Jourová: Útoky a ponižování lidí Babišovi nebyly blízké, v tom dělá v koalici chybu

Zaměstnanci ČT a ČRo vyhlásili stávkovou pohotovost. Bojí se, že vláda plánovanými změnami financování ohrozí jejich nezávislost a schopnost plnit zákonné povinnosti. Porušily by takové změny evropské nařízení o svobodě médií?

Hostem Ptám se já je bývalá eurokomisařka Věra Jourová.

Odbory a pracovníci České televize, Českého rozhlasu a iniciativa Veřejnoprávně ve středu vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu zákonu o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Podle nich by návrh vedl k rozkolísání rozpočtu a hromadnému propouštění a média by nemohla naplňovat poslání.

Podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) ale vládní předloha garantuje pokračování nezávislosti televize i rozhlasu, odboráři podle něj mohou vznést návrhy na další garance v připomínkovém řízení.

Opoziční strany stávkové pohotovosti v ČT a ČRo vyjádřili podporu, někteří z jejich politiků se účastnili i středeční studentské akce na odporu veřejnoprávních médií v Praze. Protest proti zákonu vyjádřili také studenti v dalších městech.

Kvůli vládnímu návrhu zákona vznikne podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pracovní skupina za účasti jeho i odborníků. Pracovat má začít po 15. květnu, kdy skončí meziresortní připomínkové řízení. Babiš to řekl po středeční schůzce s generální ředitelem televize Hynkem Chudárkem.

„Komise určitě bude posuzovat ten zákon, který bude schválen. Bude podroben právní analýze a bude to v podstatě porovnání finanční situace veřejnoprávních médií po schválení toho zákona. A to, jestli je finanční situace v souladu s tím, co říká evropské nařízení, že musí být financování předvídatelné, udržitelné, dostatečně v předstihu se musí vědět, kolik tam bude. A musí být dostatečné, aby se mohla dělat kvalitní veřejná služba,“ uvedla v Ptám se já bývalá eurokomisařka Věra Jourová.

V rozhovoru také komentovala další kroky Babišova kabinetu a ostrou rétoriku vládních stran.

„Vyjádření (Filipa Turka), že je potřeba deratizovat a mluvit přitom o lidech, ať už jsou to úředníci nebo někdo jiný, to samozřejmě připomíná nacistickou rétoriku. Já si nemůžu pomoct. Ale tohle je naprosto za čárou,“ řekla Jourová.

„Pan premiér Babiš dělá chybu v tom, že podceňuje efekt, který to má i vůči němu. Říká: ‚Oni (SPD a Motoristé) mluví ke svým voličům.‘ Není to pravda. To jsou lidé, kteří dnes mluví za vládu České republiky a on je šéfem vlády České republiky. A proto si myslím, že dělá chybu, že by se měl od toho distancovat. Jak já si ho pamatuji, tak tyhle věci mu nebyly blízké. Mně se jevilo, že pro něj útoky a ponižování lidí taky byly za čárou,“ dodala.

Co čeká tuzemská veřejnoprávní média? Jakou cestou se po volbách vydá Maďarsko? A kam nás dovede bezhodnotová zahraniční politika Andreje Babiše?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Když jste byla eurokomisařkou v druhém funkčním období, tak jste v portfoliu měla mimo jiné právní stát, evropské hodnoty, dodržování hodnot. Kdybyste v té funkci byla pořád, jak byste hodnotila to, co se děje v České republice? Bylo by to na nějaký zdvižený prst nebo na nějakou poznámku případné eurokomisařky? - Zaprvé by to pro mě byla hodně nepříjemná situace, protože každý komisař, který vidí problémy ve své zemi a musí na ně reagovat, je osočen z toho, že není dost vlastenec. Takže tomu bych se určitě nevyhnula, ale dělala bych svou práci. Zdvižený prst? Asi bych zafungovala stejně jako v případě Slovenska, kde už se avizovaly změny ve veřejnoprávních médiích a v neziskovkách a v trestním procesu. Justiční stránka věci tam byla taky důležitá. A já jsem se vydala do Bratislavy jednat s panem premiérem Ficem, abych ho upozornila na to, co se stane. Nebyly to výhrůžky, myslím, že to tehdy ocenil, že jsem mluvila naprosto jasně a zřetelně a konkrétně.

