nebudeme mít jak financovat? – My jsme jasně řekli, že Česká republika bude muset využívat víc finančních nástrojů, a začali jsme je připravovat. Vláda v srpnu loňského roku rozhodla o tom, že se pustí do přípravy celkem deseti PPP projektů, kde jsou vysokorychlostní tratě, kde jsou první úseky železniční infrastruktury a kde jsou klíčové dálniční stavby. – Zvládnete je ale připravit? Teď se ptám jednoznačně s odkazem na, troufnu si říci, zpackané výběrové řízení, které souvisí s  chystaným PPP projektem na stavbu dálnice D35. Která uvázla na tom, že se prošvihl termín, dokdy se mělo rozhodnout o vítězi tendru na poradce toho projektu. – Ten tendr znovu běží v jiné podobě. Možná by bylo zajímavé, kdybychom tady divákům mohli ukázat, jak by ten tendr vypadal, jak vypadala zadávací dokumentace, když se mu dá přívlastek zpackaný. Připravovali to lidé, kteří mají za sebou úspěch na D4, což je prokazatelně úspěšný projekt. Tady narazili i ze strany potenciálních uchazečů na celou řadu zásadních otázek. Ti se bránili, požadovali další doplňování a naši kolegové požadovali od nich další doplňování a nezvládli termín. To je pravda a tady nijak nezastírám, že je to chyba.

19:00 Už jste podali kasační stížnost v případě whistleblowera Pavla Kodyma? - Ano. Ozvali jsme se Nejvyššímu správnímu soudu, doplníme to naše podání tak, aby bylo úplné, to je běžný postup. Skutečně podáváme kasační stížnost, jsme přesvědčeni o tom, že soud nezhodnotil řadu jasných písemných důkazů, dokumentů, které svědčí o tom, že na zrušení toho úřadu začalo Ministerstvo dopravy pracovat už na začátku roku 2022. – Proč jste dělali výběrové řízení, když jste záhy vlastně jeho výsledek zrušili a řekli, že nikoho jmenovat nebudete? – Důvod spočíval v tom, že ministerstvo a úřední aparát chtěly zajistit, že kdyby se politická reprezentace rozhodla pro zachování toho úřadu, tak aby tady prostě nedošlo k nějakému vakuu v té kontinuitě. Protože to funkční období panu Kodymovi končilo v polovině února roku 2023. Tohle byl akt, kdy opravdu proběhlo na úrovni úřadu výběrové řízení, z toho výběrového řízení vzešli tři úspěšní uchazeči a tím krokem, který jsem vlastně přinesl já po úpravě, bylo to, že nejmenujeme nikoho, že pověříme řízením dosavadního místopředsedu a do konce roku dojde k tomu, že se ten úřad zruší. A to se také stalo.

30:00 Vaše vláda za sebou má ještě jednu podobnou kauzu, která se týká whistleblowera. Tentokrát na Ministerstvu spravedlnosti pod gescí Pavla Blažka. Vy jste na vládě totiž zrušili na návrh ministra spravedlnosti pracovní místo whistleblowerovi z Ministerstva spravedlnosti, který upozornil na podivné praktiky Blažkova náměstka Antonína Staňka. Pane ministře, co nám tím chcete jako vláda říci? Jste proti whistleblowerům? – Tohle není záměr vlády a i ten případ na Ministerstvu spravedlnosti se brzy ukáže jako neopodstatněné obvinění z toho, že bychom se chovali nekorektně k whistleblowerům.

35:00 Váš kolega, ministr financí Zbyněk Stanjura teď schytal kritiku za svá slova o tom, že už nemáme čekat žádné výrazné reformy od vlády, protože voliči si to nepřejí. Jak jste to mysleli?

Já jsem přesvědčený o tom, že vláda musí udělat ještě řadu velmi významných změn, proto nás také voliči volili. Jeden z těch průzkumů, který jsme si prováděli, ukazoval, že lidé souhlasí s tím, že je potřeba dělat reformy a důležité změny. A když pak jdeme do toho detailu, jako je třeba konsolidační balíček, (…) tak s těmi konkrétními kroky už ten souhlas nezaznívá, protože představují i negativní dopady. To, že se třeba musíme uskrovnit. Tak je potřeba zároveň říct, že ty změny, které teď přijdou, tak už by je neměly provázet negativní dopady třeba do rodinných rozpočtů, ale že to budou změny, které budou směřovat do budoucna proto, abychom zajistili lepší dopravní infrastrukturu, zvládli energetickou výzvu i lepší obranyschopnost České republiky.

38:00 Co říkáte na nedávné vyjádření Aleny Schillerové v podcastu Crunch, že se nechceme připravovat na válku a chceme žít v míru a že bychom spíše potřebovali investice do dopravní infrastruktury než do obrany? – Nevím, jestli jsem slyšel hloupější populismus a banalitu, než byla tato věta Aleny Schillerové. Přece každý chceme žít v míru. Na druhou stranu, pokud to máme zajistit, tak to znamená, že se na to budeme schopni připravit. Zblízka sledujeme útok agresora na suverénní stát, kterým je Ukrajina. A tomu nevěnovat pozornost a říct, že to se nás vlastně netýká, by byla absolutní nezodpovědnost. – A berete ten výrok vážně? – Toto je v tomhle světě naprosto nezodpovědný krok. Pokud by to chtělo hnutí ANO udělat, fakticky by tím oslabilo pozici České republiky. Možná už se chystají klanět hrobu Gustáva Husáka jako slovenská vláda a měnit orientaci České republiky, tomu já budu čelit a bude tomu čelit tato vláda. A budeme tomu čelit srdnatě. I s vysvětlením, že ať už je to obranné společenství NATO, nebo naše plnohodnotná a sebevědomá účast v Evropské unii, tak to je recept, jak zajistit dobrou perspektivu lidem v České republice a dalším generacím.