„Je to revoluce.“ Expert popisuje, pro koho bude výhodná sdílená elektřina

Vláda po měsících váhání schválila novelu energetického zákona, která má přinést zásadní novinky. Mezi nimi i sdílení elektřiny mezi lidmi, firmami nebo obcemi. Jak u nás bude takzvaná komunitní energetika přesně fungovat?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu, člen Pirátské strany Petr Třešňák.

Pravidla pro takzvanou komunitní energetiku a pro sdílení vyrobené elektřiny stanovuje dlouho očekávaná novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE II. Cílem zákona, jehož návrh vláda schválila v druhé polovině června, je snižování závislosti Česka na surovinách z dovozu i na neobnovitelných zdrojích energie. Lidem by také mohl přinést úspory. Energii vyrobenou například ze solární elektrárny na střeše chalupy totiž budou moci používat třeba ve svých bytech nebo sdílet s rodinou.

„V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i občané. Například většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr,“ vysvětlil Třešňák.

Novela teď musí projít Parlamentem. Zastánci komunitní energetiky považují návrh za dobrý začátek. Klíčové je podle nich co nejdříve začít s pilotními projekty, ve kterých nově vznikající energetická společenství systém sdílení otestují v praxi.

Pro koho bude komunitní energetika nejvýhodnější? Proč změna tak dlouho trvá? A budeme znovu v účtech za elektřinu platit za obnovitelné zdroje?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste novelu energetického zákona, která by umožňovala takzvaná energetická společenství, slibovali už před rokem, proč trvala tak dlouho? - My jsme ji představili na podzim, na přelomu roku jsme ji poslali do meziresortního připomínkového řízení. Tam se vyjadřuje většina resortů, legislativní rada vlády. Z mého pohledu je to natolik revoluční, že chápu, že byla ta vůle doladit většinu detailů tak, aby to bylo ku spokojenosti všech.

2:00 Čekáte, že to bude během schvalovacího procesu výbušné? - Nevím, jestli bude výbušná podstata novely, tedy komunitní energetika. Ale vždy, když pustíte nějaký zásadní zákon do legislativního procesu a do Parlamentu, tak má vždy potenciál, že se stane předmětem diskuzí a pozměňovacích návrhů, které se nemusejí týkat ani té podstaty novely, sdílení energie.

3:00 Bude to pro nás jako jednotlivce výhodné, pokud se budeme účastnit komunitní energetiky? - To byl samozřejmě cíl. Zároveň sdílení energií bylo součástí evropské legislativy, takže na nás bylo, aby to bylo implementováno. A za současné situace, když si vezmu události minulého roku, tak jakákoli soběstačnost i na té nejnižší úrovni, na úrovni domácností a malých podniků, je příspěvkem k odolnosti a soběstačnosti systému.

4:20 Jaké jsou nejrevolučnější části té novely? - Zmínil jsem energetická společenství, sdílení energií a aktivního zákazníka. Co se týče sdílení energií, tak skupina 10 odběrných míst může vytvořit skupinku, která si sdílí a ta nebude nijak regionálně vymezená. Můžu například na Vysočině ve fotovoltaické elektrárně na střeše vyrobit energii, kterou si spotřebuji například v Praze v bytě. - Bude to záležet na distribuční oblasti? - U takové skupiny nebude záležet na tom, u jakého provozovatele distribuční soustavy se nacházíte. Klíčová pro to je registrace u elektroenergetického datového centra, které bude sloužit jako saldování a clearování mezi jednotlivými odběrnými místy.