1:30 A tehdy se na Slovensku udály nějaké změny v připravovaných zákonech, ale podotýkám, že je to nestandardní takhle vyběhnout před zákopy pro komisaře a jet do země, ještě než se ty zákony schválí. Protože oficiálně ten proces funguje tak, že se čeká, až se zákon schválí, pak se to posuzuje, pak se posílají dopisy a pak se eventuálně do toho vkládá Evropský soud.

3:00 A kdyby byla eurokomisařka jako vy, která je ochotná přijet do členské země ještě předtím, než se ty zákony schválí, tak bylo by už Česko zralé na takovou návštěvu a na slova, co se stane, když? - Těžko posuzovat. Totiž v momentu, kdy se v dané zemi zvedá občanská reakce, tak jsem byla přívržencem toho být jakoby mimo, aby občanská iniciativa nebyla osočená z toho, že ji iniciuje nebo platí Brusel. Já jsem vždycky byla velice opatrná. Takové situace byly mnohokrát, bylo to ve Španělsku například a v dalších zemích. A tak to pro komisaře znamená nejen znát právní věci, ale taky mít určitý cit pro situaci a respekt k lidem v té zemi.

4:00 Takže když vidíte třeba plnou Letnou, tak si říkáte, že tohle je situace, kterou by si ještě ta země měla řešit sama, protože občanská společnost se z vašeho pohledu ozvala. - Je to to nejcennější. A nemyslím tím protesty v ulicích. Nejcennější jsou vůbec projevy občanů, že se jim něco nelíbí. Myslím, že v takové situaci by Komise měla být zdrženlivá. To neznamená, že by neměla jednat nebo vyvolávat třeba různé technické konzultace.

5:00 Co z těch věcí, o kterých se debatuje ve veřejném prostoru a nejsou to ještě schválené zákony, vás na české politické scéně nejvíc děsí? Návrh zákona o registraci neziskových organizací, nebo návrh na změny financování veřejnoprávních médií, rušení služebního zákona? - Ne, že by mě děsily, ale vždy pro mě znamenají významný signál momenty, kdy vláda vyhlásí, že udělá kroky, které omezí fungování kritiků nebo nějakých institucí, které mají zůstat nezávislé. A to se týká médií, justice, akademických svobod, týká se to profesionální státní správy a týká se to občanské společnosti. A ve chvíli, kdy tyhle zásahy vypadají, že budou nabíhat postupně, ale zároveň se bude kumulovat efekt a konečný efekt by mohl vyústit v to, že vláda bude vládnout neomezeně, bez kritiky, bez nějakých oponentních momentů, to je velmi nebezpečná situace a viděli jsme to právě v Maďarsku.

6:00 Jsou ohrožena česká veřejnoprávní média? Je to už na hraně toho, aby to bylo v rozporu s European Media Freedom Act, který jste jako eurokomisařka chystala? - To nařízení jsem psala v době, kdy nikdo nevěřil, že to bude schváleno. Ale nakonec se projevilo, že v řadě členských zemích je tendence omezovat vliv a fungování médií, což se v podstatě snoubí i s ekonomickým tlakem, protože peníze inzerentů odcházejí do platforem typu Google. Měla jsem na mysli, aby to fungovalo jako prevence. Jako upozornění, že v každé zemi by měla fungovat profesionální a spolehlivá veřejnoprávní média, kam se budou moci lidé uchylovat pro ověřená fakta. A nám šlo hlavně o profesionální a objektivní zpravodajství. Ve chvíli, kdy země se rozhodne přejít z poplatků na rozpočet, tak to ještě nemusí znamenat ústup od možnosti mít objektivní profesionální zpravodajství.

6:30 Ale pokud se tak děje poté, kdy ty vládní strany mají v programu něco a zároveň rétorika, která to doprovází, říká: „Budeme jim šlapat na krk a budeme dělat maximum, aby se omezil vliv a fungování veřejnoprávních médií,“ tak zkrátka to je koktejl, který nechutná moc pěkně.

8:00 Komise určitě bude posuzovat ten zákon, který bude schválen, takže tady podle mého názoru sem nepřijede nikdo dopředu, tak jak vidím teď, že Komise jedná, byla bych překvapená, ale třeba ano. Každopádně ten zákon bude potom podroben právní analýze a bude to v podstatě porovnání hlavně finanční situace veřejnoprávních médií po schválení toho zákona a to, jestli je finanční situace v souladu s tím, co říká evropské nařízení, že musí být financování předvídatelné, udržitelné, dostatečně v předstihu se musí vědět, kolik tam bude, a musí být dostatečné, aby se mohla dělat kvalitní veřejná služba.

