Jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu, říká Korčok

Situace na Slovensku se vyostřuje. Na pátek se chystají další demonstrace proti politice premiéra Roberta Fica. Ten obvinil opozici, že připravuje převrat. Opřel se také do českých politiků a médií. Co se na Slovensku děje?

Hostem Ptám se já byl slovenský diplomat, bývalý prezidentský kandidát a člen opozičního Progresivního Slovenska Ivan Korčok.

„V této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu,“ komentoval aktuální vývoj našich vzájemných vztahů Korčok. „Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenské republiky, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česká republika zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenské republiky, která se mění, která se orientuje na Východ a která bere v úvahu ruské zájmy.“

Premiér Robert Fico před týdnem opět obvinil Česko, že jeho politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) jeho tvrzení odmítli.

Situace se zároveň vyostřuje ve vnitropolitické situaci na Slovensku. Fico nedávno zaútočil na opozici a občanský sektor, které obvinil z přípravy státního převratu. O víkendu pak oznámil, že kvůli tomu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. Opozice nařčení odmítla jako absurdní. Fico podle ní ztratil kontakt s realitou. „Z našeho opozičního pohledu doba a zejména podoba vládnutí, ignorace řešení základních problémů dávno dozrály na předčasné volby,“ prohlásil Ivan Korčok.

Na protest proti Ficově politice budou ve více než 50 městech na Slovensku i v zahraničí v pátek pokračovat protivládní protesty. Organizátoři už naposledy vyzvali premiéra, aby odstoupil.

Povedou někam ohlášené protesty a demonstrace? Jak stabilní je aktuálně Ficova vláda? A kam se posunuly česko-slovenské vztahy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste si vzal loni po prezidentských volbách pauzu na několik měsíců, pak jste se rozhodl vstoupit do strany Progresivní Slovensko. Proč? – Protože ve finále jsem dostal nemalou podporu od slovenských občanů a nechtěl jsem si ji odložit na politický důchod. Druhým důvodem bylo, že jsem 30 let pracoval pro Slovensko jako diplomat. A po prezidentských volbách jsem dospěl k názoru, že mi není jedno, jaká situace na Slovensku je. A že můžu pomoci, aby se Slovensko vrátilo zpátky na cestu, kterou započalo před 30 lety.

3:00 A na jakou cestu se Slovensko z vašeho pohledu teď vydalo? – Vyplývá to z politiky, kterou dělá táto vláda. A to je politika na jedné straně výrazně populistická, především je to ale politika, která se vymezuje proti EU a NATO, odklání se od toho, co nazývám určitým mainstreamem. A to v klíčové situaci, kdy jde o budoucnost celého kontinentu v důsledku ruské agrese.

4:00 Co se týče domácí politiky, tak bych to nazval zásadním odklonem od liberální demokracie. Je to způsob vládnutí, který ignoruje občanskou společnost, otevřeně vede válku s médii.

5:00 Premiér Robert Fico nejprve vycestoval do Moskvy, aby jednal s Vladimirem Putinem o dodávkách plynu přes Ukrajinu. A potom přišel s tvrdým obviněním, že opozice na Slovensku chystá státní převrat. Je to vážné, nebo je to zástěrka, která má překrýt vnitropolitické problémy? – Vidíme klasickou situaci, kdy se populistická politika nesnaží pro neschopnost řešit základní problémy, které Slovensko má. Tedy ve zdravotnictví, školství, ale také samozřejmě stav samotné vládní koalice, která se rozpadá, kde vidíme přestupy jednotlivých politiků mezi stranami vládní koalice. Toto není slovenský recept pro populismus. Vidím dění na Slovensku jako součást širšího kontextu dění na Západě.

5:30 Tento populismus nabývá bizarních rozměrů. Když mluvím o širším kontextu, tak jste určitě zachytila, že nějaký převrat se má odehrávat i v Polsku, kde předseda ústavního soudu označil kroky vlády, jako by měly charakter ústavního převratu. Takže žijeme ve velmi zvláštní době, kdy populisté opravdu překračují všechny červené čáry. A toho jsme svědky i na Slovensku.

6:00 Čekáte, že Ficova slova o chystaném státním převratu budou mít ještě nějakou dohru? Nedávno mluvil o trestním stíhání někoho, kdo by s tím mohl být spojen. – Nevidím do hlavy slovenského premiéra. Ale je zjevné, že je schopný sáhnout po všelijakých i takto bizarních scénářích. Ale nechci se stavět do role politického komentátora. Jsem politik a člen nejsilnější opoziční strany. A naším úkolem je udělat všechno pro to, aby se vláda nějakým způsobem vzpamatovala.

6:30 Chceme nabídnout opravdu reálnou alternativu pro Slovensko. Naše země zaostává, i v porovnání s Českou republikou, ale koneckonců i s Polskem. Vidíme to na jednotlivých parametrech. Naše země ztrácí dech. Ale mnozí lidé na Slovensku ztrácí i naději.

