Výborný: Jsou signály, že v cenách řetězců není všechno košer

Potraviny v Česku po mnoha měsících mnohdy strmého růstu zlevňují. A Ministerstvo zemědělství nezapomíná zdůrazňovat, že na tom má zásluhu. Jak se budou ceny potravin vyvíjet dál? Co chystá rezort, aby se situace zase nezhoršila?

Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Některé potraviny v tuzemských obchodech dál zlevňují. Podle posledních dat Eurostatu nabralo zlevňování v Česku nejvýraznější tempo v celé Evropské unii. Ministr Výborný to v uplynulých týdnech vysvětloval nadprůměrnou sklizní i svým tlakem na velké obchodní řetězce.

Zástupci osmi z nich na jednání na Ministerstvu zemědělství už ujistili představitele vlády, že do cenovek se od Nového roku také propíše chystané snížení daně z přidané hodnoty (DPH). S přesunutím potravin ze současné 15procentní sazby DPH do 12procentní totiž počítá projednávaný konsolidační balíček.

Výborný zopakoval, že jeho rezort netvoří ceny v obchodech, chce ale dál pracovat na tom, aby se českému zákazníkovi zajistil přístup ke kvalitním potravinám jako v okolních zemích. „Je samozřejmě ještě jedna věc, která na to má vliv, na to se zapomíná, a to je hozená rukavice spotřebitelům, česká fascinace slevovými akcemi. Na to jsme experti,“ uvedl Výborný. „Musíme se bavit i s řetězci, jestli ten trend, že všechno prodáte ve slevových akcích, potom nevede k celkové deformaci trhu.“

Jaká témata chce ministr s řetězci řešit v dalších měsících? Jak dlouho ještě budou lidé jezdit nakupovat za hranice? A jak to bude se zdaněním tichého vína?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak dlouho budou Češi jezdit nakupovat do Polska nebo do Německa? - Nejsem opravdu ministr, který by říkal, jeďte nakupovat tam nebo onde. Já chci udělat maximum pro to, aby lidé nakupovali v České republice.

2:00 Lidé se naučili do zahraničí jezdit jednak kvůli nižším cenám potravin, které za hranicemi byly, možná ještě leckdy jsou. A dost často také kvůli vyšší kvalitě potravin, které v zahraničních obchodech platily. Jak je to teď? - Není pravdou, že bychom v České republice neměli kvalitní potraviny. Za kvalitu a bezpečnost odpovědnost nesu, k tomu se hlásím. Máme tady Státní potravinářskou inspekci, máme tady Státní veterinární správu. A ty výsledky jsou naprosto zřejmé. Záchyt problematických šarží potravin české provenience je výrazně nižší než některých dovozových na český trh. A z toho plyne jediné, české potraviny, česká zelenina, české ovoce, české maso patří k těm nejkvalitnějším a nejbezpečnějším v Evropě.

3:30 Takže takzvaná dvojí kvalita potravin je pryč? - To je pryč, to je skutečně pryč. I díky poslancům Evropského parlamentu. My jsme to i legislativně jasně ukotvili, čili to, že by stejná potravina byla odlišné kvality v České republice, v Německu, v Holandsku, to prostě není možné. Jsme součástí jednotného trhu a toto je vyřešeno.

5:00 Ceny klesají v posledních několika měsících u celé řady potravin. Máte, nebo nemáte na tom vy jako ministr zemědělství zásluhu? - Zcela jistě ten neformální tlak, který já jako ministr a Ministerstvo zemědělství vytváříme, se podílí na tom, že skutečně pět měsíců kontinuálně u nás klesají ceny potravin. Mimochodem jsou to právě potraviny, které táhnou inflaci v České republice aktuálně dolů. A to je dobře. Neříkám, že to je jenom zásluhou Ministerstva zemědělství. Samozřejmě že na to má vliv konkurence, taky to, že se nacházíme na konci sezony, kdy standardně ceny mají nějakou volatilitu a například u mléčných výrobků se to standardně na podzim takto projevuje.

