Robert Fico začal jistý typ normalizace, říká expert

Na Slovensku opět vypukly protivládní protesty. Zemi teď rozdělují zásahy ministryně Martiny Šimkovičové do kultury. Premiér Robert Fico prohlašuje, že opozice vytváří atmosféru vedoucí k dalším atentátům. Kam může situace zajít?

Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog Michal Vašečka.

Zhruba 18 tisíc lidí se v úterý sešlo v Bratislavě na dalším protestu, který proti vládě Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) pořádala opozice. Demonstranti požadovali odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS), která v posledních týdnech rozpoutala čistky ve slovenských kulturních institucích. Jejich součástí bylo i odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky nebo ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé.

„K moci v případě kultury přišli lidé, které se nebojím nazvat barbary. Kteří kultuře ne že nerozumí, je to daleko horší, oni ji chtějí likvidovat. Mají představu o kultuře jako o folklóru devatenáctého století, který je třeba propagovat na každém rohu. Cokoliv, co zavání modernitou, považují za dekadentní. Používají slova, která jsme mohli naposledy slyšet začátkem padesátých let od stalinistů, anebo v třicátých letech od nacistů,“ kritizoval slovenský kabinet sociolog Michal Vašečka.

Robert Fico v reakci na poslední protesty prohlásil, že takové akce jen podněcují k nenávisti a povedou k dalším atentátům. Dokonce už podle něj ministryni kultury někdo vyhrožoval smrtí a resort vnitra proto musel zvýšit její ochranu.

„Robert Fico a všechny trojkoaliční strany začaly jistý typ normalizace. Tady můžeme odkazovat na 70. léta, na to, co jsem spolu zažili v Československu: tedy zastrašovat obyvatelstvo a dávat jim jasný obraz toho, co je čeká. Jinými slovy se musíte přidat na tu správnou stranu,“ komentoval dění v zemi sociolog, podle kterého ovšem současný stav mnoha Slovákům vyhovuje. „Ukazuje se, že to vadí v nejlepším případě polovině společnosti. A to už jsem velký optimista,“ dodal.

Jak se pod vládou Roberta Fica proměňuje slovenská společnost? Jak zásahy kabinetu ovlivní tamní kulturu i okleštěná veřejnoprávní média? A co naše sousedy čeká dál?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Když jsme spolu mluvili naposledy v březnu tohoto roku před prezidentskými volbami, tak jste mi říkal, že se bojíte o osud liberální demokracie na Slovensku. Potvrzují se vaše obavy? - Nemám rád, když mám v takových situacích pravdu. Ale potvrdilo se to naprosto přesně. Slovensko ve velmi zrychleném módu opakuje to, co Maďarsko a Viktor Orbán dělal celé roky. Slovensko je 10 měsíců po parlamentních volbách v situaci, ve které byl Orbán a Maďarsko po dvou volebních obdobích. Liberální demokracie je na Slovensku mrtvá.

1:30 Oprávněně můžeme mít obavy, jak budou vypadat další volby. Už teď můžu skoro určitě říct, že nebudou férové. Zřejmě budou stále svobodné, věřím v to. Ale o to se teď na Slovensku začalo hrát.

2:30 Slováci jsou rozdělení na dvě části. V té jedné, prozápadní, modernější, možná městské části slovenské společnosti to vytváří možná ještě větší znechucení než samotná vláda Roberta Fica. Protože vidí, že navzdory tomu, co se děje, volební preference se nejenže nepohly, ale Robert Fico a jeho Směr je ještě silnější. A zdá se, že mnohým lidem se to vlastně líbí.

4:00 Které kroky už vláda Roberta Fica učinila, že by mohly vést k tomu, že volby férové nebudou? - Máme zkušenost z prezidentských voleb. Po druhém kole se to změnilo na neférovou hru, ve které Peter Pellegrini celou dobu lhal. My jsme to analyzovali a nemohli jsme tam najít nic, co by se vůbec blížilo pravdě. A v tomto smyslu to bude pokračovat jen s tím rozdílem, že veřejnoprávní média už veřejnoprávními nebudou. Ony jimi přestávají být už teď. Nové moci se je šikovně podařilo paralyzovat. V soukromých médiích zatím statečně bojují.

5:00 Fico a všechny trojkoaliční strany začali jistý typ normalizace. Tady můžeme odkazovat na 70. léta, co jsem spolu zažili v Československu: zastrašovat obyvatelstvo a dávat jim jasný obraz toho, co je čeká. Jinými slovy už nestačí být indiferentní, musíte se přidat na tu správnou stranu. A když se přidáte na stranu opozice, tak se pak nemůžete divit. Těch signálů je hodně. Buď se tedy stáhnout a nevyjadřovat se k ničemu, nebo se přidat k vítězné straně. V opačném případě budou důsledky vážné.

