Ukázalo se, že pustit ODS k financím, je čirý nerozum, říká Hřib

Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib si po zvolení do čela strany loni na podzim stanovil za cíl dosáhnout dvojciferného výsledku ve sněmovních volbách. Ten je podle něj už na dohled.

„A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém Parlamentu,“ prohlásil Hřib v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově.

Pirátům přitom loni mnozí predikovali konec ve vysoké politice. Po dvou nevydařených volbách, stažení se z koaliční vlády, výměně předsedy a odchodu známých tváří jim propadaly preference. Strana teď ale opět roste a čtyři týdny před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny by podle průzkumů získala kolem devíti procent hlasů.

Podle Hřiba se jeho strana poučila z nezdařené digitalizace, kvůli které přišel předchozí šéf Pirátů o funkci ministra pro místní rozvoj, což vyústilo právě v odchod celé partaje do opozice.

„Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba pro ně zajistit dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky,“ uvedl pirátský předseda.

V případě, že by se strana dostala opět do vlády, slibuje voličům zajištění rychlejší výstavby, úlevy na daních ve prospěch rodin nebo takzvaný protikorupční úklid.

„Tady ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů. To je v době, kdy jsem byl primátorem já. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze,“ argumentoval Hřib před publikem ve speciálu Ptám se já v pražské Next Zone. Právě otázky dostupnějšího bydlení zajímaly i řadu přítomných diváků.

O jaké resorty by měli Piráti po volbách zájem a zda by se mezi adepty na některý z ministerských postů objevil i Ivan Bartoš, nechtěl Zdeněk Hřib komentovat.

„Teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá,“ dodal.

Jak chtějí Piráti zajistit dostupnější bydlení? A s kým by chtěli a hlavně dokázali vládnout?

Rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu. Záznam celého volebního speciálu Ptám se já si můžete pustit zde.

Loni před eurovolbami jste měli preference okolo 10 procent hlasů, pak jste získali ve volbách šest procent. Relativně vysoké preference jste měli i před podzimními krajskými volbami, výsledek byl opět velmi neuspokojivý. Teď máte opět preference okolo 10 procent. Bude to opět horší?

Myslím, že ne, že letos to bude opravdu lepší, protože máme podstatně lepší kampaň, než jsme ji měli v minulých letech. V momentě, kdy máte preference vysoké, a potom jsou volební výsledky podstatně nižší, je vysvětlení jediné: špatná kampaň. A myslím, že letos tu kampaň děláme mnohem lépe, protože jsme prošli vnitřními reformami, které se nám podařilo prosadit.

Vyhlásili jste cíl skončit třetí na pásce, není to příliš sebevědomé na stranu, která odešla z vlády poté, co se jí nepodařilo dotáhnout digitalizaci stavebního řízení, klíčový projekt? Navíc pro Piráty, kteří si na digitalizaci tak zakládají?

Když jsem byl zvolen lídrem Pirátů pro tyto volby, tak jsem říkal, že chci pro Piráty alespoň dvojciferný výsledek. Tedy 10 a více procent. Teď v posledním Kantaru v sobotu jsme měli asi 9,5. Takže ten cíl je už na dohled. A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, tak to by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s těmi jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém Parlamentu.

A já jsem se ptala na tu troufalost ve vztahu k tomu, že se vám nepodařila digitalizace stavebního řízení. Vytýkají vám to hodně lidé na ulici, na mítincích, když se s nimi bavíte?

Abych pravdu řekl, není to téma, které by se nějak extrémně ozývalo. Protože přece jenom lidé vědí, že stavební řízení tady bylo celkem problematické už před digitalizací. A my jsme se z toho ale poučili.

A to jak?

Poučili jsme se například v tom ohledu, že pochopitelně, když budete chtít ušetřit miliardu korun, tak jako to chtěl udělat Ivan Bartoš, tak je nutné potom počítat s tím, že ta miliarda bude třeba někomu chybět a ten někdo se bude proti tomu nějakým způsobem bránit. A to se stalo právě i v tomto případě, kdy tam byly nejrůznějším způsobem atakovány ty zakázky, kterými se měla dodat digitalizace. A tím pádem nebylo možné to dodat v plné šíři, dodala se omezená verze. Bylo to ještě levnější, ale bylo to hotové jenom z 80 procent.

Takže jste se nepoučili ve smyslu, že byste si řekli, že takové velké projekty je třeba lépe řídit, ale spíš jste si řekli: Když budeme chtít dělat takové projekty, tak po nás půjdou? Žádné přiznání vlastní chyby?