8:00 Dnes, v pátek 7. února, bude na Slovensku další vlna protestů a demonstrací. Předpokládám, že vy se chystáte na některou z nich? – Ano, já budu na tom protestu, samozřejmě budu stát mezi občany. Myslím si, že místo politiků je i v této chvíli na straně občanské společnosti. (…) Když vidíte protesty v Bratislavě i jinde, mají poklidnou atmosféru, kultivovaný průběh. Kolegové z okolních zemí mi telefonovali, jak tento krásný obraz vyslaný ze slovenských náměstí v Evropě velmi zarezonoval. Je to silný vzkaz občanů vládě, aby přestala hazardovat s pozicí Slovenska ve světě. A aby se věnovala problémům, které máme.

10:00 Má ale tento krásný obraz, jak říkáte, šanci něco změnit? – Jako opozice musíme udělat všechno pro to, aby vláda, která se rozpadá, skončila co nejdřív. Samozřejmě demokratickým způsobem. Jsme obviňováni z toho, že k protestům podněcujeme, ale jsou organizované občanskou společností. Nemyslím, že by teď protesty vedly k rozpadu vlády. Vláda se rozkládá sama. Důležité pro občanskou demokracii je, že je vidět, že není zlomená, je aktivní, mobilizovaná a dokáže vyjít do ulic. Protože vidí, že vláda prostě ignoruje realitu.

12:00 Předpokládáte tedy, že se vládní většina v parlamentu rozpadne? – My to uvidíme velmi rychle. Je pravda, že na této schůzi parlamentu byly schváleny důležité zákony, je to zdravotnictví a stavební zákon. To je prostě fakt, že se jim podařilo v tuto chvíli zmobilizovat většinu, kterou mají. Ale ta většina je opravdu velmi křehká, je nepřehledná, protože tam přestupují poslanci, i do jiných stran a jiných klubů.

12:30 Ale uvidíme už v březnu, protože na březnové schůzi je obrovské množství legislativy. A tam uvidíme, zda vládní většina opravdu funguje. Ale opakuji, z našeho pohledu opozice doba a zejména podoba vládnutí, ignorace řešení základních problémů dávno dozrály na předčasné volby.

14:00 Máte pocit, že se Ficova politika zásadně změnila poté, co byl loni při pokusu o atentát postřelen? – Do posuzování případné osobnostní změny Roberta Fica se nechci pouštět. Ale špatné je, že se ani po atentátu nezměnila jeho politika rozdělování společnosti. Protože je pravda, že v polarizované a rozdělené společnosti je úspěšným politikem.

16:00 Jak vnímáte to, kam se posunula zahraničněpolitická pozice Slovenska? – Pohybuji se v diplomacii 30 let a je velmi důležité, jak se vyjadřujete o spojencích. Fico se vyjadřuje velmi negativně, ať už o Evropské unii, nebo Severoatlantické alianci. Pokud bych ho citoval: Evropská rada je podle něj vojenský kabinet, EU je podle něj organizace, která způsobila a způsobuje zabíjení Slovanů, tedy samotný konflikt Ukrajiny s Ruskem. I tento rétorický posun je velmi vážný. (…) Je to tedy hlavně postoj vůči Ukrajině, ale i nejbližším sousedům. Každý diplomatický elév ví, že v zahraniční politice je absolutně nevyhnutelné dát důraz na sousedské vztahy. Když se podíváte, v jakém stavu jsou slovensko-ukrajinské vztahy, slovensko-české vztahy, ale i slovensko-polské vztahy, tak je to vážný problém pro prosazování zájmů Slovenska.

22:00 Fico obviňuje Česko z toho, že zasahuje do dění na Slovensku. Jak tyto výroky vnímáte? – Já to vnímám s velkým rozčarováním, protože jsem byl slovenským diplomatem od roku 1993, tedy hned od rozdělení Československa, byl jsem při zakládání vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou. A mě to hrozně mrzí i osobně, jako občana, ale o to víc jako politika, že jsme se dostali do situace, že v této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu.

22:30 A Česko a Slovensko se v tom rozcházejí. To je nesporné, to není nějaký emoční politický popis, to je jednoduše fakt. Protože Česká republika stojí jednoznačně na straně mezinárodního práva, prosazuje český zájem – to je, aby se nemohly měnit hranice silou. A tady dochází k rozdělení, k česko-slovenskému rozchodu v této základní situaci.

23:00 Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenska, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česko zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenska, která se mění, která se orientuje na Východ a která bere v úvahu ruské zájmy. Tak Česká republika na to reaguje. Je to pro mě velmi smutná situace. Ale rád bych ještě vzkázal českému publiku – toto není trvalý stav, toto není fatální situace, která se nedá změnit. Uděláme všechno pro to, abychom ty vztahy opravili.

25:00 Neviníte třeba i českou vládu? Protože česká opozice nešetří kritikou vůči vládě Petra Fialy a říká, že to je i chyba vlády. Ostatně Češi dočasně přerušili mezivládní jednání. – Považuji tyto věci mezi opozičním ANO a českou vládou za vnitročeskou otázku. Můj postoj je mimořádně kritický vůči tomu, jakou zahraniční politiku dělá vláda Roberta Fica. A jsou tady opoziční strany a Progresivní Slovensko, které udělají maximum pro to, aby skončila facebooková diplomacie, diplomacie vzkazů přes média, aby se slovensko-české vztahy vrátily tam, kde si to zaslouží občané obou států.