6:00 V uvozovkách krásně to bylo vidět na případě Matěje Drličky (odvolaný šéf Slovenského národního divadla –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.). On byl jako typický manažer zadobře s mnohými, i s lidmi z Hlasu i Směru, dokonce si tykal ještě z minulosti i s ministryní Šimkovičovou. Ukázalo se, že to nepomáhá.

8:00 K moci v případě kultury přišli lidé, které se nebojím nazvat barbary. Kteří kultuře ne že nerozumí, je to daleko horší, oni ji chtějí likvidovat. Mají představu o kultuře jako o folklóru devatenáctého století, který je třeba propagovat na každém rohu. Cokoliv, co zavání modernitou, považují za dekadentní. Používají slova, která jsme mohli naposledy slyšet snad začátkem padesátých roků od stalinistů, anebo předtím v třicátých letech od nacistů.

10:30 A to lidem konvenuje? - Ukazuje se, že to, co se děje na Slovensku, vadí v nejlepším případě polovině společnosti. A to už jsem velký optimista. (…) V porovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy, které jsou v Evropské unii, je Slovensko suverénně a bezkonkurenčně nejantizápadnější zemí.

16:00 Jaký dopad na slovenskou společnost měl květnový atentát na Roberta Fica? - Ten atentát, anebo teda to, co se prezentuje jako atentát… my nemáme informace, co se stalo. Právě proto se šíří různé teze, anebo někdy rovnou konspirace. A to, že tam obrovské množství věcí nesedí, to je druhá věc. Nesedí tam skoro nic. Nedozvěděli jsme se doslova nic, nula. - Část slovenské společnosti tedy nevěří úplně tomu, že ten atentát proběhl tak, jak je prezentováno? - Velká část tomu nevěří, ale nechce konspirovat nebo to nejsou lidé, kteří by byli zakonspirovaní. To je ta demokratická, západní část společnosti, která nemá ve zvyku konspirovat.

17:30 Atentát polarizoval společnost ještě víc ve smyslu, že jedna část společnosti začala být možná ještě agresivnější a druhá úplně paralyzovaná. Opozice celé týdny nevěděla, jak má se situací naložit. Občanská společnost, média nevěděla, jak věci komunikovat. To byla úplná paralýza, která trvala snad až do těch změn, které proběhly na začátku srpna.

19:00 Robert Fico atentát systematicky využívá proti opozici a zastrašuje lidi. Zároveň ale platí druhé. A to mě trošku vystrašilo ohledně budoucnosti Slovenska. Protože Robert Fico je totiž jediný, kdo tím atentátem dnes žije. Všem ostatním je to celkem jedno. Takto by to nemělo být po tom, co se střílí na premiéra. Společnost by to měla nějak reflektovat.

20:00 Společnost je už tak cynická, nihilistická a zároveň přísně rozdělená, že s ní vlastně už nepohne vůbec nic. Z dlouhodobého hlediska je to nebezpečná situace.

23:00 Robert Fico společností manipuluje, ale zároveň viditelně těm věcem sám uvěřil. Tak dlouho je opakoval, až se o nich sám přesvědčil.

25:00 Mají demonstrace šanci něco změnit? Robert Fico vzkázal, že se nic měnit nebude. - V tom má pravdu, ty demonstrace v tomto smyslu ničeho nedosáhnou. (…) Je v tom samozřejmě jisté zoufalství. Co může Slovensko nastartovat k nějaké větší nespokojenosti, bude až dopad činnosti Ficovy vlády například do ekonomiky.

26:00 Fico v moderní historii vládl nejdéle a udělal nejméně změn, dnes je to velmi vidět. Slovensko je velmi zadlužená země a přestává fungovat. (…) Na Slovensku je zoufale draho, životní úroveň klesá. Ten úpadek je uchopitelný. Včetně toho, že se Slovákům nedaří ve sportu. Teď je otázka, komu to Slováci dají za vinu, že se země stále propadá.

32:00 Často se v poslední době mluví o odlivu lidí ze Slovenska, můžete to potvrdit? - Vidím to ve svém okolí úplně všude. Nejsou to mladí lidé, jsou to i lidé po padesátce, kteří si tím odchodem nesmírně uškodí. Jsou to bohatí lidé, podnikatelé. (…) Bojí se, že jim firmy někdo sebere. (…) Mnozí lidé ze Slovenska, kteří žijí v zahraničí, měli tendenci se vracet. Ať už z Prahy či z Londýna, mnozí ze Spojených států amerických. No tak teď je to většinou přešlo. I moje dvě dospělé děti už jsou ze Slovenska pryč.