Digitalizace stavebního řízení rozhodně nebyl jednoduchý projekt. Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba zajistit pro ně dostatečný počet kvalifikovaných odborníků, ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky.

Vy jste zveřejnili na svém webu velmi podrobnou povolební strategii toho, jak se budete chovat, jak budete postupovat. A píšete, že budete jednat pouze s demokratickými stranami, vzápětí vylučujete jednání s ANO, s SPD, se Stačilo! a také s Motoristy sobě. Tyto všechny strany jsou podle vás nedemokratické?

Ano, stejně jako před každými volbami zveřejňujeme tuto povolební strategii, máme to odhlasované vnitrostranicky, takže je to za závazek pro všechny naše kandidáty. Když tady říkám, s kým bychom nešli, tak to není můj osobní názor. Je to závazek pro všechny kandidáty. A ano, je tam jasně vymezeno, proč s těmi stranami nechceme jít.

V případě ANO je to samozřejmě permanentní střet zájmů Andreje Babiše, který je tady v situaci, že čerpá neoprávněné dotace a nezákonné zakázky. Ivan Bartoš byl ostatně jediný z vlády, kdo je vymáhal zpět. Ty další strany považujeme za extremistické. Buď jsou extrémně vpravo, nebo extrémně vlevo. A to je problém, to je jedno z obecně závažných rizik pro naši demokracii.

Když jste mi u hnutí ANO ten problém popsal na Andreji Babišovi, pokud by tam Andrej Babiš nebyl, tak je to v pořádku? Jak to máte s hnutím ANO?

Pokud by tam nebyl Andrej Babiš, tak tam bude nějaká loutka Andreje Babiše, ať už to bude Alena Schillerová, nebo to bude pan Havlíček. Alena Schillerová tady zaklekávala na firmy, které představovaly konkurenci Andreje Babiše. On je potom nějak kupoval a my teď jako všichni daňoví poplatníci budeme muset platit náhrady za ta nezákonná rozhodnutí.

Prostě s hnutím ANO za žádných okolností ne.

Ano, toto máme v naší strategii. A důležité je, že když já říkám, že s hnutí ANO ne, tak to není jenom můj osobní názor, jako je to třeba u některých jiných politických stran. Protože lídři se mohou vyměnit. A když to říká lídr strany jako nějaký svůj osobní názor a po volbách ho strana vymění, tak ten závazek potom neexistuje. Když se Piráti rozhodnou, že Zdeněk Hřib už nemá být jejich předsedou, tak ten závazek stále platí pro všechny kandidáty.

Když jsme si tedy řekli, že tyhle politické subjekty ne, protože to Piráti mají tak uvedeno ve své povolební strategii, pak si k tomu přidám, že jste se teď nedávno odmítl přidat k předvolebnímu pivu s Petrem Fialou a Vítem Rakušanem, tak si říkám, jestli vám ve Sněmovně po volbách zbydou nějací kamarádi.

Nešel jsem do politiky kvůli tomu, že bych neměl s kým chodit na pivo a neměl žádný kamarády.

Dobře a teď vážně, mířila jsem k tomu, jestli budete mít zkrátka s kým spolupracovat, jestli budete o spolupráci s někým stát?

Tak co se týče třeba konkrétně STAN, tak tady v Praze mám koalici se STAN už sedmým rokem. Vytvořit koalici se STAN pro mě osobně opravdu nebyl nikdy žádný problém, ten problém spíše byl dohlédnout na to, aby oni plnili sliby, co slíbili a uhlídat je. Takže říkám, že teď opravdu není čas na nějaká prázdná antibabišovská gesta. Pokud chtěly ty strany nějak ukázat, že umí deagrofertizovat státní správu, tak mohly dělat to, co dělal jako jediný Ivan Bartoš, že skutečně vymáhal neoprávněné dotace a nezákonné zakázky.

A to pivo bylo prázdné antibabišovské gesto?

Samozřejmě, protože my teď nemáme čas na to, abychom vysedávali po hospodách. My teď potřebujeme přesvědčit mnohem více lidí i o tom, že tady je reálná alternativa, jak by mohl vypadat program bez Babiše a co by to lidem přineslo, jak by to konkrétně zlepšilo životy lidí. To je, myslím, to, co lidi zajímá.

A není to trochu o tom, že s hnutím STAN nemáte úplně dobré vztahy, že jste si pořád tak nějak nezapomněli to, co se stalo v minulých sněmovních volbách? Protože ta animozita je v drobnostech vidět. Například naposledy při zahájení kampaně v Praze u lávky HolKa -kde měli týden před vámi zahájení kampaně Starostové - Piráti novináře upozorňovali, kdo to měl první zamluveno, kdo se opičí a podobně.

