Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, říká vládní zmocněnec

Donald Trump v kampani s nadsázkou sliboval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Po nástupu do funkce uznal, že to bude trvat déle. Jeho tým zmiňoval, že doufá v dosažení příměří do Velikonoc. Kam Trump dokázal za tři měsíce konflikt posunout?

Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil přesvědčení, že by se už brzy mohlo přiblížit jím slibované příměří na Ukrajině. V pondělí prohlásil, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Trumpova zpočátku velmi intenzivní iniciativa ale zatím žádné konkrétní změny nebo zklidnění situace nepřinesla.

Podle Kopečného Ukrajinci pochopili, jak přistupovat k Trumpovi. „Prezident Zelenskyj to od schůzky v Bílém domě dělá dobře. Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, ale pragmaticky hovoří o ekonomických výhodách toho spojení. Když Zelenskyj začne mluvit o patriotech, okamžitě řekne: My si to chceme zaplatit za vlastní peníze, pojďme se o tom bavit,“ popsal Kopečný.

Boje na Ukrajině ale dál pokračují a oběťmi krvavých útoků jsou i nadále civilisté. Podle OSN už od zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 zahynuly tisíce ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Civilních obětí přibývá i na ruské straně. Moskva ale stále trvá na tom, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle“.

Kreml toto tvrzení zopakoval i po nedělním leteckém úderu na město Sumy na severu Ukrajiny. Ruský útok na Květnou neděli, kdy mnoho věřících mířilo do kostela, podle úřadů připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí zranil. Úder, který patří k nejtragičtějším v letošním roce, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za terorismus.

Jaké máme další plány týkající se pomoci Ukrajině? A jak daleko je konec války?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Kam dokázal Donald Trump za tři měsíce ve funkci posunout konflikt na Ukrajině? Jak moc ho přiblížil k míru? – Dokázal ho posunout do pozice, kdy evropské státy pochopily, že na udržování míru budou samy. Kdy Ukrajina pochopila, že netahá za delší konec při vyjednávání a je teď ve fázi, kdy čeká na to, co se podaří Donaldu Trumpovi a jeho administrativě vyjednat s Ruskem. A také ve fázi, kdy jsme viděli velkou demonstraci diplomacie skrze sílu, jak to pojala nová americká administrativa směrem k Evropě, ke svým spojencům, směrem k Ukrajině, ke slabšímu z toho konfliktu. Ale vůči Rusku jsme zatím viděli diplomacii skrze slabost, prostě tam nevidíme žádné konkrétní posuny.

2:00 Za poslední dva týdny se ruské požadavky z hlediska toho, co jsou pro ně podmínky na ukončení války nebo míru, dostaly vlastně do fáze února nebo března roku 2022.

3:00 Jde americká administrativa na ruku Rusku? – Je to nějaký souboj i uvnitř americké administrativy. Přesto si nemyslím, že celkově Amerika jde na ruku Rusku. Je to zatím nedostatečná odhodlanost a nedostatečná síla.

5:00 Speciální zmocněnec pro Ukrajinu Steve Witkoff v rozhovoru pro Fox News popsal své páteční jednání s Vladimirem Putinem a jeho poradci. A řekl, že Putin navrhl své poměrně konkrétní požadavky pro trvalý mír. Má se to týkat pěti ukrajinských oblastí, bezpečnostního protokolu, širších geopolitických souvislostí, například článku 5 NATO. Znamená to, že administrativa Donalda Trumpa by skutečně touhle cestou mohla jít? – Mohla a nemusela. Stejně tak i vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg svoje vize toho, jak by konflikt mohl být ukončen, začal komunikovat veřejně. Takže jsme opravdu v době, kdy se prohlášení o jakémkoliv i sebecitlivějším geopolitickém zahraničněpolitickém tématu nejdřív komunikuje mediálně a pak pozorujeme, která z těch stran získává více sympatií. Může to mít populistický důvod, zkoumá, pro co bude obyvatelstvo Spojených států více nakloněné. A snaží se možná i skrze to rozproudit diskuzi.

6:00 Jak se z vašeho pohledu v té hře teď daří ukrajinskému prezidentovi Zelenskému? Protože vy jste byl poměrně kritický k jeho jednání v Oválné pracovně v Bílém domě, kdy došlo mezi ním a prezidentem Trumpem k roztržce. Jak sledujete to jeho veřejné vystupování teď? – Dělá to podle mě velmi dobře od té doby. Celá ukrajinská diplomacie, včetně pana prezidenta Zelenského, se velmi poučila z toho incidentu v Bílém domě. (…) Navnímali to, co skutečně Donalda Trumpa a jeho lidi zajímá, že je nezajímají emoce. Naopak hovoří velmi prakticky, až pragmaticky o ekonomických výhodách toho spojení. Když začne mluvit o patriotech, jako třeba včera nebo předevčírem, okamžitě řekne: My si to chceme zaplatit za vlastní peníze. Pojďme se o tom bavit.

8:30 (Ukrajinci) se výrazně posunuli od toho, kdy v pracovně Bílého domu začínali ten rozhovor s fotkami zmrzačených ukrajinských vojáků, kteří se vrátili ze zajetí, kde zažili strašné věci. Důkaz, že Rusko se chová genocidně, porušuje všechny Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci, ty lidi mučí, ať už jsou to vojáci, nebo ne. Ale tohle je příběh, který Donalda Trumpa nezajímá. A myslím si, že teď Ukrajina přesně ví, co Donalda Trumpa zajímá.

