Článek
Ministerstvo financí už o víkendu rozešle oficiální návrh státního rozpočtu na příští rok a bude tak jasné, co dostane třeba nespokojený resort školství nebo co bude s platy ve veřejném sektoru v příštím roce. Komu se má přidat?
Hostem Ptám se já je hlavní analytik společnosti Deloitte, ekonom, člen NERV a poradce prezidenta David Marek.
Vláda se letos oproti předchozím letům rozhodla tajit přípravu státního rozpočtu na příští rok. Kabinet se tak rozhodl, aby se předešlo tradičním tahanicím, mediálním přestřelkám a „PR divadlu opozice“. Ministerstvo financí rozešle finální návrh rozpočtu 2025 v posledním možném termínu, tedy v sobotu 31. srpna. Vláda pak musí návrh odsouhlasit do konce září.
To kritizuje zejména opozice i někteří ekonomové. Podle dřívějších vyjádření bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) současný postup ministerstva „narušuje důvěru ve vládu a otevírá otázky, co vláda tají“. „Proč nechci rozpočet zveřejnit dřív, než musím? Kvůli takovým, jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze,“ vzkázal jí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jak zjistily Seznam Zprávy, před posledním jednáním vlády tento týden ve středu stále zůstávalo několik sporných bodů. Mezi ty nejdůležitější patřily finance pro Ministerstvo školství, výše platů ve veřejné sféře a celková výše schodku. Letošní schodek rozpočtu byl plánovaný na 250 miliard korun, ten příští se zatím odhaduje na 230 miliard.„Pokud zvenku přichází silné negativní impulsy a ekonomika sotva roste, tak 230 miliard korun je kompromis, který jsem jako ekonom ochotný akceptovat,“ říká Marek.
Na výtky opozice, že nejde o rozpočtovou odpovědnost, říká: „(Ukazuje graf) Já jsem si přinesl takovýhle graf. Ty červené sloupce a ta čára dolů, to je působení předchozí vlády, a to je fiskálně nezodpovědné chování, tohleto (ukazuje na klesající schodky za současné vlády) je odpovědnější jednání fiskální politiky. Takže tady je jasně vidět, kdo způsobil ten problém a kdo ho aspoň částečně napravuje.“
Prohrály odbory, když nekývly na zvýšení platů nejméně odměňovaným už od letošního září? Je dobře, že se rozpočet projednává tajně? A mohla by nás někam posunout nová hospodářská strategie z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Že se vláda a odbory nedohodly na růstu platů ve veřejné sféře v letošním roce, je dobrá zpráva, nebo špatná zpráva? - Z principu když se dvě strany nedohodnou, tak to není nikdy dobrá zpráva. Nicméně mě na celé debatě zaráží, že to, jak se budou vyvíjet platy ve veřejném sektoru, se ví už minimálně rok. Loni touhle dobou se připravoval rozpočet na letošní rok, mzdové prostředky jsou zhruba o dvě miliardy vyšší, než byly v roce předchozím, což je relativně málo, prakticky nic. Tudíž se vědělo, že platy ve veřejném sektoru budou vlastně stagnovat. Tak proč se teď najednou začne diskutovat o přidávání v letošním roce?
2:00 Na druhou stranu chápu, že dva roky platy ve veřejném sektoru reálně klesaly velmi výrazně, nejvýrazněji z celé ekonomiky ve srovnání s firemním sektorem. Ta situace není dobrá, ale to se dalo řešit tím, že by se dohodli o nějakém rozumném zvýšení platů od začátku příštího roku. Takže hrotit tu situaci teď bylo nešťastné.
2:30 Jsou za tím volby, nebo jak si to vyložit? - Když se říká: Za vším hledej ženu, tak tady už můžeme říkat: Za vším hledej volby. Nevím. Myslím ale, že je to opravdu spíš nespokojenost, že životní úroveň zaměstnanců veřejného sektoru dva roky klesala velmi výrazně a je potřeba s tím něco dělat. Ale bylo by lepší sednout ke stolu s chladnými hlavami a vyřešit to ohledně platů v roce příštím, než to teď na poslední čtyři měsíce, řekněme, hrotit na poslední chvíli.
4:00 Řekl jste si pro sebe, že udělaly odbory chybu, když nevzaly ten návrh vlády, aby alespoň nějak stouply platy nejhůře odměňovaným zaměstnancům veřejné správy? - Je to taková pokerová hra. Když odmítnete nějaký návrh, tak doufáte, že vyjednáte ještě lepší. Takže z jejich pohledu to nutně nemusí být špatný krok. Jednání budou pokračovat a je možné, že se nakonec vyjednají lepší podmínky než ty, které vláda nabídne. Takže z pohledu pokerového hráče to chyba být nemusí.
5:30 Co očekáváte směrem k roku příštímu? - Pokud se odpíchneme od toho, jak asi mohou růst mzdy v celé ekonomice, což by mohl být růst někde kolem šesti sedmi procent, a pokud budeme chtít kompenzovat zaměstnancům veřejného sektoru to, že jim se v poslední době zvyšovaly platy méně než ostatním, tak nárůst mezi osmi a deseti procenty by mohl být rozumný.