10:00 Podle přesvědčení Motoristů ten zákon evropskému nařízení vyhoví, protože tam má být obsažena valorizační složka, která bude pravidelně navyšovat příjmy těch médií. - Já bych chtěla vědět, jak bude financovaná ta služba v příštím roce, kde právě má nastat obrovský propad ve financování. A ten propad může zároveň znamenat, že nebudou ta média schopná dodržovat svoje závazky, které už učinila. Tam se přece dělají smlouvy na delší dobu, na rok, na dva, možná na tři dopředu. A řekla bych, že takový propad ve financování, než by naskočila inflační doložka, by byl určitě důvod, proč by se tím Komise zabývala.

11:00 Co Andreji Babišovi tak vadí na veřejnoprávních médiích, že se rozhodl zásadně překopat systém jejich financování, útočí na novináře veřejné služby, zároveň tedy uklidňuje své voliče, že StarDance na obrazovkách České televize zůstane? Jak si vysvětlujete to, že je hnutí ANO tahounem v téhle agendě? - Je to zajímavá věc, já jsem se před pár lety zajímala o názory českých politiků napříč politickým spektrem. A Česká televize, řekla bych, pila krev tak nějak všem, protože jsou tam zkrátka novináři, kteří se umí ptát a ptají se a jsou vytrvalí a opakují ty otázky. Něco jako děláte vy. A tohle ne každý politik snese. Já jsem byla ve vysoké politice dlouho a byla jsem na to zvyklá. Věděla jsem, že mám odpovědět na první dobrou, jinak mi bude dopřáno toto zacházení, že se bude ten novinář ptát znova a znova. U pana premiéra Babiše narůstala frustrace a vztek i poté, co prohrál prezidentskou volbu. A někdy ty osobní emoce politiků jsou v podstatě vodítkem pro to, aby se pak do programu dostalo, že se média nějakým způsobem přiškrtí.

13:00 Když přejdu k dalšímu z kroků, které budí pochybnost na české politické scéně, byl to návrh zákona na registraci neziskových organizací, což vyvolalo velmi ostrou kritiku. Podobný zákon narazil na Slovensku. Vy jste ho ostře kritizovala ještě jako eurokomisařka. Jak si to vysvětlujete, proč to vláda Andreje Babiše dělá? - To je postup podle toho manuálu, co jsem říkala, co všechno je potřeba přiškrtit, omezit, nějakým způsobem zkomplikovat, aby nám nebylo bráněno ve vládnutí. Zase, viděli jsme to zrovna v Maďarsku a v Rusku, mimochodem. Hrozně z toho čouhá, že současná vládní koalice má žízeň na některé neziskovky, chce je omezit, chce jim dát nálepku zahraniční agent, nemůžu si pomoct. Já to tam vidím, ale zároveň vidím možnost, jak ten zákon upravit tak, aby to nemělo tento škodlivý efekt. A existují zákony v evropských státech, které mají vyšší transparentnost zahraničního financování. Já jsem sama na takovém nařízení pracovala.

15:00 Ta debata je navíc rámovaná určitou rétorikou, teď nejnověji třeba poslance Motoristů Filipa Turka, který o státních úřednících mluví jako o parazitech. Říká, že je potřeba deratizovat ministerstva. Mluví tedy o ministerstvech pod vládou Motoristů, ale to asi není tak podstatné. Jak tohle sledujete? - Vyjádření, že je potřeba deratizovat a mluvit přitom o lidech, ať už jsou to úředníci nebo někdo jiný, samozřejmě připomíná nacistickou rétoriku. Já si nemůžu pomoct, ale tohle je naprosto za čárou a je dobře, že na to jsou veřejné reakce.

16:00 Neměl by reagovat premiér? - Ano, měl. Podle mého názoru by se měli distancovat současní vládní politici, protože tohle je naprosto za čárou a je tady nebezpečná věc, že v momentu, kdy se takové výroky tolerují, tak se normalizují. Stává se to novou normou. A jak je daleko od toho, kdy vlivný politik řekne, že musíme deratizovat, k tomu, že někdo to vezme vážně a půjde ne deratizovat, ale půjde někomu fyzicky ublížit nebo někomu vyhrožovat? Atmosféra v Česku je napjatá a opravdu už vidím to zhoršování atmosféry i tím, že normalizujeme, že bereme najednou jako běžné, že se tímto způsobem urážíme. Tohle je pro mě naprosto nepřijatelné.

