Zvyšme zdanění piva či benzinu, navrhuje ekonom cestu bez dluhů

Česko chce během několika málo let zásadně zvýšit výdaje na obranu. Vláda Petra Fialy na ni chce dávat tři procenta HDP. Je ale možné, že na červnovém summitu NATO bude tlak na výdaje ještě větší. Kde na to vzít?

Hostem Ptám se já byl ekonom z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský.

Česko si dalo závazek do roku 2030 postupně zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Návrh vlády Petra Fialy (ODS) podpořilo i opoziční hnutí ANO.

Požadavky spojenců by ale mohly být brzy ještě větší. Obranné výdaje a jejich navýšení mají být jedním z hlavních témat summitu NATO, který se uskuteční na konci června v Haagu. Původní cíl vydávat na obranu dvě procenta HDP plní podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento závazek splnilo teprve v loňském roce.

Podle představ amerického prezidenta Donalda Trumpa by přitom členové NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP.

Jaký model financování armády a zbrojení je dlouhodobě nejlepší? A jak to udělat, abychom současně mohli zlepšovat školství a měli dost na zdravotnictví i důchody?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vaše Centrum veřejných financí dnes představilo analýzu, jak ufinancovat zvýšené výdaje na zbrojení. Kde na to tedy vzít? – Máte tři možnosti. To není nic nového. Můžete snížit ostatní výdaje, můžete zvýšit příjmy a můžete se zadlužovat. To jsou základní tři možnosti. Nikdo zatím nevymyslel nic moc lepšího.

2:00 Jaká je nejreálnější cesta z vašeho pohledu? – Já bych to kombinoval. Vidím vícero možností. A jsem pro, aby si občané a jejich politická reprezentace vybrali mezi těmito možnostmi. My v té studii říkáme, proč je potřeba zvyšovat výdaje a proč je potřeba zvyšovat je ještě rychleji, než vláda říká. (…) Ale je to rozhodnutí politické reprezentace, jak obranyschopní a kdy chceme být.

3:00 Příští rok to nejspíš bude na dluh. Pak už to může být kombinací reforem, snížení výdajů a nějaké moderní daňové reformy, zvýšení příjmů.

5:00 My se teď točíme kolem tří procent. Já slyším, že dost možná bude cíl z toho červnového summitu NATO vyšší než tři procenta. Takže to, co tady diskutujeme, je nějaký základní scénář. Bude to víc než tři procenta. Ale také jde o to, jestli nám jde o splnění nějakých závazků NATO, anebo jestli bychom si mohli vybrat ještě větší obranyschopnost než jenom minimální požadavky NATO. To by mělo být součástí té debaty.

6:00 V posledních 20 letech jsme měli zhruba jednoprocentní obranu, my jsme dávali na obranu málo. A naše obranyschopnost tomu odpovídá. (…) My jsme to podfinancovávali desítky let. Abychom splatili vnitřní dluh, že nemáme lidi v armádě, nemáme budovy, nemáme munici, nemáme zbraně, tak bychom v dalších letech měli investovat ještě více, než je náš dlouhodobý cíl.

9:00 Pokud tady krátkodobě potřebujeme výrazně víc zainvestovat, abychom splatili to podfinancovávání, tak na to můžeme mít nějakou dočasnou daň, anebo zvýšený podíl dluhu. – V souvislosti s dočasnou daní opoziční hnutí ANO zmínilo například speciální zdanění zbrojařských firem, pokud budou mít větší výdaje související s výdaji na obranu. Něco jako takzvaná windfall tax. Jak se na to díváte? – Je to možnost. Má to nějaké výhody, má to nějaké nevýhody. Slyším, že zisky některých těchto firem jsou přirozeně vysoké, zavedení vyšší daně může mít nějaké nevýhody. My chceme, aby nyní zbrojaři vyráběli hodně zbraní, a nechceme je příliš demotivovat v této jejich aktivitě tím, že bychom danili jejich zisky. Ale také bychom je mohli motivovat k tomu, aby ten zisk neměli příliš vysoký a naopak jej investovali do dalších rozšíření produkce a tak dále.