6:00 Jediné, co mohu směrem k cenám jako ministr zemědělství použít, je neformální tlak vůči všem článkům toho řetězce, včetně obchodníků. 80 až 85 procent potravin se u nás prodává v osmi řetězcích a já jsem se s nimi setkal, máme teď už naplánované další setkání. Myslím, že na 4. nebo 8. prosince, protože některé odpovědi nezazněly na tom prvním jednání a já chci v té debatě pokračovat. - Proč to nešlo dřív, když říkáte, že zkrátka zafungoval neformální tlak? Váš předchůdce za KDU-ČSL, ministr Zdeněk Nekula, to dělal špatně, nebo se nesnažil dost? - Já se nebudu dívat nazpět a už vůbec nebudu hodnotit žádného ze svých předchůdců. Já jsem nastoupil na ministerstvo s nějakou vizí i směrem k oblasti trhu s potravinami a tu se snažím naplňovat.

7:00 Je potřeba také poctivě říci, že období podzim 2022 až jaro 2023 bylo zatíženo výrazným nárůstem cen energií, které se samozřejmě promítly i do cen potravin. My jsme dneska v situaci trochu jiné, i pokud jde o ty energie. A toto se samozřejmě promítá i do ceny potravin, jakkoliv se spíše bavíme o obchodních strategiích, například těch řetězců. A za mě platí vlastně jediné, já chci, aby u nás pravidla byla stejná vůči zákazníkovi jako v Bavorsku, v Polsku.

9:00 Jaké nástroje máte připravené v rukávu, kdyby se ceny zase začaly zvedat? - Vedu i debatu o kontrolách ze strany antimonopolního úřadu (ÚOHS). Kdyby nastala nějaká extrémní situace růstu cen, který bude v rozporu s nějakými trendy, s inflací a podobně, tak tady máme nástroje v rámci zákona o významné tržní síle, kompetence v rukou ÚOHS. Stejně tak máme zákon o cenách, což je potom otázka ministerstva.

9:30 Jednu věc zvažuju, vzešlo to i z podvýboru ve Sněmovně. Řecko má systém, o kterém bych rád otevřel debatu, a to aby každý v České republice, každý zákazník měl možnost mít v mobilu aplikaci, třeba Ministerstva zemědělství, která mu ukáže aktuální průměrnou cenu vybraných potravin, mléka, chleba, hrubé mouky… - A to chystáte? - Ne, ta debata se teď de facto otevírá. Protože to vzešlo z  informací, které jsme získali z monitoringu situace ve státech EU. - Ale je to něco, co by se vám líbilo? - Ano, v Řecku tento model vedl k tomu, že si zákazníci velmi rychle aplikaci stáhli, používají ji, rozhodují se podle toho při nakupování základních položek spotřebního koše a v reálu to vedlo až k 18procentnímu zlevnění některých potravin. (…) Minimálně se pokusíme zjistit, jestli to je reálné zavést, ale když to funguje v Řecku, proč by to nemohlo fungovat v České republice.

11:00 Existují nebo jsou nějaké komodity, kde je ještě nějaký výraznější prostor pro pokles cen? - Čím vyšší konkurence u těch jednotlivých komodit, tak tím se ty ceny pohybují na nějaké přiměřené úrovni, je to otázka například cen cukru. Ale já bych k tomu řekl vlastně jinou věc, a to je možná trochu hozená rukavice i k nám spotřebitelům. Já také každý týden chodím nakupovat potraviny do domácnosti. Jednak velmi zvažujeme, co kupujeme, znovu říkám, česká potravina, česká zelenina, české ovoce, je to záruka kvality. Druhá věc, je dobré, když jdu nakupovat, tak zvažovat kde. Jestli k tomu využívám řetězec, nebo místního prodejce.