17:30 Když tak tvrdě mluvíte o slovech Filipa Turka, která pronesl, proč si tohle Andrej Babiš nechává líbit? Proč nechává své koaliční partnery, aby se takhle chovali? Slova Filipa Turka jsou možná vyvrcholením systematicky provokativní politiky Motoristů, kteří se snaží vyvolávat podobné emoce a očividně se radují z toho, když se jim to daří. - Pan premiér Babiš dělá chybu v tom, že podceňuje efekt, který to má i vůči němu. Protože on má takovou taktiku, že kdykoliv pan Okamura nebo pan Turek něco řeknou, tak on říká: „Oni mluví ke svým voličům.“ Není to pravda. To jsou lidé, kteří dnes mluví za vládu České republiky a on je šéfem vlády České republiky. A proto si myslím, že dělá chybu, že by se od toho měl distancovat. A jak já si ho pamatuji, tak tyhle věci mu nebyly blízké. Já jsem s ním pracovala i proto, že jsem věděla, že má dobrý vztah i k oblasti lidských práv a ochrany menšin, i když on by to takhle nenazval. On tady ten slovník nepoužíval. Ale mně se jevilo, že pro něj nějaké útoky a ponižování lidí taky byly za čárou. Takže teď pořád doufám, že tam bude nějaká reakce nebo nějaký projev, kterým dá najevo, že se od toho distancuje.

20:00 Je tenhle premiér Andrej Babiš jiný, než byl předchozí premiér Andrej Babiš v předminulém volebním období, nebo ministr financí a předseda ANO, kterého vy jste znala v těch prvních letech v politice? - Premiér Babiš má plán, co chce udělat s touhle republikou během volebního období. Už ví, že volební období ubíhá velmi rychle, že je potřeba ty věci udělat včas. A nakonec to je znak populistů, že toho hodně naslibují, a pak je ty sliby tíží. Takže on je pod obrovským tlakem a chce se soustředit na své velké věci. A proto si myslím, že mu možná i trošku vyhovuje kouřová clona, kterou tam vytváří SPD a Motoristé kolem něj. Znovu říkám, já to považuji za chybu, že tomu nevěnuje větší pozornost, protože to, že by ho to zabrzdilo krátkodobě, to je asi pravda, ale v dlouhodobém měřítku a z hlediska budování prestiže vlády si myslím, že je to stejně důležité jako soustředit se na ty velké věci, které nasliboval.

29:00 Andrej Babiš v jednom ze svých mnoha videí na sociálních sítích řekl, že jeho vláda nebude pokračovat v politice, kterou dělala Markéta Pekarová Adamová, Miloš Vystrčil, tím odkazoval na cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan, že už nebude dělat tu hodnotovou politiku, ale tu pragmatickou, která pomáhá byznysu. - Pragmatická pro mě ještě neznamená, že bude úplně bezhodnotová. Já to vždycky radši čtu lépe, než to možná je. Každopádně kurz, který měla Česká republika mnoho let, to znamená hodnotová politika, poměrně i velkorysá zahraniční pomoc, to nám dělalo obrovsky dobré jméno v zahraničí a dobré jméno neumíte vyčíslit v termínech peněz. Proto si myslím, že v dnešní době, kdy zavládl pragmatismus a orientace na ekonomické úspěchy, na ekonomickou diplomacii, se nepochybně obráncům hodnotové politiky těžko argumentuje, protože v očích Andreje Babiše co nevyčíslím, to není, nebo to nemá hodnotu. On to takhle má nastavené, takže já pořád doufám, že to není úplně bezhodnotová politika, že to například nepovede k tomu, že začneme dělat kšefty se zeměmi, které zneužívají dětskou práci.

31:00 Tomio Okamura se teď nedávno chlubil na sociálních sítích, že jeho náměstek Radovan Vích na Ministerstvu obrany zabránil tomu, aby se peníze ze zmrazených ruských aktiv mohly přelévat do české muniční iniciativy. Další z malých střípků do té stejné skládačky. - Začíná mě bolet hlava. Protože tohle je zrazování něčeho, na čem spousta Čechů visí a na co jsme vlastně hrdí, že dokážeme pomáhat zemi, která se brání velmi heroickým způsobem agresorovi, který je naším dlouhodobým nepřítelem. A to slovo používá ruská strana, protože my jsme nepřátelé Ruska. Takže tady to je pro mě bolehlav, těžko se mi to vstřebává. Nikdy by mě nenapadlo po mé kariéře v politice, která mě dostala do určité míry do cynického postoje, že mě tyhle věci budou zasahovat osobně, když si přečtu, že náměstek v České republice zablokuje takovou věc.