11:00 Další možnosti jsou dočasné zvýšení jiných daní. Například Estonsko na tři roky zvýšilo o dva procentní body DPH, daň z příjmů fyzických osob i daň z příjmů právnických osob. To neříkám, že bylo vhodné už i u nás. Ta dočasnost může vykrýt to, než zvládneme provést strukturální reformy zdravotnictví, policie, samospráv do dalších oblastí. Které bychom měli provést podle mě nezávisle na čemkoliv jiném a zároveň by mohly snížit výdaje v těch jiných oblastech než v obraně.

12:00 A kromě strukturálních reforem, pokud nezvládneme snižování ostatních výdajů, tak to nakombinovat se zvýšením výběru daní. Ať už lepším výběrem daní, bojem proti daňovým únikům, anebo zvyšováním některých daní. Které jsou třeba v českém kontextu relativně nízké. Ať už se dlouhodobě mluví o majetkových daních z kapitálových příjmů, ale i prostě spotřební daně. My jsme nezvýšili od roku 2010 daň z piva, vína, nafty, benzinu. To jsou prostě příležitosti. Chápu, že to lidé neradi uslyší, že je možnost zvýšení těchto daní. Ale jsou škodlivé pro zdraví, jsou škodlivé pro životní prostředí.

15:00 K daňovým únikům – souvisí s tím klidně i zavedení EET? – Ne nutně EET, ale nějaký systém, kde stát bude mít větší kontrolu nad tím, kdo kde platí daně. Nějaké upravené EET. Určitě to může být součástí zlepšení boje proti daňovým únikům.

17:00 Další oblasti můžou být i švarcsystém. (…) Další oblast jsou daňové výjimky v konsolidačním balíčku. Některé se zrušily, slevu na dani pro studenty a na školkovné, ale stále tam zůstává ne příliš dobře odůvodněná sleva na hypotéky.

18:00 (k DPH) Rád bych to vyměnil, že bych snížil zdanění práce a zvýšil zdanění spotřeby. To je obecně princip, který bych doporučil. – Unesli by to spotřebitelé po těch letech velké inflace? – Každá daň je nějakým způsobem bolestivá. To je prostě fakt. Já bych to nejradši rámoval: Pojďme snížit zdanění práce, těm stejným spotřebitelům nebudeme brát peníze ze zdanění práce a pojďme jim trochu zvýšit zdanění spotřeby.

20:00 Nebudu nikomu nic nalhávat do kapsy. Já to slyším od politiků, kteří říkají: My to všechno zařídíme, budete mít kvalitní veřejné služby, budete mít nízké daně, budete mít nezadluženou budoucnost. A to prostě není možné. Tyto tři věci nejdou dohromady. A u výdajů na obranu jsme zase u toho. Snažíme se udělat kvadraturu kruhu. A to prostě není možné. Takže pokud nejsme schopni snižovat výdaje, pokud se nechceme zadlužovat, nezbývá nám nic jiného než zvyšovat příjmy. Ale pojďme to udělat chytrým způsobem.

20:30 Pojďme to dělat takovým způsobem, aby to bylo dlouhodobě co nejvíce udržitelné zvýšení z daní spotřeby, ať už skrze ty spotřební daně, které už jsme zmínili, nafta, benzin, alkohol nebo DPH, tak to je jedna z možných dobrých cest.

22:00 Všichni (politici) se bojí říkat: Zvýšíme daně. To se zažilo, že se to nesmí. (…) Možná to změním tím, že o tom budu otevřeně mluvit. A možná o tom pak ti odvážnější z politiků budou schopni mluvit a třeba se lidé na to naladí. Že opravdu pokud chceme mít obranyschopnou zemi, pokud chceme mít inovativní firmy, pokud chceme mít vzdělanou společnost, pokud chceme mít důchodce, co mají solidními důchody, tak to potřebujeme zafinancovat. To znamená mít kvalitní daňový systém.