13:30 To zní moc hezky, ale za té složité ekonomické situace, kterou tady máme, kdy sledujeme čísla sociologů o tom, jak výrazně chudnou české domácnosti, tak si možná řada z nich říká, že si to prostě nemohou dovolit, je to drahé. - Když pojedou nakoupit cibuli k farmáři, tak ji nakoupí za 17 korun kilo. A v řetězci najdou za 32 nebo 28. Tak myslím, že to je odpověď na vaši otázku. (…) Také se snažím podporovat například farmářské trhy nejenom tady v Praze, ale i kdekoliv jinde.

16:00 Co mě zajímá, tak jsou věci, které se týkají nějaké cenové strategie. Já si jsem vědom toho, že to má své limity, obchodní tajemství a podobně, nicméně chci, aby mi opravdu dokázali garantovat to, že jejich přístup je obdobný, jako je přístup k zákazníkovi v jiných evropských zemích. - Funguje to v tuto chvíli tak, že tady mají řetězce jiné podmínky než v zahraničí? - Na to se taky chci zeptat, protože signály, že tady není úplně všechno košer, lidově řečeno, tak ty jsou. (…) Abychom byli úplně konkrétní, pokud je například cibule dodávána od českého zelináře za 17 korun a na pultech toho finálního řetězce se prodává za 30, tak to není přiměřená obchodní přirážka. Já se ptám, co je mezi tím? Je tam nějaký zprostředkovatel, kterému se to prodá za nějakou cenu a on to prodá někam dál a je tam nějaká provazba a podobně? To jsou věci, které mám s otazníkem.

19:00 Tedy téma, které s řetězci chcete řešit v prosinci, je, jestli neúměrně nevydělávají na českém trhu, jestli to je stejné jako v zahraničí? - Přesně tak, protože to se ve finále projevuje na férovém přístupu ke koncovému zákazníkovi. Jinými slovy, vydělávají víc. Pak je samozřejmě ještě jedna věc, která na to má vliv, na to se zapomíná, a to je hozená rukavice zákazníkům, spotřebitelům, a to je česká fascinace slevovými akcemi. Na to jsme experti. (…) My se musíme bavit i s řetězci, jestli ten trend, že všechno prodáte ve slevových akcích, potom nevede k celkové deformaci trhu.

23:00 Jaké dotace se budou škrtat v rezortu zemědělství? - Primárně jsme seškrtali ty, které směřovaly do takzvaných provozních dotací, ale potom nebudeme vypisovat některé programy, které jsou, i z mého pohledu, nadbytečné. Protože například směřovaly k velkým společnostem, které dlouhodobě i v krizových letech, jako byly roky 2022 nebo 2021, tak končily s větším ziskem. Například dotace pro velké potravinářské společnosti.

26:00 Postoupila KDU-ČSL v tom, jestli přijde s návrhem na to, abychom se přesunuli k debatě o zdanění tichého vína, abychom ho zdanili? - Ne, vůbec to není o dohodě nebo o něčem, co by měla přinést KDU-ČSL, to chci zdůraznit, to byla dohoda celé pětikoalice, nikoliv KDU-ČSL. - Ministr Nekula to tady jasně říkal. - Já jsem u těch jednání, na rozdíl od Zdeňka Nekuly, byl. Byl jsem u těch finálních jednání o ozdravném balíčku tehdy jako předseda poslaneckého klubu, takže vím, jak probíhala, a vím, že to byl finální koaliční konsenzus a nebylo to tak, že jediná KDU-ČSL něco hájila. Součástí té dohody bylo, že vznikne pracovní skupina, která se podívá, co s oblastí tichého vína udělat. Ta pracovní skupina pracuje. Budeme mít v tomto měsíci další jednání, zadali jsme si úkoly, přineseme nějaké studie.

30:00 Čím to je, že předvolební preference samostatné KDU-ČSL jsou tak nízké? - Samozřejmě netěší mě to, protože se to promítá i do nějaké celkové atmosféry a podobně. Děláme chyby. To já jsem nikdy nepopíral. Některá témata možná neumíme úplně správně komunikovat i prostřednictvím médií, možná komunikujeme některé věci, které bychom komunikovat nemuseli, protože za ně neneseme odpovědnost.