Já to mám se starosty tak, že skutečně sedm let s nimi mám koalici. Ostatně u té lávky to bylo proto, protože jsem ji jako primátor zahajoval, jako náměstek pro dopravu dokončoval. Takže to do určité míry symbolizovalo nějaké úspěchy, které tady dosáhli i Piráti. A mimochodem, tady tento krásný prostor jsem otvíral jako primátor. Nicméně toto je práce studentů smíchovské průmyslovky, tohle není investice města.

Tím jste ale úplně odbočil. Jak je to tedy s těmi Starosty?

Sorry, já jsem se zamyslel. Ale já nemám problém se STAN.

A Piráti také nemají problém se STAN?

Já tedy nevím o tom, že bychom měli problém se STAN.

Takže tyto dvě strany, ať už koalice Spolu nebo Starostové, jsou pro vás subjekty, které jsou přijatelné pro jakékoliv povolební jednání, ať už o vládě nebo jakékoliv další spolupráci?

Tyto subjekty nejsou rozhodně nepřijatelné. Ale v té povolební strategii vidím, jsou i nějaké personální požadavky. Je to o tom, že pokud bychom měli podpořit nějakou vládu, tak chceme, aby tam byli kvalifikovaní odborníci. A také, aby tam byli pouze lidé, kteří za sebou nemají nějaký korupční skandál a podobně. A bohužel musím konstatovat, že takoví lidé ve vládě teď jsou.

Kdo?

Například Zbyněk Stanjura. Ten vězí až po uši v bitcoinovém skandálu Jako ministr pro finance měl na zodpovědnosti boj proti praní špinavých peněz, věděl o tom, že ty bitcoiny jsou od odsouzeného zločince, nic proti tomu neudělal. Takže myslím, že tím je vlastně vyvrácena i otázka jeho kompetencí.

Takže se Spolu ano, ale Stanjura jako ministr ne?

Spolu ano, ale Stanjura… je to jeden z lidí, kterého bychom odmítli, kdyby byl nominován do vlády. Ale my teď zbytečně zahýbáme do situace, že už se skládá nějaká vláda, my v té situaci opravdu teď nejsme. My jsme situaci, kdy se snažíme, aby tady Andrej Babiš neshrábl všechno se svými extremistickými přáteli. A proto se snažíme přesvědčovat lidi primárně o programových otázkách, které máme, protože my máme plán připravený ve spolupráci s odborníky. My máme plán.

Já mám zase otázky, pane předsedo. Šance, že budete sestavovat vládu, je podle vývoje preferencí v tuhle chvíli je spíše menší než větší. Pokud skončíte v opozici, co od vás máme čekat, jaká budete opozice?

Myslím, že Piráti prokázali už v předchozím volebním období 2017 až 2021, že dokážeme být skutečně velmi konstruktivní opozicí. A pokud bychom nezískali dostatečný mandát, tak dokážeme zastupovat zájmy našich voličů i z opozice.

Co byste nejvíce hlídali, když vidíte předvolební programy nebo slyšíte hesla?

Náš program je vlastně stále stejný. Akorát ano, přiznejme si na rovinu, z opozice se to prosazuje podstatně hůř. Ale ten program je stále stejný. Je to o tom, že chceme zajistit vyšší dostupnost bydlení pro lidi, že chceme zlevnit život 90 procentům rodin, že chceme zatočit s korupcí a že chceme modernizovat tento stát. Tyhle priority zůstávají stále stejné.

Když jste zmínil bydlení, které je vaší hlavní prioritou už od začátku vaší kampaně na jaře, vy slibujete poměrně masivní výstavbu bytovou. Mluvíte o akceleračních zónách a tak podobně. Je to od vás věrohodné? Protože si říkám, jestli právě Piráti často nebyli ti politici na komunální úrovni, kteří měli blízko k takzvanému nimby efektu: ať se staví, ale ne u nás.

Paní Bastlová, já vám tady s dovolením ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů, to je v době, kdy jsem byl primátorem já, to bylo téměř 9 700 nových bytů. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím, ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze.

Pane předsedo, to je sice pěkné, ale kromě toho, že jste vy byl primátorem hlavního města Prahy, tak vaše strana taky byla ve vládě, měla například ministra pro místní rozvoj. To ale bytové výstavbě moc nepomohlo, že? Na tom grafu to tam nemáte?

Ivan Bartoš tady spustil celou řadu důležitých a významných projektů pro podporu bydlení, zcela konkrétně…

Zcela konkrétně to ale nepomohlo, pane předsedo.

