Článek
Vláda chce zrušit služební zákon. Nahradit ho má zákon o státních zaměstnancích, který předkládají jako svůj návrh čtyři koaliční poslanci. Nová úprava by mimo jiné výrazně usnadnila propouštění ve státní správě. Co změna přinese?
Hostem Ptám se já byla bývalá nejvyšší státní zástupkyně, poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
Vláda Andreje Babiše (ANO) připravila bez širší diskuze úpravy služebního a nominačního zákona. Nominační zákon, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem, chce zrušit. Služební zákon kabinet plánuje nahradit novou normou o státních zaměstnancích. V obou případech návrh připravila skupina poslanců vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Záměr kritizuje opozice i odbory. Nový zákon o státní službě podle nich oslabí nezávislost úředníků a posílí vliv politiků na státní správu. Povede to k odlivu odborníků a zhoršení státních služeb a jejich dostupnosti.
Tím, že návrh nového zákona připravili poslanci, neprošel úvodním připomínkovým řízením. Na což nedávno přímo ve Sněmovně upozornil i prezident Petr Pavel. Jde podle něj o narychlo připravovanou legislativu, kterou je třeba sledovat.
Proč tak důležitou změnu koalice dělá tímto způsobem?
„Myslím, že se jedná právě o normu, která by měla odbyrokratizovat společnost. A nejsem si úplně jistá, že si kapři budou chtít vypustit sami rybník. Připomínková místa jsou ministerstva, kde - a musím říct, že mi dávají za pravdu řady pracovníků z ministerstev - je práce neefektivní. A se dá řešit opravdu daleko lépe na základě některých kroků, které ten zákon přináší,“ reagovala v rozhovoru pro Ptám se já jedna z předkladatelů návrhu, poslankyně za Motoristy a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.
Má nový zákon o státních zaměstnancích hlavně usnadnit propouštění ve státní správě? Lze si v Česku objednat trestní stíhání, jak opakuje premiér Babiš? A je kauza Čapí hnízdo politický proces?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Minulý týden jste byla jedna z poslankyň, která hlasovala pro imunitu Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Říkala jsem si, jestli od vás jako bývalé nejvyšší státní zástupkyně tohle hlasování není vlastně takovým vyjádřením nedůvěry v českou justici, justiční systém, ve spravedlnost celého procesu? - Určitě ne. Záměrně jsem na plénu vystoupila a dopředu jsem uvedla své důvody, pro které budu hlasovat tak, jak jsem hlasovala. Nechtěla jsem se schovávat za rozhodnutí nebo doporučení imunitního výboru a chtěla jsem uvést opravdu své konkrétní důvody, které pro to hlasování mám.
2:00 Co vidíte jako nejslabší článek? Selhala především státní zastupitelství, selhaly především soudy, selhala především policie? Kde je podle vás hlavní kámen úrazu toho, proč jste se rozhodla Andreje Babiše nevydat? - Musím říct, že jste neuvedla ten jeden z hlavních důvodů, a to je obsah imunity. Protože imunita jako právní prostředek, tak jak je v současné době upravená, má poskytovat ochranu, ať je to pro jakýkoliv trestný čin, tak poskytovat ochranu proti zásahům z vnějšku. A pak teprve, když je to pro hospodářský trestný čin. Když to není záležitost, která se opravdu dotýká třeba politiky, ale ta hospodářská kriminalita, potom tam nastupují další faktory, které by měly být zvažovány a které pro mě představovalo právo na spravedlivý proces a záležitosti, které právo na spravedlivý proces v tomto případě u mě zpochybňují.
3:00 A je nějaká z těch složek, které jsem vyjmenovala, které podle vás pochybily nejvíc v právu na spravedlivý proces? - Řekla bych, že to je skutečně délka řízení. Ta délka řízení je naprosto neúměrná, protože se nejedná o nějakou zvlášť složitou věc. Není tam nějaký rozsah X pachatelů. Takže si myslím, že tam je problém jednání, přípravného řízení. - A čí vinou? - Myslím, že trošičku negativní úlohu tam sehrálo státní zastupitelství, které nejprve zastavovalo, pak rušilo, pak žalovalo. Takže si myslím, že tam ten problém je. Ale určitě vnímám i problém rozhodnutí vrchního soudu, kde opravdu zásada dvojinstančnosti pro mě porušená byla.
4:00 Andrej Babiš o tom rád mluví jako o politickém procesu. Říká, že to je důkaz toho, že si v Česku lze objednat trestní stíhání. Jak vnímáte tyto výroky? - Určitě nechci zpochybňovat ani práci policie, ani státního zastupitelství, ani soudu, ale že byste mohla úplně vyloučit, že není možné si objednat trestní stíhání, tak to já si prostě nedovolím. Protože pravdou je, že můžete uměle vytvořit několik okolností, s těmi potom jdete za policií a k tomu sdělení obvinění, pokud máte třeba ještě přímé vazby někam, tak může opravdu dojít. Ale nechci o tom spekulovat. - Ale nelze vyloučit, že by u nás šlo objednat trestní stíhání? - Na 100 procent, abych řekla, že nic takového není možné, tak to opravdu neřeknu. Protože na 100 procent můžeme vždycky jenom říct, že nás čeká smrt.