6:30 Několik týdnů se řeší, jestli se o rozpočtu vyjednává dostatečně transparentně, nebo ne. Vláda pořád nezveřejnila definitivní návrh toho, jaký by měl být rozpočet pro jednotlivé kapitoly, jaké přesně jsou parametry státního rozpočtu. Chce to udělat až na poslední chvíli. Máte s tím nějaký problém? - Nemám s tím problém, naopak to vítám, aspoň máme klidné prázdniny. Každoroční prázdninové handrkování ministra financí s jednotlivými resorty je úplně zbytečné. Ať to je v podstatě jako v rodině. Ať si to vyřeší sami mezi sebou a nám potom na začátku září přinesou hotový kompromis. Nad tím se můžeme bavit v odborné rovině, nad tím se můžeme bavit před schvalováním vlády a následně před schvalováním v parlamentu. Ale teď je to opravdu na vládě, ať si udělá pořádek uvnitř. My nepotřebujeme vidět do zákulisí rodinné vládní hádky. A nám ať předloží hotový materiál. Ta mediální přetahovaná během prázdnin většinou byla taková kouřová clona, k ničemu to stejně nevedlo.
8:00 Hlavní parametr státního rozpočtu je plánovaný schodek, který by měl být 230 miliard korun. Je to dostatečně ambiciózní? - Vláda může být vždy ambicióznější. Dokážu si představit nižší rozpočtový schodek, dokážu si představit, jak to udělat. Na druhou stranu, jaké by to mělo dopady už nyní, ta fiskální konsolidace, kterou v letošním roce pociťujeme na vlastní kůži, je brzdou pro ekonomiku, je evidentní. A další výraznější konsolidace by dále zbrzdila ekonomiku. Takže teď je potřeba říci, jak daleko jsme k bodu, kdy budeme moci říci, že ten schodek je dostatečně nízký, aby se daly veřejné finance označit za zdravé.
10:00 Zdravé veřejné finance nerovná se nulový rozpočtový schodek, to je potřeba říci. Zdravé veřejné finance jsou takové, kdy nám přestane růst relativní zadlužení k velikosti ekonomiky. Na straně druhé negativní fiskální efekt už tady je, a pokud zároveň čelíme situaci, kdy zvenku přichází další silné negativní impulsy a ekonomika sotva roste, možná stagnuje, tak další zásah ze strany fiskální politiky není úplně žádoucí. Tudíž odpověď na vaši otázku: 230 miliard korun je kompromis, který jsem jako ekonom ochotný akceptovat.
11:00 A stran posledního vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu, který vyzval k rozpočtové odpovědnosti, je tenhle přístup dostatečně rozpočtově odpovědný? - Mohl by být odpovědnější, ale je odpovědný. Já jsem si přinesl takovýhle graf. Tady ty červené sloupce a ta čára dolů, to je působení předchozí vlády, a to je fiskálně nezodpovědné chování. Tohle je odpovědnější, i když ne úplně, ale odpovědnější jednání fiskální politiky. Takže tady je jasně vidět, kdo způsobil ten problém a kdo ho aspoň částečně napravuje.
13:00 Vláda řekla, že školství je její priorita. Přitom rozpočet kapitoly školství má být nižší než v roce předchozím. Je to velká chyba? - Kdybych byl v jejich situaci, školství by pro mě vždycky byla priorita. Školství je investice do budoucnosti, do toho nejdůležitějšího, co máme. A tady ty výdaje v poslední době bohužel v relaci k velikosti ekonomiky nebo velikosti rozpočtu klesaly, což není dobře. A školství, věda, výzkum by měly být priorita číslo jedna před všemi ostatními prioritami, a teprve pak bychom měli řešit další věci. Takže ministra školství tady v tom plně podporuji.
20:00 Co by mohl stát ještě udělat pro ekonomiku? Vedle doporučení, která mu NERV předložil? - Nejdůležitější, co může vláda dotáhnout pro podporu ekonomiky, je pokročit dále v rozběhnuté digitalizaci. Když se podíváme, jaké jsou brzdy rozvoje české ekonomiky, tak kvalita státní správy je jednou z nich, respektive absence digitálních služeb.
20:30 OSN jednou za dva roky vydává report o egovernmentu, jak jsou jednotlivé státy daleko v digitalizaci veřejné správy. My jsme na 45. místě ve světě, ale v oblasti online služeb státu jsme asi 73. Před námi v tom žebříčku jsou Keňa, Rumunsko, Kostarika, Panama, podobné země. Což já nechci ty země nějak hanobit, ale je to společnost, ve které bychom asi neměli být. My jsme přece jenom ve střední Evropě a chtěli bychom být ve společnosti zemí jako Dánsko, Nizozemí a tak dále.
23:00 Ale v podpoře ekonomiky došlo k zásadnímu vývoji, když minulý týden Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo hospodářskou strategii. To je něco, co tady chybělo 19 let. Poslední podobně kvalitní strategie byla vytvořená v roce 2005 pod vicepremiérem pro ekonomiku Martinem Jahnem. My jsme tady měli 19 let vlády, které neudělaly v tomhle vůbec nic, respektive když se o něco pokusily, tak to skončilo nějakou chaotickou blamáží. To je po 19 letech strukturovaný promyšlený materiál.
26:00 Určitě by možná měla větší důraz, kdyby vznikla a byla pod záštitou Úřadu vlády. Myslím, že teď bude důležité opravdu najít nějakou nadstranickou a celospolečenskou shodu nad tím, že to je správná strategie. Já si to budu chtít vzít i na zodpovědnost, abychom to zvážili a vzali to i pod agendu pana prezidenta. A podpořit tak i nalézání kompromisu po té blamáži s důchody. Jsem trošku skeptický, že se se všemi stranami dá racionálně jednat, a to se trošku bojím, že nemusí přežít příští parlamentní volby, což by byla obrovská škoda. - Ten dokument podle vás je tak dobrý a tak cenný, že by stálo za to, aby si ho prezident vzal a dal mu svoji záštitu? -Budu se snažit, abychom k tomu tak přistoupili.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.