Protože ten problém je prostě širší a větší a vznikal tady 34 let. A je nutné ho řešit intenzivně ze všech stran. Bez toho, aby třeba Ministerstvo financí blokovalo řešení dostupného bydlení. Bydlení se musí stát skutečně prioritou celé vlády, ne jenom jednoho ministerstva. A to je ten zásadní problém.

My navrhujeme například akcelerační zóny, to je věc, aby města mohla stavět celé nové živé čtvrti tak, jako to dělal třeba Tomáš Baťa nebo Karel IV.

Pak se ale stane, že v centru Prahy se třeba chystají nové projekty, ale pak jsou to třeba pirátští politici, kteří se na svých sociálních sítích chlubí tím, že takovým projektům zabránili.

My nebráníme výstavbě, my jenom chceme, aby ta výstavba, pokud se někde děje v už zastavěném území, dávala smysl i pro lidi, kteří tam už bydlí. Někteří developeři to chápou a někteří to bohužel nechápou. Je nutné vnímat, že když někde stavíte bydlení, tak vytváříte nároky na infrastrukturu. Mám na mysli třeba na školy, školky, další služby, dopravu a podobně.

Proč jste s těmi akceleračními zónami nepřišli, když jste byli u vlády?

Protože to byla reforma územního plánování, kterou měl Ivan Bartoš nachystanou na čtvrtý rok své vlády.

Tak důležitou věc na poslední rok své vlády?

Potřebujete mít nějaký legislativní plán a jet podle nějakého pořadí.

A nezačíná se s těmi nejdůležitějšími věcmi? Věc, kterou vy jste si teď dal jako hlavní bod vašeho volebního programu, Ivan Bartoš nechal nakonec svého mandátu?

Ve skutečnosti to funguje tak, že máte nějaké dohody s koaličními partnery a prostě řešíte to, co se dohodnete, že se bude řešit nejdřív. Takže se dohodlo zjevně to, že se bude řešit například investice 10 miliard do první vlny projektu dostupného bydlení. Takže Ivan Bartoš vyjednal, že vůbec můžeme používat evropské peníze na dostupné bydlení nejen pro sociální případy, ale také pro střední třídu.

Mně jde o to, jak vám ten slib věřit. Jestli jste schopni ho realizovat, jestli ho budete realizovat, jestli to pro vás priorita bude. Byli jste tři roky ve vládě.

Myslím, že dva roky a osm měsíců. Pokud bychom tedy měli být úplně přesní.

Mohli jste tam být déle, kdybyste z ní neodešli, pane předsedo.

V momentě, kdy pan premiér po telefonu vyrazil Ivana Bartoše z vlády, a to pár hodin poté, co mu říkal na osobním setkání, že je všechno úplně fanfárové, tak si nemyslím, že je možné se tvářit, že ta koalice nadále existuje. Protože tady nebyla dodržena koaliční smlouva. A když je koaliční smlouva, která je nějakou základní dohodou mezi těmi subjekty, porušena, tak jaký má smysl vytvářet další dohody, když neplatí ta úplně prvotní?

A jaký smysl bude mít v budoucnu vytvářet další dohody s těmito subjekty, když neplatila ta prvotní, jak jste řekl?

Pro mě v momentě, kdy se stane taková věc, to není o tom, že bychom měli utéct domů a brečet tam do polštáře.

Proto jsem se ptala, proč jste utekli z vlády.

Protože v dané situaci se nelze zachovat jinak. Ale poté, co se nám podařilo i provést nějaké vnitřní reformy, abychom efektivně dokázali komunikovat a sdělit lidem, co vlastně chceme dělat, tak jdeme znovu na steč.

Kdybyste ve vládě byly, jaké byste chtěli resorty? Co jsou pro vás ty nejklíčovější resorty? I z hlediska prosazování priorit, které máte ve svém volebním programu.

Rozumím, ale jak jsem už říkal, my tady teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá, to máme v naší povolební strategii.

Jaké resorty chcete, mi tedy neřeknete?

Tak ukázalo se například, že pustit ODS k financím je čirý nerozum. Ale to neříkám proto, že bychom nutně usilovali o resort financí.

Teď jsem té odpovědi moc nerozuměla. Řeknete mi, jaké byste chtěli resorty?

My bojujeme o záchranu demokracie. My se nechceme vydat cestou Maďarska nebo Slovenska. Já jsem třeba v kontaktu s primátorem Budapešti nebo s primátorem Bratislavy. A vidím, jaký je problém, když se do té situace dostanete, než se vyhrabete zpátky.