7:00 Když říkáte, že nelze vyloučit, že si u nás lze objednat trestní stíhání, tak se ptám, jestli v žádném systému to takto nelze vyloučit? - Není to o systému, je to o lidech. Je to o lidech, protože v tom systému pracují lidé a myslím si, že už jsme kolikrát viděli odstíhané policisty, viděli jsme odstíhané soudce i státní zástupce, protože porušili svoje povinnosti. Takže dát ruku do ohně za to, že nemůže někdo zneužít tu svoji pravomoc, opravdu nedám. Není to v systému, je to v lidech.
8:00 V případě Čapí hnízdo existují nějaké indicie, že to byla politická kauza na objednávku? - Neznám ten trestní spis. Vůbec nevím, jak začal. Kromě toho, že z médií vyplynulo, že se jednalo o anonymní oznámení. Z hlediska načasování se skutek stal v roce 2008. A po celou dobu, přestože provedla kontrolu dotace řada institucí, se nic nedělo. A začalo se dít, až tuším v roce 2015 nebo 2013, kdy ANO a tedy i premiér vstoupili na politickou scénu jako vážný hráč. A následně poté došlo tedy k tomu trestnímu stíhání. Nevím, jestli to spojovat, či nikoli. Žádný konkrétní materiál k tomu, že by to bylo důsledkem a pouze důsledkem nějaké politické aktivity, samozřejmě nemám. Takže je možné zmínit jen za sebou jdoucí data a každý, ať si to zváží.
11:00 Jak jste spokojená s tím, jak funguje česká soustava státního zastupitelství? Vy jste už v některých rozhovorech před volbami několikrát zmínila, více či méně napřímo, že se vám nelíbí narůstající počet odškodných, které platí Ministerstvo spravedlnosti za nezákonná stíhání. - Nejsem spokojená, samozřejmě. Právě proto, že máme dlouhá řízení, která skončí po 10 letech zprošťujícími rozsudky. A to vede potom k náhradám, které se pohybují skutečně v desítkách milionů, ne-li přes 100 milionů. A další věc, kterou jsme už řešili s ministrem spravedlnosti, je i otázka, že státní zástupci v podstatě v případě trestního stíhání vykonávají nad těmi kauzami dozor sami v rámci své soustavy. Což nikde jinde není. Není to u policie, není to u soudců. Takže i tuto otázku jsme otvírali a rádi bychom ji řešili.
13:00 Úplně na rovinu, vede podle vás Lenka Bradáčová coby šéfka žalobců soustavu státního zastupitelství dobře? - Jestliže hovoříme o zprošťujících věcech, to znamená, že se začínají věci zahajovat bez úplně dostatečných podkladů, tak tam bych viděla trošičku chybu a možnost zase zacílit více na dozor, na dohled. To bych možná trošku vytkla. A vytkla bych právě i tu délku řízení. Ale pokud se týká práce jako takové na Nejvyšším státním zastupitelství, tak si myslím, že zatím je to v rozběhu, zatím je to relativně krátká doba.
13:30 Už jsem navštívila Nejvyšší státní zastupitelství a určitě jsme hovořili o tom, že bychom rádi spolupracovali i na nějaké společné legislativě, která by se dotýkala třeba otázky nezletilců, mladistvých, dotýkala by se možné legislativy do budoucna. - Takže tam bude nějaká spolupráce? Ptám proto, že není úplně velkým tajemstvím, že jste spolu měly celou řadu konfliktů. - Jsem člověk, který nekouká zpátky a jistěže v každém z nás zanechá nějakou stopu to, když je podle svého názoru nespravedlivě vydán nějaké kritice. Ale já nechci hodnotit věci zpátky, chci jít dopředu a myslím, že spolupráce je možná.
16:00 Ve Sněmovně jste stanula v čele ústavně-právního výboru. Jaké zásadní věci byste nejvíc očekávala a požadovala po ministru spravedlnosti panu Tejcovi? - My jsme si nastínili i nějaké legislativní záměry, už se o nich mediálně mluvilo, je to hlavně otázka snížení věku hranice trestní odpovědnosti. Potom je to otázka reformy justiční soustavy, kde pan ministr má v úmyslu spojování okresních soudů. Já jsem říkala, že pokud se jedná třeba o Prahu, kde jsou obvodní soudy, kde na Míčankách je pět soudů v jedné budově, tak tady asi není vůbec žádný problém sloučit některé pražské obvodní soudy. Ale pokud se týká okresů, tam bych viděla, že by mohl opravdu nastat problém.
18:00 Takže u rušení soudů v těch vzdálenějších oblastech byste byla opatrná. - Velmi opatrná.
