Článek
Rostoucí inflace tlačí na zvyšování důchodů. Ani jejich valorizace ale často nestačí na pokrytí životních nákladů. Kde na důchody vzít? A dočkáme se někdy důchodové reformy?
Hostem Ptám se já byl zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.
Důchody rekordně rychle rostou, a penzisté tak patří mezi ty, kterým stát nejvíc kompenzuje současnou prudkou inflaci. Jenže důchody nerostou rovnoměrně všem, a ti nejchudší tak stále mají problém hradit základní výdaje.
A hlavně s každým dalším rokem roste akutní potřeba důchodové reformy. Politici už veřejně začínají mluvit o tom, že bude potřeba zvýšit věkovou hranici odchodu do penze. Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky to bude do roku 2030 nevyhnutelné - rozhodnout o tom tedy bude muset budoucí vláda.
Jak dlouho budou pracovat současní třicátníci? Co musí stát udělat, aby pro ně jednou měl na důchody?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:30 - Jsme poradní orgán, reagujeme na to, co nám ministertsvo předkládá, a dáváme na to feedback. Teď se bavíme o dlouhodobém horizontu - co bude s důchody za 10, 20, 30 let. Jak by ten systém mohl vypadat. Teď vám asi žádné výsledky nemohu prezentovat.
2:20 - Teď důchodový systém reaguje na inflaci - to má nařízené v zákoně. Je ale třeba se bavit o dlouhodobém problému, kdy na nás dopadne demografie. Inflace 17-18 % se tedy promítá do valorizací, na to mají důchodci nárok. Díky valorizacím a kompenzacím bude důchodový účet v příštím roce v deficitu asi 60 miliard korun. Je to dané tím, že roste inflace okolo těch 18 %, ale příjmy, ze kterých se důchody platí, rostou asi okolo osmi procent. Takže je tam deset procent rozdíl.
4:30 - Na valorizace vydáváme vysoké desítky miliard korun a ty chudé důchodce s nízkými důchody to ale nechává v situaci, kdy si chodí pro nepojistné sociální dávky. To bude náš stát stát další peníze. Variantní možnosti, jak to změnit, jsem zatím od ministerstva neviděl. Kdyby to bylo na mně, nastavil bych podlahu - minimální výši valorizace a strop, pro ty, kdo mají důchody vyšší. Nízkopříjmoví důchodci mají spotřební koš nastavený tak, že dávají vysoké procento výdajů na bydlení a energie, a proto mají při inflaci 17–18 % mnohem rychleji rostoucí výdaje.
7:00 - Systém valorizací potřebuje celkovou změnu, aby reflektoval možnost vysoké inflace. S tím asi politici nepočítali, že bude tak dlouhé období s vysokou inflací. Dost nás to překvapilo.
8:00 - Valorizace mají mít standardní složku - kdy je inflace nižší než výše nominálních mezd. Mimořádná složka má řešit mimořádné situace. Byl bych pro to, aby mimořádné valorizace byly nastavené nějakým sociálně ohleduplným způsobem, ale tak, aby to bylo fiskálně udržitelné. Je fajn, že nadprůměrně vydělávající důchodce je velmi dobře zajištěn proti inflaci, ale když se podíváme na rodiny s dětmi, tak jim dávky nikdo nevalorizuje. Je to i z pohledu společnosti, co je schopna unést. I mezi důchodci dochází ale k určitým nespravedlnostem. Když se na to podívám čistě ekonomickou optikou, není to správně nastavené.
11:00 - (ke zvýšení hranice odchodu do důchodu, pozn. red.) Vláda musí podle zákona rozhodnout každých pět let na základě demografické prognózy o odchodu do důchodového věku. V roce 2024, pokud se zákon nezmění, přijde na řadu tato vláda a musí rozhodnout o vývoji důchodového věku. (…) Vláda se k tomu bude muset v příštím roce vyjádřit - buď to nechá, nebo to prolomí. Z pohledu financí nás ale čeká na konci 30. let nástup tzv. Husákových dětí do důchodu, to jsou velmi silné generace, které pracují a není za ně náhrada. Začnou tedy naskakovat výrazné deficity jen z pohledu demografických příčin. Ty mohou způsobit až pětiprocentní deficit HDP, pokud nic nezměníme - necháme věk odchodu do důchodu na 65 letech od roku 2030 a necháme současný způsob, jak se důchody počítají. Podle mě je 5 % HDP jen na důchodech pryč. Politici obvykle nešetří, abychom na tohle měli.
14:10 - Důchodový věk nemůžeme měnit ze dne na den, takže je potřeba něco dělat. Je třeba nastavit trajektorii dostatečně rychle dopředu.
17:00 - Co tedy čeká tzv. Husákovy děti? Jaký budou mít poměr důchodů proti průměrné mzdě? To, co se zvolí, bude politická volba. Podle mě to bude pod 40 %.
19:00 - Teď se prodlužuje věk odchodu do důchodu asi o dva měsíce za rok, pokud se bude prodlužovat dále, možná bude prodlužování pomalejší, takže se bavíme o hranici 68 let asi okolo roku 2070. Pokud se bavíme o dnešních padesátnících, nebyl by odchod do důchodu ve věku 68 let realistický. S jistotou lze říci, že poměrově k průměrné mzdě budou ty důchody nižší.
20:00 - Dnešní třicátníci důchody mít budou, nemyslím, že bychom měli vnášet paniku do společnosti. Na důchody vždycky bude, ale je třeba si přiznat, že ta částka od státu bude nižší vůči průměrným mzdám. Na to je třeba se připravit.
Filip Pertold, ekonom
Zástupce výkonného ředitele IDEA při CERGE-EI, výzkumný pracovník a koordinátor programu. V roce 2013 získal ocenění Neuron Impulse Prize.
V současnosti je také členem poradní skupiny Ministerstva práce a sociálních věcí pro reformu důchodů.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.