Protože třeba to, co my tady teď děláme, že tady máme debatu s opozičním politikem na médiu, který někdo sleduje, tak to v Maďarsku není. Jenom, abychom si uvědomili, jakým způsobem tam funguje politická soutěž.

A nepřeháníte trochu? Já mám pocit, že už tady hnutí ANO vládlo, že dokonce už hnutí ANO vyhrálo volby. Přesto byly další volby, přesto jste dokonce vy po těch volbách byli ve vládě.

Myslím, že ta situace byla tehdy trochu jiná. I svět byl trochu jiný. A neříkejme si, že tady nebyly pokusy o ovládnutí státní správy ze strany Andreje Babiše. Vzpomeňte si, jak zaklekávala finanční správa na konkurenty Andreje Babiše. Tohle hrozí, že se znovu vrátí. A já chci teď vysvětlit lidem, že my máme konkrétní alternativu a zcela konkrétní plán, který představujeme a který zlepší život lidem zcela konkrétním způsobem.

Konkrétně nejste ochoten mi říci, jaké resorty byste chtěli, abyste ten váš konkrétní plán, který máte, mohli co nejlépe plnit.

My budeme dělat tiskovou konferenci, kde představíme naše odborníky pro řešení výzev budoucnosti.

A není škoda, že mi to neřeknete už tady?

Všechno má svůj čas. My máme odborníky, se kterými bychom dokázali obsadit celou vládu.

Když se vás lidé ptají na mítincích nebo na ulici, tak jim taky odpovídáte: počkejte, to vám neřeknu, to vám řekneme za týden na tiskové konferenci?

Nikdy jsem nedostal takovou otázku na ulici. A bavím se s lidmi opravdu hodně, jezdím do práce MHD, lidé mě mohou oslovit v metru, když jedu z Jižního Města. A opravdu nikdo nikdy se mě nezeptal, jakého chceme ministra dávat na kterou pozici. Lidi se mě ptají, co budeme dělat s tím či oním.

Co byste chtěl dělat vy? Kdybyste si mohl vybrat, jaký resort byste chtěl řídit?

To je fakt odvádění pozornosti od toho důležitého. Teď nejsme v situaci, kdychom si měli rozdělovat nějaké židličky.

Co Ivan Bartoš? Počítáte s tím, že byste ho také nabídli jako jednoho z expertů připraveného do vlády?

Zaznamenal jsem, že některé strany se snaží odpíchnout kampaň třeba od toho, kdo bude jako premiér a podobně. A já říkám, že to je opravdu velmi předčasné a zcela zbytečné.

Děkuji za rozhovor.

Děkuji za pozvání.

Z otázek z publika:

Je 5 procent HDP na obranu reálné, nebo nereálné?

To není tak, že to je 5 procent na obranu, je to 3,5 procenta čiště na obranu. A 1,5 na dual-use infrastructure, tedy dálnice, železnice, po kterých jste případně třeba schopni vozit i tanky, ale 99 procent času po nich vozíte něco úplně jiného. To 1,5 procento na infrastrukturu už dávno dáváme. To není žádná platba navíc. Takže se bavme o těch 3,5. My to budeme muset dávat na obranu. Není to něco, co jsme si vymysleli. Je to něco, co se tady stalo kvůli rozmaru ruského diktátora. A my na to musíme nějak reagovat. Měli bychom se za prvé snažit o silnou a jednotnou Evropu. Využít i peníze z Evropy. Ano, Evropa se kvůli tomu musí výrazně změnit. Ale měli bychom to také uchopit jako příležitost pro náš obranný průmysl, který je naším tradičním odvětvím.

Jaký mají Piráti názor na euro a případně jaké kroky plánují dělat k jeho zavedení, pokud ho plánují zavést?

Říkáme od počátku, že potřebujeme silnou a jednotnou Evropu. A ano, zavedení eura, a to co nejrychlejší, je jedním z nástrojů, jak učinit Evropu silnější. Pro nás to bude i výhodné. Zlevní se nám obsluha státního dluhu, zlevní se hypotéky, spousta věcí se usnadní pro naše exportéry. Neméně důležitá je i skutečnost, že naše exportně orientovaná ekonomika je v tuto chvíli závislá na euru. Když vyvážíme auta, co se tady vyrábějí, tak je vyvážíme do Evropy a tam se platí eurem. To znamená, že my jsme teď bytostně závislí na něčem, o čem nemůžeme rozhodovat. Nesedíme u jednacího stolu. Tato situace pro nás není výhodná. Proto chceme co nejdříve vstoupit do ERM II (Evropského mechanismu směnných kurzů II) a následovat procesem přijetí eura.