9:00 Reakce na Zelenského požadavek, že by Ukrajinci chtěli koupit deset systému Patriot, byla poměrně příkrá. Minimálně ta veřejná, kdy Donald Trump řekl, že za tu válku si v zásadě může Zelenskyj sám, že ji neměl začínat, když se nemá čím bránit. Předtím mluvil o milionech mrtvých, za které může Zelenskyj, Putin a Biden… – Nepřeceňoval bych nabrífovanost pana prezidenta Trumpa na témata, která byla vznesena relativně krátce předtím, než na ně byl dotázán. Tam je možné, že si to nejdřív americká administrativa nějak zpracuje vnitřně, pak dostane americký prezident nějaké možnosti na stůl a pak se rozhodne.

10:00 Tedy požadavek to koupit, zaplatit za to je dobrá cesta? – Podle mě je to jednoznačně dobrá cesta, Američané na to reagují dobře.

12:00 Jak jsme daleko od uzavření nějaké mírové dohody nebo příměří? Podle kuloárních informací administrativa Donalda Trumpa počítala s termínem Velikonoc. – Já povedu velkou podnikatelskou misi na Ukrajinu 12. května. A nepředpokládám, že bychom tam jeli do situace, která bude výrazně jiná od toho, co je tam dnes nebo před půl rokem.

11:30 To, kdy nastane nějaké příměří nebo mír, je přímo úměrné tomu, kdy začne Amerika aplikovat diplomacii skrze sílu vůči Rusku. To se neděje, je to o tom, kdy se utrhne to ucho nádoby trpělivosti, se kterou pořád chodí zástupci Spojených států za Ruskem. A kdy po každé takové schůzce dojde k dalšímu brutálnímu útoku, který není náhodný. – Takže se Rusové touto cestou vysmívají mírovým jednáním. – Naprosto, oni se vysmívají všem těm, kteří si myslí, že je někam posouváme v těch jednáních. Je to především výsměch vůči Spojeným státům.

13:00 Odpověď na to, co má Amerika dělat, je jednoznačná. Zaprvé můžou dodávat výrazně víc zbraní, případně nechat si za ně zaplatit, samozřejmě. A případně ještě rozšířit nějakou zpravodajskou spolupráci. Mimochodem, zbrojní spolupráce neustále pokračuje, stejně jako ta zpravodajská ze strany Spojených států. Ale druhá, ještě klíčovější věc je podříznout větev, na které sedí ruská ekonomika. A to jsou příjmy z ropy. (…) To znamená jednak uvalit sekundární sankce a zadruhé také podříznout cenu ropy za barel. Což Amerika může ve spolupráci se zeměmi OPEC udělat.

16:00 Pokud tedy Donald Trump bude chtít na Ukrajině uspět, bude muset použít sílu? – Jednoznačně. (…) Pokud to neudělá, drtivá většina států světa uvidí americkou slabost. A to je něco, čeho se každá velmoc musí bát ze všeho nejvíc. Je to především strach z vlastní slabosti. To žene Rusko do těch imperiálních expanzí.

17:00 Jak po případném příměří nastavit vztahy, co se potom bude dít v Rusku? Jak to udělat, aby nám nehrozil v nejbližších letech další vojenský konflikt, abychom jenom neodpočítávali roky do toho, kdy Rusko napadne nějaký jiný stát nebo znovu Ukrajinu? – To odpočítávání bychom si měli nastavit tak jako tak. Protože v plánech rozvoje schopností ruských vojenských sil to tam jednoznačně je. A nemluví o tom už jenom baltské země a Poláci, ale i dánská rozvědka, německá rozvědka, generální štáby západních zemí, že do pěti let má Rusko vybudované takové vojenské kapacity, tedy dostatečný počet dobře vycvičených vojáků a techniku k tomu, aby napadlo státy NATO. To se prostě může stát do pěti let.

19:00 Co s tím my můžeme dělat? Vyzbrojit Ukrajinu dostatečně. Ať nám za to platí. Vždyť to je úplně v pohodě. Ať si na to vezmou úvěr a ten nám splácí dalších 10, 20 nebo 30 let. Nástroje na to v Evropě jsou, jmenují se ukrajinský nástroj, evropský mírový nástroj. Když se do toho dá víc peněz a půjčí se to Ukrajincům, aby to jejich banky splácely, tak to může fungovat. Protože v malém to už dva roky funguje.

19:30 A druhá věc, jak bránit samotnou Evropu, tedy státy EU a NATO. Jasně, zbrojit, ale není to jenom o tom, říct si, že budu dávat tři nebo čtyři procenta. (…) Nám chybí systémy protivzdušné obrany, protiraketová obrana a vlastní balistické střely. Protože pokud chcete, aby na vás někdo neútočil, tak musí ten protivník taky vědět, že když hodí na vaše město nějakou raketu, tak hodíte něco zpátky. A tohle v Evropě nemáme a neumíme to dělat. A musíme na to vyčlenit nějaké absolutní částky peněz. A je to hodně peněz.