21:00 Proč jste se pustila do zákona o státních zaměstnancích a zrušení takzvaného nominačního zákona? - Moje zapojení jde přesně v intencích programu Motoristů, a to je odstraňování byrokracie. U nominačního zákona jsem překvapená, že vůbec vznikl, protože ten proces, který představuje, jsem si sama pro sebe nazvala takovou Potěmkinovou vesnicí. On se tváří, že vytváří prostor něčeho, co ale ve skutečnosti opravdu nevytváří. Protože jestliže vláda jmenuje komisi, která má posuzovat lidi, kteří budou posuzovat, potom sama stanoví pravidla. Ministerstvo zřídí svoji tříčlennou komisi, která v podstatě vybírá lidi pro tu vládní komisi… - To jste se mohla zeptat Andreje Babiše, byla to jeho vláda, která nominační zákon prosadila. - Ano. A proto říkám, že pro mě tento zákon představuje byrokratickou zátěž a zbytečnou zátěž.
24:00 A zákon o státních zaměstnancích? Proč jste se rozhodla k tomu připojit? To je norma, kterou jste ani nepsali jako poslanci. Podle informací, které jsou dostupné, ji psali na legislativním útvaru Úřadu vlády. - Pracovali jsem s hotovým textem, ale samozřejmě jsme do toho textu také zasahovali. Ten zákon vyvolává řadu emocí, ale důležité je odbyrokratizovat stát. Protože jestli si vaši sledující vzpomenou na dobu covidu, kdy potřebovali něco zařídit na úřadu, tak všechny úřady v podstatě byly zavřené a přesto nějakým způsobem fungovaly.
25:00 To znamená, že přeobsazenost je ve státní správě strašně vysoká. Ale hlavně je velký problém, že není důvod, aby ve státní správě fungoval tak velký počet zaměstnanců zařazených do státní služby. Když je možné, aby vykonávali určité činnosti jako občanští pracovníci. A pakliže bychom snížili ty počty zařazených pod státní službu, které opravdu mají velké výhody, měli by to být exkluzivní zaměstnanci státu, které stát opravdu skvěle zaplatí, tak pak je to naprosto v pořádku a má fungovat takový zákon. Ale ne v tom rozsahu a ne tak, jak byl napsán. - Takže míříte mimo jiné k tomu, abyste prostě usnadnili propouštění ve státní správě? - Není to úplně tak, ale rozhodně by to mělo být jednodušší. Ale znovu říkám, pro mě je zásadní a důležité, že pokud jde o pracovníky, kteří by byli zařazeni pod státní službu, tak těch by mělo být výrazně méně a proces jejich odvolávání, propouštění a podobně by měl být jiný, než u úředníků, kterých je dnes přehršel a není vůbec důvod, aby byli pod státní správou.
26:00 To skoro zní, že přijímáte zákon, abyste přehršel těch státních úředníků mohli propustit. - Přehršel ne, ale myslím si, že ve státní správě je opravdu přebyrokratizováno. Digitalizace, zjednodušování procesů, úspora zaměstnanců, tímto směrem by se mělo jít. Ale pokud se hovoří i o propouštěních, tak to není tak, že by to bylo jednoduché: tady máš papír a zítra nechoď. To zákoník práce ani neumožňuje. Ten postup by právě podpůrně upravil zákoník práce.
27:00 Co pozitivního to naprosto průměrnému úředníkovi, který teď je chráněn zákonem o státní službě, přinese? - To má něco přinést společnosti, ne těm úředníkům. - Ale těm úředníkům nic pozitivního. - Těm úředníkům pozitivního v tom směru… - … že je budeme moci snáz propustit. - Určitě ne. Jednak to bude rychlejší a bude se daleko snáze přijímat opravdový odborník, protože dnes je to problematické.
27:30 Řada expertů říká, že hlavní překážka pro přijímání skutečných odborníků je v odměňování, protože oni samozřejmě chtějí větší odměny. A na to ten váš návrh nemyslí. - Když říkám, že je potřeba méně zaměstnanců pod státní službou, tím pádem budete moct mít daleko větší balík peněz, který mezi ně můžete rozdělit.
29:00 Na zaměstnance, kteří nejsou nosnými zaměstnanci pro státní službu, by se vztahoval zákoník práce, byli by to občanští zaměstnanci. To znamená, že ani jejich odměňování by nebylo tak excelentní.
30:00 Proč jste se vydali cestou poslaneckého návrhu a ne standardního legislativního procesu a připomínkového řízení, aby tak důležitá norma mohla projít celospolečenskou debatou? - Protože si myslím, že se jedná právě o normu, která by měla odbyrokratizovat společnost. A nejsem si úplně jistá, že si kapři budou chtít vypustit sami rybník. Připomínková místa jsou ministerstva, kde opravdu, a musím říct, že mi dávají za pravdu poměrně řady pracovníků z ministerstv, že ta práce je neefektivní, že se dá řešit opravdu daleko lépe na základě některých kroků, které ten zákon přináší.
