Jsme v rozhodující části boje o Ukrajinu. Rusku chybí vojáci, říká expert

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá?

Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.

Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli, nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.

Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.

Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars.

Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina, a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku. Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co zaznělo v rozhovoru:

1:00 – Jedna ze zásadních věcí je počet padlých, zraněných, zajatých a koneckonců i dezertovaných na ruské straně. Ta operace měla největší šanci na úspěch na samém počátku, kdy postupovala podle ruského plánu – tedy zasazení rychlého, tvrdého úderu a položení Ukrajiny na lopatky a zatčení jejího vedení. To se nepodařilo. Od té doby jsme sledovali několik bitev, ale celou dobu je zapotřebí sledovat právě ten poměr sil, o kterých se bavíme. Jedním z velkých nedostatků ruské armády a rozhodujících faktorů, které přispějí k porážce Ruska, je nedostatek lidské síly. Na ukrajinské straně je nesrovnatelná komparativní výhoda země, která mobilizovala a má v rezervě asi milion vojáků.

3:00 – To běžné číslo padlých je tak tři ku jedné – na jednoho padlého vojáka připadají tři vojáci zranění nebo zajatí. To číslo se může i zvyšovat. Pokud budeme vycházet ze středního odhadu 25 tisíc padlých ruských vojáků, na to je 75 dalších zraněných, takže asi 100 tisíc vyřazených vojáků. To je pro ruskou armádu fatální.

4:00 – Kreml nemůže z mnoha důvodů mobilizovat. Jeden důvod je ekonomický – ruská ekonomika se zatím celkem drží, ale od září začne kolabovat, a vy proto nemůžete stahovat lidi z ekonomiky, když nejste ekonomicky silní. Druhý důvod je politický – moskevské a sanktpetěrburské střední třídě se bojovat nechce a toho se ústřední vláda obává. Nadproporční podíl na obětech mají totiž ruské menšiny nebo ti synové z chudších rodin. Další důvod je takticko-bojový. Abyste mohl mobilizovat je třeba mít vypracován mobilizační systém. Je třeba mít prázdné jednotky vybavené velením a ty je třeba naplnit a Rusové ten mobilizační systém nemají. I kdyby mobilizovali, ty vojáky nemají kam dát.

7:00 – Ukrajina mobilizovala, mluvilo se o 700 tisících rezervistů. Společně se stávající armádou mají k dispozici asi 1 milion mužů. Početní problém tedy není, ale je problém té vycvičenosti. Při prvních vítězstvích Ukrajina o řadu vycvičených vojáků přišla. Pak jsou jednotky teritoriální obrany, které budovali od roku 2014. Tihle muži prošli nějakým základním výcvikem a to je ta hlavní početní síla. Pak jsou ti, co byli nedávno mobilizováni. Výhodu má Ukrajina v té obrovské motivaci.

9:30 – Výcvik začal dřív než raketové systémy Himars dorazily na Ukrajinu. Zaškolení trvá asi čtyři týdny. Ukrajinci ukázali velmi dobrou schopnost výcviku. Bude ale třeba i výcvik pilotů a to může být složitější.

11:00 – Jsme v rozhodující části boje. Nevěděli jsme, jakou to bude mít podobu, ukrajinský generální štáb to intenzivně chystá. Myslím, že tento týden jsme se postupně dostali do fáze protiofenzívy, ale má charakter dalšího zvyšování tlaku. My úplně přesně nevíme, jakou taktiku zvolí Ukrajina, a to je správně. Ta protiofenzíva nemusí být velký útok, ale série menších útoků a dalšího opotřebovávání ruské armády.

13:00 – Ukrajinci se budou pouštět do velkých útoků jen tehdy, pokud to budou mít dobře připravené. Ohledy na lidské životy jsou na Ukrajině priorita.

14:00 – Pokud padne Cherson, který mají v rukou Rusové, je to místo, odkud se dá kontrolovat přísun vody na Krym. Když ovládnete tuto oblast, Krym je bez vody. Když zlikvidujete most, který tam Rusové vybudovali, tak Krym není schopen samostatné existence. O to teď jde.

17:00 – Ta válka podle mě skončí plným osvobozením ukrajinského území. Ukrajinci říkají, že jiná možnost není, než vrátit hranice na rok 1991. Neumějí si představit nic jiného. Jsem optimista, ale nevidím na ruské straně nic, co by mohlo zvrátit válku v jejich prospěch.

18:00 – Jednota Západu je klíčová a není to jen Orbán – i my jsme si vyjednali velké výjimky v ropě. (…) Musíme si uvědomit, že v našem zájmu je nejen vítězství Ukrajiny, ale i to, abychom se nenechali zatlačit do kouta jednou zemí, která je upadající regionální velmocí. To by znamenalo fatální porážku. To si nikdo nemůže dovolit.