6:00 Co to bude stát, na jaké speciální poplatky se mají lidé připravit? Třeba v souvislosti se vznikem datových center. - Pokud jde o tu vyrobenou elektřinu, tak tu sdílíte mezi sebou. Platíte standardní distribuční poplatek, tu regulovanou složku. Pokud jde o provoz elektroenergetické datového centra, to určitě bude mít drobný dopad do té regulované složky. Ale jeho samotný vznik jde za státem a my jsme navrhli využít evropské finance v rámci Národního plánu obnovy. - Takže žádné speciální poplatky? - Speciální poplatky nikoliv. Ty platby v souvislosti s provozem elektrodatového centra jsou minimální. - Takže maximálně stokoruny navíc. - Maximálně stokoruny, spíš ale v rámci halířů nebo jednotek korun za kilowatthodinu.

8:00 Pro koho bude výhodné účastnit se energetických společenství? - V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i jejich občané. Typickým příkladem je, že většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr. Takže je vhodné si poslat energii jiným objektům nebo občanům, kteří jí v létě využijí.

9:00 Kolik energetických společenství v prvních letech může vzniknout? - Určitá forma sdílení, kterou povolil Energetický regulační úřad (ERÚ) funguje už od letoška, v bytových domech, a tam to jsou desítky zájemců, respektive SVJ. Pokud jde o tento zákon, očekávám, že to bude v počátku v řádu stovek zájemců. - A budou mít energetická společenství zvýhodněné poplatky? - ERÚ může stanovit ty poplatky. Jediná země v Evropě, která má sníženou sazbu pro distribuční síť pro regionální energetiku, je Rakousko.

12:30 Jak se ty změny chystáte se propagovat? - Pro nás je to velký posun. Rozhodně to bude další impuls a motivace pro budování nových obnovitelných zdrojů. Ministerstvo se na to tedy bude soustředit.

15:00 Bude tedy komunitní energetika nějakým přelomem pro decentralizaci systému a jeho posílení, není to jen marketingově atraktivni prvek? - Není to jen marketingový prvek. Na úrovni obcí a domácností to přispěje k jejich energetické nezávislosti a vylepší jim to do budoucna účty.

16:00 Jak to bude do budoucna s platbou za obnovitelné zdroje energie, kvůli energetické krizi je na sebe vzal stát, jak to bude dál? - Vedou se debaty, není to jisté. Jestli to bude dál platit stát, nebo se vrátíme k modelu do konce roku 2021, kdy to bylo rozpočítáno mezi koncové odběratele. - A kdy to bude rozhodnuto? - Stát to hradí do konce tohoto roku, do konce roku bude muset rozhodnout. Nejsem si jistý, jestli to státní rozpočet unese. Pokud by stát převzal břemeno, tak to bude dalších 17 až 20 miliard korun, o které by musel navýšit saldo. Takže velice pravděpodobné je, že se tento poplatek přenese zpět na odběratele. (Před publikací rozhovoru se do legislativního procesu dostaly nové materiály ministerstva, které pracují s variantami, jejichž cílem je využít výnosy z emisních povolenek na kompenzaci vysokých cen energií a také na kompenzaci poplatků za obnovitelné zdroje. Poplatky by se tedy v případě schválení této úpravy na koncové odběratele zpět nepřenášely. - pozn. redakce)

18:00 Jaké dál očekáváte ceny energií? - Ceny sice nejsou na úrovni před válkou, ale jsou stabilizované. Nemám křišťálovou kouli, ale dovolím si tvrdit, že by k žádnému výraznému mimořádnému výkyvu letos nemělo dojít.

20:00 A co cenové stropy? - Pokud se podíváme na ceníkové ceny, tak jsou mnohdy pod ceníkovými stropy. Takže je teď výhodné si ceny zafixovat i pod těmi cenovými stropy. - A zvažujete, že jako ministerstvo navrhnete jejich zrušení? - Bylo by zbytečné to vypouštět z legislativy. Stropy teď nepotřebujeme, ale ten zákon je vhodná pojistka, kdyby se trh splašil a udělal to, co loni v srpnu.

21:00 Co je hlavní podstata aktualizované státní energetické koncepce? - Cíle Evropské unie se vyvíjely. Musí se tedy vycházet z toho, co jsou společné cíle, ja má vypadat dekarbonizace. To je jeden stěžejní pilíř. Nicméně loňský rok nám ukázal, že nelze podcenit energetickou bezpečnost. To je hlavní společný jmenovatel. Když si to dám do pomyslného trojuhelníku energetického trilematu, kde je environmentální udržitelnost, bezpečnost dodávek a konkurenceschopnost a ekonomickou přijatelnost, nemůžu mít nikdy tyto cíle splněné současně. Takže to bude vždy nějaký balanc mezi těmito vrcholy. Takže to bude největší výzva. Nejen pro českou energetiku, ale i vzhledem k tomu, jak budeme do budoucna fungovat v Evropě. Státní energetická koncepce není jízdní řád, ale jakási road mapa.

22:00 Pokud jsme tu skutečně zaspali v rozvoji větrné energetiky a není u ní ani vyšší akceptovatelnost u lidí a obcí, tak je na místě se zamyslet nad tím, jak jsou nastaveny legislativní procesy a komunikace s obcemi a směrem k občanům. To jsou věci, které může energetická koncepce ukázat následně jako konkrétní opatření, které z ní vypadnou. Ten mix do budoucna bude něco mezi jádrem a obnovitelnými zdroji.

23:00 Co jsou ta slabá místa, které má stát podpořit, je to ta větrná energetika? - Za poslední rok jsme viděli ohromný boom fotovoltaiky, bylo to velice snadné, lidé na to byli zvyklí. Ale skutečně tu nejsou zvyklí na velké větrné elektrárny, to se bude muset rozvíjet. Přijatelnost je tady také u jaderné energetiky, ta je u nás asi největší v Evropě. To bude něco, na to se určitě Česká republika v následujících letech zaměří.

25:00 Stávající energetická koncepce počítá s jádrem jako s jedním s pilířů, ta aktualizovaná s tím tedy bude počítat také. Ale v jeho budování jsme se moc neposunuli. - Musí počítat s tím, co je na stole. Teď je vypsaný tendr na jeden jaderný blok. Většina scénářů počítá s tímto jedním blokem v lokalitě Dukovany. S tím, že jsou zde další scénáře, zda se vyplatí stavět další bloky nebo jak nastartovat segment malých modulárních reaktorů, které už nejsou úplně sci-fi. - Kdy to tedy bude? - V polovině 30. let lze počítat s nástupem malých modulárních reaktorů. Minimálně jeden by mohl vyrůst a následovat by mohly vyrůst další, v brownfieldech po těžbě hnědého uhlí nebo tam, kde to umožní zákon.

28:00 Podaří se odstavit hnědouhelné elektrárny? - Netroufnu si to odhadnout, zda by to někdo vůbec chtěl prodlužovat. Pokud si vezmu scénáře vývoje cen emisních povolenek, tak ta výroba bude extrémně nákladná. Nedovedu si představit, že by někdo po roce 2033 vyráběl elektřinu z uhlí.

31:00 Kdy se Česká republika stane dovozcem energie? - Podle scénářů Čepsu to bude možná už začátkem 30. let, pokud nenastane boom obnovitelných zdrojů energie. Ale je to něco, s čím musíme pracovat. Musíme nastavovat povolovací procesy, aby se povedlo stavět větrné elektrárny a transformovat teplárenství. - Máme to tedy akceptovat? - Já to akceptovat nechci, vždy bych se snažil, abychom vyráběli tolik, aby to pokrylo spotřebu České republiky. - A čím se tomu vyhneme, bude to chtít investice do obnovitelných zdrojů? Jaderný blok do té doby postavit nestihneme. - Bude to výrazná investice do obnovitelných zdrojů a je tady k tomu dost investičních prostředků.

33:30 A co plánované go-to zóny? (území vhodná pro rozvoj obnovitelných zdrojů - pozn. redakce) Bude to ještě za vaší vlády? - Stihnou se ještě letos.